Zdravím všechny na koníkovi 🙂

Jmenuji se Pavlína. S manželem jsme spolu 8 let, z toho rok manželé. Asi před půl rokem jsem vysadila prášky a začínáme se snažit o mimi,

uvidíme kdy to vyjde..... 🙂

Kamarádka říkala, jak si na koníkovi všechny pěkně radíte a podporujete se tak jsem si řekla, že se taky přihlásím a doufám, že to nebude trvat

moc dlouho a  budu taky přidávat fotky.

 Držte nám palce 🙂)

11.1. - injekce Zoladex, příprava pro IVF

28.1. - ultrazvuk a následný rozpis pro IVF - vybrány injekce Puregon (snadná aplikace)

9.2. - ultrazvuk - folíci rostou až trochu moc - náběh na hyperstimulační syndrom

15.2. - odběr vajíček (OPU) - velká úroda 42 folikulů z toho 25 vajíček - oplodnilo se 10Třetí den po odběru břicho jako balón - kontrolní UTZ - voda v břiše a vaječníky jak pomeranče

19.2. - plánovaný ET - bohužel kvůli hyperstimuláku neuskutečněn - hospitalizace u Apolináře (2x punkce + kapačky)Plně se vyvíjelo 5 embryí - zamraženy

26.2. - propuštění z nemocnice spolu s injekcemi na ředění krve a ještě min. týden doma2 cykly pauza a pak snad KET

35. týden těhotenství

• V tomto období vývoje plodu dochází k přibývání váhy dítěte, pod kůží plodu se hromadí více tuku, aby tak dítě bylo schopno udržet si tělesnou teplotu i po porodu. Vaše dítě je již plně vyvinuto, hlavička dítěte už plně odpovídá rozměrům celého těla.

Délka plodu (od hlavy k zadečku): 32cm
Hmotnost: 2,5 kg

 Co je již u plodu vyvinuto

Jsou již méně viditelné cévy na pokožce vašeho dítěte. Pokožka je také v tomto období těhotenství méně průsvitná a zabarvuje se do růžova. Pravidelně se otvírají a zavírají oči, dítě je také schopno vnímat tmu a světlo přes břišní stěnu. Díky plně vyvinutým končetinám (včetně nervových zakončení) může vaše dítě již koordinovat své pohyby. Dochází ke zpomalení růstu dítěte.

Vnitřní orgány plodu

Začátkem roku 09 jsem ze zdravotních důvodů vysadila HA ( vysoký tlak, bušení srdce, dr. hrozila prášky na tlak), no pak jsme si nějakou chvíli dávali pozor ..

pak v létě přišlo rozhodnutí, že bychom si mohli pořídit miminko, a začli se snažit naplno ;) ze začátku jsem stále běhala do lékárny pro testíky a nedočkavě testovala.. Ms chodila více méně pravidelně , ale na podzim už ne e , těhu nebylo, tak jsem naklusala k dr. a přišel koloběh agulotinu.. Dr. pojal podezření na PCO , ale nic moc s tím neudělal , jen mi na nový rok (po vyšetření na endokrinologii, PCO potvrzeno) dal proveru, aby se srovnal cyklus.. to sice zabralo ale když není ovulka , nemůže být ani mimi.. po proveře se dostavily pouze deprese,a tak jsem ji vysadila..

no a od začátku letošního léta jsem v podstatě čekala až se dr. vrátí z dovolené.. takže jsme se za ten rok snažení ani o píď nepohli..

došla mi trpělivost a objednala jsem se na konzultaci do pronatalu na 21.9.  - už aby to bylo .

Tak toto rozhodnutí nebylo snadné,manža totiž druhé dítko nechtěl..Ale jsem ráda,že změnil názor a tak jsme se dohodli,že vysadím HA ..

20.7.2010 vysazena HA

Od 29.srpna se oficiálně snažíme o miminko,tak snad to brzy vyjde..Mé přání je,aby to vyšlo do Vánoc,ale tak uvidíme,kdy si k nám mimísek najde cestu 🙂

Doktor mi začátkem listopadu 2007 vysadil HA z důvodu zdravotních potíží,dávali jsme si tedy pozor a čekali,zda potíže ustoupí,ale 31.prosince 2007 mi manža řekl,že by chtěl miminko,byla jsem z jeho návrhu vykulená,ale byla to překrásná představa a tak jsem souhlasila..Od 8.ledna 2008 jsme se tedy začali snažit o miminko,začala jsem pít kontryhel a zobat Calibrum babyplan,aby mému tělu nic nechybělo 🙂 Nechávali jsme tomu volný průběh,ani jeden z nás na to nijak nepospíchal,nevím,proč jsem si říkala : Do roka se to snad povede 😀  A 29.3.2008 jsem měla pozitivní testík,sama jsem nechápala,jak brzy se to povedlo 🙂 Byla jsem neskutečně šťastná a stále jsem 🙂  Termín porodu dle MS 5.12.2008 a dle utz ve 12.tt 30.11.2008 Už od začátku jsem tušila,že čekám kluka a tak hned z první kontroly v 5.tt jsem si koupila modré bačkůrky pro štěstí,které se mnou chodili na každou kontrolu 🙂  Od 15.tt mi začalo celkem hodně tvrdnout břicho a chvilkama to bylo velice nepříjemné,na další kontrole,to jsem byla 18+4 , jsem to doktorovi řekla,ten mi pověděl,že se mu to vůbec nelíbí a tak mě poslal na utz,na utz jsem čekala 2 hodiny a můžu říct,že to byli nejhorší 2 hodiny v mém životě,tolik jsem se o miminko bála,ten strach,že něco není v pořádku byl opravdu k nevydržení..Přišla na mě řada a tak jsem tedy šla do kabinky a následně na lehátko na utz,pan doktor konstatoval,že všechno vypadá v pořádku a že se nemám bát,předepsal mi magnezium a že by to mělo pomoct,navíc koukám na ten utz a povídám panu doktorovi,to co tam vidím jsou kouličky? 😀 A on že jistě,že si myslel,že už to dávno vim,když se tak krásně ukazuje 😀 ,můj doktor mi řekl,že zřejmě porodím předčasně,což mě celkem vyvedlo z míry..Ale jsem optimisticky naladěnej človíček a tak jsem Honzíkovi vysvětlovala,že v bříšku musí ještě zůstat..Ve 20.tt jsem šla na velkej UTZ,kde mi opravdu řekli,že Honzík je zdravej a opět Honzík ukázal,že je 100% chlapeček 😀 Ve 26.tt jsme jeli na 4D utz do Liberce,tam se Honzík ukázal zas,no za celé těhu se nestalo,že by se na utz neukázal aa neroztáhl nožičky,máme malýho exibouše 😀 Ve 30.tt mě čekal další UTZ,vše v pořádku,Honzík už byl hlavičkou dolů a vážil 1600g ..Ve 35.tt mě doktor opět kvůli tvrdnutí břicha poslal už do ambulance,aby se o mě starali už tam.. Ten den jsem strávila v nemocnici 7hodin,fakt děsný !!! 2 hodiny čekání u mého doktora,ten mě tedy poslal už do nemocnice,takže jsem musela na UTZ,tam jsem čekala 2 hodiny,pak na natáčky,tam jsem čekala hodinu a pak na ambulanci a tak jsem čekala zas dvě hodiny ☹ Na UTZ ve 36.tt měl Honzík už 2600g ..

Rodila jsem v neděli a ve čtvrtek jem šla na kontrolu a jelikož jsem byla už od toho 35.tt otevřená na 1cm,tak mi doktor udělal Hamilltona,šla jsem domu jak posr.. No a v sobotu mi začala odcházet hlenová zátka a ten den měl manža noční,nemohla jsem usnout a tak jsem asi do 2h do rána koukala na televizi,ve 4h ráno mě vzbudili bolesti,myslela jsem,že to zaspim,ale nešlo to a tak jsem volala manžílkovi a celá jsem se třásla,ten chtěl hned přijet,ale tak jsem mu řekla,at přijede po práci,že stejně nemám pravidelné kontrakce.. Doma jsem se pokoušela hopsat na míči,ale to bylo nesnesitelné a tak jsem chodila po bytě tam a zpátky a zase tam a zpátky. Když manža dorazil,kontrakce jsem měla už po 5min,ale stále byl čas.. Do nemocnice jsme dorazili v 8h ráno,manžu hned poslali pryč a udělali mi klystýr a píchli vodu a pak tam manža za mnou mohl přijít a byl tam se mnou celou dobu,byla to neuvěřitelná podpora a nikdy mu za to nepřestanu být vděčná !!!  Honzíček se narodil v neděli,30.11.2008 ve 13:01 , přesně na termín dle UTZ , měl 3350g a 51cm , jakmile mi ho dali na bříško,okamžitě jsem se zamilovala,byl tak krásnej,hladkej,sladkej,mrňavej a jak na mě kouknul,ten pocit byl úúúžasnej,nikdy na to nezapomenu,stále to vidím před sebou,ten jeho kukuč ,, Těhotenství pro mě bylo nejkrásnějším obdobím v životě a porod tím nejúžasnějším a nejnádhernějším zážitkem !!!! Proto už se moc těším,až to vše budu moct prožít znovu !

Právě mi volala kamarádka, se kterou máme téměř stejně staré děti - její Fanda je o necelé dva měsíce starší než náš Kuba.

Hned na úvod spustila: "už stojíme v postýlce a padáme a lozíme po celém obýváku..."

Následoval výčet všeho možného od kakání po papání, co "MY" dokážeme.

Nakonec jsem získala cennou informaci, že "my máme už dva zuby"...

Následovala pauza, ve které se očekával výčet "našich" dovedností, minimálně jsem měla oslnit počtem prořezaných zoubků.

Když jsem uvedla, že "nejsme dosud majiteli ničeho podobného", dostalo se mi uchlácholení, že se určitě dočkáme.

Dnes v 10:40 nám byly zavedeny expandovaná a časná blastocycty.Tak snad se nám tentokrát zadaří. Testovat máme 11.9.

Po uspěšné inseminaci v Caru v létě 2009.... přišlo září a missed.... ☹

Neodešel jen můj andílek ale i muž který mi měl být oporou.... těžké chvilky vysřídalo štěstí a nová láska..... a ten zbytek necháme osudu... 🙂

Štěstí se nám odvrátilo zase v září 2010,začínám být pověrčivá....

Leden 2011 laparoskopie.....problémy vyřešeny.....můžeme .. 🙂)

Takže deja vu....... září 2011 missed v 9tt...................a dál ......kdo ví????

Vyrazila jsem na prvni kontrolu, ultrazvuk potvrdil 1 miminko s bijicim srdickem, 6 tydnu a pet dni stare. Zatim se zda vse v poradku. Vybrala jsem si gynekolozku, ktera byla dlouha leta primarkou. Udelala si na me dostatek casu, probrali jsme kontroly a doporuceni. Navic mi nabidla, ze pokud chci, aby byla u porodu, mame moznost si vybrat ze dvou klinik. Pro jednu vetsi, soukromou se asi rozhodnu. Dostavam fotku pro tatinka a naplnena obrovskym pocitem stesti a teseni se odebiram domu. Ted jen aby nase Poppy seed rostlo tak, jak ma.

Nechala jsem si zmerit prvni HCG. Vysledek 37 400 me svou vysi hodne prekvapil. Takze cekame. Snad si muzu oddychnout, ze tehotenstvi neni mimodelozni.

Na vyroci svatby se manzel dozvedel, ze asi cekame.

Ahoj prosím poraďte mi ako mám prestať kojiť,malému je už 21 mesiacov a som z toho už zúfala.ďakujem

34. týden těhotenství 

Změny vašeho těla
V tomto týdnu na vás možná znovu padla únava, i když ne taková, jako v prvních týdnech těhotenství. Díky fyzické námaze a  neklidným nocím způsobeným častým chozením na záchod, převracením a otáčením v posteli, pro větší pohodlí, není divu, že se cítíte vyčerpaná.

Vaše děťátko
Ve 34. týdnu těhotenství vaše dítě váží kolem 2 kg a měří zhruba 45cm. Jeho pokožka je již pokryta tukovou vrstvou, která mu pomůže regulovat tělesnou teplotu. Centrální systém a plíce vašeho děťátka již dozrávají. Tudíž pokud se vaše miminko narodí mezi 34 a 37 týdnem těhotenství, nemělo by mít většinou žádné zdravotní problémy. Po porodu musí však zůstat nějaký čas v inkubátoru.

Tipy pro vás
Nyní byste měla zpomalit a dopřát si co nejvíce pohodlí. Pokud delší dobu ležíte či sedíte, nevstávejte příliš rychle, aby se vám nezatočila hlava a vy jste neomdlela. Šetřete síly a nepřepínejte se. Zpravidla od počátku 6.týdne před porodem začíná mateřská dovolená, nejdříve však 8. týdnů před očekávaným dnem porodu. Na mateřskou však můžete nastoupit i později než 6. týdnů před porodem, pokud vám to váš stav dovolí.

**************************************************************************************************************

34. týden těhotenství

Co se odehrává ve vašem těle v 34. týdnu těhotenství?

 Co se děje s matkou:

Přátelé jsou "letničky", které potřebují každou sezónu zasadit a přihnojit, aby přinesli květy.

Rodina je "trvalka", která vzejde rok co rok a snáší i nepohodu, nepřítomnost a zanedbávání.

V zahradě je dost místa pro obojí.

V 37.tt jsem měla pozitivní GBS. Doktorka mi řekla, že jakmile mě bude někde bolet břícho, ať jedu. Tím mě naprosto dostala, pže já šílený nervák, jsem se začala každou chvilku pozorovat. No a v noci z 7.5. na 8.5. mě v noci začalo bolet břicho, ne nijak pravidelně. Říkala jsem si tak počkáme do odpoledne. Sice se to trochu zlepšilo, ale pořád jsem to občas cítila, tak jsem se po konzultaci tady s holkama na MK rozhodla, že teda pojedeme, jistota je jistota a aspoň budu klidná, maximálně mě pošlou domů. Péťa mi říkal, že vezmeme tašku do porodnice a já říkám na co, stejně mě určitě ještě pustí, pže jako porodní bolesti mi to teda nepřišlo. Nakonec jsem ho ale poslechla a svolila, aby ji do toho auta dal.
Potom co jsme dorazili do porodnice mě doktorka prohlídla, ale musím říct, že pořádně. Prošťouchla mě tak, že jsem myslela, že jí z tý kozy vyskočím. Sestřička mi říkala, uvolněte se a zhluboka dýchejte, ale copak to šlo. Byla jsem ráda, že jsem z ní vůbec slezla. Od tý chvíle to začalo, měla jsem bolesti v podbříšku a doktorka říkala, že jestli se to do rána nerozjede, že mi natočí monitor a možná ještě pustí domů. Vzhledem k tomu, že už jsem takový bolesti měla jsem si říkala, že stejně zase přejdou. Jenže večer, když jsme se šli dívat na Ordinaci, jsem tak tak seděla, to jsem je měla tak po třech minutách, ale ještě se dali snést. V noci za mnou každou chvilku chodila sestřička si poslechnout ozvi a zkontrolovat, jak se otvírám. Nemohla jsem vůbec spát, snažila jsem si odpočinout mezi jednotlivýma kontrakcema. Před půl šestou přišla zase sestřička, prohlídla mě a řekla, že už půjdeme na sál a že už můžu zavolat Péťu. No tak jsem šla. Sestřička mi dala Yal a ani mě neholila, pže o to už jsem se pokusila doma a prý docela úspěšně. Pak jsem šla na sál, jelikož předporodní pokoje byli už plný. Aspoň že mi ten míč donesli. Poskakovala jsem tam na míčí, když vešel Péťa v tom fialovým hábitu, musela jsem se začít smát, vypadal v tom vážně roztomile, ale po chvíli mi při bolesti strnul úsměv. Pak přišla PA a říkala mi, ať při kontrakci zkusím polohovat a lehnu si na bok, aby malý správně dorotoval, jenže to ta bolest byla ještě silnější. Pak už jsem si sice nemohla ani sednout na ten míč, ale říkám, pořád se to ještě dalo celkem v klidu snášet. Péťa mi musel každou chvilku nosit studený obklady jak jsem se potila. Před osmou přišla PA s doktorkou a zeptali se mě jestli mi můžou píchnout zbytek plodový vody, že pak se to buď rozjede nebo začnou slabší bolesti a budou sílit. Byla jsem otevřená na 4-5cm, tak jsem souhlasila. Jakmile mi ji píchli, začali šílený bolesti, který jsem vážně s těží prodýchávala. Během pár minut jsem byla na 7cm a Péťa se mohl se studenýma obkladama uběhat. Snažila jsem se nevšímat si pocitu na tlačení, jak mi to vštěpovala PA. Po pár minutách jsem ale začala cítit hlavičku a říkám Péťovi, ať pro ni jde a řekne jí, že už to nevydržím, že prostě musím tlačit. Tak pro ni došel, koukla se jak jsem otevřená a řekla, že až přijde kontrakce ať to zkusím, že mi řekne, jak mám tlačit. No první pokus jsem ještě pořádně nevěděla, jak dýchat, ale na podruhý už to bylo dobrý. Po celou tu dobu Péťa seděl na míči, ale pak mu ho vzali. Jelikož ho znám, tak jsem mu řekla, že jestli nechce ať jde na chodbu, aby se mu neudělalo špatně a nemuseli se pak starat ještě o něj. Byl to ale hrdina a říkal, že nikam nepůjde, že tam bude se mnou. Pak přišel doktor a začalo to běžet rychle. Jednou, dvakrát jsem zatlačila, pak řekl, že má malej vlásky, to se Péťovi ulevilo, nebude plešatý jako maminka. A pak řekl no tak teď napotřetí už bude venku, já jeho optimismus moc nesdílela, ale jakmile přišla kontrakce pevně jsem se chytla a zatlačila co nejvíc to šlo a najednou jsem cítila jak hlavička vyklouzla ven a hnedka za ní tělíčko. Najednou jsem necítila vůbec žádnou bolest. To naše prdítko začalo hned šíleně křičet a sestřička mi ho dala na bříško. Péťa to chtěl všechno vyfotit, ale jak byl zmatený, tak to místo toho natočil, ale to nevadí. Pak si ho sestřička vzala a Péťa běžel hnedka za ní a koukal, jak to naše prdítko važí apod. Mezitím mi doktor řekl, ať ještě jednou zatlačím. Já myslela, že jsem ještě ani nezačala a on řekl, dobrý to stačí je venku a ukázal mi placentu, ještěže Péťa byl u malýho. Jelikož mě doktor při tý poslední kontrakci trochu nastřihl, tak mě pak ještě sešil, ale pochválil mě jaký to byl krásný a pohodový porod na prvorodičku. K tomu se přidal i Péťa vzhledem k tomu, že shlídnul v televizi v pár filmech porod, kde ty ženský šíleně křičeli, tak mi řekl, jak jsem to skvěle zvládla a že jsem ani nekřičela. No jo chlapy, já jsem říkala, že kdyby měli ty bolesti, co já tak by jim to zase taková pohoda taky nepřipadla. Takový opravdu velký bolesti jsem ale měla asi půl hodiny, kže to vážně ještě šlo a navíc v tu chvíli už nám přivezli Páťu, kže jsem měla už úplně jiný "starosti". Byl tak nádherný a když jsem viděla Péťu s jakým výrazem ho pozoruje (s takovým tím jako já jsem vždycky pozorovala fotky z UTZ, kdy jsem si připadala jako cvok), tak jsem byla šťastná. Musím říct, že jsem moc ráda, že tam Péťa se mnou šel. Vím, že to pro něj asi nebylo lehký, bála jsem se, že to nezvládne, jelikož jemu se dělá špatně jakmile vejde do nemocnice, ale zvládnul to na jedničku, moooc mi pomohl a já mu za to děkuju. Můžu říct, že tohle byl jednoznačně nejkrásnější zážitek v mým životě a ráda si ho zopakuju znovu i přes ty všechny bolesti, pže to stojí za to.

Byl to vazne ficak. Jeste vecer jsem si planovala, jak tam ve stredu nakracim a reknu mi, at uz se mnou kouka neco delat, pac uz jsem si pripadala vazne hrozne. Po treti hodine rano jsem se vzbudila a sla na zachod, trochu me to zabolelo, ale nevenovala jsem tomu vubec zadnou pozornost, vzdyt to jsem ted mela uz kolikaty vecer. Pak se vzbudil Pata, ze chce curat, tak jsem s nim sla a pak zpatky spat, jenze se to ozvalo znovu. Jsem si rekla, dam si vanu vsak ono to zase prejde a ejhle, jen co jsem tam vlezla jsem se kroutila jako zizala a lezla ven. Zmerila jsem si to a bylo to cca po 4-6 minutach, tak rikam jedeme. Nj, jenze jak, sanitka, taxi, to vsechno by desne trvalo a ja byla jedina "schopna" v tu chvili ridit. V tu chvili by me ani nenapadlo, ze bych to nezvladla. Dala jsem Patovi pusu, meli jsme stesti, ze u nas byla zrovna babicka (pro klid mamciny duse, pac mela pocit, ze budu rodim, kze kdyz jsme jeli v nedeli od nich, jela babi s nama pro jistotu) a uz jsme vyrazeli, mame to autem nastesti vazne kousek, kze me to v nem chytlo akorat jednou a to se jeste dalo snest. Stejne jsem si v duchu rikala, ze nas beztak poslou domu. Bylo neco po ctvrte hodine a bolesti jsem mela asi pul hodiny.

Dorazili jsme a sestricka, ze me vysetri, jak do me koukla, tak rekla, jdeme rodit, pry jsme prijeli za pet minut dvanact. To me malicko zarazilo.Zadny klystyr, zadny holeni, porodopis jsme sepisovali az po porodu. Pak jeste prisla doktorka, donutila me vylezt na kozu, vysetrila me dosti neprijemne a at slezu, v tu chvili pro me nadlidsky vykon, v duchu jsem ji proklinala. Monitor pry natocime primo uz na sale. Tak jsme sli, bolesti zesilovali, nastesti mi po chvilce dovolili tlacit. Na me to vsechno ale bylo nejak rychly, byla jsem z toho v soku a v prvni chvili poradne nevedela, jak mam vubec tlacit, doktorka na me at tlacim vic do zadku, ze pry rodim po druhy. Tim me teda vytocila, nastesti prisla porodni asistentka a uz to slo. Stesti asi pro tu doktorku, pac jeste jednou by mi asi neco takhle rekla a tatinek uz by startoval. No a priblizne 45 minut potom, co jsem se dobelhala na prijem v porodnici se nam v 5.13 narodil Filipek a prihlasil se opravdu krasnym zpevem. Miry mel podle me uplne akuratni 3560 g a 51 cm a prisla se krasne uz na sale ani se nechtel odtrhnout. Kdyz to porovnam s porodem Pati, tak byl sice delsi, ale takovej klidnejsi a min bolel. Predtim jsem po nem ale sotva chodila a sedet jsem musela na kruhu, ted mi ho sestricka taky doporucila, ale k moji spokojenosti jsem ho nepotrebovala, sedet i chodit muzu uplne normalne.

Nedovedu si predstavit byt tam v tu chvili sama a jsem strasne moc rada, ze tam M se mnou byl a konecne si taky zkusil prestrihnout pupecni snuru, ruka se mu u toho klepala pekne.

Ted uz jsme doma a Filipek je zatim po vzoru brasky ukazkove miminko, tak snad mu to vydrzi. No a Pata to je bracha za vsechny prachy, porad by mi se vsim pomahal, Filipkovi predstavuje svoje hracky, dokonce i plinky mu nechal, kze ted uz je pres tyden bez plinky i v noci a zatim bez jedine nehody.

Tak jsem byla dneska na kontrole, už delší dobu mě pobolívá podbříšek. Paní doktorka řikala že to můžou být stahy, které zatím ale nepotřebujeme, takže předepsala Magnesium a budeme doufat, že to pomůže. Sněhulák na UZ kopal jak zběsilej, váží 620 gramů a vypadá to že se má dobře. Takže mě to trochu uklidnilo, že je vše jak má být, a za 14 dní nás čeká test na cukrovku - no moc se netěšíme☹

8.1.2010 - datum posledního dne menstruace

31.1. -další menstruace se nedostavila

1.2. - dělala jsem si první test, a byla tam slabá druhá čárka //

3.2.,4.2. - další testy, a druhá čárka už je o dost silnější //

5.2. - šla jsem na kontrolu na gyndu, doktor mi ještě ultrazvuk nedělal, prý by se to stejně ještě nepoznalo...ale když mi prý vyšly testy.....

6.2. - odjíždíme s Pájou na hory, na Šumavu, pan doktor mě ujistil, že lyžovat v pohodě můžu, že se takhle nazačátku těhotenství nemůže nic stát.

33. týden těhotenství 

Změny vašeho těla
V 33. týdnu těhotenství vaše tělo stále prochází změnami. Jak se vaše miminko zvětšuje, vy si můžete začít všímat dalších změn. Před tím pro vás těhotenství bylo jakousi exkurzí, kdy jste poznávala, jak se vaše tělo mění, nyní již řešíte jiné problémy, jak pohodlně sedět, jak pohodlně spát apod.

Vaše děťátko
V tomto období vaše dítě váží něco přes 1,8 kg a měří více jak 41 cm. Jeho kosti nejsou zatím spojeny k sobě, aby dovolily děťátku bez velkých komplikací hladce projít rodidly. Hlavička děťátka také ještě není pevně spojena. A ještě po narození nebude.

Tipy pro vás
Již se blíží váš termín porodu a vy nedočkavě čekáte, až se vaše dítě narodí. Vaše bříško už je velké a stává se pro vás  někdy obtíží. Máte už menší problémy se sezením, chozením do schodů či jen se zavázáním tkaničky u boty. Občas máte pocit, že jste těhotná věčně a nejraději byste porodila hned. Snažte se proto odreagovat, běžte s partnerem na kratší procházku, vezměte si knížku, nebo se začněte pomalinku připravovat na porod.

***************************************************************************************************************

33. týden těhotenství

Miminko teď váží kolem 1,9 kg a na délka má 44 cm.
Ve věku 33. týdnů je imunitní systém Vašeho miminka podstatně odolnější. Až do doby, kdy se za nějaký měsíc narodí, budou 2/3 jeho imunitního systému spočívat v bříšku (vlastně o malinko níže). Kůži má již podstatně silnější a mnohem méně vrásčitou. Pravidelně se pohybuje, takže pokud cítíte méně než 10 pohybů za 2 hodiny.
Na hlavičce miminka už mohou být docela husté vlásky.
Objevují se pravidelné dýchací pohyby. Plíce ještě nejsou plně vyvinuty. Kosti jsou plně vyvinuty, i když jsou ještě měkké.
Miminko dokáže uvnitř dělohy cítit, slyšet a vidět poměrně hodně. Může již mít vytvořený určitý denní rytmus, který zahrnuje hodně spánku (i když se to nezdá, protože máte pocit, že do vás akorát kope). Dokonce bychom u něj mohli rozlišit REM fázi spánku (rychlé pohyby očí).
Rychlost tepu jeho srdce se ustaluje na 120 – 160 úderech v minutě. Od cca 26. týdne spí a probouzí se v pravidelných intervalech. Když spí, má zavřené oči a poslední měsíc před porodem se mu dokonce zdají sny. Nikdo neví, o čem se dětem v bříšku zdá, když ještě nic neviděly, ale jejich reakce jsou od mračení, smíchu a pláče až po kopání. Děloha se zvětšila tak, že dosahuje až k žebrům. Jak se dítě polohuje hlavičkou dolů, můžete někdy cítit bolestivé kopnutí na novém místě – na hrudním koši, pod poprsím.
 

Co se děje ve vašem těle

Embryotransfer

• v den embryotransferu se před zákrokem může pít i jíst, léky se berou podle rozpisu
• těsně před transferem je vhodné nechodit na WC - plný močový měchýř může pomoci určit správnou polohu pro umístění embrya, ale není to nutné
• pár je odveden na pokoj v prvním poschodí (jako u OPU), který je po celou dobu transferu rezervován pro ně. Žena se převlékne do sukně nebo nějakého delšího trička (nebo v sukni už přijde a jen si sundá prádlo), přezuje se do papučí
• na pokoj přijde embryoložka a informuje pár o tom, jak to vypadá s embryjky, a pár také potvrdí, kolik embryí chce transferovat
• u transferu může být pár spolu, může tam jít jen žena, nebo muž může přijít až po zákroku, kdy žena ještě chvíli leží na lehátku
• embryotransfer se provádí na menším sálku naproti pokoje.
• zákrok se provádí na gynekologickém lehátku, nohy jsou přikryté od pasu ke kolenům prostěradlem. Celý zákrok je velmi decentní.
• manžel (pokud se účastní) má stoličku u hlavy ženy, za prostěradlo nevidí...
• při embryotransferu je šero, hraje tichá decentní relaxační hudba
• ET rozhodně nebolí, zavedení zrcátek je stejné jako u normální gyn. prohlídky
• po transferu sestra přistrčí k lehátku stoleček, na který si žena položí nohy, sestra ji zakryje víc přes kolena (leží se tedy normálně na zádech s pokrčenýma nohama - ne jako u prohlídky). Takto se na sálku leží cca 15 minut, pak sestra pomůže slézt a jde se na pokoj.
• na pokoji se žena oblékne a vyčká na sestru, která upraví rozpis, napíše datum těhotenského testu a dá další pokyny

• http://www.advancedfertility.com/embryotransfer.htm (video ET, obrázky z UTZ při zavádění)

Stimulační protokoly

Protokolů existuje více, liší se délkou a typy podávaných léků. Přehledně jsou popsané například zde: http://www.lekari-online.cz/lecba-neplodnosti/zakroky/indukce-ovulace#protokoly. Volba protokolu závisí na individuálním stavu pacientky (hormonální profil, předešlá léčba apod.)

Každé centrum si protokoly různě uzpůsobuje podle toho, co se jim osvědčuje. Níže jsou obrázky, které úplně neodpovídají protokolům z Unicy, ale pro představu stačí.

Vzory protokolů dle Unicy, vč. léků jsou v samostatném albu (http://www.modrykonik.cz/fotoblog/carunicabrno/album/vzory-protokolu-z-unicy/). Pro informaci o podávání léků se podívejte do článku "Jak se aplikují injekce"

Dlouhý protokol

(schéma neodpovídá úplně přesně Unice)

Předně všechny moc zdravím a děkuji za krasné komentáře...

Tak malemu už byly dva měsíce...ufff...to letí,už to není pidi miminko,ma 5,5 kg a 65 cm .)) a i když se víc mračí a rozčiluje,sem tam mě odmení nádhernym úsměvem 🙂

A co je hlavní,vypada to,že by neměl mít vubec žadné následky,z toho svého těžkého příchodu na svět.

Dochazime na kardio,srdíčko ma stale zvětšené ,ale lepší se to a další navštěvu mame až v březnu,na sonu mozečku také vše v naprostém poradku a na neulogii,kam budeme dochazet do jeho roku,je také vše v naprostém pořadku,akorad je teda trošku línější a odmita zvedat hlavičku,ale to není nasledek,je prostě línější 🙂

Jiříček je dost uplakané a takové "nervní"miminko,to prý muže souviset s tím,že byl dlouho v bříšku,dusil se tam a pak ten příchod na svět a to co se dělo potom...pry byl ve stresu...tak proto je to uplakanek..

Musím přiznat,že je s ním mnohem více "práce"než s prvorozenou,o té jsem prakticky do roka nevěděla,za to teda ted o ní ví cele sídliště 🙂))

Tentokrát jsme nečekali a šli na řadu v čas, k prohlédnutí zbyla jen páteř a 4dutinka (srdíčko). A Sněhulák si hověl hlavičkou nahoru k pupíku takže byl krásně vidět, ručičku měl na nose což je vidět i na fotce co jsem si nechala udělat. Paní doktorka od minula zapomněla, že nechci vědět pohlaví a nevědomky UZ sjela na ona místa takže jsem cosi zahlédla, ale kdo ví zda správně, ale navrtala moji zvědavost, že se možná při příští kontrole zeptám zda jsem to viděla správně. Každopádně by to bylo pěkný překvápko, když jsem si celou dobu myslela opak. Uvidíme zda zvítězí zvědavost🙂