Pokud nevychováváme děti ve víře v Boha, ale Vánoce slavíme, je potřeba dětem vysvětlit Vánoce jiným způsobem než skrze víru. Každá rodina má svůj vlastní pohled na Vánoce. Zde je ten náš v podobě, jakou předkládáme našim malým dětem.

   Vánoce jsou doba, kdy slavíme narození Ježíše, který se narodil kdysi dávno a byl hodným a spravedlivým člověkem, jehož lidé milovali. Každý rok si ve stejný den připomínáme jeho narození. Když se narodil, přicházeli k němu lidé s dary. A my se dnes při oslavě jeho narozenin obdarováváme vzájemně. Vánoce mají svá tajemství a kouzla. Mezi ně patří, že hodným dětem některé dárky, jež si přejí, přináší sám Ježíšek v takové podobě, jakou měl, když se narodil. Jak to dělá, nikdo neví. Má jednoduše tu kouzelnou moc. Můžeme jej při tom spatřit? Ne, nemůžeme. Kouzlo Vánoc by zmizelo. Přináší Ježíšek dárky všem dětem? Ne, jen těm, které na něj věří. A všechny dárky, co se objeví pod stromečkem, přináší Ježíšek? Ne, všechny ne. Dospělí si mezi sebou dávají dárky sami. Dávají je i dětem. A zrovna tak děti mohou překvapit svými dárky i ostatní. A co ti, kdož na kouzlo Vánoc a na Ježíška nevěří? Ti pak slaví Vánoce jinak, nebo je neslaví vůbec. V jiných zemích nepřináší dárky Ježíšek, ale Santa Claus. A v dalších zemích zase Otec Vánoc, Vánoční Dědeček nebo Děda Mráz. Různé země po celém světě mají své vlastní vánoční příběhy. Společné mívají přání, aby se sešla u stolu celá rodina a mohla si užít společně sváteční chvíle.

  O Vánocích se scházíme s rodinou, připravujeme pokrmy, které obvykle jindy nejíme (rybí polévku, bramborový salát, cukroví, vánočky), zpíváme koledy, zdobíme stromeček. Pod talíře schováme šupiny z kapra a přejeme si, aby se nás po celý další rok drželo štěstí a penízky se od nás moc nekutálely. Krájíme jablko na poloviny a věříme, že v něm najdeme hvězdičku na znamení, že budeme v nadcházejícím roce zdraví a šťastní. Pouštíme v umyvadle lodičky z ořechových skořápek a přejeme si, aby se žádná z nich nepotopila a aby všechny zůstaly pohromadě stejně jako my. Vzpomínáme na ty, kdož už náš svět opustili. Snažíme se zpomalit, zastavit, popřemýšlet. Nejvíce o tom, jak báječné je mít rodinu, mít jeden druhého a všichni sebe navzájem.
   O tom jsou naše Vánoce. A přeji si, aby takové byly i tehdy, až naše děti vyrostou.

Zdroj: Slune-cz.cz

Co si představíte, když vám někdo řekne, že používá látkové plenky? Praní, žehlení, skládání a k tomu obtížné nasazování? Dnes už to neplatí. Postupně vám v rámci našeho seriálu popíšeme, jak látkové plenky používat. Začneme od začátku, od prvního přebalení.

Na trhu je několik druhů látkových plen – kalhotkové, kapsové, tvarované, vkládací a samozřejmě čtvercové. Každá se zapíná či zavazuje trochu jinak. Některé mají suché zipy, jiné patentky nebo tkaničky. Někdy je třeba plenku nejprve sestavit z několika vrstev, a pokud je jednovelikostní, nastavit správnou šířku a výšku. „Není to žádná věda, ale poprvé se s každou plenkou musíte naučit zacházet. Když je špatně upevníte, nesedí. To platí o látkových i jednorázových plenkách,“ upozorňuje Kateřina Borunská ze společnosti Mamaja group, která látkové plenky používala u svých dvou synů a nyní je dováží i šije.

Takže jak plenku správně upevnit a nastavit? U každého balení látkových plen by měl být návod. Můžete si to natrénovat nejprve na panence, pak je to jednodušší, protože se nevrtí. „Není to nic složitého, jen si to musí každý jednou dvakrát vyzkoušet. Jde o intuitivní záležitost, ale s dítětem přichází tolik věcí, které se musí maminky naučit, že je toho na ně občas trochu moc. Proto se jim snažíme pomoci. Na internet jsme umístili návodné video a pravidelně pořádáme ve všech větších městech setkání, kde se to mohou naučit,“ vysvětluje Kateřina Borunská. Na Youtube se můžete podívat na instruktážní video, nebo se zúčastnit některého ze setkání s názornou výukou. Konají se po celé republice. Pořádají je různá mateřská centra i prodejny látkových plen. Seznam najdete například na webových stránkách pop-in.cz. Navíc na stránkách společnosti Mamaja funguje poradenský chat.

A co na to maminky, které testují látkové plenky Pop-in NEW GEN?

Anička, která má osmiměsíčního Kubíka, používá jednorázové plenky a také Pop-in NEW GEN. „Moje maminka a manžel se přebalování u látkových plen trochu báli, na systém jednorázových jsou zvyklí. U látkových jsou patentky, suché zipy, vkládací pleny, ani já jsem poprvé nevěděla jak na to,“ svěřila se a dále vzpomínala: „Nicméně naučila jsem se to rychle, šlo jen o zvyk. Mamince se moc nechtělo, ale když viděla, že je v látkovkách Kubík spokojený a že to není tak složité, tak se do toho také pustila.“ Zuzana, která je nyní na mateřské dovolené s třetím dítětem vzpomíná na své začátky s látkovými plenkami obdobně. „Poprvé jsem se jich bála. Přišlo mi to hrozně složité. Z druhů i různých způsobů nasazení a zavázání mi šla hlava kolem. Ale jde o zvyk. V současnosti používám hlavně kalhotkové plenky a ty se nasazují stejně jako jednorázovky, u nich nevidí žádný problém ani manžel. I když si občas není jistý, na které plenky patří svrchní kalhotky a na které ne. Používáme více druhů látkových.“

Lucie je na mateřské dovolené s druhým dítětem a látkovky používala už dříve. „Vyzkoušela jsem plenky s různým zavazováním, s tkaničkami, suchými zipy, patentky, také jsem skládala čtvercovky, ale kalhotkové na patentky jsou nejjednodušší,“ hodnotí a dodává: „Občas mi děti hlídá moje babička a té se s látkovými kalhotkovými plenkami na patentky a suché zipy pracuje nejlépe. Je zvyklá na čtvercovky, libuje si, jak je to dnes už jednoduché. Zacvakne a je to. Její přes sedmdesát a zvládla to naprosto bez problémů.“ Babička pomáhá hlídat i trojnásobné mamince Zuzaně: „Moje babička měla potíže naopak s jednorázovými plenkami, pořád se jí nezdály. Látkovky jsou pro ni intuitivnější.“

Základní zásady při nákupu obuvi

Dřív než obuv začnete zkoušet, doporučujeme nechat si odborně změřit délku nohou. Důležité je poté botu vyzkoušet ve stoje přímo na chodidle. Boty musí odpovídat vašim fyziologickým předpokladům. Dámská chodidla se vyskytují v daleko více rozličných tvarech, proto je třeba dát výběru více času. Pozor na rozdílnost chodidel u jednoho člověka, zkoušejte obě boty. Je mnoho těch, jejichž chodidla jsou nějakým způsobem odlišná. Vybírejte obuv o cca 10 mm větší, než je vaše velikost (tzv. prstní nadměrek). Umožněním volného pohybu prstů v botě zabráníte jejich možné deformaci. Rozlišujte obuv podle způsobu užití. Výběr obuvi je vhodné konzultovat s personálem prodejny, který odbornou radou může přispět k vaší spokojenosti.

Jak se orientovat v bohaté nabídce obuvi?

Pro každý účel je vhodný jiný druh obuvi. Účelovost ovlivňuje použitý materiál, kontrukci, provedení a způsob údržby obuvi. Velice tedy záleží na způsobu užití bot, které si chceme koupit.

Vycházková obuv

• je obuv určená k nošení v exteriéru a interiéru. Vyznačuje se klasickou konstrukcí, bez výraznějších módních prvků. Obvykle jsou u ní životnost a pohodlnost důležitější, než módnost. Je charakteristická velkou pestrostí střihů. Pro uzavřené střihy vycházkové obuvi je nejnižší možná teplota použitelnosti -5 °C. Vycházková flexiblová obuv je určena do suchého prostředí (nepoužívejte ji ve vlhkém ani mokrém prostředí).

1. Začalo to těhotenským testem. 2.2.2013 .Je to jako včera ,co jsem si ho dělala. Své těhotenství jsem poznala podle pnutí v prsou a nedostavené mestruace. Koupila jsem si těhotenský test v lékárně,čekala až mamka nebude dávat tolik pozornosti a zavřela se na záchod a pustila se do toho. Čekala jsem ,jak dojetím začnu plakat a když tak koukám vidím jen jednu čárku. I když byla trocha zklamání ,tak jsem založila svůj těhotenskej test do peněženky ke svým dalším negativním testům. Šla jsem za mamkou,jelikož už rodiče byli rozvedeni a já bydlela s ní. Ptala se zda už jsem to dostala,protože jsem se pár dní předtím stěžovala, že stále nic. Říkám ,, ještě ne ,, MAMKA na to ,, tak si hned zítra koupíš test ,, JÁ,,no já už si ho koupila,, MAMKA ,,tak si ho hned z ranní moči uděláš ,, JÁ ,, už jsem si ho dělala ,, MAMKA ,,ááááá ,, ? JÁ ,,nic je negativní ,, slyšela jsem ,jak jí spadl kámen ze srdce a šla si psát na seznamku s ,,nápadníkama,, po chvilce prohlásí ,, ukaž mi ten test,, vyndám ho z peněženky hodim jí ho na stůl. Koukám na ní,jak se tváří,začne bulet... co se děje  ? :O ,, TY KRÁVO VŽDYT JSI TĚHOTNÁ ,, hezká slova maminka vypustila z pusy :D A už jsme buleli obě :D Ani nejde popsat ten pocit toho štěstí, nějak jsem hlavně nevěděla ,co bude dál, jak to vezme rodina,ale zároveň se mi splnil můj sen ♥
2. Těhotenství probíhalo CELKEM vpořádku , jen jsem měla dost osypané tělo,což si každý mohl všimnout z fotek,co jsem sem dávala.Jaterní testy vyšly na jedničku a tak nikdo nic neřešil. Opožděně mi doktoři řekli,že měli porod ihned vyvolat, že jsem měla špatnej průtok krve a mohlo to ohrozit prcka i mě. no což prý se s tím nesetkali,je to vzácná nemoc a příště to prý budou řešit jinak..Taky se nedali vydržet ty děsný vedra, byla jsem stále oteklá a celý noce nespala ....... 22.2.2013 , začala jsem krvácet, ten kdo to nezažil si neumí představit ten svíravý pocit, bála jsem se, a kladla si otázku,co když po tom štěstí co jsem měla do ted přijde jen smutek a zklamání... zrovna u nás byla moje babička, přítel v práci,tak mě naštěstí babička doprovodila do nemocnice na ultrazvuk,kde jsem poprvé viděla bít srdíčko našeho miláčka ♥♥♥ Byl to úžasný moment a mě tekly slzy po tváři,jen škoda že tatínek nemohl spatřit první tlukot srdíčka ♥ Odcházela jsem s krásným pocitem a fotkou k tomu 🙂
4. 6.4.2013 jsme se konečně přestěhovali do svého bytečku,kde jsme mohli začít připravovat i pro naše prozatím v bříšku miminko 🙂 prozradím, že mi gynekolog říkal ,že si je na 99% jistej holčičkou 🙂
5. 29.5.2013 jsme jeli na veliký ultrazvuk do Gennetu. Přítel byl stále přesvědčený o klukovi ještě ráno mi říkal ,jak všichni budeme koukat ,že to bude kluk....a taky tomu tak bylo 🙂 Oznámili nám , že čekáme kluka ♥ Tak tady máme našeho Šimonka ve 20.týdnu 🙂
7. 8.7.2013 CUKROVKA no ble .. První lok mi v tom vedru celkem bodnul,ale ten druhý ? Ten jsem málem ani nedopila :D 
8. 19.7.2013 Jsme znovu navštívili Gennet v Liberci, jeli jsme se podívat na našeho miláčka ve 4D 🙂 A ted po jeho narození toto doporučuji Šimonek byl po narození opravdu úplně stejnej 🙂

No a to bylo z toho nejzajímavějšího asi vše 🙂 Tedy ještě poslední moje fotečka bříška No samozdřejmě 5.10.2013 už jsem měla poslíčky ,vlastně začaly už 4.10.2013 což byl mazec ... hrozně jsem si stěžovala jak to bolí,jen kdybych věděla,co teprve přijde :D ,, ale 6.10.2013 už začali pravidelné kontrakce, podotýkám ,že našeho špunta jsem se pokoušela vyhnat :D snad všema metodama ,co jste mi tu poradili.. Ty bolesti u kterých jsem pomalu umírala :D Ale zároven byla vysmátá, že už to konečně přišlo no a tak protože jsem měla rodit hodinu cesty od našeho bydliště,tak jsme hned vyjeli,abych to kdyby nááhodou stihla. No přijeli jsme tam a pyšně zazvonila na porodnici ,otevřela sestra ,už mezi dveřma bych jí dala čočku,jak se chovala,ale dobrý vzala mě na natáčky, celou dobu se tam se svojí koleginí řechali a čistili si svoje jmenovky na obleku. No já úplnej nezájem! No koukli na papír a řekli ,že žádný kontrakce nevidí ,no nechápala jsem když jsem byla doslova přesvědčená ,že je mám :/ No zavolali doktora ať se na mě podívá, přišel , vyšetřil a že jsem otevřená jen na 1cm a proto mám jet domů a přijet ažv ÚTERÝ.. No nechápala jsem přístup,jak mám jako vydržet v bolestech doma do úterý !!!!! A co jiného mi zbejvalo,jela jsem zase hodinu autem domů a každou chvíli měla pocit,že porodím! No doma jsem z neděle na pondělí nezavřela oči, seděla jsem v obýváku a nějak si přehrávala ,co by se stalo kdybych náhodou porodila, kontrakce se zvyšovali a mě to nepřišlo moc normální, vydržela jsem tedy do pondělí 7.10.2013 a zašla si ke svýmu gynekologovi, ten mě poslal ihned do nemocnice ,že RODÍM! Ale do nemocnice ,kterou jsem měla pod barákem, protože bych to prý do tý svý nestihla.

No a tak jsem tam dorazila, všichni už o mě věděli a hlavně mě všichni znali,mamka tam tehdy pracovala. Přijali mě a přítele nechali na chodbě, vyšetřili mě a byla jsem otevřená na 2,5 cm a kontrakce na monitu byli krásně vidět! Takže mi řekli at si dojdu pro věci a nechají si mě tam, otevřela jsem dveře řekla jdem pro věci, chlap vyklepanej víc jak já :D No dostala jsem nadstandart ,takže maximální spokojenost 🙂 Vybalila jsem si věci a poslala chlapa domů. Sepsala jsemznovu porodopis , dostala klystýr a pak seděla hooodně dlouho na WC :D 

No ted se musim omluvit nevzpomínám si přesně na časy,ale asi kolem 17:00 jsem zavolala chlapa zpátky do nemocnice,chtěla jsem aby byl u všeho semnou. Každou kontrakci jsem se snažila pomalu prodýchávat . Chodila jsem do sprchy a chodila snad po celý porodnici, no byl to mazec, kontrakce se pořád zvyšovali... přišla sestra na pokoj ,že si mám vzít věci a přijít na porodní sál . No nějak jsem nechápala, že už se něco bude dít :O :O 

CCa 21:00 hod píchnutá plodová voda , odebrání krve a napíchnutí jehli......

No to byla teprve bolest, říkala jsem si,že jsem měla být ráda za bolesti předtím. Bolesti bych popsala asi tak jako by někdo velkou kudlou bodl do zad a od zad šel takovej tlak do břicha a pak během chvilky tahal někdo všechny moje orgány z těla. No bylo to něco neskutečného, chtěla jsem snad i umřít v tu chvíli. Stále jsem se snažila vydržet ... svojí poslední kontrakci si pamatuju ,jako by se stala před chvílí,  přišla neskutečná a už doslova nepopsatelná bolest ve který jsem skočila na svého milého, málem ho povalila se svým panděrem na zem a začala řvát,že jdu prostě rodit !!!! Sestra se mi to ješě snažila rozmlouvat,ale to i před její slova jsem si sama vyskočila na kozu,dala nožky nahoru a at jde chytat, že jdu tlačit , no komediantka prostě :D Pak už to probíhalo strašně moc rychle,pár zatlačení a malý byl venku , ani jsem neměla sílu se podívat, práskla jsem sebou do poštáře a jen poslochala ten pláč, během chvilinky mi ho dali na prsa ,musim říct,že je to ten nejkrásnější pocit, který žena může zažít ♥♥♥♥♥Byl tak maličký ,slyšela jsem jen 7.10.2013 23:03hod 49cm a 3880g. Já to dokázala !!!!! Koukala jsem na něj tekla jen slza za slzou ,opravdu neznám krásnější pocit 🙂 Celej svět mi byl tak ukradenej a viděla jsem jen toho maličkýho miláčka ,kterýho jsem držela v rukách. pak přišlo šití o tom už je škoda mluvit 🙂 To bych mohla přirovnávat snad i k porodu, no natrápila jsem se u toho víc než dost a myslim že právem, doktor nadával sprostě, všechno mu padalo no KATASTROFA.Myslela jsem chvilkama , že se zvednu a odejdu snad nezašitá, jediný co mě uklidnovalo byl pohled na mého miláčka v ruce s naším synkem ♥♥♥ Už jsem koenčně mohla říct ty dvě nejkrásnější slova! Ten můj splněnej sen ♥ JSEM MÁMA! ♥ Byla jsem pyšná,jak je krásný ,celý tatínek.. NIKDY jsem nemilovala víc 🙂 ♥♥♥♥♥

 Naše kůže není jen vnějším obalem našeho těla, je to také náš největší orgán. Více než polovina z toho, co na kůži naneseme, se vstřebá do krevního oběhu. Včetně parabenů, silikonů, PEGů, hliníku apod. - jednoduše složky, které obsahuje klasická kosmetika vyrobená ze syntetických složek. A protože se tyto látky v těle přirozeně nevyskytují, neumí je náš organismus zpracovávat. Následkem toho mohou vznikat alergie, akné, přecitlivělost pokožky atd.

Důvodů proč používat přírodní kosmetiku je spousta, ale především jde o to, že je přirozená pro náš organismum. BIO kosmetika obsahuje přírodní látky jako jsou rostlinné extrakty, rostlinné oleje, květové vody a esenciální oleje, které obsahují spoustu vitamínů, minerálů, esenciálních mastných kyselin a antioxidantů a díky kterým účinně pokožku vyživuje a pěstí. Tyto látky podporují přirozený hojící a regenerační proces pokožky.

Přírodní či BIO kosmetika je díky svému složení většinou vhodná pro lidi s citlivou pokožkou, trpící různými ekzémy a alergiky. Je samozřejmě také vhodná pro děti, jejichž pokožka je mnohem citlivější než pokožka dospělých lidí.

Certifikovaná přírodní kosmetika musí splňovat přísné standardy, podobné jako např. biopotraviny.

• Použité přírodní suroviny mohou pocházet pouze z certifikovaného  ekologického zemědělství nebo kontrolovaného sběru ve volné přírodě.
• Sběr surovin musí probíhat šetrným způsobem, aby nedošlo k poškození ani zatížení životního prostředí.
• Výrobky nesmí obsahovat látky cizí lidskému organismu, např. parafín, vazelínu nebo jiné ropné produkty.
• Při výrobě této kosmetiky se používají pouze čisté rostlinné oleje.
• Certifikovaná kosmetika nesmí obsahovat žádné syntetické konzervační, vonné ani barvicí látky.
• Certifikovaná kosmetika ani použité suroviny nesmí být testovány na zvířatech.
• Při výrobě nejsou používány suroviny z mrtvých zvířat (např. zvířecí kolagen, norkový tuk nebo vorvaňovina).
• Nesmí být používány suroviny z geneticky upravených rostlin a není povoleno používat radioaktivní záření pro konzervaci výrobků.

Chemické přísady běžné kosmetiky

Starat se o malé dítě a zároveň si udržovat přehled o dění kolem je často složitější úkol, než se na první pohled může zdát. Obzvláště když vaše dítě onemocní. A proto jsou tu pro vás stránky Malý pacient.cz. Ať už hledáte radu týkající se dětského zdraví či tipy na zábavu pro vás i vaše ratolesti, stránky Malý pacient.cz si jednoduše oblíbíte. Získáte přehled o tom, kdy a kde se konají nejrůznější zábavné akce, neuniknou vám aktuální slevy a výhodné nákupy. V pravidelných soutěžích navíc můžete vyhrát lákavé ceny.

Každé dítě prodělá již v útlém věku řadu chorob. Vedle těch nejběžnějších jako je kašel a nachlazení, které se nevyhnou snad žádnému dítěti, může dětské zdraví potrápit zánět středního ucha či plané neštovice, ale i méně obvyklé a nebezpečné nemoci jako je například epiglotitida. Stránka Malypacient.cz nabízí všem maminkám užitečné informace o běžných i méně běžných dětských nemocech, ale i řadu praktických „vychytávek“, které vám ušetří čas i energii.

Dobrá rada nad zlato

Nevíte si rady, když má vaše dítě zdravotní problém, ráda byste jej konzultovala s odborníkem či se jen potřebujete ujistit, že jste nic nezanedbala? Na stránkách je vám k dispozici poradna pediatra. Na jakékoliv dotazy týkající se dětského zdraví vám do čtyřiadvaceti hodin odpoví pediatrička Doc. MUDr. Bláhová, CSc. z Fakultní nemocnice v Motole, která má více než třicetiletou praxi v léčbě dětských onemocnění.

Pomáháme léčit

Pokud si nejste jistá, jaký z běžně dostupných léků a v jakém množství podat svému děťátku na snížení horečky při chřipce a nachlazení, dětských infekčních nemocech, případně k tlumení bolesti v krku, bolesti hlavy, zoubků či svalů, díky šikovné dávkovací kalkulačce to snadno zjistíte. Stačí zadat věk a hmotnost dítěte a dávkovací kalkulačka vám přesně ukáže ideální dávku konkrétního léku.

Pediped, značka dětské zdravé a stylové obuvi a Brian James, značka kvalitní a elegantní obuvi, slaví úspěch. Rozrůstají se. Tento víkend odstartuje vánoční advent. Společnost Nohel Group, výhradní dovozce a prodejce značky pediped na českém trhu pro tuto příležitost otevírá tento pátek 29. října 2013 od 12:00 hod. v obchodním centru Avion svou již druhou prodejnu v Brně (první je v obchodním centru Letmo a třetí je v pasáži Brodway v Praze). Prodejna nabídne široký sortiment zboží této americké značky, která svým uživatelům poskytuje kvalitu, komfort a stylovost. Aktuálně budou moci návštěvníci tohoto nově otevřeného obchodu zakoupit vánoční dárečky například ze zimní kolekce 2013/2014 či dárkové vouchery v hodnotě 500 Kč a 1000 Kč. Jako zahajovací dáreček je připravena pro hosty prodejny bonusová sleva ve výši 15 %.

„Jsme nesmírně rádi, že se nám takto daří a že tímto krokem můžeme poskytnout široké veřejnosti další prodejnu v Brně, kde si mohou zakoupit zdravě prospěšnou značku obuvi“ říká Veronika Nohel, ředitelka společnosti a dodává „také jsme aktuálně získali od serveru Heureka.cz certifikát ověřeno zákazníky a tím se potvrzuje kvalita našich výrobků a poskytovaných služeb“.

Tato značka získala jako jedna z prvních výrobků dětské obuvi ocenění „Seal of Acceptance“ od Americké asociace pediatrů za podporu zdravého vývoje dětských nohou. Také český odborný lékař, MUDr. Vladimír Holoubek, místopředseda České pediatrické společnosti, doporučuje dětské boty pediped pro zdravý vývoj dětského chodila. 

Více na www.pediped.cz

Když se Niki narodila, tak jsem si několikrát říkala, jak já to všechno zvládnu. Poprvé, když jsme odcházeli z porodnice a já ji měla obléknout do něčeho hezkého (svátečního) a nejen do dupaček, které šly obléknout raz dva. 

Tak to se mi moc nepodařilo. I když mi Luky pomáhal, tak jsme ji do toho "hogo, fogo" oblečku nemohli dostat. Takže až se budete chystat do porodnice, tak si vemte na sváteční odchod něco, co má samé zipy nebo knoflíky. Protože my to měli bez nich a museli jsme oblékat přes hlavičku. No co vám budu povídat: Niki jela domů a jednu nožičku musela mít pokrčenou. Nevím proč, ale prostě se do toho nevešla. A to nebyla žádný obr.

A podruhé jsem se zarazila na kontrole u naší dětské paní doktorky, kde jsem pozorovala maminku se starším dítkem. A ona mu nandávala plínku ve stoje (tedy toho děťátka). Pro mě něco absolutně nereálného. A ona tenkrát řekla: "Počkejte, do toho se taky dostanete". V duchu jsem si říkala, že asi sotva. Ale ta maminka měla pravdu. Chce to jen praxi. 

A jak na tom jsou tatínkové od našich dětí???

Kluky jsem na odpovědi navedla několika otázkami:

1) Kdy ses poprvé k přebalování odhodlal?
2) Přebaloval jsi jen čůrání, nebo i tu méně voňavou plínku?
3) Jak ti to šlo?
4) Mluvila ti do toho maminka, nebo to nechala na tobě?
5) Víš, jaký krém jste na zadeček používali?
6) Kolikrát jsi byl počůraný - nebo něco horšího???

 Jirka - tatínek Ondry, manžel Verči

               Tak jsi vykoupaný, tak ne že mě teď počůráš 🙂

1) Přibližně tak druhý týden od narození, no je to už dávno, takže přibližně asi tak. 

 2) Oboje, kolikrát nebylo na výběr.

3) Ze začátku nic moc, ale ve velmi krátké době se to dalo vychytat. 

Usínání dětí... řekla bych, že cca do 1 roku to není problém, dítko usne poměrně rychle a to buď:

 - při kojení,

 - u lahvičky mléka, takže při krmení,

 - nebo u někoho v náruči a následně se poměrně lehce nechá přemístit do svojí postýlky.

    
Nicméně každý rodič chce, aby se dítě v rámci usínání „osamostatnilo“ a bylo schopné s věkem usínat více a více samo. Jenže právě mezi 1-2 rokem má mnoho dětí s usínáním problémy. Bojí se tmy, nechtějí být v místnosti samy, přijdou si opuštěný apod.

Zkusím Vám poradit několik osvědčených triků, jak dítko naučit usínat samo. Jejich kombinace u našich dětí zabrala 🙂

Takže tma. Ve tmě se zdají věci „strašidelné“ i jinak běžně vystavené hračky, takže je dobré, když má dítko v místnosti nějaké tlumené světélko, které může popř. samo v noci v případě potřeby, v případě strachu zapnout.
Trh nabízí spousty možností, jedná se o bezpečná světýlka určená pro děti, která lze zapnout třeba jenom zmáčknutím ručičky, dotykem. Takže určitě vyberete a to jak tvarově, tak barevně, tak motivačně, aby se Vám k postýlce hodilo.
Tmu lze vyřešit i různými svítícími samolepkami, existují různé druhy, tvary, velikosti, třeba hvězdičky, co nalepíte na zeď – přes den se nasvítí a v noci nebo alespoň její první část svítí. A uvidíte! S těmito svítícími doplňky budou Vaše dětičky sami chtít, abyste zhasnuli 🙂

Tedy tma a kamarád v postýlce by vyřešen byl. A co dál? Určitě je dobré zavést jakýsi usínací řád! Co to znamená? Aby průběh před uložením dítka do postýlky byl vždy stejný! A pokusit se tento řád dodržet i při změně prostředí, např. na dovolené, u babičky, kde musíte počítat s tím, že usínání bude opět trochu problematičtější.

Tedy např. večeře, večerní hygiena (koupání, zoubky), převlečení do pyžámka, uložení, pohádka, pusa na dobrou noc a ujištění, že kdyby cokoliv, že jste ve vedlejší místnosti. Řád je dobrý z toho důvodu, že dítě bude vědět, co následuje a že se blíží uložení do postýlky, spánek samotný. Určitě se snažte zachovat i čas, takže např. v 19:30, aby dítko bylo v posteli a to každý den bez výjimky.

A ohledně pohádky, čtená je super! Doporučila bych začít s nějakou obrázkovou knížkou, my měli říkadla a vydržela nám déle než půl roku 🙂 Přečetli jsme říkadlo, ukázali a vysvětlili, co je na obrázku. Ještě další doporučení, čtení by určitě nemělo být delší než 15min! A obrázkové knížky proto, že u čteného slova ti nejmenší nevydrží, nebaví je to.

S přibývajícím věkem můžete zkusit čtené pohádky, opět nějak rozumně dlouhé, nebo pohádky vyprávějte – naše dcera má vyprávěné pohádky moc ráda! A většinou usne dříve než pohádku dovykládám.

No, a jako u všeho, i s usínáním dětí je to u každého jinak. Někomu to bude trvat déle, někdo se naučí usnout sám hned. Někteří se k Vám v noci do postele budou vracet, ale jak jsem uvedla výše, nevyhánějte je do své postýlky, užijte si jejich přítomnost, protože najednou ze dne na den budou „dospělejší“ a usínat v jejich pokoji pro ně nebude žádný problém.

A ještě pro doplnění, v druhém díle se budu zabývat tzv. Estivillovou metodou, kterou jsme vyzkoušeli – popíši ji, řeknu Vám klady i zápory a opět doporučím něco z vlastní zkušenosti a že jich s dětmi přibývá!

Dobrou noc.

                                             Chicco Rádio světlo&hudba

Zdroj: slune-cz.cz

Každý rodič chce pro své dítě jen to nejlepší. Proto by si měl při výběru dětské boty uvědomit, že jak dítě roste, roste s ním i jeho noha. A právě díky správně zvolené dětské obuvi můžete zásadním způsobem ovlivnit držení těla, vývoj chodidel a pohybového ústrojí na celý jeho život. Všechny děti mají totiž do tří let plnou nohu a již prvními botičkami odstartujete aktivní proces tvarování chodidla dítěte. Proto se domnívám, že je velmi důležité, aby se boty „nedědily“, ale každé dítko mělo své vlastní nové boty - KAŽDÁ NOHA JE TOTIŽ JINÁ.

Při výběru nové dětské boty byste tedy měli sledovat minimálně 3 hlavní vlastnosti obuvi.

Za prvé byste měli sledovat tvar botičky. Je podstatné, aby vybraná obuv měla kulatou špičku a pevný opatek.  Je staré dobré pravidlo u dětské nožky: bota formuje nohu, proto je důležité, aby kopírovala přirozený tvar dětské nohy, stabilizovala patu prostřednictvím výstelky a pevného opatku a měla měkkou přední část, nejlépe s kulatou špičkou, která dává prstům prostor k pohybu. Pokud má bota navíc systém Flex Fit, systém vkládacích zmenšovacích vložek s tvarovou pamětí tím lépe, protože vždy je dobře, aby bota měla v předním prostoru trochu víc místa tzv. nadměrek, protože tím nebude docházet k deformacím prstů a kloubů.

Druhou vlastnost, kterou byste u dětské boty měli objevit je, že je vyrobena z kvalitních materiálů. Rozhodně doporučuji, aby obuv byla vyrobena z kvalitní kůže, měla pružnou koženou či gumovou podrážku s protiskluzovovou vrstvou s kosočtvercovým vzorem či pružné drážky pro přirozený pohyb. Například právě boty pediped Originals nejvíce připomínají chůzi naboso a díky tomu nenutí dítko při chůzi měnit svůj přirozený způsob chůze. Materiál, ze kterého je bota vyrobena by také měla dobře dýchat a měla by disponovat výbornou savostí vlhkosti a potu.

A třetí důležitou vlastností je ohebnost. Vaše vybraná boty by měla být pevná ve střední časti a ohýbala se v místě palcových a prstových kloubů, tj.  v přední třetině boty.

Když si přivezeme novorozeňátko z porodnice, často již ten první den doma, nebo ty dny další nasadíme dudlík. Miminko hodně pláče, my nevíme, co s ním, zkoušíme všechno možné, krmíme, houpeme, vozíme v kočárku, pak zkusíme dudlík a najednou – je klid.

Miminko si na dudlík velmi snadno zvyká. Není proto divu, že za pár dní už bez něj nebude skoro ani chviličku. Malá miminka jsou s dudlíkem i roztomilá, navíc se dnes dělají takové dudlíky, které nekazí chrup miminek, jsou ortodonticky tvarované. Na začátku jsme tedy spokojeni všichni, my, rodiče, i naše miminko. Avšak časem nám začne dudlík vadit, bude to v době, kdy děťátko bude čím dál větší, bez dudlíku se nikam nehne, bude katastrofa, když ho náhodou  někde zapomenete.

Odnaučení návyku na dudlík není moc složité, stačí vytipovat ty situace, kdy má naše dítě dudlík opravdu nad limit, tj. kdy ho vlastně vůbec nepotřebuje. Zjistíme, že třeba jízdou v kočárku je dítko zabavené natolik, že mu vůbec nevadí, když ten dudlík nemá. Pak také zjistíme, že při jídle je dudlík také nadbytečný. Pokud je dítko zabrané do hry, tak taky dudlík nepotřebuje. Najednou tedy uvidíme, že dudlík dáváme dítku spíš my, rodiče. Že kdybychom mu ho nedali, tak si na něj ani nevzpomene, a nebo vzpomene, ale rozhodně ne tak často.

Postupně najdeme další a další situace, kdy dítě mít dudlík nemusí, až dojdeme k tomu, že bude mít naše dítko dudlík třeba jen v době největšího rozčilení či únavy. Únavu zatím ponechme stranou. Zastávám názor, že na spaní prostě dítka dudlík potřebují delší dobu, pokud jsou tedy na dudání před spaním zvyklá. Avšak ty momenty rozčilení a pláče, kdy své ratolesti raději strčíme ten dudlík, aby byl co nejdříve klid, jsou velmi časté. A jsou to právě ty okamžiky, kdy je pro nás jako rodiče nejtěžší se ovládnout a ten dudlík nedat. Dítko si velmi rychle zvykne, že pokud se mu něco stane a začne plakat, že dostane jako náplast právě dudlík. Zamysleme se tedy nad těmito situacemi a zkusme je řešit jinak. Většinou postačí dítko přivinout, pohladit, ukonejšit, říci mu, že s ním soucítíme, že chápeme jeho žal, případně třeba zkusit odvést pozornost jinam, na nějakou jinou aktivitu.

Pokud se nám podaří ve všech výše uvedených situacích odstranit užívání dudlíku, najednou zjistíme, že naše dítě skutečně dudlík přes den vůbec nepotřebuje. A v ten moment musíme rázně oddělit noční a denní užívání dudlíku, respektive užívání dudlíku pro spánek v postýlce a neužívání dudlíku přes den. Nyní musíme dbát o to, abychom nezapomínali při vstávání dítěte z postýlky dudlík uklidit a dát mu ho zas až v době, kdy ulehá ke spánku. Jedině tak, pokud budeme mít pevnou vůli a vydržíme, se toho denního používání dudlíku u svého dítěte jednou provždy zbavíme.

Zdroj: Slůně-cz.cz

V období mateřské dovolené jsou pro nás největší prioritou naše milované děti. Častokrát zapomínáme na fakt, že náš den bude takový, jaký si jej uděláme. Malé děti jsou velmi vnímavé na naše nálady a vlastně je kopírují. Proto platí jednoduché pravidlo: když jsem veselá a dobře naladěná, i mé dítko je takové a celý den uteče s úsměvem na tváři.

Ale jaký je recept na dobrou náladu? Co takhle jít na to přes módu?

Dopřát si alespoň na chvilku pocit, že jste jedinečná, výjimečná a že vám to neskutečně sluší. Která z nás by o tom nesnila? Být hvězdou si přeje snad každá žena. A víte spojuje tyto světoznámé hvězdy: Jenna Elfman, Rachel Weisz, Jennifer Garner, Nancy O ́Dell, Jennie Garth či Sarah M. Gellar?

Brian James.

Nevíte kdo, nebo co to je? Není to muž, jak by se podle jména zdálo, ale jsou to boty. Dámské boty. A právě zmiňované hvězdy, které jsou velmi náročné, zjistily, že tato značka obuvi je přesně to, co hledají.

Pojďme si Brian James trochu představit.

“Můj milý Ježíšku, pod stromeček mi prosím přines.....”, tak takto začínájí své psaní před Vánoci snad všechny děti. A co si přejí? Seznam je určitě dlouhý a jsou na něm jistě překrásné hračky.

Co však v těchto dnech řeší jejich maminky? Samozřejmě se starají o naplnění jejich přání, ale ani v tomto období nepřestávají pečovat o jejich zdravý a tělesný vývoj. Naopak, právě na zimu musí přemýšlet také nad tím, kde koupí teplou zimní bundu, lyžařskou soupravu, čepici, rukavice a především kvalitní, nepromokavou a vodotěsnou obuv.

Pokud i vy řešíte tyto otázky, možná vám napomůže představení jedné z nejpopulárnějších a nejrychleji rostoucích značek dětské obuvi na trhu. Třeba právě ten váš Ježíšek bude rád, že může dětem věnovat i něco prospěšného a hlavně zdravého?

Značka pediped získala jako jeden z prvních výrobců dětské obuvi ocenění „Seal of Acceptance“ od Americké asociace podiatrů, za podporu zdravého vývoje nohou.

Nabídku Pedipedu tvoří tři řady dětské obuvi:

- Originals® (boty s měkkou podrážkou pro děti do dvou let).
- Flex®(boty s gumovou podrážkou pro děti od jednoho roku do osmi let).
- Grip 'n' Go™ (boty s měkkou gumovou podrážkou pro děti od devíti měsíců do tří let).

Tak jsem se rozhodla i já sepsat svůj porod. Nejdřív to bylo strašně těžký,ale už je to lepší tak se do toho pustím. 

Jak bych jen začla. Asi tím, jak to všechno začalo.

3.3.2013 jsem si dělala test,vůbec jsem nečekala, že bych mohla být těhotná. Menstruaci jsem sice neměla už asi tři týdny ale vůbec mě nenapadlo, že by se mi mohl tvořit v těle malý uzlíček štěstí! V té chvíli co jsem viděla ty dvě čárky se ve mě semlelo takovej myšlenek a názorů, že už si je ani všechny nepamatuju. Jediný co vim, že jsem se bála co na to naši. Péťa ten byl se mnou v tu chvíli kdy čárky vylezli a byl neskutečně šťastný.Celé svoje těhotenství bych shrnula jako bezproblémové a přímo nádherně užité. Matýsek byl divoch už od začátku co začal kopat.♥ Ale abych přešla k tomu co jsem šla vlastně sepsat!

Můj první porod. ♥

Už nějaký ten měsíc před termínem mě pobolívalo v podbřišku a sem tam v kříži,ale pořád se nic nedělo i když jsem myslela,že Matýsek vyleze ven dřív. Nestalo se tak. 9.11. ve dvě ráno mě probudili lehké bolesti v podbřišku,tak jsem vstala a šla skákat na balonu a chodila jsem po kuchyni a psi samozřejmě za mnou 😀 🙂 Bolesti byli přibližně po 5-7 minutách tak jsem ještě Péťu nebudila,měl totiž ráno vstávat do práce. Tak jsem dál skákala a chodila a sem tam. Kolem půl 5 se probudil Petr a ptal se co tu dělám,tak říkám,že mám bolesti ale,že to asi ještě není ono. tak volal svý mamce jestli teda máme jet,že mám sice bolesti nepravidelný ale že už nejsou nad 10minut,tak nám řekla ať raději jedem. Tak jsem se šla opláchnout,dobalit posledních pár kousků do tašky a jeli jsme.Do porodky jsme přijeli kolem 5té hodiny ranní. Bolesti byli pořád stejný a paní co nás přijímala říkala,že jakmile se směju tak to ještě nebude. Tak mě vyšetřili a byla jsem otevřená volně na dva prsty. Bolesti pořád byli,tak udělali příjem a klistýr a čekali jsme.

Asi kolem 7 hodiny nás dovedli na porodní sál a vysvětlili co se bude dít. Tak jsem tam tak chodila,pořád mě to nutilo na velkou,ale bolesti byli tytam .. Pak přišla paní doktorka a říkala,že mi natočí monitor a zkontroluje.Tak mě zkontrolovala,pořád otevřená na 2cm,tak mi řekla,že mám jít do sprchy a tak za půl hodiny mi přijde prasknout vodu. Šla jsem tedy do sprchy a tam si nahřívala bříško a relaxovala.Všude mě doprovázel můj milý ♥.Pak přišla doktorka a praskly mi vodu. Asi 20minut se nic nedělo a pak začli bolesti zesilovat a už byli docela hnusný. Pořád jsem měla nutkání na velkou ale nic ze mě nešlo. Tak jsem střídala sprchu a záchod. Odtekla mi plodová voda společně se zátkou.Musela jsem sedět,chodit pro mě nebylo přijatelný.. Bylo pro mě hrozný vylízt i na to lůžko na monitor. No a pak to začlo.Bylo asi kolem 10tý hodiny a bolest začla střídat bolest. Dýchala jsem z hluboka a přišla doktorka zkontrolovat situaci,byla jsem otevřená na 4cm.Zeptali se mě jestli chci epidurál a já souhlasila. Ty bolesti byli strašný( v tu chvíli) .Snažila jsem se dýchat jako mašina ale moc mi to nešlo a malý přestával mít dostatek kyslíku. Přišla doktorka a už kroutila hlavou a snažila se dýchat se mnou. Vůbec mi to nešlo a skoro nikoho jsem nevnímala,jen jsem koukala na Péťu jak je bezmocný a nemůže mi pomoct. :( Držel mě za ruku,byla jsem tak neskutečně šťastná,že ho tam mám . Pak se tam začlo střídat doktorů víc,dostala jsem čistý kyslík,ale už jsem přestávala dýchat i pro sebe.

Zásady užívání pro všechna homeopatika 🙂

monokomponentní = jednosložková homeopatika např. heřmánek Chamomilla Vulgaris - k dostání v ředění (potenci CH, čte se jako Cé Há) 5,9,15,30 

jsou vyráběny i ve vyšších potencích 200CH, 1M, 2M, AKH a další, která jsou většinou již na předpis homeopata, jsou na objednání i s delší čekací lhůtou a vždy jsou podávany spíše pod kontrolou zkušeného homeopata

polykomponentní = jedná se o homeopatika složená z několika monokomponentních homeopatik plus přidané látky - voda, alkohol - firma Boiron takto uvádí své přípravky jako z řady ,,specialit,,

podáváme přímo do úst pod jazyk z tuby nebo z plastové lžičky (lze využít u malých dětí, kojenců s trochou  převařené vychladlé kojenecké vody)

dospělý ničím nezapíjí

Děti jsou citlivé bytosti, které vnímají vše co se v jejich okolí děje. Malé děti o tom nedokáží mluvit a i těm starší se často špatně hledají slova neboť je to hlavně o jejich prožitcích, které se těžko dávají do slov i dospělým. Děti mají doslova čidla na atmosféru kolem, na naše emoční rozpoložení a odráží to ve svém chování. Z toho je zřejmé, že jejich chování je podmíněno jejich prožíváním. 

Co způsobí očekávání?

Na děti klademe nejrůznější nároky a máme očekávání, že je budou splňovat, že se nám budoupřizpůsobovat. Děti i rodiče jsou pod tlakem. Po dětech chceme, aby měly dobrý školní prospěch, nehádaly se se sourozenci, v obchodě nedávaly do košíků vše co by chtěly, na úřadě či u lékaře, aby byly potichu aj.. Pokud to děti nesplňují, tak je na rodiče pohlíženo, že své dítě nezvládají, že ješpatně vychovávají. Nakonec se všichni cítí otrávení, zklamaní, frustrovaní, nešťastní a vše se jenom cyklí a kumuluje. 

Jak působit na chování dětí?

Rodiče hledají a zkoušejí nejrůznější způsoby jak chování dětí usměrnit, přizpůsobit požadavkům. Vezměme to z jiného konce. Uvědomme si, že chování má přímou souvislost s aktuálním emočním nastavením dítěte. Znamená to, že jakmile se dítě budecítit dobře, bude spokojené, pozitivně naladěné, tak se i bude chovat pro rodiče přijatelně, adekvátně dle situace a naopak.

Začněme u sebe, udělejte si sebereflexi toho jak se cítíte, jak vám je a následně se zaměřte na dítě a sledujte, jak vaše emoční nastavení ho/ji ovlivňuje. Zastavte se, pojmenujte si své emoce i dítěte a reflektujte dětské prožitky. Dejte dítěti svojiempatickou reakcí najevo, že chápete jak se cítí a přemýšlejte, ptejte se, co potřebují. Jakmile to zjistíte, zkuste přizpůsobit podmínky, tak abyste se dítě i vy cítili dobře. Někdy to nemusí být snadné, ale pokud jejich potřeby nemůžete naplnit reálně ani nelze vytvořit žádnou alternativu, tak si je splňte ve fantazii. Dítě je mnohdy spokojené už jen díky projevení vašeho upřímného zájmu o něj, vaší angažovaností. Následně i dítě je ochotné spolupracovat a vymyslet taková řešení, která by ani dospělého nenapadly a přitom jsou použitelná a funkční.