Pro druhý porod jsem si zvolila tu samou nemocnici (St. Josef Krankenhaus) – i přes drobné výtky se mi pořád líbil jejich přístup ke kojení, bondingu a samotnému průběhu porodu (bez urychlovačů, nástřihů...)

Malou jsem  přenášela pět dní. V den termínu a tři dny potom jsem byla na monitoru, kde bylo všechno v pořádku, tak mi řekli, že budeme prostě čekat (spodek nezkontrolovali).

V sobotu večer po pořádné procházce mě večer začaly slabé bolesti. Uložili jsme starší (2,5r) a já si šla lehnout. Každých deset minut jsem měla slabší kontrakce, někdy jsem to zaspala, někdy jsem vstala a prodýchavala na míči.

V sedm ráno už to bolelo docela dost, ale bylo to tak někdy po 5, někdy po 3 někdy po 10 minutách. Zavolala jsem rodičům ať se sbalí a přijedou tak před obědem. Šla jsem si dát sprchu, tam jsem asi 15 minut užívala teplo a nadávala proč nemáme vanu. Když jsem vylezla, začaly mi jedna kontrakce za druhou, po 2-3 minutách.

Mezitím musím říct, že manžel vzorně zabavil starší dcerku. Hráli si v pokojíku a malá asi taky vycítila, že se něco děje, protože jindy za mnou furt leze, tak mě tentokrát nechala. Ve stoje jsem v ložnici prodýchavala a funěla a volám znovu našim, ať přijedou co nejdřív.

V půl desátý kontrakce co minuta a manžel volal odvoz do porodnice (červený kříž). Přijeli do 5 minut, naložili mě na lehátko, kde jsem ležela na boku, připoutaná, a jeli jak blázni. Těch 15m do porodnice byly učiněný peklo. Kdybych mohla stát nebo sedět na míči, vím, že bych to zvládla mnohem líp, takhle jsem se kroutila, kousala do ruky a počítala sekundy. Absolutně nejhorší část celého porodu, do toho sekali otáčky, mlátilo to....

Růžovo-oranžové skvrny a pupínky na krku a končetinách dítěte jsou typickým příznakem. Šestá dětská nemoc dokáže rodiče i děti potrápit, ale obecně jde o mírné onemocnění, které během pár dnů samo odezní a nezanechá žádné následky.

Šestá dětská nemoc je vysoce infekční onemocnění, ve většině případů s mírným průběhem, kterým onemocní 90% dětí do dvou let věku. Po prodělání se v těle vytvoří protilátky a dítě je vůči této nemoci v pozdějším věku imunní. Řadí se mezi dětská infekční virová onemocnění. Název šestá vychází z používané klasifikace pro tyto nemoci, mezi které patří spalničky, spála, zarděnky, pseudospála, pátá nemoc a právě šestá dětská nemoc.

„My jsme právě 2 týdny po šesté nemoci. Syn měl 2 dny teploty 39 °C, které jsem srazila antipyretiky. Byli jsme pro jistotu na pohotovosti, ale nic nenašli. Syn byl celkem veselý, jedl dobře, jen jednu noc byl úplně tuhý, měl teplou hlavičku a to bylo u našeho nespavce zvláštní. Po 2 dnech se osypal a za další 2 dny vyrážka zmizela. Jak rychle šestá nemoc přišla, tak zase odešla a jsem ráda, že je to za námi bez komplikací.”

Co za touto nemocí stojí?

Původce nemoci je lidský herpesvirus 6 a 7. Virus je vysoce nakažlivý, šíří se vzdušnou cestou a prodělá jej 9 z 10 dětí. Naštěstí jde o onemocnění s mírným průběhem a výbornou prognózou. Inkubační doba je 5-12 dní. V podstatě se nelze proti němu účinně chránit, lze však předcházet komplikacím, které mohou šestou dětskou nemoc doprovázet.

„U nás to proběhlo klasicky - oba kluci měli postupně teploty 38,5 - 39,5 °C, ale šly srazit, jen se vždycky znovu vyšplhaly. Po třech dnech teplota zmizela a objevila se vyrážka (u jednoho to bylo čtvrtý den od začátku teplot, u druhého pátý den), ale měli ji jen na tělíčku, na obličeji ne.”

S přibývajícími roky (případně počtem dětí) se jistě každá z vás občas zastaví u zrcadla, aby se přesvědčila, jestli se na tváři neobjevila nějaká ta nová vráska. A ruku na srdce, kdo by netoužil alespoň o pár let omládnout a získat zářivější a zdravější pokožku? Velmi účinným řešením se může stát tvářová gymnastika.

Proces stárnutí pokožky je věc velice individuální. Podívejte se na svoji maminku a babičku a zhodnoťte, kolik vrásek na svůj věk mají a v jaké kondici je jejich pokožka. Vy na tom v jejich věku budete pravděpodobně velmi podobně. Jako u spousty jiných věcí - i za stav naší pleti můžete poděkovat genetice. 

Stav vaší pokožky ale můžete ovlivnit i vy sama. Těmito drobnostmi jí určitě neuškodíte, právě naopak:

• pijte dostatek vody (čisté a ideálně neperlivé vody) - alespoň 2,5 litru denně, uvidíte, že už tato drobnost se na vaší pleti viditelně projeví,
• dbejte na pestrou stravu - vyvážená strava je základem celkového zdraví, což se logicky podepíše i na vaší pleti, čerstvé ovoce a zelenina obsahují mnoho vitamínů a minerálů, které jsou nezbytné pro krásnou pleť, např. vitamín A, který napomáhá prokrvování pokožky a tím její lepší hydrataci, zmírňuje také projevy stárnutí pokožky (mrkev, máslová dýně), vitamín C, který udržuje elasticitu pleti a podporuje funkci krémů chránících proti slunci (červené papriky, špenát, kiwi, rajčata), vitamín D, udržuje zralou pleť a kontroluje její přirozené obranné mechanismy (losos, olej z tresčích jater, kefír), vitamín E má bohaté antioxidační účinky, zjemňuje drsnou pleť, zmírňuje vrásky a rýhy (avokádo, mandle, vlašské ořechy, tofu),
• pijte zelený čaj - ve východních kulturách má zelený čaj své nezastupitelné místo, je to účinný antioxidant, který pomáhá vašemu tělu bojovat s látkami, které mu neprospívají a má báječné omlazovací účinky,
• pohybujte se - jakýkoli pohyb napomáhá cirkulaci krve v oběhovém systému, tedy k prokrvování pokožky a jejímu lepšímu hydratování,
• nekuřte - veškeré škodliviny, které do sebe vtahujete s kouřem z cigaret se neblaze projevují na celkovém zdravotním stavu, na pleti však ještě o něco víc - neškodí ji totiž jen zevnitř, ale i zvenku, kdy vám veškerý kouř z cigarety jde při potahování okamžitě do obličeje - pleť dráždí, vysušuje a zanáší póry,
• odličujte se a čistěte pleť i po ránu - noc by měla vaší pleti sloužit k rekonvalescenci a odpočinku, ale odpočívat a plnohodnotně "nasávat" kvalitní noční krém může pouze čistá pleť, odlíčení večer by mělo být základ, stejně jako očištění pleti ráno před nanesením denního krému, pokud se přes den věnujete aktivitám, které mohou vaší pleti dát zabrat víc, než je běžné (například větší úklid, cvičení apod.) není od věci očistit ji i po konkrétní aktivitě,
• chraňte se - hlavně před sluníčkem - na denní použití se najděte nejlépe krém obsahující UV filtry, na slunce nevycházejte bez slunečních brýlí,
• používejte kvalitní krémy - pojem kvalitní kosmetika samozřejmě představuje pro každého trochu něco jiného, obecně se dá říct, že by měla odpovídat vašemu typu pleti a měla by vám vyhovovat - jak texturou, tak vůní a vůbec po všech stránkách.

Máte-li však pocit, že byste přeci jen mohla pro svoji pleť udělat ještě něco navíc, zkuste právě tvářovou gymnastiku.

Proč je vlastně potřeba?

Každá z vás si jistě vybaví nějakou historku z rodiny nebo okolí, která pojednává o tom, kterak tatínek miminko zapíjel. Někdy třeba i tak, že se ani nestihl přijít podívat do porodnice. Západní baby shower tradice je však od základu jiná a pomalu se začíná na světlo probíjet i u nás.

Oslava, která je velice oblíbená zejména v USA a dalších západních zemích, je ve své ryzí podobě čistě ženská záležitost. Pro budoucí maminku ji obvykle pořádá její nejbližší kamarádka, případně maminka (poměrně nově), a to 4 - 6 týdnů před plánovaným termínem porodu.

Historie

Baby shower v podobě, která je dnes známá, vznikla asi v polovině 20. století v USA. V té době docházelo v USA k velkému babyboomu (období, kdy se více rodí děti), který souvisel s poměrně novou spotřebitelskou ideologií. Ta viděla ženu jako krásnou a upravenou vařící manželku, čekající na svého muže s teplou večeří na stole. Právě v této době se ženy začaly více sdružovat a sdílet mezi sebou radosti a strasti svého údělu. Díky tomu se také zlomilo jakési (do té doby zcela běžné) tabuizování těhotenství a porodu všeobecně.

Oslavu pořádala blízká kamarádka, obvykle 4 - 6 týdnů před porodem, aby budoucí mamince mohly ostatní vyprávět o tom, jaké bylo jejich těhotenství a jejich porod, případně ji podpořily v nové roli, která ji čeká. Samozřejmostí také bylo to, že přinášely drobné dary pro miminko. Ideálně tak, aby byly co nejvíce užitečné - plenky, ubrousky, krémy, potřeby na koupání a další kosmetiku. Z toho důvodu bylo dříve nevhodné, aby baby shower pořádala některá z příbuzných (maminka, babička). Oslava nesměla vypadat tak, že se příbuzné snaží levně sehnat výbavu pro miminko. 

Jak na to?

Čich a hmat u dětí se velmi často opomíjí. To ale neznamená, že jsou méně důležité. Všechny smysly se dají nějakým způsobem rozvíjet. Dostatek podnětů, stimulace a motivace dítě obohacuje a pomůže mu ke správnému rozvoji. Poradíme vám, jak na to.

Jak se vyvíjí čich a hmat u dětí ještě před narozením?

Lidské smysly se začínají vyvíjet již v prenatálním období a už tehdy je můžete v určitém smyslu rozvíjet. Po celou dobu vašeho těhotenství vnímá dítě emoce, radost, smutek i stres.

Hmat se vyvíjí okolo 18. týdne těhotenství. V tomto týdnu již dítě cítí matčinu ruku, kterou si položí na bříško. A pro většinu maminek je to i takový instinkt hladit si bříško v podstatě od samého počátku. V momentě, kdy si začne dítě tento kontakt více uvědomovat, začne být velmi důležitý. Dítě se mnohem více cítí v bezpečí.

Čich začne dítě používat asi od poloviny těhotenství. Po porodu také podle vůně dokáže poznat svou matku, proto je tak důležité, aby bylo dáno po narození k matce na kůži. Mnohem lépe se tak přizpůsobí příchodu na svět. Vůně maminky ho uklidňuje.

Zejména od chvíle, kdy se začne dítě pohybovat tak, že to maminka cítí, zvyšuje se potřeba větší komunikace. Najednou více hladíte bříško, mluvíte, posloucháte hudbu nebo čtete pohádky. A je to tak správně. Váš hlas a dotyk dítě stimuluje i uklidňuje. Klidně pouštějte i relaxační hudbu. Je dokázáno, že hudba, kterou dítě slyší už v těhotenství, ho dokáže po narození uklidnit a vzpomene si na ni.

Za chvilku budeme už v půlce letošní jarní charitativní dražby, jejíž výdělek bude tentokrát patřit Dominičkovi, který mimo jiné potřebuje speciální kočárek.

Včera skončilo druhé dražební kolo a výsledek překonal dokonce i kolo předchozí. Jen za druhé kolo se podařilo vydražit věci za 13 072 Kč! V této chvíli je tedy dražební výtěžek již 25 588 Kč!

Dnes odstartovalo třetí kolo dražby, které bude končit v sobotu 21.04.2018 ve 22:00 hodin.

Celou dražbu najdete ve skupině Charitativní dražba zde. I v tomto kole na Vás čekají parádní výrobky od koníkovských uživatelek.

Přeji krásný slunečný čtvrtek a na všechny se těšíme ve skupině charitativní dražby 🙂

Především bych prvně chtěla poděkovat MODRÉMU KONÍKU, že byl náš syn vybrán na testování Beba Optipro 2 Comfort. Bylo to pro mě nádherné testování, možnost s malým sdílet zažitky, focení a sdělování. A to, že ještě malý dostane zdarma 2 krabice, tak to už byl pro mně hotový sen. Přece jen je dnes vše neskutečně drahé. Opravdu moc děkujeme.

Časem možná přídám referát o malém, jak se dostal k nám svět. A udělali bychom pro něj maximum, at se mu přijemně vyrůstá. Až se malý narodil, tak mi bylo jasné, co znovu nastane. Kolotoč vs kojit za každou cenu nebo být na umělé výživě.

Ale tentokrát jsem dostala ultimátum od manžela jen žádné bojování.

Takže samozřejmě jako každé dítě mi kojení nešlo už v porodnici.  Malý dostávál Hipp Bio Combiotic, o tomto mléku jsem moc důvěru neměla. Z porodnice jsem tedy odjížděli z Hipp Bio Combiotic. Zvolili jsme znovu mléko Nutrilon, co jsem kdysi dávala oboum holkám. Lékařce bylo uplně jedno jaké mléko si pro malého vyberu, jen pro ni bylo důležité, aby správně přibýval na váze.

Nakonec po konci šestinedělí jsme udělali rodinnou poradu. Holky byly malým tak unešeni, takže krmit malého přes hodinu a obrat je o čas strávit s malým bych byla hloupá. A rodinna porada byla u konce. Všechni hlasovali ukončit kojení a plně přejít kompletně na umělou výživu. Ale tentokrát jsem chtěla pro malého něco extra. Takže jsem zapátrala a o všem mlékách si přečetla recence, co sděluje výrobce.

Malý papal velice dobře, zkusili jsme mu koupit i Nutrilon na spaní, ten nám přišel, že po něm se budil více než normálně. Nakonec malý začak postupně nechávat zbytky pak zase občas plakal, že byl hladový, takže takový kolotoč. Podobný tomu kojení. Takže jsem nakonec začla přemýšlet a začla pročítat informace o všech mlékách co jsou na trhu.

Syna mě naučily krmit umělým mlékem už dětské sestry v porodnici, protože moje prsa si dávala načas a mateřské mléko nebylo. Doma se kojení trochu rozjelo, ale synovi nestačilo, a tak jsme v dokrmování umělým mlékem pokračovali. Asi to tak mělo být.

První 2 týdny pil mléko BEBA HA 1 a poté právě díky maminkám zde z Modrého Koníka a jejich doporučení jsme přešli na BEBU Optipro Comfort 1. Synovi ihned sedla. Když se začal blížit 6.měsíc věděla jsem, že budeme přecházet na Comfort 2. Trochu jsem znervózněla, zda mu bude chutnat a především, aby měl nadále klidné zažívání.

Po otevření balíku jsem byla ráda, že obal dvojky se liší pouze barvou odměrky a mléko je stále v plechové dóze, se kterou se mi dobře dávkuje (vždy si při přípravě odměrku zarovnám o okraj plechovky viz foto).

A nejen obal, ale i obsah se barvou, vůní ani chutí od Optipro Comfort 1 nemění, malá změna je tedy pouze ve složení.

S BEBOU Optipro Comfort jsem spokojená, pouze jediné, v čem vidím mínus je, že se často nerozpustí vše a trocha zůstane i při opakovaném protřepání (viz foto). 

A co na mléko říkal hlavní testovač? Bříško měl klidné, stále mu chutnalo a celkově to byl on tak jak ho znám, takže spokojenost. 🙂 

Když vaše malé miminko doroste do věku batolete, náhle má potřebu prozkoumávat své okolí a nejlépe ho poznávat všemi svými smysly.  V tomto období se naprosto neohroženě pouští do poznávání všeho, co mu přijde do cesty. Ještě nezná nebezpečí, nemá potřebnou zkušenost a vědomosti. Pro rodiče je toto období velmi náročné, jejich úkolem je dítě od nebezpečí ochránit. Je nejvyšší čas učinit bezpečnostní opatření. Co můžete tedy udělat?

Nábytek, zásuvky, kabely a další nebezpečí

Začněme u nábytku. Ač je to dosti nepravděpodobné, máte-li nějaké police či komody postavené na zemi, ujistěte se, že je nelze převrhnou. Takovýto nábytek lze připevnit ke zdi, většinou se už při nákupu společně s nábytkem prodává speciální příslušenství na přichycení ke zdi.

• Pokud v policích máte cokoli, co by dítě mohlo rozbít, shodit na sebe nebo sníst, není nic snadnějšího, než tyto věc přestěhovat do vyšších pozic, kam dítě nedosáhne.
  
  
• Umí-li dítě už stát, na řadu přichází zabezpečit rohy nábytku. O rohy se může zranit na hlavičce, tomu chceme předejít.  Nejlépe tedy pořídit chrániče rohů, seženete je u nás v bazaru nebo v prodejnách s nábytkem.
  
  
• Jelikož jsou děti zvídavé a rády otvírají skříňky a šuplíky, můžete pořídit speciální pojistky proti otvírání. Jinak hrozí nejčastěji přiskřípnutí prstů, které by mohlo opravdu bolet a v nejhorších případech by mohly být následkem i zlomené prstíky.

Pozor na elektroniku, především televize. Pokud máte plochou televizi volně stojící, zauvažujte nad přichycením na zeď. Volně stojící televize není úplně nejstabilnější a lze ji snadno převrhnout.

• Elektroniky se týká i věc další, kabely. Ty se snažte schovat. Vlastně schovejte i další drobnější kablíky a nabíječky. Děti je rády tahají, omotávají kolem sebe a strkají do pusy. 
  
  
• Zásuvky vybavte záslepkami nebo si pořiďte bezpečnostní zásuvky, jsou velmi spolehlivé. Malé děti rády napodobují své rodiče, takže dříve či později zkouší, co se do zásuvky dá nacpat.
  

Novorozenecké období je za miminkem a to se pomalu začíná rozkoukávat, výhled z postýlky mu brzy přestává stačit. Pro takové případy často saháme po lehátku pro miminka, maminkami často diskutované části výbavičky.

Výhody lehátka

Lehátko lze používat v podstatě od narození do doby, kdy dítě dosáhne určitého počtu kilogramů nebo nezačne samo sedět. Počet kg, tedy nosnost, udává výrobce. Tento údaj se u jednotlivých výrobků může lišit. Některá lehátka jsou např. do 9 kg, jiná mohou být až do 18 kg. Velkou výhodou lehátek je, že do něho můžeme miminko umístit a mít ho tak kdekoliv u sebe a komunikovat s ním. Je lehké a dá se snadno přenášet z místnosti do místnosti.

Miminko tak může být s námi při vaření a třeba i v koupelně. Maminka má volné ruce na jiné činnosti a miminko je v bezpečí s ní a má také mnohem větší rozhled po okolí. Svou zkušenost popisuje jedna z maminek: "Ahoj, my jsme s lehátkem moc spokojeni. Využívala jsem ho hlavně v kuchyni při vaření, aby byl se mnou. Kolikrát se tam uhoupal sám. Jen jsem ho zrovna včera uklidila. Už mu je nebezpečný, jelikož si už sedá a mohl vypadnout a jeho váha už se taky blíží k horní hranici. Jak píšeš, pro dítě do půl roku super věc a pro mamku velký pomocník."

Dále lze lehátko velmi dobře využít v době prvních příkrmů, kdy dítě samo ještě nesedí. Umožňuje nám dítě pohodlně nakrmit v polosedu. Po určité období tak lehátko může nahradit jídelní židličku.

Moderní lehátka však navíc umí například i lehce vibrovat, jsou vybavena melodiemi a hrazdičkou s hračkami. Nejen, že tedy dítě na chvíli zabaví a zásobují ho podněty, ale umožní mu třeba i za lehkého vibrování usnout nebo uklidnit, když nic jiného nezabírá.

Mezi bolestí hlavy a migrénou jsou zásadní rozdíly. Migréna je chronické onemocnění, které vás dokáže ve chvíli, kdy udeří, vyřadit úplně z provozu. Léčba je složitá a u každého fungují jiné zásady. Se svým trápením s migrénou se nám svěřila jedna z maminek a prozradila, jak se postupně naučila migrénu krotit. Inspirujte se jejími zkušenostmi.

"V dětství jsem často nechápala, proč se táta po návratu z práce zavřel do obýváku a chtěl mít chvíli klid. Sám, v tmavé místnosti, pak odpočíval třeba i hodinu, zatímco já jsem měla představu tíhnoucí ke společně stráveným chvílím na hřišti. V té době jsem jej až nespravedlivě obviňovala z jakési lenosti vůči mé osobě. Po více než 15 letech jsem vše pochopila. V období puberty se dostavila tlumivá a pulzující bolest hlavy, která nezadržitelně proudila skrze spánky k zadní straně hlavy a vyvolávala v těle řadu nepříjemných pocitů. Migréna v celé její kráse procitne vždy, když se to nejméně hodí. Nevybírá si, zda se dívám na film, jsem na romantické večeři, posezení s rodinou nebo v práci. Útočí nepříjemným tlakem, úpornou bolestí a já mám v tu chvíli chuť na jediné. Být sama v tmavé místnosti a odpočívat, dokud vše neodezní."

Bolest hlavy a migréna jsou dvě zcela rozdílné věci

Bolest hlavy je velice častým onemocněním a z rozličných důvodů ji pociťuje mnoho z nás. Obvykle při tomto stavu zaberou běžná léčiva na utlumení obtíží. Problém může být vyvolán stresem, nedostatkem spánku, potravinovou alergií nebo přílišnou dávkou alkoholu. Je však pomíjivá a neopakuje se pravidelně. Naopak migréna je onemocnění chronického původu. Jedná se o pulzující bolesti hlavy, jež pociťujeme v její jedné polovině. Co ji vyvolává, to se doposud přesně neví, a proto je na každém z nás, aby spouštěcí faktory sám na sobě dobře vypozoroval a v životě je maximálně omezil. 

"U mě je spouštěčů prokazatelně hned několik - ostré zvuky (např. písknutí), zakouřené prostředí, hormonální nerovnováhy vyplývající z blížící se nebo končící menstruace a také změny počasí. Velkou část z těchto faktorů lze účelně vymýtit, doma nehvízdáme a zakouřeným prostorám se vyhýbám. Období menstruace propojené s nenadálým poklesem tlaku či prudkými změnami teplot již ovlivnit nelze."

Chránit se před záchvatem migrény lze prevencí, především v době příznaků. Někdy ale varovné signály nezaznamenáme, co potom?

Již jsem psala, že tato jarní charitativní dražba je již jubilejní desátou dražbou pořádanou zde na Modrém koníku.

Včera skončilo její první kolo a výsledek je více než skvělý. Jen za první kolo se podařilo vydražit věci za 12 516 Kč!

Dnes odstartovalo druhé kolo této akce, které končí ve středu 18.04.2018 ve 22:00 hodin.

Celá akce probíhá ve skupině Charitativní dražba zde. I v tomto druhém kole na Vás čekají skvělé výrobky od koníkovských uživatelek 🙂

Držím nám všem pěsti, ať se i druhé kolo vydaří minimálně stejně tak dobře jako to první!

Nejen k zápisu do školy se od dítěte očekávají určité dovednosti a znalosti. Už při zápisu do mateřské školy je potřeba, aby vaše děťátko projevilo jistou dávku samostatnosti a potřebných dovedností. Tedy ne přímo k zápisu, ale určitě v době nástupu. Nevíte, jaké dovednosti to jsou? Následující řádky vám napoví.

Ano je to tak, už při nástupu do MŠ se očekává, že vaše dítě něco umí. Přeci jen jde o školské zařízení, která má za úkol přípravu do školy. I na takové zařízení tedy musí být svým způsobem dítě zralé a připravené, není to totiž jen zařízení, které vám pohlídá děti, když jste v práci a ve všech ohledech se o ně postará. Je to zařízení, které vaše dítě bude dále rozvíjet, ale musí na něčem stavět.

Ovšem nemusíte se bát, nejde o nic náročného. Dítě by mělo mít osvojeno pár běžných dovedností a znalostí, které většina dětí v tomto věku v určité míře umí a ukazují na připravenost dítěte fungovat jako samostatná jednotka.

Být bez plen a dudlíku je základ

Tak tedy, vaše děťátko by v době pobytu ve školce nemělo nosit plenky a mělo by se obejít již bez dudlíku.

„Pokud vím, tak školky při zápisu nic nezjišťují, ale než tam v září nastoupí, měl by být bez plínek, zvládnout se najíst a obléci se - hlavně kvůli sobě podle mě, protože pak to mají ty děti těžší, ale učitelky jim pomáhají,“ potvrzuje jedna z maminek.

"Už mluví? - to je otázka, která dokáže znervóznit mnoho maminek. I já už ji nějakou dobu slýchám, a ač se snažím ji vypouštět druhým uchem ven, s narůstajícím počtem týdnů mé dcerky a častějším pobytem mezi dětmi občas neodolám a znervózním také. Je k tomu ale opravdu důvod?"

Ono to s řečí ale vůbec není tak jednoduché, není to jen o tom, zda dítě mluví nebo ne. Na vývoji řeči se podílí mnoho dalších, pro někoho třeba i zdánlivě nesouvisejících, dovedností a schopností. Zrak, sluch, jemná i hrubá motorika, porozumění. Vše je důležité, a pokud se někde vyskytne drobný problém, může se to projevit i v řeči.

Obecně ale platí, že:

• v období 1 a 1,5 roku by dítě mělo nějaká slovíčka již používat
• v období  1,5 - 2 let už by mělo dítě tvořit krátké věty, dvouslovné
• okolo 2 let dítě ovládá okolo 200 a více slov
• kolem 2,5 let přicházejí víceslovné věty a dítě se snaží aktivně navazovat kontakt
• ve 3 letech dítě pojmenuje sebe a své nejbližší a zná více jak 1000 slov, používá některé předložky a spojky, začíná zevšeobecňovat
• kolem 4. roku už začíná být řeč gramaticky na dobré cestě
• mezi 4. a 5. rokem dítě ovládá dítě až 2000 slov, používá všechny slovní druhy, nicméně výslovnost nemusí být dokonalá
• před vstupem do školy by dítě mělo používat až 3000 slov a rozumět a plnit i složitější úkoly

Toť velmi stručně k vývoji řeči. I zde ale platí, že každé dítě je individuální a vyvíjí se jinak. A ano, jsou to jen tabulky, obecné tabulky, ze kterých mohou děti více či méně vybočovat, netřeba se tedy hned trápit, když je dítě neplní přesně.

Tabulky ukazují jakýsi průměr, ale také mají za úkol nás včas upozornit, že je někde chyba. Chyba v prostém opožděném vývoji řeči, který se zdá být stále častější, nicméně se časem srovná, nebo v podobě poruchy komunikačních dovedností.

„A nebude vám to líto?“ - „Tak to víš, že si občas stýskneme.“ - „Já bych teda nejela. A ten můj taky ne.“ - Útržek jednoho z rozhovorů, jejichž četnost roste s tím, jak se blíží odlet na dovolenou. Tahle je totiž pro dospělé. Bez dětí.

Zamyslete se nad tím, jak to u vás po celý rok vypadá. Většinou se vše točí kolem dětí. Ať chcete nebo ne, berete na ně ohledy. Ve výběru restaurace, filmu v kině, co se bude číst před spaním, co se bude vařit o víkendu, kam se pojede na výlet a tak dále. A samozřejmě je to tak v pořádku. Často se však v tom kolečku běžného dne může ztratit to, že nejste jen matka a váš partner není jen otec. Jistě, péče o dítě je důležitá. Neméně důležitá je však také péče o partnerský vztah. Například uživatelka mailili píše: "Myslím, že je důležité jednou za čas vidět mého manžela jako obyčejného chlapa, a ne stále jen jako tatínka. Já si hlavně odpočinu po psychické stránce, nemusím být pořád ve střehu a plánovat co, kdy, kde."

Dvojí pohled

Péči o vztah si každý představuje jinak. Základní myšlenka by ale vždy měla být ta, že s partnerem máte čas sami pro sebe. Ať už zajdete na večeři, do kina, strávíte pár dní na wellness víkendu a nebo prožijete společně dovolenou. 

Patříte-li k těm rodičům, kteří si dovolenou užijí nejlépe v obležení svých dětí a pozorováním, jak si užívají ony, pravděpodobně už jste někdy použili tuto větu: "Nepořizovali jsme si děti proto, abychom jezdili na dovolenou bez nich." A samozřejmě nejste jediní. V různých obměnách se objevuje v internetových diskuzích, které se tématu týkají. Například maminka denyzuza06 má na věc jasný názor: "Já na dovolenou bez dětí nejezdím, ale nemám nic proti tomu když bez nich někdo jede. Asi bych si dovolenou bez dětí neužila a nehodlám to ani zkoušet." Pokud jsou takto striktně nastavení oba partneři, není na tom nic špatného. Důvodů může být mnoho, od těch pocitových po ty finanční. O to důležitější v tomto případě je věnovat si dostatek času v průběhu roku, dávkovat si ho. 

Oproti tomu druhá skupina rodičů se vyloženě těší, až si odpočine od řešení dětských záležitostí. A proč by mohla být taková dovolená strávená pouze s partnerem prospěšná? Například proto, že sbíráte společné zážitky. Společné zážitky, které jsou jen vaše a můžete se k nim vracet a vzpomínat na ně, když se vám nepoštěstí dlouho někam sami vyrazit. Dalším nezanedbatelným důvodem je utužování vztahu. Najednou máte na netatínkovskou a nemaminkovskou roli víc času než hodinu před spaním (během které stejně vyřešíte to, kdo zítra odváží/vyzvedává dítě ze školky, z kroužků apod.). Využijte to! Povídejte si, hrajte hry, sportujte, milujte se. Zkrátka dělejte cokoliv. 

Začalo jaro! Příroda se znovu probouzí k životu a na Modrém koníku opět odstartovala charitativní dražba.

Stalo se už tradicí, že dvakrát do roka na Modrém koníku probíhá charitativní dražba. Kouzlem této tradice je poukázat na to, jak moc je možné dokázat, když jednotlivci spojí své síly. Vždy se draží výrobky, které vyrábí uživatelky Modrého koníka s cílem pomoci jiné uživatelce, jejíž dítě potřebuje určitou formou pomoci. Je to tedy vyloženě "koníkovská" akce, nikoliv "hurá" akce. Vše probíhá pod záštitou Dobročinného spolku šikovných holek, který byl zřízen především pro účely dražeb zde na Modrém koníku.

Tentokrát se celá dražba koná pro malého Dominička (syna uživatelky Zuzky @haficek), která vypráví tento životní příběh:

"Ahoj, jsem Zuzka a je mi 23 let, mému Dominičkovi jsou 3 roky. Můj chlapeček má bohužel tyto diagnózy: mutace v GRIN1 genu, epileptická encefalopatie, refrakterní epilepsie, těžká mentální retardace, centrální spastická kvadruparéza s axiální hypotonií, dystonický syndrom, hyperexcitabilita, porucha zraku a sluchu, mikrocefalie, faciální dysmorfie, atrofie, hypoplasie vermis mozečku, dystrofie a ústní soor. A jak to s námi všechno bylo? Těhotenství jsem měla víceméně bezproblémové, všechna vyšetření dopadla dobře, žádné podezření na genetickou vadu. V druhé polovině těhotenství jsem byla 2x hospitalizovaná kvůli tvrdnutí břicha. Pohyby jsem moc necítila, ale doktoři říkali, že je to nadváhou. Malý se narodil 1.4.2015 s váhou 2370 kg, porod byl bez problémů, byl na tři zatlačení venku. Místo prvotního pomazlení mi ho hned odnesli na resuscitaci a po chvíli mi řekli, že ho odváží do Olomouce kvůli poklesu srdíčka. Druhý den mi ho přivezli s tím, že je srdíčko v pořádku, ale sestry si ho týden nechávaly u sebe, protože když plakal, přestával dýchat a modral. Bohužel jsem nekojila, malý se nechtěl přisát a tak byl krmený sondou do žaludku. Když se vše zlepšilo, pustili nás po 14 dnech domů s diagnózou hypotonie. Už jsem myslela, že to nejtěžší je za námi. Pak nás ale pediatra upozornila na záškuby rukou, následně na neurologii Dominičkovi ve 2 měsících diagnostikovali epilepsii a nasadili mu Diazepam a další léky. Od porodnice jsme museli cvičit vojtovku. Já to nemohla dělat, nesnesla jsem jeho pláč, bylo to pro mě ubližování, a tak to dělal tatínek malého. Jenže ten nás chvíli po porodu opustil a tak jsem se vojtovku naučila, překonala jsem svůj strach a cvičíme doposud, bohužel bez žádných výsledků. V půl roce doktoři také zjistili, že je malý slepý na jedno očičko. K tomu jsme každou chvíli byli hospitalizovaní na JIPce, ať už v Brně, Olomouci, v Praze v Motole atd., protože malý pořád blinkal a byl z toho důvodu dehydrovaný. Do roka papal z flašky, následně přes sondu, pak mu zavedli PEG. Byli jsme na desítkách vyšetření, malému dělali magnetickou rezonanci, genetické testy, vzali mu mozkomíšní mok z páteře… bylo toho hodně. Dokonce mi malého v jedné nemocnici sestra předávkovala 3násobnou dávkou léků, včas to zjistila druhá sestra, která tu první střídala na směně, museli mu rychle vypumpovat žaludek, bylo štěstí, že to vůbec přežil. Rok jsme čekali na výsledky genetických testů. Letos v květnu nám oznámili hlavní diagnózu. Mutace v GRIN1 genu. Dominiček je v České republice jediný s touto diagnózou a na světě je celkem 25 lidi, kdo má tuto mutaci genu. Prognóza pro jeho život bohužel s ostatními diagnózami není dobrá. V nemocnici mi řekli, ať si udělám další dítě a ať se na malého nefixuji, že nikdo neví, jak dlouho tady bude. S touto nemocí se nedá nic dělat, mutace genů se léčit nedá. Je stále na úrovni novorozence, v ruce nic neudrží, nesedí, jen leží a kouká. Akorát se začal více smát, když mu něco povídám. S přítelem jsme se k sobě vrátili tím způsobem, že každý žijeme ve svém bytě, ale dává na malého peníze, vozí nás po doktorech a každý druhý den je s námi. Jezdíme také s Dominičkem do zoo mu ukazovat zvířátka. Beru ho do herničky poválet se v kuličkách, pořád mu něco povídám a ukazuji, a hodně se mazlíme. Víc prý pro něj ani dělat nemůžu.
Teď v září prodělal můj statečný Dominiček svou první operaci. Udělali mu fundoplikaci svorkou mezi žaludkem a jícnem, aby pořád neblinkal a nabral na váze. Teď v září mu také vylezl jeho první zoubek. Abychom mu ulehčili trošku v jeho životě, potřebujeme pro něj speciální pomůcky. Teď jsme koupili speciálně upravenou autosedačku za 31 tisíc. Dále vyřizujeme s úřady příspěvek na speciální kočárek, který stojí 70 tisíc, z toho 20 tisíc by měla dát pojišťovna. Časem pro něj budeme potřebovat i speciální polohovací postel, její cenu a jaký příspěvek dá pojišťovna teprve zjišťujeme. Asi 3 měsíce nám také finančně vypomáhá Dobrý anděl. V Amsterdamu se také chystá sraz lidí s touto diagnózou mutace v GRIN1 genu, kam bychom rádi jeli, abychom zjistili o této diagnóze více přímo od rodin, které se s ní také potýkají. Rádi bychom si s nimi popovídali a třeba i zjistili, jak více Dominičkovi můžeme pomoci. Jsem na Facebooku ve skupině těchto lidí, kde si píšeme anglicky. Je tam třeba chlapeček, co se v 5 letech poprvé napil z hrníčku, je tam 18letá dívka, která chodí do práce. Jsou tam i děti, které chodí, ale i děti, které stejně jako Dominiček ani samy nejí, nehýbou se atd. Ale třeba je pro nás ještě nějaká naděje. Proto bychom rádi poprosili o pomoc, aby Dominiček dostal alespoň nějakou šanci na lepší život. Děkujeme.
Zuzka s Dominičkem"

Pokud Vás Zuzčin příběh oslovil a chtěli byste rovněž pomoci, dražbu najdete v Charitativní skupině zde. Pro dražby je zřízený transparentní účet, na který lze přispět jakoukoliv částkou i bez zapojení se do samotné dražby.

Moc držím pěsti, aby se i tato jubilejní desátá charitativní dražba vydařila a finanční prostředky alespoň trochu ulehčily život malému Dominičkovi a jeho mamince Zuzce.

Téměř každá třetí dospělá žena se někdy setkala s únikem moči. Během těhotenství a poporodního období se jedná o jednu z nejčastějších obtíží. Sice ne nebezpečná, ale velice nepříjemná, to je takzvaná stresová inkontinence.

V normálním případě je moč shromažďována v močovém měchýři a v případě jeho naplnění je vědomě vyprázdněn. To, že moč zůstává tam, kde má, mají na starosti následující mechanismy:

• Inervace močového měchýře – ta je v případě stresové inkontinence neporušena
• Svěrač močové trubice je sval, který drží močovou trubici uzavřenou
• Hluboká vrstva pánevního dna fixuje močovou trubici v poloze, která také brání úniku moči, protože při zvýšení nitrobřišního tlaku dojde k jejímu stlačení

Podstata stresové inkontinence tkví právě v dysfunkci hluboké vrstvy pánevního dna. Pánevní orgány (moč. měchýř, ženské pohl. orgány, konečník) sestupují níže, močová trubice se uvolňuje ze své polohy. Svěrač sice do určité míry moč udrží, nicméně při ztížených podmínkách sám práci nezvládne. A tak při zvýšení nitrobřišního tlaku (tzv. stresu) – při smíchu, kašli, zvedání těžších břemen, dochází k inkontinenci moči. Stresová inkontinence pramenící z nedostatečné funkce svěrače je oproti tomu spíše raritní. Samozřejmě existují i jiné druhy inkontinence, nicméně ty v drtivé většině nesouvisí s porodem a těhotenstvím.

                             Pohled shora (z břicha) na svaly pánevního dna.

                      Hluboká vrstva svalů PD je označena jako Levator ani.