Biligvní dítě v praxi: Tak Amík normálně začíná používat český slova v mluvě na mini chlapíka. "Time to sleep. Go hají. Hají. Hajííííííí." Nebo: Jesse food. Jesse ham, ham."

#stastne_dite
Nejstastnejsi kdyz ma mluvici hracku, co mamince keze na nervy 😀

#stastne_dite.

#nase_rodina na vítání občánků 🙂 miluju je nejvíc :*

Krasny den deti a Vsem Laurinkam vsechno nejlepsi k svatku 💕💋

PRAŽSKÉ METRO

Kdyby jsme ho neměli, trvala by nám cesta kamkoli o mnoho déle času. Jsme na něm závislý a když je výluka, tak to stojí opravdu za to - autobusy a tramvaje jsou tak narvané, že lidé jsou nalepeni na oknech a dveřích. To co pojme metro, náhradí doprava nezachrání, i když je hodně posílena.

Metro v Praze představuje pro toto hlavní město nezbytnou součást městské hromadné dopravy, bez které by prakticky nebylo možné obsluhovat počet obyvatel a návštěvníků v metropoli. Ročně ho využije téměř 600 milionů pasažérů, což znamená, že každý den všechny linky obslouží průměrně přes 1,6 milionu cestujících. Jen pro zajímavost, nejvytíženějšími stanicemi jsou I. P. Pavlova a Dejvická, kterými za den projde bezmála 120 tisíc lidí. Nejvytíženějšími úseky jsou pak Vyšehrad – I. P. Pavlova a Vyšehrad – Pražského povstání, které využije okolo 290, respektive 280 tisíc přepravovaných denně.
Pražské metro dnes tvoří celkem tři linky, a to trasa metra A (zelená), trasa metra B (žlutá) a trasa metra C (červená). Celkem měří okolo 65 kilometrů a najdeme zde na 58 stanic, z čehož 3 jsou přestupní (dvojité). Konkrétně pak Můstek, Muzeum a Florenc, které najdeme v centru města. Nejdelší a na zastávky nejpočetnější je trasa B, jejíž délka je takřka 26 kilometrů a má 24 zastávek. Po ní následuje trasa C s necelými 23 kilometry a 20 zastávkami. Nejkratší je trasa A měřící 17 kilometrů se 17 zastávkami.
Jako první byla v polovině roku 1974 do provozu uvedena trasa C, která měla v té době pouhých devět stanic. O čtyři roky později byla zprovozněna trasa A. Jako poslední se svého otevření dočkala trasa B, která se veřejnosti zpřístupnila v roce 1985. Všechny trasy byly v průběhu let prodlužovány, aby vyhověli potřebám nově vznikající výstavby v rozrůstající se Praze. V tomto ohledu se na rozvoji metra pracuje i v dnešní době, kdy je plánováno a připravováno jeho prodlužování a otevíraní nových tras.
Intenzita provozu se liší podle toho, o jakou jde trasu, jaký je den a jaká je denní doba. Nejčastěji jezdí soupravy od pondělí do čtvrtka na lince C. Nejméně často pak na lince A v neděli. Obecně se intervaly pohybují mezi 1 až 10 minutami, ale většinou jezdí soupravy v odstupech 3 – 5 minut. Konkrétní jízdní řády pro jednotlivé stanice pak naleznete na stránkách jízdních řádů pro dané linky – Jízdní řády trasa A, Jízdní řády trasa B a Jízdní řády trasa C.
BSmíchovské nádražíezbariérový přístup do metra lze využít pouze na 38 stanicích z celkových 58. To je způsobeno zastaralostí architektonické koncepce některých stanic, u kterých se vůbec nepočítalo s přepravou osob se zdravotním postižením. Technicky je tato stránka řešena pomocí výtahů a schodišťových plošin.

Zajímavosti pražského metra

1. Nejhlouběji položená stanice je Náměstí Míru a nachází se celých 53 metrů pod zemí. Najdeme zde současně také nejdelší eskalátor, který je dlouhý přes 87 metrů.
2. Největší vzdálenost mezi dvěma stanicemi je 2748 metrů a jedná se o trasu mezi stanicemi Kobylisy a Nádraží Holešovice. Naopak nejkratší je vzdálenost mezi stanicemi Muzeum C a Hlavní nádraží, a to 425 metrů.
3. Metro na je na celkem čtyřech místech postaveno pod hladinou řeky Vltavy.

Historie metra a rozvoj tras rok po roce

1898 – Významný pražský podnikatel Ladislav Rott přišel za vedením města s návrhem na započetí prací na stavbě tunelů podzemní dráhy v rámci tehdy probíhajících prací na kanalizaci. Nakonec byl odmítnut.

1926 – Bohumil Belada a Vladimír List vypracovali a předložili vůbec první koncepční návrh na stavbu podzemní dráhy. Tehdy počítali s celkem čtyřmi trasami.

1941 – Kvůli probíhající válce byly ukončeny již fakticky probíhající projekční a stavební práce na výstavbě podzemní dráhy, které začaly již před započetím války.

1945 až 1950 – Po válce se pokračovalo s projekčními pracemi, s nimiž se začalo již před ní, přičemž plánem bylo uvést první úsek do provozu již v roce 1950. Nakonec však bylo rozhodnuto o ukončení naprosto veškerých prací z důvodu neschopnosti válkou vyčerpané země vypořádat se s tak složitým a nákladným projektem. V rámci tohoto rozhodnutí bylo současně deklarováno, že se bude muset Praha s veřejnou dopravou do roku 1960 vypořádat pouze za pomoci povrchové dopravy.

1952 až 1960 – Přímo před Strakovou akademií (dnešní sídlo vlády) na Klárově byla tajně vybudována reálně první stanice metra v Praze nesoucí název Klárov. Tato stanice nebyla na systém metra nikdy napojena, avšak do dnešních dnů stále existuje, byť neplní svůj původní účel. Vzhledem k okolnostem je stanice do dnešních dnů předmětem mnoha spekulací týkajících se jejího skutečného účelu.

1966 – Započata stavba metra, tehdy koncipovaného ještě jako podpovrchová tramvaj.

1967 – Rozhodnuto o změně projektu výstavby podpovrchové tramvaje na výstavbu metra a zahájení budování první stanice Hlavní nádraží.

1969 – Začal se razit první tunel, a to mezi stanicemi na trase C, které dnes nesou název Vyšehrad a Pražského povstání.

1971 – Bylo rozhodnuto o tom, že pro potřeby pražského metra budou zakoupeny sovětské vozové soupravy s označením Ečs. V témže roce však byly o něco později zahájeny zkušební jízdy prototypových vlakových souprav české výroby nazvaných R1.

1972 – Nehoda jediných dvou prototypů R1, které byly během ní zcela zničeny. Z pozdějších výpovědí účastníků vyplývá, že byla nehoda zinscenovaná. Dnes se mluví o politických důvodech spojených s dodávkou zastaralejších vozů Ečs sovětské výroby.

1973 – Dodání prvních šesti souprav Ečs z Mytiščinského strojírenského závodu a zahájení testovacích jízd.

1974 – Uvedení souprav Ečs do ostrého provozu, a to s využitím souprav čítajících tři vozy.

1975 – Rozšíření třívozových souprav na čtyřvozové.

1978 – Uvedení prvního úseku na trase A do provozu a současné nasazení nových vlakových souprav 81-71 sestavených z vozů s typovým označením 81-717.1 a 81-714.1.

1979 – Čtyřvozové soupravy Ečs na trase C rozšířeny na pětivozové.

1980 – Zprovoznění druhých úseku (II. A a II. C) na obou fungujících linkách.

1982 – Na lince A jsou zavedeny pětivozové vlakové soupravy.

1984 – Zahájení provozu třetího úseku linky C (III. C).

1985 – Zprovoznění prvního úseku linky B (I. B) a uvedení vlakového depa v Hostivaři do provozu.

1987 – Stanice Strašnická byla uvedena do provozu.

1988 – Uveden do provozu třetí úsek linky B (III. B).

1990 – Uveden do provozu druhý úsek linky B (II. B). Stanice Skalka byla uvedena do provozu. Celkem 13 stanic nesoucích název spojený s komunistickým režimem a budovatelskou ideologií bylo přejmenováno.

Konkrétně se jednalo o tyto stanice:

Budovatelů na Chodov
Družby na Opatov
Dukelská na Nové Butovice
Fučíkova na Nádraží Holešovice
Gottwaldova na Vyšehrad
Kosmonautů na Háje
Leninova na Dejvická
Mládežnická na Pankrác
Moskevská na Anděl
Primátora Vacka na Roztyly
Sokolovská na Florenc
Švermova na Jinonice
Obránců Míru na Hradčanská (v rámci projektového pojmenování)
1994 – Zprovoznění pátého úseku trati B (V. B) a depa ve Zličíně.

1995 – Zahájení rekonstrukce prvního soupravy vozů 81-71 a uzavření kontraktu na výrobu a dodání 110 zcela nových vozů M1.

1996 – Převzetí renovované vlakové soupravy 81-71 nyní nesoucí název 81-71M.

1997 – Započetí zkušebních jízd vlaků 81-71M. Ukončení provozu vlaků Ečs na lince C.

1998 – Uvedení 81-71M do ostrého provozu. Převzetí a zahájení zkušebních jízd první vlakové soupravy M1. Uvedení čtvrtého úseku trati B do provozu (IV. B).

1999 – Zprovozněna stanice Hloubětín.

2000 – První ostrá jízda vlakových souprav M1.

2001 – Uvedení stanice Kolbenova do provozu.

2002 – Celou Prahu v létě tohoto roku zasáhly katastrofální povodně, které naprosto bezprecedentním způsobem zasáhly i metro. Zcela selhala téměř všechna zabezpečovací zařízení a opatření a zaplaveno bylo celkem 19 stanic. Jen zázrakem nedošlo k žádným ztrátám na životech, avšak celkové škody dosáhly výše zhruba 7 miliard korun a po dobu několika měsíců se obyvatelé hlavního města museli potýkat s kolapsem městské hromadné dopravy.

2003 – Po více jak půl roku bylo možné konstatovat, že se systém metra dostal do stavu před povodněmi. Ukončení provozu vozů typu 81-71 na trase C.

2004 – Na lince A byly poprvé naostro nasazeny modernizované soupravy s typovým označením 81-71M.

2005 – Byl ukončen provoz souprav typu 81-71M a na lince C a souprav typu 81-71 na lince A.

2006 – Uvedení stanice Depo Hostivař do provozu.

2008 – Zahájení provozu severního úseku na lince C ze zastávky Ládví do zastávky Letňany. Celkem byly otevřeny tři nové stanice, a to Střížkov, Prosek a Letňany.

2015 – Zprovoznění západního úseku metra A z Dejvic do Motola. Všehovšudy byly otevřeny čtyři nové stanice – Bořislavka, Nádraží Veleslavín, Petřiny a Nemocnice Motol.

#den_deti Protože tu máme den dětí, mám tu úkol pro rodiče 😀 Každý, kdo namaluje obrázek pro své dítko, a vloží na svůj blog pod výše uvedeným tagem, získá ode mne 3 srdíčka za každý obrázek 🙂

❤️❤️❤️

Ahojte, je tu niekto s fixnym strojcekom na zuby, pripadne ste ho nosili v minulosti, alebo mate deti so strojcekom? Potrebovala by som vyplnit 1 kratky dotaznik,zaberie to asi 5 minut, budem Vam velmi vdacna 🙂 http://www.survio.com/survey/d/A4A5O3G8O1D6K4D9X

Krásný den všem dětem! 😍😘

Zoinka mi vařila....
Z: já ti vaím jo?
Já: a co mi vaříš?
Z: koko ti vaím...
Já: dobře
.
.
Po chvilce ticha
Z: chceš k tomu čečup?
Já: ke kokinu kečup? to se tak akorát po..ru
.
.
tak zozzářené oči sem u ní neviděla ani na Vánoce 😀

DOPRAVA ZDARMA PRO 2 E-SHOPY S KOJENECKÝM ZBOŽÍM.

Milé maminky,
oslavte s námi den dětí a využijte naši nabídku pro nákup jarního a letního oblečení nebo zavinovaček. 31.5.2016 a 1.6.2016 máte při objednávce zboží nad 300 Kč dopravu ZDARMA!

Příjemné nakupování Vám přeje

www.naturbabyshop.cz
www.svetzavinovacek.cz

Kupón na dopravu zdarma pro:

www.naturbabyshop.cz je: mtuQFWi8o0
www.svetzavinovacek.cz je: 4621kQDKs5

Tyto kupóny vložte do příslušného políčka před dokončením objednávky a cena za dopravu Vám bude automaticky odečtena. Pozor: pokud zvolíte jako způsob platby dobírku, je účtován poplatek 30 Kč.

V případě nejasností nám napište na info@naturbabyshop.cz nebo na info@svetzavinovacek.cz, rádi Vám odpovíme.

Bydleli jsme v ZOO http://blog-teli.blogspot.cz/2016/06/bydleli-js...

BRÁNICKÉ SKÁLY
jsou přírodní památka v Praze-Braníku, která byla vyhlášena 29. dubna 1968. Branické skály tvoří západní stráň vrchu Dobeška s bývalým lomem na pravém břehu řeky Vltavy v Braníku, poblíž zastávky MHD Přístaviště. Jsou ohraničeny na východě ulicí Na Dobešce, na západě ulicí Modřanskou, na severu ulicí Vysoká cesta a na jihu Starou cestou, která je odděluje od Školního vrchu. Chráněné území zaujímá rozlohu 9,1 hektaru v nadmořské výšce mezi 190 až 264 m n. m. a zahrnuje Školní vrch a samotné Branické skály s lesoparkem Dobeška.
Podle pověsti býval u Branické skály hrad a je zde ukryt poklad.
Nejméně od poloviny 18. století až do roku 1928 se zde těžil vápenec. U paty lomů vznikaly vápenky, v nichž se pálilo známé pražské staroměstské vápno. Šlo o hydraulické vápno, které se používalo při vodních stavbách, například pro pražská nábřeží, a vůbec pro výstavbu města v 19. století a na počátku 20. století.
Za druhé světové války zde vybudovala německá armáda několik štol pro umístění podzemní továrny, chráněné proti bombardování. Tento komplex tvoří sedm různě dlouhých chodeb. Společnost Nautilus usiluje o jejich zpřístupnění veřejnosti a umístění expozice o historii objektu.
Les Dobeška na původně holé Branické skále byl založen roku 1917. Autorem 2 metry vysoké dřevěné vyhlídkové tribuny je architekt a herec David Vávra.
Branické skály ovšem vždycky nevypadaly tak jako dnes. Původně zasahovaly až do vod Vltavy a zřejmě se dost podobaly Vyšehradu. Vyvěral tu také pramen minerální vody, která se stáčela do lahví a prodávala v Praze jako léčivá. Na teplých stráních se dařilo vinicím a chmelnicím.

STROMOVKA
Krásný park, který je hned vedle Výstaviště v Holešovicích. Nejraději tam chodím na jaře a v létě.
Park Stromovka, původně Královská obora, se nachází v Praze-Bubenči v nivě Vltavy jižně od Císařského ostrova, od něhož ji odděluje průplav. Původně šlo o oboru příslušející k místodržitelskému letohrádku. Část Královské obory byla koncem 19. století vyčleněna pro vybudování výstaviště. Park je udržován ve stylu anglického parku. Je chráněn jako přírodní památka s názvem Královská obora a je též spolu s místodržitelským letohrádkem chráněn jako kulturní památka.
V roce 1547 byl v oboře zřízen rybník a o 12 let později byla obora rozšířena. Po roce 1578 byl lovecký letohrádek v oboře renesančně přestavěn jako lodžiová vyhlídková stavba a v roce 1584 byly na příkaz Rudolfa II. provedeny parkové úpravy, vytvořeny další rybníky a proražena štola pro napájení nového Velkého rybníka, která přiváděla vltavskou vodu od Havírny (stavba na levém břehu několik metrů proti proudu od dnešního Štefánikova mostu) pod Letnou do středu Královské obory. Česká komora se zřejmě v této souvislosti odvděčila panovníkovi tím, že zakoupila mlýn v Předním Ovenci a darovala jej Rudolfu II. – jde o dnešní Císařský mlýn na západním okraji Stromovky. Císařský mlýn byl v letech 1589–1590 přestavěn, jeho areál byl rozšířen o arkádovou chodbu a lázeň s grottou a navíc zde byla vybudována brusírna drahých kamenů. V r. 1606 byla k Císařskému mlýnu přistavěna mohutná reprezentační brána. V roce 1679 však Císařský mlýn vyhořel. O deset let později (1689) byla v Královské oboře poblíž Velkého rybníka postavena nákladem hraběte Kryštofa Vratislava z Mitrovic Královská dvorana (pozdější Šlechtova restaurace).
Od roku 1804 je Královská obora zpřístupněna veřejnosti a je využívána jako park, pro nějž se ujal název Stromovka. Současné úpravy pocházejí z 19. století, kdy byly některé rybníky zrušeny a vytvořena současná soustava luk a zalesněných ploch. Bylo vysazeno mnoho druhů introdukovaných dřevin a zahradních kultivarů, což vytvořilo z Královské obory významné arboretum. Při povodni v srpnu 2002 byla zaplavena vodou, což vedlo k částečnému poškození vegetace. Část obory za železniční tratí Praha-Děčín u řeky Vltavy pak poškodila další velká povodeň v červnu 2013.
Roku 1866 společnost Buštěhradská dráha prodloužila železniční trať od Kladna, která dosud končila na Brusce (dnešním nádraží Praha-Dejvice) horním okrajem Stromovky do Buben, kde ji napojila na státní dráhu. Ve Stromovce trať prochází krátkým tunelem, nazývaným Bubenečský či Dejvický.
V roce 1885 byla do Královské obory prodloužena trať koněspřežné tramvaje, která od roku 1884 končila u Marinkovy továrny v Holešovicích (u dnešního Veletržního paláce). 8. září 1898 byla jako první z pražských tratí koňky zprovozněna pro elektrické tramvaje. Od 15. května 1908 byla vybudována u Výstaviště tramvajová smyčka, druhá v Praze, první stálá. Úsek Výstaviště – Královská obora byl naposledy v provozu 28. září 1941, koleje byly vytrhány 1944, později byla v úvodní části tohoto úseku obnovena smyčka Výstaviště. U bývalé konečné Královská obora dosud stojí budova bývalé vozovny.
U příležitosti Jubilejní zemské výstavy v Praze roku 1891 byla u horního vstupu parku (u dnešního severního konce Ovenecké ulice) ukončena Křižíkova elektrická dráha na Letné, první elektrická tramvajová trať v Praze i v českých zemích, navazující na letenskou lanovku. Roku 1893 byla tramvajová trať prodloužena Stromovkou k Místodržitelskému letohrádku, přičemž překračovala železniční tunel. Roku 1903 byly koleje z Královské obory odstraněny.
V roce 1891 byl v Královské oboře u trati, nedaleko výstaviště, uspořádán II. všesokolský slet. Sokolové se tak připojili k Jubilejní výstavě na blízkém výstavišti, kde se prezentovali svou výstavkou. Přípravy poněkud zkomplikovala jarní povodeň, která vyhlédnutý pozemek zanesla bahnem. Za necelé dva měsíce byly na pozemku zapůjčeném městem vybudovány tribuny a další objekty, 15 dní po celé akci byl pozemek v původním stavu městu vrácen.
V současné době Královská obora slouží k rekreačním, sportovním i kulturně vzdělávacím účelům.
Pod oborou vede Bubenečský tunel, součást tunelového komplexu Blanka, součásti pražského Městského okruhu. Po mnoha odkladech byl otevřen na podzim roku 2015.
PLANETÁRIUM - Planetárium ve Stromovce zahájilo svoji činnosti 20. listopadu roku 1960. Významným mezníkem v dějinách instituce byl rok 197, kdy se Planetárium oddělilo od tehdejšího Parku kultury a oddechu Julia Fučíka s stalo se, spolu s ostatními pražskými hvězdárnami, jedním ze středisek Hvězdárny a planetária hlavního města Prahy. Rozsáhlou rekonstrukci a modernizaci prodělalo v roce 1991, kdy bylo nainstalováno nové planetárium Cosmorama.
ŠLECHTOVA RESTAURACE je budova v pražské Stromovce. Stojí na břehu bývalého rybníka. V její blízkosti vyúsťuje Rudolfova štola. Šlechtova restaurace je součástí komplexu místodržitelského letohrádku a Královské obory, chráněného jako kulturní památka České republiky a patří mezi nejohroženější pražské památky.
Původní raně barokní letohrádek byl postaven v letech 1689 až 1692 prezidentem české komory hrabětem Kryštofem Františkem Wratislavem z Mitrovic pro rakouského císaře Leopolda I. Měl nahradit dvě nedaleké budovy, zastaralý a švédskými vojsky vyrabovaný zámeček (dnešní Místodržitelský letohrádek) a Císařský mlýn v Bubenči. Malíř Jan Jakub Steinfels vyzdobil hlavní sál stropní freskou znázorňující antické bohy Apollóna s Venuší a Amorem, Dianou, Merkurem, Jupiterem, Marsem a Saturnem. Ve výklenku proti vchodu byla v umělé krápníkové jeskyni umístěna fontána s bronzovou plastikou Poseidona. V následujících desetiletích byl letohrádek využíván jako sklad sena a obilí pro oboru a jen před příjezdem Habsburků byl vždy příležitostně opraven. Velká lidová slavnost se tu konala například v roce 1792 u příležitosti korunovace císaře Františka II. Roku 1803 nechal císař na popud hraběte Chotka Královskou oboru otevřít pro veřejnost a ta se stala jako anglický park vyhledávaným místem pražanů. Pražský kavárník Václav Steinitz si pronajal budovu Dolního letohrádku a od dvacátých let 19. století zde provozoval restauraci. V letech 1855 až 1858 letohrádek přestavěl v novogotickém slohu Bernard Grueber. V roce 1882 si již přestavěnou budovu pronajal Václav Šlechta, který restauraci provozoval až do 2. světové války. Po válce byla restaurace znárodněna a v 60. letech pro havarijní stav zrušena[3]. Od té doby budova jen chátrala a dvakrát vyhořela (1978 a 1980). Na jejím neutěšeném stavu se také podepsala povodeň roce 2002, která Šlechtovu restauraci zatopila do výšky 4 m.

Kolem osmého měsíce prý nastupuje separační úzkost. Ťuk ťuk ťuk, k mé osobě jsem žádnou takovou tendenci u Tondy nezaznamenala.
Ovšem velký průšvih je, když mu zmizí z dohledu tatínek. To je průser převeliký 😀 😀 😀 Dneska se třikrát vracel od dveří při odchodu do práce, protože ten Tondovo řev mu rval srdce. A můj milovaný muž na Toníčka: "Tonánku, já musím do práce, abych měl korunky a mohl ti koupit spoustu, spoustu míčků....aby maminka měla co uklízet, žejo!". Dítě pochopilo, dalo mu pusu a při mávání z okna se už i smálo.

Tak já nevím, kdo z nich je poťouchlej víc? 😀 😀

Kdo mate prosim nejake album s buchtickama a moucnikama, oznacte me prosim. Tocim deset buchet dokola a potrebuju inspiraci 😀 😉

Krásný Den dětí všem malým i velkým! 😵

Chystáte něco speciální pro svoje děti na dnešní den??

Mám pro vás skvělou zprávu! Ještě do dnešních 20:00hod můžete soutěžit o #nejkrasnejsi_usmev a vyhrát ovocné HiPP kapsičky nebo ovocné HiPP tyčinky pro vaše dětičky!

#hipp