Ze života s mini chlapíkem: Mini chlapík nemá svátek, jelikož v českym kalendáři chybí jeho jméno a tady se stejně neslaví rozhodli jsme se, že ho bude mít včera teda 10. srpna, proč? Včera to bylo 70 let od chvíle, kdy Jesse Owens vyhrál zlato na olympiádě v Berlíně...takže mini chlapíku přeju ti vše nej ke včerejšímu svátku!
Co to muze byt ,svedi to ,skube mi v tom
Všechno nejlepší všem ZUZKÁM,,,
svatba
Takže u nás hic a ještě větší hic...mě se líbí to feels like 40 a nedejchatelno...
:-,*
Dnes 11.8.2016 přišla na svět po hrozných bolestech a nepříjemných komplikacích naše hvězdička Stella 3100g a 50cm 😍 je naprosto kouzelná s vlasatá 😍❤️ a má můj nosánek! Jsem nesmírně ráda že je to za mnou a mám ten zázrak u sebe! 😘💕💜❤️
Přes tyhle dvě aplikace koukám na nabídky práce a na brigády. Super
Aaaaaa počítadlo pise 25 dni do TP, Adél se už na brášku moooc tesi a rodiče taky 🙂
Holka modrooká
Ted budu mit asi trapný dotaz, ale věci do školky (náhradní obleceni) dáváte do igelitky a do šatny? Nebo v čem to tam ta decka maji?
Holky je hezčí prohlídka zámku v Miloticích, nebo v Lednici? Mám na mysli ty základní okruhy 😉 a nemáte prosím jiný typ na výlet s ročním prckem v okolí Hodonína? Děkuji moc!
Zemřu krutou smrtí. Jela jsem si do města koupit podprsenku a nechala tam přes 3 tácy. 😱 Ale je mezi těmi úlovky i podprda, tak snad bod pro mne 😂
I takhle vypadá pracovní den koníka, který testuje. 🙂
Jak trávíte den vy?
Pátá část Králova Dvora - Popovice
Popovice jsou městská část Králova Dvora ležící v okrese Beroun. Nachází se asi 2,5 km na jih od Králova Dvora. Městskou částí protéká řeka Litavka; prochází tudy též železniční trať Beroun - Plzeň - Cheb (Králův Dvůr - Popovice). Je zde evidováno 201 adres.
Chloubou Popovic je Koukolova Hora
Koukolova hora (471 m n. m.), zdvíhající se jižně od Popovic, byla pojmenována podle majitele panství v Popovicích, Viléma Koukola, který zde žil v 15. století. V minulosti se na Koukolově hoře těžil vápenec. Na vrcholu stojí nedávno (2010) opravená kaple sv. Blažeje, kterou nechal v roce 1832 zbudovat rektor Univerzity Karlovy Antonín Karel Mudroch, vlastník tmaňského panství. Podle Koukolovy hory je dnes v Popovicích pojmenována ulice - Pod Koukolovkou. Na Koukolovu horu se dostaneme po žluté stezce, která začíná za železničním přejezdem (směr Křižatky).
Do roku 2012 zde bylo přírodní koupaliště. Já jako malá jsem se na něm vyblbla neuvěřitelně. Obrázek si udělejte samy podle fotky🙂
Čtvrtá část Králova Dvora - Počaply
Počaply jsou bývalá vesnice a obec, dnes jihozápadní část města Králův Dvůr v okrese Beroun. Je zde evidováno 359 adres. Z roku 1253 je zmínka o zdejším královském loveckém hrádku, před rokem 1361 o farním kostele.V dnešní Tyršově ulici byla postavena roku 1915 monumentální obecná škola, dnes 2. základní škola, s tělocvičnou, lázněmi, hřištěm i školními zahradami a knihovnou. Na staré škole na Preislerově náměstí, dnes sloužící jako speciální škola, má pamětní desku secesní malíř Jan Preisler, který ji navštěvoval a je pohřben na zdejším hřbitově.
Dopečeno ... 3 štrúdlíky s jablíčky a 2 s kečupem, salámem a sýrem.... 😉💋🍎🍴
❓❔❓Kdo to všechno sní, to sem fakt zvědavá😂😂😂😂 ❓❔❓
Nedaleko Králova Dvora se nachází Koněpruské jeskyně. Nalézají se uvnitř návrší Zlatý kůň nad obcí Koněprusy v CHKO Český kras asi 5 km jižně od okresního města Beroun.
Koněpruské jeskyně jsou nejdelší jeskynní systém v Čechách. Jedná se o rozsáhlý třípatrový jeskynní systém budovaný v devonských vápencích s výškovým rozdílem mezi jednotlivými patry asi 70 m. Nejdříve bylo objeveno v roce 1950 střední patro jeskyní, a to zcela náhodou, při odstřelu v místním lomu. Koněpruské jeskyně byly z větší části zpřístupněny v roce 1959.
Jeskyně jsou opravdu nádherné. Kdo máte rádi dobrodružství tak tam určitě vyražte🙂
TRAMTADADÁÁÁÁÁÁ
Říká se, že chcete-li pobavit Boha, řekněte mu svoje plány. U nás to funguje takto: Chcete-li pobavit Tondu, řekněte mu svoje plány. Takže když jsem chtěla včera v osm vyhlásit soutěž, odmítal spát a usnul až pozdě...pacholek.
Ale už jsem tady a soutěž je připravená!!!
Soutěží se o dva kosmetické balíčky výrobků HiPP, oba budou zabalené v krásné kosmetické taštičce HiPP!
A jak se do soutěže zapojit?
Přidejte do skupinky HiPP (https://www.modrykonik.cz/group/7351/) fotku na téma #miluji_kosmetiku_hipp a k fotce dopište, proč zrovna vy, nebo proč zrovna vaše fotka by měla vyhrát! 🙂
Nebojte se být originální a vtipné! 🙂
Soutěž začíná dnes, 11. srpna 2016 a vítěze vyhlásíme ve středu 18. srpna 2016!
Hodně štěstí! 🙂
Prosím mamimy z ostravy.... jak se dá dostat v neděli MHD do zoo z hlavního nádraží? nějak sem z toho jelen...nejlíp bez přestupu ale to asi nepude co?
Asi tak tak tak za 15h potkám muže s velkým M. A bude mi s ním dobře na věky. Tak se stań. #4_years_back
Zcela otevřeně o výchově našeho „láskového“ dítěte
Mám úžasné dítě a strašně často od maminek ve svém okolí slýchám, že moje mateřství je naprostá pohodička a v podstatě si ani nemám právo jakkoliv stěžovat, ani kdybych chtěla. Kdežto ony to mají o tolik a tolik těžší...nechci se pouštět do svérázných debat a dumat, čím to vlastně je, ale přiznám se, že na to svou teorii mám. Ráda se o ni s vámi podělím a doufám, že tím někoho nenaštvu a nebudu litovat, že jsem to sepsala🙂
Kde jen začít, abyste pochopily, co přesně vám chcic říct? No, začnu od úplného začátku, jak to vlastně bylo s Eliáškem.
Nikdy jsem nebyla typ holky, která vidí smysl života v mateřství, panenky mě nebraly vůbec a vždycky jsem byla povahově spíš takový klučičí typ. Biologické hodiny mi netikaly a ani jsem neměla dojem, že bych po dítěti nějak toužila. Do určité doby jsem si upřímně docela zahrávala s myšlenkou, že možná ani děti mít nikdy nebudu. S manželem jsme spolu od našich 15 let a myslím, že můžu tvrdit, že pro oba je to jediná a osudová láska. Po svatbě jsem však začala cítit, že by si naše láska zasloužila povýšit a je čas na to, aby nesla pořádné plody. A tak jsme se rozhodli pro miminko. Ne z nutnosti, ne kvůli očekávání společnosti, ne kvůli poplašeným hormonům, prostě a čistě jen z naší lásky. Od samého začátku jsme oba mé těhotenství prožívali velmi silně, miminko jsme milovali už od dvou čárek na testu a tahle láska sílila snad každou vteřinou.
Po porodu se z nás stali opravdu šťastní a naplnění rodiče, kteří by pro své dítě snesli snad i modré z nebe. Když nad tím tak přemýšlím, myslím, že snad do 3 měsíců spal Eliášek jen pořád v něčí náruči (kromě noci), plně jsme si užívali toho, že ho máme a pořád ho jen mazlili a říkali mu, jak moc ho milujeme. Užívali jsme si i kojení, a to podle potřeb dítěte (ne podle nějakých časových intervalů). Prostě jsme se snažili být tu pořád pro něj a splnit jeho očekávání. V okolí strašně často slyším o tom, jak se má dítě nechat vyřvat, nechovat ho moc, abychom ho nerozmazlili, atd. A hlavně se strašně často setkávám s pojmem, že rodiče nechtějí být „otroci svého dítěte“. Když jsem od tchyně slyšela asi miliontý díl tohoto nekonečeného příběhu, řekla jsem jí, že jsme si dítě pořídili proto, abychom ho milovali a ne proto, aby nám řvalo samotné v postýlce. A pak už jsem měla z této strany klid.
Přestože jsme dělali snad vše podle Eliáška, nemůžu říct, že bych se byť jen na chvilinku cítila být jeho otrokem. Naopak, cítila jsem se prostě jako milující máma. Jednám intuitivně, neřídím se radami z moudrých knih a myslím, že to bylo naprosto to nejlepší, jak jsem mohla volit. Jak Eliášek rostl, bylo to s ním všechno stále mnohem lepší. Jelikož se jedná o velmi kontaktní a mazlivé dítě, dospěli jsme časem i k nošení a také ke společnému spaní. Nikdy jsem neignorovala jeho potřeby, nikdy nebyl nechán vyřvat, prostě jsme se na určitou dobu plně podřídili my jemu. A s postupem času bych řekla, že se nám to opravdu vyplatilo. Díky tomuto přístupu neznáme separační problémy – od útlého věku neměl problém s tím, že jsem ho na chvilku nechala samotného v místnosti a zašla si v klidu třeba na záchod. Prostě ví, že jsme jeho jistota a nemusí se bát, ví, že se vždycky pro něj vrátíme.
Věřím, že to, co dáváme, se nám vždycky vrátí a přesně s tímto mottem chápeme i výchovu. Netvrdím, že jednou nás Eliášek nešoupne třeba do domova důchodců, ale opravdu věřím tomu, že nám jednou naši péči vrátí. S mužem jsme oba vystudovaní pedagogové, takže pro nás je opravdu noční můrou představa nevychovaného dítěte – já jich znám mnoho ze své praxe a muž jako speciální pedagog ve věznici zase vidí, kam až to může dojít, když se rodiče na výchovu vykašlou (nechci samozřejmě paušalizovat, ve věznicích samozřejmě sedí i lidi, kterým se rodiče věnovali). Proto se opravdu snažíme, aby naše dítě mělo pevně stanovené meze. V okolí máme hodně podobně starých dětí a občas dojde mezi námi rodiči i na téma tělesných trestů. Musím říct, že jsem byla velmi nemile překvapena tím, že Eliášek je jediné dítě, které ještě nikdy nebylo bito. Podle nás je nejdůležitější důslednost a také jednota ze strany rodičů a nejbližšího příbuzenstva. Pokud Eli dělá něco, co nemá, většinou jen stačí vysvětlit, občas třeba zvýšit hlas a přidat důraz. Pokud ani to nezabralo, vzali jsme ho do náruče a od špatné činnosti ho prostě odnesli🙂 Nějak si neumím představit, že bych ho dokázala praštit🙂
Moji chlapecci :-*
