Tak abych začla od začátku. O miminko jsme přišli 2x. Poprvé jsem to vnímala asi tak, že se to stává, ale když i podruhé, tak jsem si říkala že jsem k ničemu ☹. Mám problémy se štítnou žlazou. No k tomu druhému potratu : chodila jsem ke staršímu gynekologovi (rodil mou sestru je jí 30),takze opravdu ze staré školy. Od začátku jsem stále špinila, nezdálo se mi to, ale stále mě úklidnoval že je vše v pořádku. No nebylo☹. Dopadlo to ve 13tt revizi, miminko se ve mě už rozkládálo ☹. No proste jsem ihned změnila doktora.

NNejhorší bylo, že z okolí o tom skoro nikdo nevěděl, takže na tu bolest a prázdnotu jsem byla sama. Přítel říkal, že to bude dobrý, ale chlap nepochopí co to je ta prázdnota. Dlouho jsem potají po večerech brečela. No už přejdu k tomu základnímu. 

Můj přítel (už 15let) mi říkal, že miminko splodime v Lužanech na moto srazu,si to hezky představoval. Doma jsem mu říkala,  že si dost věří a ejhle FAKT SE NÁM TO POVEDLO. Opravdu jsme naše děťátko splodili na srazu. Po nedostani MS jsem chvilku čekala než se objednám k dr. Ten mi těhotenství potvrdil. Od 10tt jsem byla už doma na neschopence,ale okolí nic netušilo.Čekal nás první screening, měla jsem strach aby bylo vše v pořádku a naštěstí se mé  obavy nenaplnily. Dobře dopadl i druhý, i cukrovka v pohodě. No prostě celé tehu v pořádku, tedy na občasné pálení žahy. 

Ve 37 tt zjistili, že mám méně plodové vody. Ve 39tt se jim to přestalo líbit, že mi stále ubývá, musela jsem obden chodit na monitor, kde vše vypadalo v pořádku. No nechtěli riskovat a na můj první termín porodu naplánovali vyvolání. Takže v pondělí 23.5 ráno v 7 nástup do nemocnice. V 9 zavedena první Tableta, ale dr mě říkala, že ať počítám s tím že porodím až tak ve středu. Po celou dobu bez jediné známky kontrakce. Ve 14 jsem šla opět na zavedení tablety, ale už mi ji nedali, že jsem otevřená na prst. Pak přijel přítel, to jsem byla zrovna připojena na kontrolním monitoringu, který už ukazoval pěkně stahy dělohy. Dr se to nelíbilo, že pracuje moc a převezli me na předporodní pokoj na monitorování. Přítel odjel domu se převliknout , myslel že budem rodit, no nakonec mi řekli že rodit dnes nebudu.tak jsem mu zas volala at nejezdí, že to byl planý poplach. Pichli mi něco aby zas stahy zpomalili, nepomohlo, tak zavolali primáře ať mě prohlídne. Ten rozhodl, že mě prasknou plodovou vodu (no fakt ji bylo málo asi tak 1decka) a zas mě připojili na monitor. To už mi řekli ať zavolám Tatínka, že se zas rodit bude 🙂. Kolem 19 hod přijel, to už jsem měla bolesti jak bejk. Abych vás uvedla do situace, jsem ukecany člověk a to hodně moc, ale po celou dobu od první kontrakce jsem nevydává ani hlásku, když mám bolesti nemluvím. No rozdychavat to mi nešlo, musela jsem sedět na křesle, kvůli monitoru ☹.V devět jsem šla do vany, tam se mi po hodině udělalo dost špatně, takže mě přemístil zas na pokoj. Tentokrát mě daly na postel na kyslík a opět připojili monitor. Vubec jsem se neotvirala. Řekla jsem že se potřebuji prospat, že na beru sily, tak mi něco pichli, no moc to ne zabralo, Nabídli mi epifural, že ten by zabrat měl, no neodmítla jsem. Ve čtvrt na deset mi ho pichli, taková úleva, necítila jsem nic, napojena na kyslík jsem klidně usnula. Spala jsem do 11, pak se už probouzela jen tak poklimbavala. Pocelou dobu stále na kysliku a monitoru. V půlnoci mě přišla zkontrolovat, jak jsem otevřená, no pomalu jsem se otvírala, tak mi zas něco pichli, abych zas cítila kontrakce. No zabralo to fakt rychle. Ve čtyři čtvrté na jednu mě převezli na sál a tam to teprv začalo. 

Sál, no konečně jsem si řekla budu to mít za sebou, to jsem byla pěkne naivní ☹. Přišla doktorka, jednou jsem zatlačila a řekla sestře ať volá primáře. Přítel byl se mnou, dával mi kyslík a informoval mě co mi dělal 🙂. pak zas přišla kontrakce a dr nervózní, kde je primář, najednou že už je tu, ale byl to dětský,, volejte mu ať ihned přijde''  to už jsme začali být nervózní co se děje. Pritel se zeptal a řekli mu ze monitor je špatný, že se tam mimco už nelíbí, začal skákat do červeného pole a to je prý hodně špatný. No konečně přišel primář (trvalo to asi 5 minut, ale člověk se to zdá jak vecnost). Začali mi kontrakce, tlačte maminko a já tlačila i sestra mi tlačila na břicho, aby pomohla a ono nic. Začali mi dovnitr něco píchat, dle přítele to byly jehly jak na krávu 🙂,asi na umrtveni, je fakt že jsem nic necejtila a bohužel pak už ani kontrakce. Břicho se proměnilo v jeden velkej tvrdej kámen. Přítel ze sálu musel odejít, asi nevěděli jak to dopadne.Museli použít kleště, po 5 min bylo mimco na světě v 1:28rano. Mělo omotanou pupeční šňůru kolem krku a nohy☹. Myslela jsem že je mrtvé, nechybalo se, nekricelo, pak ho položili na mě a začalo plakat. Mluvím furt jako o mimcu, nevěděli jsme co máme. Najednou se ve dveřích objevil přítel a v rukou  nesl nás poklad, v tu chvíli jsem se dozvěděla že máme Adama.  Přítel říkal, že to bylo 7nejhorsich minut v jeho životě, když nevěděl co se děje, prý neslyšel mě a ani mimi. Prý jak pak uslyšel brek tak mu tekly slzy. Ležela jsem na sále ještě 2hodky, ale už to ze mě vše o padlo. Doktoři pak říkaly že to byl složitý porod a že jsme to s mímčem zvládly skvělé.Sem si říkala proč to furt říkaj a pak mi jedna dr, když jsme se zeptala proč neudělali císaře, řekla že na něj nebyl čas a že hned musel ven, tak to mi došlo, že Adámek tady  vlastně nemusel být. Teď už ani nevím k čemu přirovnat bolestive kontrakce, což je fajn. Kéž bych taky zapomněla na bolest po porodu, 14jsrm si nesedla, konečník vylezly snad až u hlavy,o spodku ani nemluvím.při propuštení z nemocnice mi řekli, že Adamek mel 60 procent na přežití.Ale byl vpořadku .

 ta bolest při i po porodu za to stala 

Moje dcerka je úžasně živé stvoření. Kromě toho má obdivuhodnou pamět. Jen škoda, že ji využívá pouze na lumpárny. Nedávno se vrátila od mé matky. Maminka je báječná ženská, která si jede tak nějak ve svém vlastním módu a absolutně jí nezajímají moderní způsoby výchovy. Proto se čas od času stane, že se nám Gábi od mamičky vrátí s nějakou vyloženě pikantní otázkou, na kterou samozřejmě vyžaduje okamžitou odpověď. Nejednou jsme před ní vypadali jak dva trubci, když jsme se jí snažili vysvětlit k čemu se používá kondom, nebo proč jsou obchody pro dospělé, jen pro dospělé. Při otázce, jak na tyto otázky přišla, se dobereme k odpovědi, že slyšela, jak se o omém či tamtom bavila moje maminka se sestrou. Inu, děti jsou hold vnímavé, když jde o lumpárny.

Ale to, co se nám naskytlo k slyšení včerejšího večera, nás oba posadilo doslova na zadek a vyprovokovalo to v nás takový výbuch smíchu, že jsme nebyli schopni Gabrielu pořádně potrestat. Ono vlastně ani nebylo za co a nejhorší na celé situaci je fakt, že se nemůžeme zlobit ani na sestru a ani na babičku.

Jak jsem psala v předchozím článku, má sestra měla před rokem svatbu. A ke každé pořádné svatbě, patří kapela. Moje sestra zvolila naše staré známé, kteří hráli ještě v době, kdy jsme my, dnes matky a manželky, byly jen rozpustilé děti. Specialitou této kapely je, že po desáté večerní se v jejich repertoáru objevují i poněkud peprnější písničky, na které se, za předpokladu, že máte krapet upito, nejlépe tancuje. Jednou z nich je i legendární Šenkýřka od Hypochondra. Kdo nezná, račte si doplnit přehled zde.

Ne, opravdu Gabriela nepobíhala po parketu mezi opilci v deset večer, ale viděla sestřino video z jejího velkého dne. Žel bohu pan kameraman vybral právě záběr s tímto songem. Myslím, že vám nemusím dlouze vysvětlovat, že Gabriela si zapamatovala chytlavý refrém této restaurační skladby a na "plné pecky", jej vyzpěvovala při sprchování. Sama představa toho, jak si šestileté děvče prozpěvuje ve sprše o kybré nahé šenkýřce tančící na stole, je rozhodně úsměvná. Ale nebyla by to Gábinka, kdyby si nevymyslela vlastní cover verzi tohoto hitu. Místo "skonč na stůl šenkýřko, slíkni se do naha, ať se nám vokáže tvá kyprá postava." má dcera zpívala " Skoč na stůl šéfko, slíkni se do naha, ať se nám vokáže tvá divná postava." Nechci si ani domýšlet, za co by mého muže měli ve školce, kdyby tam naše dcerka zpustila tuto velice povedenou předělávku. 

Závěrem se musím upřímně přiznat. Jsem sakra ráda, že to byla jen Šenkýřka. Tendři totiž mimo jiné hrajou i včelku Máju od Semtexu. 

Ráda bych přidala můj porodní a předporodní zážitek 🙂 Bylo 6.5 odpoledne když mi začali bolesti bříška. Stahovalo se mi, bylo tvrdé jako kámen, chodila sem po bytě a začínala se poprvé za celé těhotenství bát porodu. Přítel byl na odpolední, tak jsem ho jen informovala esemeskou že se asi začíná něco dít. Byla jsem 39tt. Pořád mi psal, jestli má už vyrazit a já si furt nebyla jistá, bolest se dala pořád uplně v pohodě zvládnout. Když přítel přijel v půl 11 z práce už jsem ležela na sedačce a byla v podstatě rozhodnutá že pro jistotu pojedeme. Přítel si dal rychlou sprchu, něco snědl a jeli jsme. Pořád jsem byla tak nějak optimistická a moc si to nepřipouštěla. Přijali nás hned a rovnou nám řekli že když už jsem v 9měsíci tak si mě tam nechají. Otevřená na 2cm, čípek mírně změklý. I s přítelem jsme byli odvedeni na přípravný pokoj. Byl parádní, veliká vana, sprcha hned vedle, míč, matrace, postel, křesílka. Přítelovi řekli at jede domů, že v nejbližších hodinách se nic dít nebude. Tak jel a že kdyby cokoliv hned přijede. ( Byl rozhodnutý že u porodu chce být ) Okolo půl 1 jsem volala mamce a ta mi rozespalá řekla že okamžitě vyjíždí. Jinak bydlí 140km od nás 🙂 Takže už v půl 2 ráno to pálila přes Plzeň rovnou k nám na západ :D Malého monitorovali, a mě prohlíželi každé 2 hodiny a takhle celou noc. V 6 ráno jsem byla pořád otevřená pouze na 2cm. Bolesti ustupovali, já střídala Vanu, sprchu, 20m spánku, vanu, sprchu, 20minut spánku. Druhý den okolo 10té mě převezli na porodnici na klasický pokoj s tím že porodní cesty jsou prý připravené, maličký je krásně dole ale zřejmě to ještě nehoří a bolesti byli v podstatě jen poslíčci. Odpoledne za mnou přijel přítel i mamka a já celý den odpočívala a chodila na pásy 🙂 večer okolo 8mé mi píschni takovou oblbovačku s tím že pokud jde o poslíčky tak mi uleví od bolesti a pokud jde o porod tak to porod uspíší 🙂 A kdyby se to do 12hodin nerozjelo, ráno mi píchnou vyvolávačku ( Malý měl už 3,5kg ) okolo 9té jsem teda po dvou dnech usla. Ve 4 ráno jsem se probudila a pod sebou mokro, totální kaluž :D Tak sem si říkala, to mě to uspalo tak tvrdě že jsem se počůrala??? :D A pak mi to došlo :D Bežela jsem za sestřičkou s tím že mi praskla voda, teklo to ze mě snad i při chůzi :D Takže mi řekli, sbalte si věci a pojedete na předporodní pokoj, hned vedle sálu. Malého zase natočili a mě vyšetřily ( otevřená na 3cm :( ) Okolo 5té mi začli opravdu silné kontrakce. Byla to bolest o které jsem ani netušila že existuje... Paní lékařka mi ukazovala jak kontrakce prodýchávat. V 6 jsem zavolala přítelovi at vyrazí že mi praskla voda a kontrakce přicházejí po 6-7minutách. Přijel a pak to začalo. každé dvě hodiny vaginální prohlídka v šílených bolestích. Střídání vany, sprchy a míče. Mám i pocit že jsem vždycky těch 5minut mezi každou kontrakcí tvrdě spala. Přítel mi masírovat záda, sprchou masírovat bříško, držel mě za ruku, upletl mi copánek :D Nebyla jsem ani schopná zvednout ruce nad hlavou. Byl mi neskutečně velkou oporou 🙂 tenhle koloběh trval od 6 od rána do 12v poledne. To už jsem se slzama v očích že jsem otevřená pouze na 4cm prosila o epidural. Píchli mi ho a mě se zhruba na 40m opravdu ulevilo. Dokonce jsem si na chvilku přišla netěhotná. Bylo to supr. V půl 2 mi oznámili že jsem otevřená na 7cm a převezli mě na sál. Tam jsem si lehla a dostala zákaz kontrakce prodýchávat ale začít tlačit. Šílený!!! ( prej, samotnej porod je pak už brnkačka ) Bolelo to pořád stejně a ještě víc. :( Malý mi spadnul do pánve a já si myslela že potřebuju čůrat ( nepotřebovala ) Odvedli mě na wc a šli pryč, já ani nečurala, ani nic. Jen křičela že se nedokížu zvednout, že nemůžu chodit. Přišla pro mě sestřička a dovelda zpět. Začala jsem tlačit všelijak jak to šlo. V sedě, v kleče, ve stoje, v leže. Má lékařka mě celou dobu skvěle podporovala, říkala jak jsem šikovná a že to zvládnu. Tohle trvalo další 3 hodiny. Musím říct že o přítelovi vůbec nevím, byla jsem tak unavená a vyčerpaná, zažívala tak neskutečnou bolest že vůbec nevím jestli mě držel za ruku, jestli na mě mluvil. Nevím. Jen pak vím že mu paní sestřička řekla - Tak tatínku, vy se ted půjdete rozdýchat do vedlejšího pokoje, dáte se do kupy a zase příjdete. Byla jsem ráda! 🙂 Najednou, ta skvělá správa - Vidím hlavičku, tak slečno Konrádová ještě 2x3x zatlačíte a je venku, hele on nemá žádný vlásky, chcete se kouknout? :D Nééééééé, vyjíkla jsem já, ani náhodou :D To musí být hnusný, to nechci vidět, říkala jsem si :D V tu chvíli mi napíchlí žílu a pouštěli do mě Oxitocin, myslím. Protože jsem měla kontrakce stále po 3-4 minutách a mlý vždy stihl zalést zpět. Vím že bylo 17:05 když mi říkala, tak teď se pojdte položit a zapřist se za nás nohama. Lehla jsem si a kontrakce začali snad po půl minutě :( Děs, běs. Křičela jsem, brečela jsem že to nezvládnu, at mi něco píchnout, ať ho ze mě vyříznou. Že už nemůžu. ( pak mě mrzelo že jsem to takhle vzdávala, ale 12hodin kontrakcí bylo za mnou :( ) Pak mi řekla - ještě jednou zatlačte a je venku, ale musíte do toho dát uplně všechno. Zavřela sem oči, čekala až ten stah příjde a zatlačila. Říkala jsem si, tak a ted to bude naposledy a veškerá bolest zmizí 🙂 Zatlačila sem a uslyšela pláč :-* 🙂 Bože, píšu to a brečím. :D Tohle si sebou každá žena ponese celý život! V tu chvíli, jsem slyšela jak práskli dveře a přilítl přítel a já nakřičela at za mnou nechodí. Ani nevím proč, vytýkalo ze mě mraky krve, byla jsem celá spocená a žebrala jsem o trošku vody, jinak umřu sem říkala :D malého hned odnesli za nožky jako králíka a já si jen užívala to že mě nic nebolí! Pak mi paní doktorka řekla - Musela jsem vás trochu nastřihnout ( 4cm ) tak vás ted zašiju. Říkala jsem si - pohodička, jestli sem zvládla tohle, zvládnu už všechno. Musím říct že jsem o tom teda věděla že mě šije, au :D Přibehl přítel, celej ubrečenej. Objal mě, líbal mě a děkoval za syna. O pár minut později přišel s malým v náručí 🙂 Brečela jsem at mi ho dá na hrudník, vím že jsem malému řekla - Vítej 🙂 Po té jsem musela ještě porodit placentu ale to už byl mžik, po dvou zatlačení byla venku. Maličkého mi vzali protože jsem hodně chudokrevná a přišla jsem o spoustu krve, byla jsem uplně průhledná ale ve 4 ráno už jsem si pro něj šla. Milujeme ho nadevšechno na světě!!! Je to láska našeho života! 8.5.2016 🙂 3590g a 51cm. Viktorek! ♥♥♥♥ Maminky porodní váha 76kg. 2měsíce po porodu 58kg 🙂 Děkuji každé z vás která jste to dočetla do konce. 🙂