Na zdi MK mám moc ráda určité typy KZ. Nějaký zvláštním způsobem mne oslovují, nutí dávat "To se mi líbí"

1. Našla jsem //. Mám pozitivní těhotenský test.

Skvělé zprávy, nádherné. Ať už se jedná o ducha nebo dálnice, vždy je to ten krásný začátek cesty. Vzpomínám na své dvě čárky, jak mi bylo, jak jsem to oznamovala. Také si představím jaké by to bylo teď a jsem ráda, že se to týká právě jiných uživatelek.

2. Stala jsem se maminkou, máme Pepíčka.

Je to dojemné, sledovat fotky novorozenečků, KZ hrdých maminek, případně tatínků, kteří oznamují narození svého pokladu.

3. Už tu sněží, přestalo pršet, svítí sluníčko,...

Během minulého týdne se mi zdál Modrý koník zvláštní. První den jsem myslela, že se asi špatně vyspal nebo nemá svůj den, tak jsem ho zbytečně neotravovala a nechala jsem ho v klidu. Ale na druhý den to pokračovalo. Byl dost zadůmaný a přemýšlivý a vyhýbal se odpovědím na otázky, jak se má a zda se mu něco nestalo nebo jestli něco nepotřebuje. Přišel pátek a tak jsem doufala, že se o víkendu dá dohromady.

A dnes? Hned brzo ráno mě vzbudily divné zvuky. Koník něco hledal a šramotil všude kolem. I o víkendu téměř nespal, přes den pozoroval mraky na obloze a večer počítal hvězdy. Ale já jsem věděla, že to jen předstírá, protože jeho mysl byla úplně někde jinde.

Nyní ustavičně po něčem pátrá, zkoumá, prohledává, slídí, telefonuje, sepisuje, proškrtává a vyhledává na internetu….

Je tak nadšený, že nás všechny přehlíží a věnuje se pouze své práci. Ani k obědu nepřišel. Je tajuplný a nechce nám nic prozradit. Prý si máme počkat.

Takže.. povím vám příběh o vytoužené Lilince 🙂

Psal se rok 2012.. měsíc květen... Po společném rozhodnutí jsem vysadila antinu 🙂 Vzhledem k mému onemocnění štítné žlázy jsem nikdy neměla pravidelný menzes, takže jsem musela začít chodit na vyvolávání a počítat si, kdy to mám dostat 🙂 V lednu 2013 jsem stále nebyla těhule, tak jsem podstoupila pár lehkých vyšetření a na ultazvuku mi zjstili, že nemám ovulaci.. Prostě že nemám žádné plodné dny.. Chtěli mi udělat laparoskopicky nějakou operaci a vzhledem k tomu, že nevěřím doktorům v mém městě, tak jsem chtěla na operaci do Brna. Jela jsem tam na vyšetření a doktorka tam mi jen potvrdila anamnézu.. Navrhla mi, že se může nechat vyšetřit i přítel a nabídla mi umělé oplodnění.. Na to jsem ji vysvělila, že mi je 21 let a mám ještě dost času na "snažení"... tak jsem dál chodila pouze na vyvolávací injekce, ale díky mé práci jsem nemohla chodit tak pravidelně (pracovala jsem od 8.00 do 20.00)... 26.4.2013 jsem byla na další vyvolávačce, ale upppss.. kde nic tu nic :D Tak jsem si 10.5.2013 udělala test.. a uppss :D Byl pozitivní.. chtělo se mi brečet... První co mě napadlo bylo, že přeci nejsem "plodná" tak je to možný? 🙂) Tak jsem valila na gyndu (byla jsem zrovna ve městě a test si dělala na záchodcích restaurace :D)... a jak naschvál bylo z technických důvodů zavřeno.. Byl to pátek, takže zadrž zuby a vydrž do pondělí, holka :D :D Doma jsem si udělala ještě druhý test a k mému údivu byl zas pozitivní 🙂) Valila jsem k nejlepší kámošce, někomu jsem to musela říct 🙂 Chtěla jsem to vydržet a nic příteli neříct, ale tak mě nasral, že jsem mu to musela vpálit do obličeje :D A zmlkl :D :D V pondělí jsme jeli na gyndu a dr. mi jen potvrdila, že jsem těhu podle MS-10.2.2013 mi vypočítala temín 17.11.2013 a objednala mě na ultazvuk.. Na UTZ mi doktor řekl, že to vypadá menší než vypočítala mudra a že jsem nejspíš 10+4 🙂) Byli jsme šťastní ♥ Dokonce nejšťastnější a teď, když vám to popisuju, chce se mi brečet 🙂* Těhotenství probíhalo celkem dobře 🙂 V 16tt jsem podstoupila povinný screening a zjistili mi vyšší hodnotu AFP, musela jsem do Hradce Králové na genetiku, kde mi byl nabídnut odběr plodové vody, ten jsem odmítla, jelikož bylo větší riziko odběru než samotná vyšší hodnota. Tak jsme těhulkovali dál.. Nevyhly se mi klasický problémy jako návaly horka a chladu, pocity na zvracení (ikdyž zvracela jsem za celý těhu jen jednou, prostě mi jen navalovalo), navíc jsem díky těhu poznala pálení žáhy.. Dál jsem chodila na pravidelný kontroly.. Ve 20tt nám na UTZ doktor řekl, že čekáme holčičku a doktor jen potvrdil ze screeningu pozdější termín a to 11.12.2013 🙂) Vše probíhalo jak mělo, nakupovali jsme výbavičku, oblečení atd atd 🙂) A najednou byl listopad, blížil se první termín 🙂 doma vše nachystáno, taška sbalená.. Den termínu a nic.. Chodila jsem dál na kontroly a doktoři počítali s druhým termínem.. Párkrát jsem byla "plašit" na gyndě, ale vždy zavřeno, ikdyž doktorka říkala, že se to chystá.. 9.12.13 v noci jsem byla plašit kvůli odtoku "čehosi" na porodním, ale křivka nic, stále zavřeno a plodovka to nebyla.. 9.12.13 jsem byla objednaná na křivku, mluvila jsem s doktorkou o nočním plašení a ona mi nabídla ulrazvuk, aby se zjistilo, že plodovky je stále dost 🙂 Tak jsem souhlasila.. Na vyšetření mi zjistila, že plod je hodně velký-odhad váhy na 4060 g já měřím 156 cm a vážívala jsem 45 kg 🙂)  taky zjistila, že ultrazvukový termín byl špatně!! Byla jsem ten den 41+3, zavolala si kolegu, aby ji to potvrdil a uppss, chtěli si mě tam rovnou nechat, tak jsem zděšeně vyhrkla, že aspoň odpoledne, abych si zajela pro tašku a tak :D .. prostě jsem dostala bobky :D... Do teď jsem tolik chtěla rodit a najednou už ne :D... nástup jsem měla na 16.30...  Z toho stachu mi zřejmě praskla voda, tak jsem odjela do porodky už ve dvě, kontrola vody a vážně plodovka, na křivce byli vidět kontrakce, otevřená na dva.. Tak jsme se zabydleli s přítelem v porodním boxu 🙂) Bohužel jsem měla streptokoka, takže kapačka a já se nesměla moc hýbat.. šlo to dál, za necelé dvě hoďky otevřena na tři.. Kolem šesté mi udělali klystýr.. Za mě teda nic přjemnýho, nevydržela jsem ani minutu a už jsem seděla na záchodě :D :D tam "dole" se nic nedělo a tak jsem dostala kapačku na vyvolání a k tomu znova ATB na streptokoka.. Bylo kolem osmé... Už jsem začínala cítit fakt bolesti.. a furt nic.. tak mi zvýšili dávku toho vyvolávacího sajrajtu :D Kontrakce jsem měla po třech minutách.. Při kontrole zjištěno, že jsem otevřená na 3,5.. Od desíti jsem měla kontra po jedné až dvou min.. Bolelo to jako prase a furt nic... začla jsem prosit o něco na bolest, ale bylo pozdě.. ve 23.30 furt jen 3,5, takže mi byl objednán sál na půlnoc.. A začalo to.. sice jsem měla po těch ukrutných bolestech cítit úlevu, že už to bude "hotovo", ale cítila jsem jen strach.......... Sekce bylo to, co jsem nechtěla.. Tolik jsem se těšila, že budu mít maličkou ještě špinavoučkou u sebe, že si projdu vším tím tlačením... a bohužel mi to bylo odepřeno.. a to jsem ani nezažila kontra, co vás nutí tlačit.. ortel byl jasný..AKUTNÍ SEKCE!! Celou půlhodinu jsem plakala a plakala.. přítel se mě snažil utěšit, ale nešlo to zastavit.. klepala jsem se jak ratlík.. vzali mi všechno stříbro, vyholili a vycévkovali, stále jsem měla konta po minutě.. tolik to bolelo a já furt jen plakala a plakala.. Cévkování bylo děsný.. Jsem hold cíťa.. Nebyla jsem připravená na to, že to zkončí sekcí.. Bylo pár minut před půlnocí a mě nasadili anděla a položili na lehátko, které mě mělo odvézt na sál.. Přítel mě až k výtahu držel za ruku, řekla jsem mu, jak ho miluju a stále jsem plakala, zavřely se dveře výtahu a já jela o pato níž na sál.. tam mě čekali doktoři a sestry.. klepela jsem se furt, nevím jestli strachy, zimou nebo bolestí, dostala jsem poslední kontra.. Doktor mi přiložil masku s kyslíkem, já ji prodýchala a anesteziolog mi popřál dobrou noc.. Přesně v 00.09 se narodilo to naše štěstí.. Příteli ji dali do náruče prý v 00.11 🙂 Bylo 10.12.13 🙂 mě zašili a někdy kolem půl druhé, říkal přítel, jsem přijela na lehátku já. Přítel říkal, že jsem ječela bolestí přes celou chodbu, tak za mnou utíkal a chytl mě ruku, řekl, že máme nádhernou holčičku, mě ubytovali na pokoji a jeho poslali domů, že mi stejně už nijak nepomůže... Celou noc jsem skoro nespala.. furt jsem zvonila na sestry a brečela bolestma.. kolem půl šesté mi teprve přinesli Lindušku.. Tak jsem ji chovala a vítala.. princezna moje ♥ Celý ten den jsem ležela v posteli, ráno mi odstranili cévku.. Hned ráno přišel přítel.. vyzvedl u miminek to naše a byl se mnou na pokoji celé dopoledne.. pak přišel ještě poo 🙂) laktace se mi rozjela 12.12.13, takže další pocit štěstí.. 🙂 13.12.13 na můj svátek už byla Lilinka se mnou na pokoji. V neděli 15.12.13 nás propustili.. Bohužel jsem si hned za dva dny po propuštění udělala na jízvě hematom, takže každý den převaz následující týden a něco.. No jo :D hold jsem neměla tahat to vypraný prádlo, doktoři to říkali :D Ale byl tu nepořádek, protože jak naschvál v den porodu odvezla večer sanita přítelovu mamku do špitálu, takže jezdil dopoledne k ní a odpoledne za námi.. tudíž na úklid mu nezbyl čas a ani energie.. což chápu a nevyčítám mu to ;) Je to můj miláček a jsem mu vděná za všechno.... za to štěstí, co teď hajá v postýlce i za to jak moc pomáhá 🙂 Vaří, umývá nádobí, stará se o malou a vše bez keců.. A víte co je zajímavé, moje milé maminky koníkovky.. V těch bolestech jsem prohlásila, že druhý dítě ani za nic nechci, ale ve chvíli, kdy jsem konečně dostala malou do náruče, jsem naprosto ZAPOMNĚLA na veškerou tu bolest.. fakt jak kdyby mi to vylili z mozku 🙂 nevím to do teď..  Druhé mimi určitě chci, my oba.. Jsem jedináček a chci, aby mělo alespoň naše dítě sourozence.. už jsme o tom i mluvili.. doufám jen, že už to nezkončí akutkou a ikdyby to znovu nevyšlo a musela jsem na sekci, půjdu do spinálu.. No uvidíme.. ♥

Děkuji vám, těm, které si celý tento dlouhý příběh přečetli 🙂 ♥

Mimo jiné v mém těhu byla osudová desítka. 10.2. jsem dostala poslední menzes, 10.5. jsem zjistila těhulkování, byla jsem v 10 tt, a v neposlední řadě se 10.12. narodila naše dcera ♥

Závě zní: ONA MI ZA TO VŠE STÁLA ♥

Jak začít  s “posilováním” šikmých břišních svalů po porodu

Po té, co víte jaké je správné držení těla, jak pracovat se svým pánevním dnem a transverzálním břišním svalem, můžete začít pomalu “posilovat” šikmé břišní svaly a nakonec přímý břišní sval.

Jak teda správně na to?

• Lehněte si na záda, nohy pokrčte v kolenou a dejte si pod pánev overball (nafouklý tak na půl) nebo balanční čočku.
• Pánev teď máte mírně naklopenou směrem k zemi a pánevní dno by vám mělo jít líp aktivovat.
• Ruce si dejte za hlavu nebo nechte ležet volně podél těla.
• S výdechem aktivujte pánevní dno, transverzální břišní sval a přitahujte šikmo trup směrem ke kolenům (pokud máte ruce podél těla, směřujte dlaní k druhostrannému koleni, pokud máte ruce za hlavou, tak loktem k druhostrannému koleni)
• Pohyb zpátky do lehu by měl být pomalý a plynulý, protože i zpětným - brzdným pohybem posilujete břišní svaly.

Začněte např. s 5ti opakováními v sérii. Série opakujte 3x. Když budete cviky zvládat, přidejte počet opakování v sérii. Pokud chcete mít jistotu, že opravdu cvičíte správně, obraťte se na fyzioterapeuta ve svém okolí a cvičení s ním zkonzultujte. Pokud posiujete břišní svaly správně, rozhodně by vás neměly po cvičení bolet bedra nebo krční páteř.

Aktivace transverzálního (příčného) břišního svalu

To, že máme přímý (rectus) břišní sval a šikmé (obliqui) břišní svaly asi všichni víme. A zřejmě i tak nějak tušíme, jak je posilovat. Ale o transverzálním (přičném) břišním svalu se moc nemluví. A přitom je to ten nejdůležitější z břišních svalů. Proč?

• Leží z břišních svalů nejhlouběji a stabilizuje nám tělo zevnitř. Reflexně se aktivuje když zvýšíme břišní tlak - smějeme se, kašleme, kýchneme.
• Je to ten, který nám dělá štíhlý pas a s pomocí pánevního dna nás zbaví toho “povislého” spodního poporodního bříška.
• Pokud začnete po porodu s posilováním přímého břišního svalu a šikmých břišních svalů aniž byste měla v pořádku pánevní dno a transverzální břišní sval, spíš si ublížíte. Je to jako byste začala stavět dům od obvodových zdí, aniž byste měla základovou desku.

Jak ho teda aktivovat? Zkuste to podle tohoto popisu. Pokud ale chcete mít jistotu, že to děláte správně, doporučuju vám najít si ve svém okolí fyzioterapeuta, který vás to naučí. Není to totiž jednoduché. Nejraději bych touto větou článek ukončila, ale vím, že to chcete nejdřív zkusit samy, tak se vám to pokusím v pár větách přiblížit.

• Lehněte si na záda, nohy pokrčte v kolenou a ruce nechte ležet volně podél těla (nebo si je dejte do "jamek" nad pánevními kostmi - můžete zde citit aktivitu transverzu). Oblast křížové kosti a bederní páteře mírně přitlačte k podložte.
• Zkuste dýchat do břicha, ale tak, že nadechnete až pod stydkou kost - do pánevního dna. A hrudník se rozšiřuje - žebra jdou od sebe a mírně nahoru.
• Nyní se nadechněte a s výdechem dělejte šššššššššššš (jako mašinka - navodíte reflexní aktivitu transverzálního břišního svalu). Výdech by měl být pomalý, co nejdelší. Vnímejte, jak se vám s výdechem žebra stahují dolů a k sobě, pupík se “schovává” jako by dovnitř. V oblasti pánve a trupu cítíte zpevnění jako by zevnitř. Břicho je rovné a zpevněně.
• Pozor, ať nezvedáte ramena a nezapojujete do pohybu trapézové svaly.

Připadá vám to složité a netušíte, jestli děláte to, co máte? Budu se opakovat, ale obraťte se na profesionála - fyzioterapeuta. A ten vás to během pár návštěv naučí správně.

Pokud nevíte, jaké je správné držení těla, zkuste to podle tohoto popisu. Pokud ale chcete mít jistotu, že stojíte správně, doporučuju vám najít si ve svém okolí fyzioterapeuta, který s vámi probere vaše držení těla a pohybové návyky. A naučí vás, jak používat vaše télo tak, aby zvládlo maximum s minimen námahy. 

• Stoupněte si nejlépe před velké zrcadlo, nohy dejte od sebe přibližně na šířku pánve a špičky ať směřují rovně (ani ven, ani dovnitř, tak, aby vám to bylo příjemné).
• Mírně pokrčte nohy v kolenou a kolena ať lehce směřují ven (měla byste si nyní uvědomit, že se vám zvedá podélná klenba nožní a zatěžujete spíš zevní hranu chodidel).
• Ruce si dejte v bok, do oblasti pánevních kostí. Pohybujte pánví směrem dopředu a dozadu. Pohyby postupně zmenšujte, až zůstanete ve střední pozici (pánev není naklopená ani dopředu, ani dozadu).
• Ruce nyní nechte volně podél těla. Uvědomte si, jestli máte volné hýždě a nemáte zatnuté prsty u nohou.
• Uvolněte ramena a lopatky lehce stáhněte dolů a mírně směrem k sobě.
• Lehce vydechněte, žebra jsou mírně tažena dolů a k sobě, hrudník je volný.
• Bradu mírně zasuňte směrem dozadu (jako byste chtěla udělat “dvojitou” bradu, zevní zvukovod je nad středem ramenního kloubu).
• Celkově se napřimte - jako byste byla loutka. Středem trupu (podél páteře) vám vede provázek, který vychází z těla v oblasti temene a někdo vás za něj lehounce tahá.

Jednotlivé části těla jsou nyní přímo nad sebou - zevní zvukovod, střed ramene a střed kyčle jsou v jedné rovině. Ani jedna část není vychýlená dopředu, ani dozadu. Svaly jsou v rovnováze, pravidelně dýcháte.

Pokud nevíte, jak správně aktivovat pánevní dno, zkuste to podle tohoto popisu. Pokud ale chcete mít jistotu, že to děláte správně, doporučuju vám najít si ve svém okolí fyzioterapeuta, který zkontroluje, jestli to děláte dobře. A nezapomeňte své pánevní dno také relaxovat. Je to stejně důležité jako posilování.

Lehněte si na záda, nohy pokrčte v kolenou a ruce nechte ležet volně podél těla. Úplně se uvolněte, zavřete oči, pravidelně dýchejte a začněte aktivovat pánevní dno:

• Nejprve si uvědomte oblast hráze, svěrače močové trubice a pochvy. A lehounce je jakoby “odlepte” od kalhotek.
• Poté zkuste jako by přiblížit sedací hrboly k sobě (zevnitř). Nesmíte ale stahovat hýždě ani stehna. Zvenku není vidět žádný pohyb.
• Nyní zkuste sedací hrboly a stydkou kost vtahovat dovnitř, do sebe. Při správné aktivaci pánevního dna ucítíte zpevnění a zvýšení tlaku zevnitř - v oblasti pánve a spodní části trupu. Zvenku není vidět žádný pohyb. Můžete také např. cítit teplo, příjemný pocit jako by zevnitř.

Při aktivaci pánevního dna nezadržujte dech, pravidelně dýchejte, v ideálním případě aktivujte svaly pánevního dna při výdechu. Po každé aktivaci svaly úplně uvolněte a relaxujte.

Nová soutěž !!!

Hrajte, malujte, vyhrajte 🙂 Máme pro Vás velice pěknou a vzrušujísí soutěž pro Vás všechny. Hrajeme nyní o realizaci hvězdného stropu, celodení návštěvu Aqua parku v okolí vašeho bydliště, nebo výlet do ZOO !!! V této soutěži vyhrává absolutně každý, jen se musíte zůčastnit 🙂

Soutěžte, je to velice jednoduché. Pro více info. navštivte náš Facebook https://www.facebook.com/Hvezdne.Stropy?fref=ts

Držíme všem palce, bude velká zábava 🙂

Martin Falc

Hvězdné Stropy

Člověk míní a osud mění... Za chvíli mi končí mateřská dovolená a budu se vracet do práce. A Nikolka? Ta půjde do školky.

Vzhledem k tomu, co se stalo před pár dny (http://blogujicimaminy.blogspot.cz/2014/01/mlcet-o-zamlklem-tehotenstvi.html)  jsem musela začít rychle jednat. V únoru mi končí mateřská a Nikolku loni do školky nepřijali.

Naštěstí se nám podařila školka zajistit. A tak jsme tam s Niki vyrazili na "dozápis" 🙂 Jedna holčička se stěhuje a přechází do jiné MŠ. Byli jsme na čekací listině, ale u maminky před námi se ukázalo, že sice má starší holčičku, ale doma ještě jednu dvouměsíční. Díky tomu jsme nakonec dostali přednost a mohli jsme se do školky vypravit.

Paní ředitelka měla obavy, že je Nikča malinká. Ale Niki ji těch obav brzy zbavila. Suveréně nakráčela do ředitelny, řekla ahoj a že chce jít rovnou za dětma. Ty odcházely ven na procházku. A paní ředitelka si chtěla s Niki nejdřív popovídat. Ptala se jí, co má na ouškách, jak se jmenuje a kde bydlí ...

Pak ji konečně ukázala třídu, že si tam může chvilku hrát a my si zatím promluvíme o provozních věcech. Tak tam Nikolka zaplula a za chvíli přikráčela s piknikovým košíkem, že nám v kuchyňce uvařila dobroty. 

A co je vlastně k řádnému zápisu i "dozápisu" potřeba?
- v obou dvou případech musíte mít potvrzení od lékaře, že se vaše dítě podrobilo řádným očkováním dle očkovacího kalendáře. 
(Takže mamky, pokud chcete, aby bylo vaše dítko jednou školkou povinné, tak prostě ty základní očkování absolvovat musíte - chtě nechtě).

A to je vše, co si s sebou nesete, protože ve většině školek se žádosti o přijetí vyplňují až na místě. Pokud nevisí na internetu a nemůžete si je dopředu připravit.

Když jsme s paní ředitelkou dořešili formality, tak byl čas jít domů, ale to se Nikče ani za mák nechtělo. Tak jsme dostali svolení, ať se přidáme k dětem na zahradu. Niki mezi ně zaplula a už slyším, jak tam nějaké holky dirigovala (je po mamince🙂: "ty si sedni tady a ty tady. Ták. Paráda." 

Tak uvidíme, jaká paráda to bude?

 

Spousty maninek neví jak nejlépe zabavit svého smíška, aby si alespoň na chvíli odpočinuly a jejich dítě bylo přitom spokojené. Zde píšeme o tom, jak můžete zapojit svého drobečka do aktivního dění, ale i o tom, které hračky zabaví Vaše dítě na dlouhou dobu a přitom jsou cenově velmi přijatelné.

Úplně první věc na, kterou chceme upozornit je ta, že nejlepší finta na to, jak zabavit Vaše dítě  je do Všeho ho zapojovat.

Jedná se především o domácí a uklidové práce. Nenechávejte si je pro sebe na pozdní večerní hodiny, když už Váš brouček spokojeně spí. Věřte nám, že Váš uzlíček Vám se vším rád ,,pomůže´´. Děti už v období, kdy začínají lozit jsou nesmírně zvědavé a zajímá je vše co se děje kolem nich.

I když se Vám může stát, že se úklid prodlouží z hodiny na dvě, nebraňte se a nechte si pomoci.

Děti, které ještě nelozí, Vás mohou pozorovat s ohrádky či například vybračního lehátka.

Děti, které pak už na nějaký ten pohyb přišly, posaďte vedle sebe a pokud zrovna myjete nádobí, dejte mu před nožičky, nějaký ten hrnec s vařečkou.Toto můžete praktikovat u každé domácí práce.Při úklidu prachu, dítěti nabídněte čistý hadr, aby se mohlo také zapojit a třeba Vám ,,umýt´´  zatím podlahu.

Zumbucca 

ZUMBUCCA- ergonosič na nosenie detí od 0 mesiacov do cca 3 rokov(max. 20kg). Poloha nožičiek je v tzv.polohe M, ktorá podporuje správny vývoj kĺbov a správne držanie chrbtice.
Chrbtová opierka je z mäkkého, ale pevného materiálu a poskytuje dokonalú oporu chrbtici dieťatka. Je výškovo nastaviteľná, pri rozopnutí zipsu sa predĺži o 7 cm.
Mäkká výplň v okolí nožičiek zabezpečí dieťatku pohodlie a netlačí ho.Súčasťou nosiča môže byť aj integrovaná zmenšovacia vložka, čo umožňuje nosenie detí už od narodenia po cca 3-4 mesiacov. Zmenšovacia vložka drží dieťatko vyššie a nožičky tak ostávajú vo vnútri nosiča a nedochádza k ich neprirodzenému širokému rozťahovaniu.
V hornej časti sa nachádza zrolovaná kapucňa na fixáciu hlavičky, ak dieťatko v nosiči zaspí.
Dieťatko môžete nosiť vpredu, na chrbte a dokonca aj na boku. Vďaka dostatočne dlhým popruhom je vhodná na akýkoľvek typ postavy.Popruhy si môžete pre pohodlnejšie nosenie na chrbte aj prekrížiť.
Materiál 100% bavlna.
Rozmery:
Výška bez bedrové pásu - 42 cm (pri skrátení 35cm)
Šírka chrbtovej časti v mieste bederného pásu - 38cm
Šírka popruhov - 8cm
Dĺžka bedrového pásu - 65-130 cm

Zumbucca je moj uplne prvy nosič. Nosila som v nom maleho od dvoch mesiacov lebo uplne odmietal šatku. Nosilo a mi v nom neuveritelne dobre. Polstrovanie je makkučké, ani ked nosím už teraz skoro 9kg krpca v predu necitim nejaky rozdiel.Super je že sa da perfektne nastaviť do uplnych detailov a každy si ju prisposobi ako chce. Dlho som nosila aj s prekríženími popruhmi, neskor mi to už nebolo pohodlne a dlho mi trvalo zapínanie. Jediná nevýhoda je že chrbtova opierka nam bola mala v obdobi ked sa drobec rozhodol že bude robiť mostík v nosiči. Naštastie to už teraz prestal robiť takže momentálne žiadnu nevýhdu nemá. Pre aktívnych nosičov od novorodenca skvelá vec.

Ergo Baby

základní vlastnosti:
- vysoce kvalitní nosítko
- velmi jednoduché použití bez složitého nastavování popruhů
- lze nosit na břiše, na zádech i na boku
- nejvíce polstrované ramenní popruhy, velmi pohodlné, nelze překřížit za zády
- bederní pás je rovný, ne příliš široký, vhodný i pro velmi štíhlé maminky
- lze dokoupit kvalitní, měkce polstrovanou novorozeneckou vložku ( miminko je ve vertikální poloze), manipulace s ní je snadná

rozměry a materiál:
- šíře zádové opěrky: 34cm
- výška zádové opěrky: 37cm
- min. obvod bederního pásu: 65cm
- max. obvod bederního pásu: 110cm
- základní řada je vyrobena z 100%, řada organic ze 100% biobavlny
(velmi příjemný materiál)
- výrobcem dané použití: věk 4 měsíce- 4 roky, váha 7-18 kg
( při použití novorozenecké vložky lze nosit od narození )

Ergo baby je uplne top medzi nosičmi. Nosíme sa asi mesiac takže od pol roka. Pravdu povediac jedina nevyhoda tohto nosica je ze nema ziadnu novorodenecku vlozku vsitu ale treba si k tomu dokupit a teda na pohlad mi to nepride vhodne pre novorodeniatka. Takze babo sa v tomto dá nosiť až tak od 3-4 mesiacov. Dalšia nevyhoda že chrbtova opierka sa neda posuvať, v čom ma zase zumbucca navrch. Polstrovanie na tomto nosiči je jednosucho dokonalo vymyslené. Momentálne mám na skúšku aj Kibi no Ergo je v tomto daleko vpredu. Pohodlne makučke, tiež ocenujem vrecko vpredu na drobnosti čo ocení každý psíčkar. Bohužial ale babo z toho rychlo vyrastie. Ergo tiež schytalo mostíkove obdobie krpca a teda znášalo ho horšie ako Zumbucca. Drobec sa vedel prehnuť že mal až hlavu pri zadku 😀 Som rada že toto obdobie prešlo 😀 Pre tých čo chcu večšie dieťa nosiť iba občas je to č.1.

Většina maminek své dítě během dne přebalí sedmkrát až desetkrát denně. Samozřejmě závisí to na věku dítěte, na tom, co jí, a jaké má trávení. Jak to vypadá, když používáte látkové plenky a musíte je prát a sušit?

Pokud používáte jen látkové plenky, musíte se připravit na to, že budete prát minimálně obden. Hodně to závisí také na tom, kolik plenek si pořídíte, jakou možnost máte skladovat použité plenky a kde je můžete sušit. „Počáteční investice může být vyšší, záleží, jaké plenky si pořizujete a kolikery kupujete. Většinou se prodávají zkušební sady s jednou plenou a pak větší sady. Pokud chce někdo používat výhradně látkové pleny, tak jich potřebuje celkově asi 20. Ty vystačí až do doby, než začne dítě chodit na nočník. Je spočítáno, že pokud rodiče používají látkové plenky, tak i s náklady na praní ušetří oproti jednorázovým 5 až 10 tisíc do doby, než dítě začne chodit na nočník,“ vypočítává Kateřina Borunská z Mamaja group.

Plenky by se neměly sušit na topení a v sušičce jen výjimečně. Rychlost schnutí závisí na materiálu, který zvolíte. Například Pop-in NEW GEN jsou k dostání ve dvou variantách – bambus a minkee. Bambus více saje, takže miminko se cítí komfortněji, ale také déle schnou po přeprání, minkee do sebe nasaje trochu méně tekutiny, a proto dítě dříve cítí vlhkost, ale zase vám dříve uschnou. Žehlit Pop-in, stejně jako většinu ostatních látkových, nemusíte.

Jak vypadá plenka, když se takto často pere? Samozřejmě jako nová nevypadá věčně. „Rovnou všem maminkám říkám, že pleny jsou určeny pro dítě od narození až po učení na nočník. Pro druhé dítě budou pravděpodobně potřebovat další sadu,“ upozorňuje Borunská, která na nich odchovala své dva syny.

A co na to maminky, které testují látkové plenky Pop-in NEW GEN?

Anička přebaluje asi desetkrát denně, Lucie osmkrát až devětkrát, Zuzana šestkrát až osmkrát. Co to znamená, pokud maminky používají látkové plenky? Všechny tři perou téměř denně, i když Zuzana, která nechává malého častěji rozbaleného, pere spíše obden.

Máte miminko, které trápí nadýmání, zácpa či častější ublinkávání? Pak víte, jak je těžké takové dítě utišit a ulevit mu od bolesti. Zkoušíte všechno možné, a přesto se potíže objeví znovu. Víte ale, že existuje jednoduché a přirozené řešení?

Proč se pořád tak kroutí, mává ručičkama a propláče celou noc? Tyhle otázky trápí nejednu maminku v prvních měsících života. Většinou nejde o nic závažného, ale i taková kolika, zácpa nebo ublinkávání umí pěkně potrápit. Proč k tomu dochází? S největší pravděpodobností to může způsobovat ještě neúplně vyvinutý trávicí systém a také to, že miminko se zpočátku příliš nehýbe. Projevy těchto zažívacích problémů jsou často vázané na jídlo – začínají obvykle v polovině krmení a trvají různě dlouho ještě po něm. Až 55% kojenců má v prvním roce života tyto potíže!

U nekojených dětí problémy odstraní speciální kojenecké mléko

Věděla jste, že většinu mírných zažívacích potíží můžete vyřešit správnou volbou kojeneckého mléka? Zní to skoro zázračně, ale je to jednoduché. Stačí zvolit přirozenou cestu a nabídnout nekojenému miminku to správné speciální mléko s upravenou recepturou pro zažívací potíže, které Vaše miminko trápí.  Taková mléka najdete například pod značkou Hami Citlivé Bříško nebo v portfoliu mlék  Nutrilon. 

Ublinkávání

Ublinkávání trápí až 45 %  kojenců a je způsobeno nedostatečnou vyzrálostí trávicí trubice. Vhodné mléko pro nekojené ublinkávajicí děti obsahuje karubin, který zahustí mléko v žaludku, čímž zabraňuje jeho opětovnému návratu do pusinky děťátka.  Po krmení držte miminko ve vzpřímené poloze a nedávejte ho ihned do postýlky. Pokud pije miminko příliš hltavě, můžete ho nechat odříhnout i v průběhu kojení.

   Zoubky? Tak tohoto období se obává u svého drobečka asi každá maminka. První růst zoubků se totiž projevuje většinou velmi častým pláčem dítěte a nespavostí z bolesti.Mohou se však objevit i jiné potíže např. řidká stolice, teploty. Trápící se miminko bolestí zoubků poznáte také podle toho, že si může začít strkat často pěstičku do pusy a více slintá.
Zoubek, který se právě prořezává, se jeví jako malý hrbolek na dásni. Pokud je prořezávání příliš rychlé, může se na dásni objevit i malá modřinka nebo podlitina, která je bolestivá.Jsou však také děti, které nemají vůbec žádný problém a růst zoubků u nich téměř nepoznáte, projeví se obvykle pouze některá z výše uvedených obtíží.

  Většině kojenců se první zoubky prořezávají mezi čtvrtým a devátým měsícem věku.Ani zde se nevyhneme výjimkám, takže je možné, že právě vašemu děťátku se začnou klubat zoubky o něco dříve nebo později. Důležité je, aby všechny zoubky mléčného chrupu narostly dítěti do tří let. V opačném případě je nutná návštěva a konzultace se zubním lékařem. Úplný mléčný chrup má 20 zubů.

   Pořadí, v jakém se zoubky prořezávají, bývá ve většině případů shodné. Jako první se prořezávají dolní střední řezáky (jedničky), po nich následují horní jedničky a horní vnější řezáky (dvojky). Téměř shodně přicházejí na řadu i dolní dvojky. Postupně se dětský chrup doplní prořezáním horních a dolních prvních stoliček (čtyřky), očních řezáků (trojky) a nakonec vyrostou druhé dolní a horní stoličky (pětky).

A jak se můžete pokusit ulevit Vašemu miminku od bolestí růstu zoubků?Možností je spousta a zde jsme Vám vypsali ty nejúčinnější, dle názoru doktorů i maminek.

 1)Homeopatika mohou při růstu zoubků pomoci. Doporučuji vám současné podání homeopatických léků Belladona 9 CH a Chamomilla 15 CH. Roztok z obou léků si připravíte tak, že naředíte 10 granulí od obou léků v 1 dcl převařené kojenecké vody. Každé ráno připravte nový roztok.

Pokud zoubky již porostou, podávejte jednu lžičku každou hodinu po celý den. Při spinkání miminko nebuďte a podejte dále třeba častěji jednu lžičku tohoto předem připraveného roztoku.

Byla jsem ještě těhotná, když se ke mně dostal článek shrnující výsledky ankety pořádaný mezi maminkami o správný název pro mateřskou dovolenou. Vítězný návrh mě zarazil. Opravdu má být moje toužebně očekávaná mateřská dovolená vlastně označována „obdobím exkrementů“? Porod a události po něm následující mě ale záhy připravily o celou řadu původních očekávání spojených s novou životní rolí. Děťátko se na poslední chvíli rozhodlo, že na svět po hlavě nepůjde a tak nás místo přirozeného porodu přivítali na operačním sále. Místo dlouhých seancí poklidného kojení sladkého nemluvňátka mě čekaly dlouhé seance pohupování na gymnastickém míči snažíce se uspat nešťastné řvoucí stvořeníčko. S desátým hovínkem na zádíčkách, které ta úžasná supersavá plenka nedokázala zachytit, ve mně začala hlodat pochybnost. Že by to opravdu mohlo být ono „období exkrementů“? To ne, holka, něco s tím udělej! Musíš přijít na to, jak si tu svoji mateřskou dovolenou uhájit! Sebrala jsem zbytky sil a nadšení a pustila jsem se znovu do sebevzdělávání. Upřela jsem si zdřímnutí při vzácných chvilkách spánku dítěte a přelouskala knihy Bez plenky a Kontaktní rodičovství, absolvovala nejrůznější maminkovské kurzy, vyztužila jsem svůj chabý arzenál látkových plenek a pořídila první nočník – tedy vlastně piknikovou misku na salát.    

A  hle! Mnohokrát se ukázalo, že nevysvětlitelná nespokojenost dítěte má vysvětlení velmi jednoduché! Dokud to počasí umožňovalo, tak jsme čůrali v parcích a u nejrůznější drobné městské zeleně. Pokaždé jsem se po očku rozhlížela, zda se mi nepodaří udělat dojem na nějakou kolemjdoucí maminu. Zpravidla jsem se ale dočkala pohoršujících poznámek o tom, co je to zase za nové metódy, od kolemjdoucích seniorek. S nástupem chladnějších dní přibylo k jinak poklidným procházkám někdy až lehce adrenalinové hledání podniku vhodného pro uspokojení potřeb právě probuzeného dítka. S vyslanou objednávkou k andělským bytostem se mi zpravidla daří včas narazit na nějakou poklidnou čajovnu nebo zapadlou kavárnu, kde mě nechají v poklidu věnovat se kontaktnímu rodičovství s útratou za bylinkový čaj. Ale co je hlavní, nemusím se strachovat, že až dítku rozdělám výletní látkovou plínku, postarám se o zamoření okolí. Exkrementy totiž končívají nad ránem bezpečně v piknikové misce. (Doufám jen, že vydáním tohoto článku nenastane někde zásadní zádrhel.)

Maminky, pokud nechcete prožívat svoje období exkrementů, ale chcete si začít opravdu užívat mateřskou dovolenou, přijďte se sebevzdělávat do nově otevřeného Studia Bořislavka. Kromě maminkovských kurzů věnovaných bezplenkové komunikační metodě a látkovým plenkám je v nabídce i celá řada kurzů rozvoje osobnosti, jazykových a zájmových kurzů pro již odrostlejší ratolesti i pro Vás, rodiče. Tvořivé šikulky bych možná mohla nalákat na některý z kreativních kurzů, kde je možné načerpat inspiraci pro nějaké nové výrobky do Fleru. Ve Studiu Bořislavka se pečuje nejenom na krásu ducha, ale také na krásu těla. Můžete si tu dopřát například depilaci cukrovou pastou, kosmetické ošetření pleti nebo tolik potřebnou relaxační masáž.

Těší se na Vás Magdalena Nesládková (maddanes) - lektorka kurzů Bezplenková komunikační metoda a Zdravé přebalování

Jak jsem se vypořádala s denním a nočním režimem svého mrňouska?

Když jsem si před dvaceti lety přivezla z porodnice domů svého prvorozeného syna, měla jsem o tom, jak budu krmit, přebalovat, koupat, jak bude syn spinkat zcela jasno. Načetla jsem spoustu knih a k mému překvapení to všechno skvěle fungovalo 🙂. V porodnici jsem dostala první radu : „Nehoupej dítě na rukách. Nikdy!" Tak jsem nehoupala, ale tulila se, tiskla ho a mazlila se s ním. Syn papal, spinkal, netrpěl na koliky, pěkně kakal a všechno šlo jako po másle a já si říkala, že je to fajn a ani jsem si neuvědomovala, jaké jsem měla štěstí.

Teď mám synka druhého a je mu už dva a půl roku. Načteno jsem měla už od minula, přidaly se k tomu články z internetu, zkušenosti a praxe. A ejhle! Přivezli jsme syna domů, a přesto, že jsem kojila, kakal po pěti šesti dnech, hodně plakával, budil se při každém sebemenším hluku. Snažila jsem se dodržet usínání v korbičce od kočárku (denní spinkání) a usínání v postýlce (noční). Minimálně jsem s prckem cestovala autem, snad jednou dvakrát v noci usnul v posteli, ale jinak vždy ve své postýlce.  Odsunula jsem svoje potřeby za potřeby dítěte a přizpůsobila se jim. Pozorovala jsem, kdy je unavený, kdy má hlad, kdy si chce hrát a to všechno bylo mojí prioritou. S rostoucím věkem se mění potřeba spánku u dítěte, ale o tom si může každý něco přečíst. Já jsem se tím řídila a opravdu to fungovalo, takže syn dnes nemá žádný problém se spinkáním po obědě i večer. Postupem času jsem zavedla uspávací rituál a syn krásně usínal sám. Jednoho dne ovšem začal vyžadovat naši přítomnost při usínání a trvá to dodnes. Říkám si, že už určitě brzy nastane ta správná doba, kdy pochopí, že spinkat a usínat sám ve svojí postýlce se svýma milovanýma plyšáčkama (želvičkou, pejskem, zajíčkem a housenkou) je úplně v pořádku 🙂. A potom se snad konečně pořádně vyspím...🙂

Můžu snad jen říct, že opravdu platí, že každé dítě je osobnost se svojí individualitou, přesto některé rady našich babiček a maminek jsou dnes nedoceněné a je dobré se jich držet. Ale také dobré je nebránit se novým metodám, vzdělávat se a číst číst a číst 🙂.

Závěrem tedy doporučuji pár základních věcí

-od narození uspávejte své miminko na noční spaní pouze v místnosti, kde v noci pravidelně spinká, rozhodně neuspávejte v obyváku u televize

Bazar na Modrém koníku přesáhl svým obsahem více jak 200.000 inzerátů. Maminky a uživatelky máte se na co těšit, výběr je opravdu pestrý.

Co najdeme v bazaru?

Nejběžněji je nabízené dětské oblečení (trička a tílka; kalhoty, džíny a teplaky; boty, dupačky a overaly; mikiny, svetry a vestičky) a dětská výbava, hlavně pro ty nejmenší (kojenecké potřeby; deky a zavinovačky; kočárky a fusaky nebo hygiena na přebalování a koupání; hračky a autosedačky). Oblíbené je i oblečení pro maminky a těhotné, nemaminky a nakonec i pro tatínky. Najdou se zde i inzeráty módních doplňků, knihy nebo i speciální předměty určené na Vánoce nebo Velikonoce. Své místo tu mají i inzeráty na míru jako pro dvojčata nebo předčasňátka.

Jak vyhledávat v bazaru?

Pro přehlednost v bazaru slouží jednotlivé kategorie, které se stále doplňují podle potřeby. Vyhledávání urychluje filtr, který si můžeme nastavit podle názvu a popisu předmětu (např. bunda Adidas nebo knihy recepty), podle velikosti, podle okresu (Když preferujeme osobní výměnu nebo převzetí inzerovaných předmětů, můžeme si vyhledat inzeráty z našeho okolí.) nebo podle prodejců (Můžeme si nastavit inzeráty od našch oblíbených uživatelů, ke kterým máme větší důvěru.) 

Když si otevřeme a prohlédneme konkrétní inzerát, můžeme využít i náhodný výběr inzerátů s podobným obsahem v dolní části.
Inzeráty, na které jsme reagovali nebo se nám líbí najdeme pohromadě v sekci Mé nákupy.

Jak se stát úspěšným prodávajícím v bazaru?

Tento deník si píšu od začátku těhotenství. Mám v plánu ho jednoho dne přepsat a věnovat ho s nalepenými ultrazvuky svému dítěti... Mě by rozhodně takovýto deník od mojí maminky uděl radost..

Maminčin deník od 17.7.2013

4. týden-

Ještě nevím  že tě mám v bříšku, ale často jsem unavená a odpoledne zvracím.

5. týden-

22.7.2013 Ráno jsem se vzbudila a bylo mi zase špatně. Z lékárničky jsem vytáhla těhotenský test, udělala ho a hádej co... byly tam dvě čárky... a to znamená že je pozitivní. V životě mě v jednu chvíli nezaplavilo tolika emocí (až doposud). =o) Hned jsem šla k Dr. a po 2 hodinách čekání mi pan Dr. potvrdil že jsi opravdu v bříšku. Bylo 9:45hodin. Říkal že je ti asi 4 týdny a 4 dny. Dostala jsem hned fotečku jak si tam pěkně hovíš. jela jsem domů a tam tě ukázala tatínkovi. Měl taky moooc velikou radost, jako já. 

Jak jsem ke smyslu života přišla...

Jmenuji se Petra, za 10 dní mi bude 23let. Dítě z rodiny, která nezačala v rodinném domku, ale u babičky v domě. Ale celkem rychle se to obrátilo a jako roční miminko jsem se s rodiči stěhovala do města. Toho času to bylo město kde se lidi o práci nemuseli prát a mít na každým rohu známost.

Vyrůstala jsem celkem normálně, ale vzhledem k hypotéce jsem moc nejezdila na tábory, školy v přírodě a lyžáky. Byla jsem oplácané dítě s né přliš kamarády a navíc jsem jezdila do školy 10km mimo město. A tak jsem u nás na sídlišti nikoho neznala. Většinou na mě někdo pokřikoval párečku a podobně, všichni víme jak umí být děti zlí... V 15letech jsem se (nejspíš proto) rozhodla pracovat se zvířaty. bylajsem v zoo, tam jsem se zeptala co můžu mít za nejlepší vzdělání pro to aby jsem mohla dělat ošetřovatelka a byla mi doporučena škola na kterou jsem si hned podala přihlášku. Po přijímacím pohovoru a měsíci nervů, dorazil dopis se slovy: přijímá se do studia... paráda.. Trošku jsem bojovala první rok, druhý rok jsem se skamarádila se třídou a mojí současnou nejlepší kamarádkou Verunkou ( o té později)...  Ve třeťáku jsem začala blbnout, poslouchat punk a flákat se..z toho jsem se probrala az ve tretaku. Po zkušenostech s klukama mího věku jsem měla plný zuby dětství a chtěla jsem být dospělá. Vedle o 11let staršího kluka jsem se cítila dospělá.. 🙂 přišlo naše první společné bydlení a já jsem dodělala maturitu.. No, spíš jsem jí dostal za účast, přiznávám se. Doufám že moje děti budou mít víc rozumu než já.

Po maturitě jsem začala hledat práci, protože živit se v oboru vážně nešlo. Kdybych to tak tušila v prváku... Jezdit kůli 10.000,- do Prahy kde jsem 3.500,- utratila za dopravu.. to se fakt nedá. Rozeslala jsem 36životopisů a byla na snad miliardě pohovorech než jsem přesně na den za rok od maturity podepsala svojí první pracovní smlouvu. Odstěhovali jsme se s panem dokonalim do nového bytu. Nehorázně luxusní byteček 3+1kk uprostřed města. Brutální darda realitce a 3x 11.500,- záloha na byt se složila a my jsme se stěhovali. Nádobí nebylo, věci do koupelny nebyly.. nic nebylo.. objížděli jsme ikeu a podobně a nakupovali. Asi za 2 měsíce jsem se konečně zařídili. Ale moje práce stála za prd. Peníze dobrý ale změnili mi po 4 měsících smlouvu z 8hodinové směny na 12ti hodinovou a to jsem nedávala. hodinu a pul mi k těm 12 trvala cesta tam a zpět. byla jsem vyšťavená jak borůvka a začala jsem ztrácet výkonnost. Smluva na 6 měsíců mi skončila a vzhledem ke snížení produktivity mi nebyla nabídnuta nová. A opět bez práce. V bytě za 11.500,- měsíčně.. Uff.. Brigády a další obíhání všeho... hrůza. Do toho zdravotní gynekoligický problémy. Už rok jsme se snažili o miminko a nic.

Jednoho dne když jsem měla veliké bolesti skočila jsem si na gyndu a bylo mi řečeno že se jedná buďto o cystu nebo o těhotenství, že je ještě brzo, ať příjdu za 3dny... Tři dny byly nekonečný, pořád jsem potkávala těhotný a známí oznamovali že čekají.. Už jsem byla připravená říct to našim... Do toho jsem si často volala s už dříve zmíněnou Verunkou která se taky snažila o miminko a zrovna se zadařilo. Toho dne mi volala že její miminko není v pořádku. byla asi v 6 nebo 7týdnu. já jsem stála v kuchyni u okna a plakala jsem do telefonu s ní..  Moc mě to mrzelo a já jsem druhý den šla taky na gyndu. Tam když jsem dorazila Dr. mi při ultrazvuku zdělil že to není ani cista ani těhotenství, že se to vytratilo a já jsem ještě ten den odpoledne dostala menstruaci asi o 14dní dřív. Prý se nejspíš jednalo o nezdařený pokus vajíčka uhnízdit se ve slyznici. Odpoledne jsem Volala Verunce která šla do nemocnice na operaci. Opět jsem stála v kuchyni u okna a se slzama jak hrachy jsme obě plakaly...  Nikdy nezapomenu na tu bolest.

V tomhle období se kolem nás všude známím rodila spousta dětí a já měla deprese jako hrom. Často jsem se složila jak domeček z karet. Na přítele jsem byla protivná a připadala jsem si jako žena naprosto k ničemu a nefunkční.... Copak sakra ve 21letech to jde? Vždycky jsem si myslela že takovými problémy bych měla trpět až přez 30. 

Představujete si Chorvatsko coby krásnou ženu s očima blankytně modrýma jako moře a s vlasy zlatými jako písečné pláže? Pak vězte, že má ještě stejně sympatickou dceru, která turistům nabízí úchvatný pohled do minulosti a okouzlující chvíle mezi architektonickými skvosty…

Nejhezčí část Chorvatska – to je Dalmácie. Už v antických dobách si zámožní Římané stavěli luxusní vily právě na dalmatském pobřeží. I názvy jsou tu poetické – tak třeba Dubrovníku se běžně říká „perla Jadranu“. Kdo bude trávit letní dovolenou poblíž, měl by Dubrovník určitě navštívit. Navíc - CK Neckermann nabízí kvalitní hotely velmi blízko tohoto města.

Splňte si přání

Nedaleko vstupu do starého centra Dubrovníku se zastavte u Velké Onofrijevovy fontány. Vybudoval ji v roce 1438 věhlasný italský architekt Onofrio di Giordano Della Cava. Starodávná legenda praví, že tomu, kdo si opláchne ruce pod každým z jejích šestnácti otvorů, se splní jeho nejvytouženější přání. Místní se dušují, že to opravdu funguje a každému hned vyprávějí řadu zaručeně pravdivých příběhů, kdy oni sami, či jejich příbuzní, byli svědky toho, jak kouzelná fontána rychle a bez průtahů něčí přání splnila. Nevěříte? Ale tady nikdo nikomu nebrání, aby to zkusil.

Dubrovník – vstup jen s úzkými sukněmi!

Italský historik Razzi popisoval v 16. století toto malebné město slovy: „Všechny ulice jsou tu nezvykle úzké. Stává se, že pokud se v uličkách potkají dvě dámy z vyšší společnosti, obě oblečené do širokých sukní s obručemi dokola, mají co dělat, aby se v úzkém prostoru dokázaly vyhnout jedna druhé!“

Vůně letní louky a sušeného sena. Sluncem prozářený palouk uprostřed lesa. Příjemný okamžik navečer, kdy se slastně natáhnete vedle venkovských kamen, v nichž praskají hořící polena…

Vzpomínáte? Někteří z nás měli to štěstí, že na prázdniny jezdívali k babičkám a tetám na venkov. Dva letní měsíce trávili uprostřed přírody. Krmení domácích zvířat, drobná výpomoc s hospodářstvím, plavání v nedalekém rybníku, či zatopeném lomu…

„Jó, tyhle idylické dětské prázdniny se nejspíš už nikdy nevrátí,“ vzdychnete si… Omyl. Mohou nastat znovu. Stačí se vydat do Farma parku, na malebný selský statek třeba do rakouských Alp, kde jsou na venkovskou romantiku zařízeni velmi dobře. Nevíte, jak si tuto dovolenou zařídit? Stačí se podívat do katalogu CK Neckermann. Nabídka je tam široká.

Farma parky a dětské nadšení

Mnohé rodiny s dětmi popisují, jak poprvé před odjezdem do Farma parku se jejich ratolesti neustále vyptávaly, jestli „tam bude diskotéka pro děti, televizor s dvaceti programy a připojení k internetu“. Jenže hned první den, když se děti trochu rozkoukaly a seznámily se zvířaty, načisto zapomněly na všechny elektronické vynálezy. Místo tabletu a netbooku se jejich zájem náhle soustředil na roztomilá kůzlata, na psa, s nímž si mohly hrát, na poníky ve stáji a na mazlivé kotě, které každý večer tajně pašovaly do své postýlky, aby rodiče nevěděli. Ale pozor – tuhle zázračnou proměnu neprožívají jen ti malí.

I dospělí si odpočinou

Nově zařazené zboží – monitor dechu Respisense – malý, spolehlivý, snadno připevnitelný. 

Mobilní monitor dechu Respisense pro novorozence a miminka (včetně těch předčasně narozených) umožňuje klid na duši rodičů během spánku dítěte. Snadno jej připevníte k plíně (ze zkušenosti doporučujeme vložit mezi klip a plínu ještě tampón, nebo složený kapesník) a zapnete i vypnete jedním stiskem.
Co se týče falešných alarmů tohoto monitoru dechu, tak jsou velmi zřídka (při delší dechové pauze nejdříve proběhne tiché „zavibrování“, které má dítě stimulovat k dechové akci), jinak se dá nastavit „klikací“ režim – monitor vydává velmi tichý klikací zvuk, který nahrazuje problikávání kontrolky dechové frekvence.

V nabídce máme také náhradní baterii k Respisense. Jen dodáme, že Respisense odebíráme z oficiální distribuce pro ČR.

Máme pro vás novou soutěž. Tentokrát o kupóny do našeho e-shopu (Mamaja.cz). Jak na to? Připravujeme nový design našich stránek. Ještě nejsou hotové, ale auto už máme polepené.

Líbí? Kolega s ním bude jezdit po celé republice, pokud auto vyfotíte a fotku nám pošlete, získáte za odměnu kupón na 300 Kč. Vyberte si jakýkoli výrobek. Je to na vás.

Podrobnosti najdete na našem FB (https://www.facebook.com/Mamaja.cz) během následujících dní. A také info, kudy auto pojede.

Hodně štěstí 🙂

Vaše Mamaja.

Myslela jsem si, jak napíši první článek v roce 2014 a ten bude radostný a velmi pozitivní. Bohužel osud rozdal karty opět jinak a tak je tu článek, kterým se chci rozloučit s rokem 2013 a s mým nenarozeným miminkem.

Nevěřím na to, že 13 je nešťastné číslo. Nicméně v roce 2013 těch nešťastných "náhod" bylo víc než dost.

O svátcích jsme si volaly s Luckou (maminkou Elišky) a říkaly si, ať už je ten rok za námi. Hlavně v jeho závěru bylo těch negativních energií ve vzduchu mnoho. Lucce umřela na Štědrý den babička, a tak pro ně byla Eliška jedinou záchranou, protože se kvůli ní všichni přemohli a ten den si jakžtakž užili. 

No a naše vánoční svátky nebyly vůbec pohodové, ale spíš stresové. Pořád jsem si říkala, co všechno jsem nestihla, jak jsem chtěla s Nikčou víc péct, ozdobit stromeček pro zvířátka, mít všechny dárky na začátku prosince nakoupené atd. atd. No všechno zlé, je pro něco dobré. A teď si to zpečetím i černé na bílém. Příští rok se na tyhle stresy vykašlu a UŽIJEME SI TO!!! I když třeba nebudou koupené všechny dárky a některé skříňky se prostě uklidí třeba na Velikonoce.

Ale zpět k tomu, co se v roce 2013 přihodilo:

15. leden - Nikča si poprvé oblékla celé pyžamko sama a k tomu i ponožky

28. ledna se Nikča poprvé v noci nebudila na čůrání a nepočůrala se.

únor - pořídili jsme si akvárko - v něm máme parmičky a je to parádně uklidňující na ně koukat. Navíc Nikču baví se o ně starat. Krmí je (pod dohledem, jinak by asi praskly) a společně jim čistíme vodu. 

15. únor - Niki nám sama od sebe řekla: "Mám tě ráda mami a tátu taky". To byla ta nejhezčí událost tohoto roku.

březen - Jirkovi (jeden z Lukyho nejlepších kamarádů) se narodil syn Šimon

červenec - Páje (mé kamarádce) se narodila Emička

srpen - první společná rodinná dovolená v Řecku

...

Nový rok - Nikča v horečkách, já v horečkách, Luky nemocný. Laryngitida (http://blogujicimaminy.blogspot.cz/2013/10/laryngitida-nikdo-ji-nezve-ona-se-stale.html) se projevila a už se nás nepustila.

únor - tragicky umřel jeden z našich sousedů v domě

březen - umřela jajaka (moje milovaná babička) - i když pro ni už to bylo vysvobození z dlouhodobé alzheimrovi nemoci

březen - Nikča má nějakého ošklivého streptokoka a musí poprvé na dětskou gynekologii, jak ta byla statečná

červenec - moje původně radostná zpráva se změnila na smutnou - mimoděložní těhotenství (http://blogujicimaminy.blogspot.cz/2013/08/smutna-zprava-vesela-moc-smutna.html). Přišla jsem o miminko, jeden vejcovod a prožívala šestinedělí.


MIMINKO
I když se to zdálo jako neuvěřitelné, tak se to povedlo! Po šestinedělí jsem začala menstruovat a po dvou měsících od operace jsem mazala na kontrolu, jak to vypadá. 

Doktorka mi tehdy řekla, že je to dobré, že mi zrovna proběhla ovulace. Bohužel z toho vaječníku, který nemá vejcovod a tak, že se máme snažit příští měsíc a hned po menstruaci (12. den) si přijít nechat zkontrolovat vajíčka. Jenže ta menstruace ne a ne dorazit. Tak jsem si udělala test a byl pozitivní. To jsem vůbec nečekala. Tak jsem se hned objednala k doktorce, protože jsem měla strach z předchozích zkušeností.

Kontrola - doktorka mi potvrdila, že miminko je v děloze a řekla to i Nikolce, která na kontrolu musela se mnou. Tak začala Niki vyprávět, že budeme mít miminko 🙂

Další kontrola po 14 dnech - krevní testy, moč, tlak, ultrazvuk - srdíčko krásně bilo.

Menší komplikace a tak další kontrola - mám mykózu. Zákaz jedení cukroví, ale jinak bylo vše v pořádku. A tak začal vánoční shon. 

Poctivě jsem začala od druhého měsíce mazat Bepanthenem - Krémem proti striím. Bála jsem se, že se v druhém těhotenství ty strie projeví víc než v prvním, u kterého jsem měla velké štěstí (http://blogujicimaminy.blogspot.cz/2013/10/striktni-strie.html). 

Pocity 
- po tom mimoděložním těhotenství byly trochu větší obavy, jak to všechno dopadne.
- jak mně nebylo dobře - hlavně večer. To jsem s Nikčou vůbec neměla a tak jsem si říkala, že to bude kluk 🙂
- někdy nešlo ani vyčistit zuby a pak najednou, okolo Štědrého dne změna. Už se mi z jídla nedělalo špatně. Jen mě začalo pobolívat břicho. Ale nijak zvlášť velká bolest, prostě spíš jako, že rostlo. 

Další kontrola - domluvila jsem se se sestřičkou, že nepřijdu 27., ale až po svátcích. Takže jsem si šla vysedět frontu 3. 1. Čekala jsem dost dlouho, protože všichni své zdravotní problémy nechávali až po svátcích a tak měli sestřičky i doktoři opravdu záhul. Na koze vše v pořádku, ale ultrazvuk potvrdil mé černé obavy. Srdíčko nebilo. Už asi 14 dní nebilo. Miminko umřelo kolem Štědrého dne.

Proč???
- doktorka je moc hodná a dělá různé krevní testy, ale příčin zamlklého těhotenství může být mnoho:
- všude řádily různé viry (spála, záněty apod.) Jen kolem mě mohly prolétnout, ale miminka se dotknout
- budu mít vyšetření i na trombogen
- důvodem může být i toxoplasmóza aj.

Zkrátka to tak příroda chtěla. Nedá se nic dělat. 

Mimčo umřelo v roce 2013, takže i když jsem na kyretáži byla až letos, tak si říkám, že to byl prostě začarovaný rok 2013 a ten nový přinese už jen samá pozitiva.

Buď s Bohem miminko a sbohem i starý roku. 

Jsem připravená na nové začátky. Doufám 🙂

Dali jste si do nového roku nějaké předsevzetí? Pokud chcete zhubnout, doporučujeme pár dřepů s Manducou a mrňouskem.

Co třeba takto? I když teď asi ne na zahradě. Každopádně úklidu v domácnosti se musíte shýbat určitě často. Nebo my alespoň ano. A když si k tomu vezmete dítě do Manducy, ušetříte čas. Uklízíte a posilujete zároveň. Co vy na to?