Moje milá Kristýnko...Jsem ti nesmírně vděčná za to, jaká jsi... A že jsi taková, jakou jsem si Tě vysnila.. Bylo mi naprosto jasné, co jsi zač... Když jsi naprosto ignorovala sondu ultrazvuku, zdrhala před ní, nešla změřit, odhadnout, nešly ti vidět části těla, byla jsem s tebou na x kontrolních vyšetřeních, dokonce i v Brně...Opakovaně stresovaná...A když jsi se měla hýbat, tak jsi spala.. A naopak... Ani Tvůj příchod na svět nebyl ,,normální".. Obě jsme si hrábly...A pak, při jedné ranní vizitě, jsi se prstíky zahákla za šprušle pidi postýlky v porodnici a přímo před zraky šokovaného primáře ,,ujela" z jeho dosahu...Všichni zírali...Někdo to i komentoval...Vím, že šlo o náhodné ,,zachycení"... Ale byla jsi a stále jsi REBEL... Můj malý (velký) rebel, který mě drží při životě....který mi dává chuť dál pokračovat.. Jedno z mála nejvíc zapamatovatelných dětí ve školce, když tě vidí i dnes, tak učitelky dostávají záchvat smíchu (radši ani nechci vědět, co jsi s nima řešila)...Pořád a pořád kolem sebe slyším, jak vůbec nejsi po mně... Ale jsi... Mnohem víc, než si kdo myslí, ale nechme jim to...Těm, po kterých jsi dobrá v tom, v čem se jim to hodí...Po mně prostě budeš .. když ti něco nepůjde...A já to vezmu...Pže údělem mámy je prostě akceptovat dítě s jeho chybama, ale i klady...Nevadí mi to.. 

Dnes, milá Kristýnko, jsem nesmírně dojatá... Dnes jsi byla pasovaná na čtenáře...Měla jsem ti dát nějaké korunky na výlet...Vybrala jsem všechny drobáky, plus jsem ti dovolila si vzít i nějaké svoje...Přes nelibost mých rodičů... Líbilo se ti - absolutně vše...Koupila sis párky v rohlíku, mekáč ignorovala... a malé..opomíjené holčičce jsi za svoje korunky koupila palačinku...Z každého výletu si ta malá veze něco od tebe.. A já jsem na tebe nesmírně pyšná..Nejen za to, že tu malou bráníš vlastním tělem, ale že se rozdělíš .... Dnes vím, že rozhodnutí před lety...bylo to nejlepší, co jsem mohla udělat.. Dnes vím, že i když dělám chyby, tak nejsou tak zásadní, jako dělali ti, co vychovávali mě...Dělám to jinak, myslím srdcem.....Nemáš benevolentní výchovu.. To ne....Jen prostě vím, co na tebe platí....

Dnes, milá Kristýnko, jsem nejpyšnější máma na celém světě! Zítra jedeš na noc ke tchyni,---prostě k milované babičce.. Skoro se mi příčí napsat slovo tchyně.....A hlásila jsi, že babičce Haně jsi to neřekla.. Obě víme, proč... Vím, že tvůj čas přijde, že si tuto informaci šetříš na chvíli, kdy babička nebude ale vůbec ve formě, ale ty v té nejlepší...

Dnes jsem zasalutovala psychologovi v práci... Dostal záchvat smíchu...a řekl mi, že o mě už nemá vůbec žádný strach.. že si poradím a vypadám absolutně výborně...Má to mouchy, není vychytané vše.. Ale já se snažím.. Jít prostě dál...........Snažíme se obě.. Děkuji ti Kristýnko, za to, že jsi taková, jaká jsi... I když tě za chvíli půjdu roztrhnout za ten flek na zdi od temper, i když vyfasuješ vlhčené a vydrběš si ty voskovky ze skříně....I když...těch když bude moc... Možná tolik, co bylo, když jsem byla malá já...a byli jsme u babičky...

Za poslední týdny jsem pochopila i to, že může být rodič pyšný na dítě, které donese domů trojku... Pyšný za to, že se snaží...Nebo že už to začíná chápat... Nebo ... prostě za to, že po náročném a zmršeném porodu, .... vůbec do té školy může chodit..

Jsem dítě ,,šprt".. A dítě rodičů, kteří brali i dvojku jako...a nešlo to udělat líp??

Podléháte módním trendům?  Nedá vám to a alespoň jednou musíte ochutnat tu báječnou a navíc zdravou tyčinku z reklamy? Nebo patříte ke konzervativcům, pro které je každá novinka potencionální hrozbou?

Nepotrpím si na módní výstřelky. Jít s davem je pod mou intelektuální úroveň. Ano, přiznávám, že mám ve skříni tričko s Eiffelovkou a lodičky tělové barvy, které mě příšerně dřou na patě. A ano, když jsem si kupovala ty oboustranné náušnice, bylo mi jasné, že se mi můj připláclý lalůček vyboulí a nebudu vypadat sexy, ale jako po příušnicích.  Když vidím úžasnou kosmetickou taštičku, kterou zdarma ke každému nákupu nabízí jeden drogistický prodejce, těžko odolávám.

Také jsem si chtivě pořídila intoleranci laktózy, ale věřte mi, že ne proto, protože dnes jsou všemožné intolerance tak populární a vypadám velmi trendy, když chci v kavárně kávu se sójovým mlékem.

Srkaje před poradou kávu se Zajícem (sušené sójové mléko, nebo se to alespoň tak tváří), všimla jsem si, že se před několika kolegyněmi na stole objevily velmi atraktivní barevné lahve naplněné čímsi. Když vedle mě usedla asistentka ředitele a mohutně si přihnula z jasně růžové nádoby, musela jsem se poptat, o co tady jde.

"Ty neznáš smůtýýýýý!" zvolala kolegyně a ostatní dámy se na mě významně podívaly a stiskly svá barevná pítka. "Smůtý?" ptám se nechápavě. Dámy si pítka přitáhly pevněji k sobě. Kolegyně se pustila do nadšeného líčení předností tohoto zeleninovo-ovocného zázraku. Zatoužila jsem mít také v kabelce barevnou plastovou lahev, jako správná moderní žena. A ukázalo se, že mám obrovské štěstí, protože kolegyně s oranžovou lahví má tip na výborný a levný smoothovač a může mi ho ihned objednat.

Za dva dny jsem si domu, trochu v rozpacích, přinesla ten svůj - krásný, bleděmodrý, s praktickou lahví to go. Potěšilo mě zjištění, že k přístroji je přiložena několikajazyčná brožurka s návody na výrobu elixírů. Po zevrubném prozkoumání jsem zjistila, že recepty jsou ve všemožných ugrofinských jazycích a dialektech blízkého východu. Byla jsem schopna rozluštit jen slovo smoothie a to ne ve všech jazycích.