Než jsem porodila naší malou treperendu, měla jsem ve spoustě věcí týkajících se mateřství jasno..."tohle budu dělat tak, a tamto zase onak, a tohle rozhodně nikdy dělat nebudu..."No a jak to už tak bývá, představy vzaly rychle zasvé☺ i o tom budou moje budoucí příspěvky.

Dnes se vám svěřím, jak to dopadlo s mojí před-porodní představou o spaní.

Vždycky se mi líbilo, jak v amerických filmech má už malé novorozeně svůj pokojíček, kde samo krásně spinká zatímco rodiče si užívají klidného spánku ve společné ložnici. Nechat nově narozené miminko v jiném pokoji mi přišlo až příliš drastické, pro začátek jsem měla představu, že bude ve své postýlce vedle naší postele a kolem 6 měsíců se i se svojí postýlkou přestěhuje do svého pokojíčku. A samozřejmě bude od 4 měsíců dostávat na noc kaši a prospí celou noc, jako kdysi já.

Povedlo se?

Hahaha, ani omylem.

První dny po porodu jsem byla hrozně unavená a jelikož malá byla dost nenažraná, kojila jsem kvůli častému kojení a únavě vleže. Většinou jsme u toho obě usnuly a na přendávání do postýlky nedošlo. Potom taky často trpěla " na prdíky" a nejlepší spací poloha byla bříškem na bříško☺.

Na začátku celého procesu vzniku nového lidského jedince stojí spojení dvou pohlavních buněk. Mužské spermie a ženského vajíčka.  Zdá se to velmi jednoduché, ale opak je pravdou. Jedná se o velmi důmyslný a složitý proces. 

Vajíčko – oocyt v průběhu ženského měsíčního cyklu postupně zraje v tzv. folikulu.  Když folikul dosáhne velikosti přibližně 20 mm, tak praská a dochází k uvolnění vajíčka  - ovulaci.  Oocyt je nasáván rozšířeným ústím vejcovodu. Vajíčko čeká ve vejcovodu přibližně 6 – 24 hodin, kdy je schopné oplození. Tato doba je značně individuální a je odlišná u každé ženy. Pokud došlo k pohlavnímu styku, tak musí spermie, které přežívají v těle ženy až 48 hodin, doputovat obrovskou vzdálenost z pochvy až do vejcovodu.

Když si uvědomíme, jak je velká spermie a jakou vzdálenost musí překonat , tak je opravdu na místě mluvit o kouzle oplození. Vzdálenost, kterou spermie překonávají je přibližně 1500x delší než spermie sama.  Nutno podotknout, že spermie je pouhá jedna jediná buňka, která nemá nohy ani oči ani mapu, a přesto nezabloudí a je schopná včas dorazit do vejcovodu.

Jak jsem již zmínila, k oplodnění vajíčka dochází ve vejcovodu.  Celý proces průniku spermie do vajíčka je velmi důkladně kontrolovaný. Na povrchu vajíčka je specifický obal – zona pellucida. Tento obal je spermie schopná překonat díky drobnému váčku na vrcholku hlavičky a to akrozomu. Akrozom obsahuje enzymy, které naruší zonu pellucidu, a tím je umožněn vstup spermie do vajíčka. Jakmile pronikne do vajíčka jedna spermie, spustí se kaskáda dějů, která změní struktury obalu vajíčka a tím zamezí proniknutí dalších spermií dovnitř.

Každý lidský jedinec je nositelem dvou sad chromozomů, proto pohlavní buňky nesou jen jednu sadu. Po splynutí dvou pohlavních buněk může tedy vzniknout nový jedinec se správným počtem chromozomů. Jedna sada od otce a druhá od matky.

Po oplození dochází k dělení buněk a tzv. rýhování vajíčka. Přibližně čtvrtý den po oplození vzniká útvar morula, který je tvořen z 64 buněk. Morula následně vstupuje z vejcovodu do dělohy. Přibližně 6. den se vytváří blastocysta, která začíná nidovat – uhnízďovat se v děložní sliznici. V tuto chvíli se začíná do krve vylučovat hormon hCG. Následně je možné jej detekovat i v moči.