Jelikož mě doslova nakoplo stále se zvyšující množství čtenářů mých článků,  tak mi to nedalo moc práce  se přemluvit k napsání dalšího pokračování. ...

   V minulých třech částech jsme se přes pozitivní těhotenský test, první ultrazvuk a nevolnost dostaly k prvotrimestrálnímu screeningu....a odteď  už  se cítíme tak jako opravdová těhotná se vším všudy... Mě osobně v tomhle období,  kdy člověk obvykle pouští informaci  o svém jiném stavu už necenzurovaně  do světa,  nejvíc bavily ty komentáře okolí...jakože někdo řekne ,, no joooo  vždyť tobě už se kulatí    bříško'' a vzápětí někdo jiný ,, vážně?  vždyť na tobě není nic vidět. ..'' a pak se třeba v tom 12. týdnu někdo světaznalý zeptá : ,, a už kope ??? '' No jasně teprve včera mu vyrostly  centimetrové nohy a už mě kope 😀 Nejvíc mě ,,potěšil'' můj bratranec, když mi řekl ,, no jako břicho ti moc neroste..., a já  se v duchu natřásala, že je to přece samozřejmé,  jsem lékař a vím, že se nemám přejídat a vytvořila jsem si vyvážený  jídelníček, vždyť musím jít svým pacientkám příkladem že....no mé myšlenky zmrazilo pokračování. ...,, břicho fakt ne, ale prdel ti dost narostla''.... COŽE ??? Takže asi tak...    

Co se týče toho bříška,  tak mam pocit, že vesměs je to tak, že to má tři fáze: 1. jsem těhotná, ale zatím vypadám jako přejezená  a už se těším až budu mít bříško, 2. už to bříško mam a je to ok, 3. už se nemůžu dočkat až  ho zase mít nebudu 🙂

   Celkově přibírání na váze a stravování v těhotenství je dost ožehavé  téma.    

Tabulky a grafy na vás útočí na každém rohu, ale kde je realita ? U žen, které mají nadváhu se samozřejmě doporučuje přibrat jen minimálně...ale co třeba těhotná , která měla ani ne 50 kg před těhotenstvím. ...mám takovou  pacientku a ta přibrala neuvěřitelných 30 kg ano 30 a po 6tinedělí  přišla na kontrolu v sukýnce velikosti XS...no a pak jsou zase opačné extrémy. ...

   O tom jak se máme stravovat toho opravdu najdete mraky...hromady informací a doporučení jak má být strava rozmanitá a hodně ovoce a bílkovin a málo cukru a nepřejídat  se....no ale na to, že se z vás každý večer stane krvelačná  bestie,   která   by pro tabulku čokolády neváhala s dlažební kostkou v ruce vykrást vietnamskou večerku - tak na to vás žádná moudrá   tabulka nepřipraví ☹ A jestli si myslíte, že ty, které  mají nevolnosti jsou toho ušetřeny, tak omyl....mě  bylo blbě a do toho jsem byla krvelačná bestie...akorát když už jsem se ten svuj úlovek chystala rozsápat a sníst,  tak se mi zvedl žaludek a nešlo to..... totální zoufalství !!! No ale pořád lepší než když přišla fáze :  nevolnost je pryč, ale žravost  zůstává 🙂

Znáte ten pocit, když nevíte už co stím? sedíte na tím, přemýšlíte, a už fat nevíte co by vám s tím sakra mohlo pomoct? A pak to přijde samo 🙂 Byla jsem vybrána, abych otestovala na Nikolčině zadečku Sebamed 🙂 Ze kterého se mimochodem stal nejen zliňující přípravek na zarudlou prdelku ale i na ulidnění nenechavých ručiček 😀 jen jsem si říkala, jestli by nemohly být ty hranky trošku víc dokulata? 🙂 To bych možná vypíchla, že by stálo za uvážení 🙂 ale samozřejmě vím, že to není hračka, ale krém - A JAKÝ!

            No úvod jsem zvládla že? 🙂 Tak na začátek mě moc překvapila voděodpudivost! 

Víte,na mého brášku jsme doma používali Bep.... a dřív to tedy bylo mazadlo, jak se sluší a patří, ale to co jsem dostala od babičky pro Nikolku se sejným názvem.... obsah tedy stejný rozhodně není! A tak máme s Nikolkou vyzkoušených vícero krémů, které většinou poskytovali vzorky. (od sudocremu, bochko, dm krém, aviril......

     Žádý z nich však nedovedl to co tento krém. A to není že bych chtěla vychvalovat, protože jsme ho dostaly. Ono totiž je třeba najít vhodnou kombinaci. Pokud tedy člověk nelátkuje a nemyje zadeček perlanem a používá ubrousky tak už u nich to všehno začíná. Já osobně doporučuju nejdřív to vyzkoušet i na svém zadku! 😀 Zkoušely jsme linteo modré, červené, huggies, pampers, bla, bla... no všecko. Od kolegyň z práce malá dostala dárečky, od každé jiné ubrousky a to pak opravdu nastává možnost testování 🙂 Některé byly strašně mokré, jiné pění, některé se trhají a některé pekelně štípou. Ano! zkoušela jsem to na sobě. Ale to už by byla recenze na ubrousky 🙂 vraťme se zpátky ke krému 🙂 No naše kombinace je jasná:

Proč ten pudr? Sebamed je super, ale na Nikolky prospanou 12hodinovou noc prostě sám nestačil 🙂 a na tesco krémy jsem slyšela jen chválu a tento pudr zrovna vyprodávali asi za 25,- 🙂 tak jsme ho prubli, vždyť přeci i babičky používávaly pudr ne? 🙂 A světe div se, po večerní koupeli jsme ho nasadily  a zadeček už nejeví nejmenší známky začervenání 🙂 Takže můžu za sebe krém od Sebamed jen doporučit 🙂 hezky se roztírá, příjemně voní, není přeparfémovaný, je opravdu odpudivý vůči ,,čůrkám"(čti vodě 😀 ) a hlavně Funguje! 🙂 Takže já jsem za tohle testování moc vděčná 🙂 Nikolku od té doby trápím už jen já a ne nějaké hloupé opruzeniny a začervenalý zadeček 🙂 

Blog jsem chtěla založit už dávno, dávno...v době kdy byste bloggery spočítaly na prstech jedné ruky a jedné nohy s plným počtem prstu...Nejprve o cestovaní..Napsala jsem několik článků, rozuměj DVA, dala je na facebook...a nikdo je nečetl...NIKDO...resp.nikdo mi nedal lajk...takže tím skončil první pokus o to založit blog. Pak jsem porodila první dítě, druhé dítě...a kolem mně se vylouplo asi milion mama blogů, jakoby matka, která nemá blog o tom, čím umývá posraný zadek, čím ho posléze maže, co maže na sebe a kde dává kávu a fotí ji nejlépe Iphonem c.6, nebyla in...No, co vám budu povídat, ten svět načančaných dětí, pohodového sezení u kávy (pro mě dost sci-fi,v klidu si vypít kafe se dvěma dětmi za zády), krásného líčení, akcí pro bloggerky...vypadal dobře...ale dost povrchně...takže blog na téma děti jsem vzdala ještě dříve, než jsem o něm začala premýšlet...A pak to přišlo...rána jak z čistého nebe...nevinná bulka v podpaží nalezená při táborové rozlučce asi u pátého piva a nevimkolikáteho panáku...ze které se vyklubala metastáza k nádoru v prsu...Když jsem si poplakala, vše to nějak přežvýkala a ujasnila si, že bych na tom mohla být i hůře, tak jsem si řekla, že toto je to téma, o které má smysl psát. Jednak doufám, že si svým slovním průjmem ulevím na duši a utřídím myšlenky a jednak by to také mohlo někomu pomoci. Že i vážná nemoc má v životě nějaký smysl a může mít i pozitiva...

Více zde http://prsavhaji.blogspot.cz/