Termín porodu jsem nikdy nějak neřešila, ono to ani nešlo brát vážně s mým cyklem… Ale dle početí to bylo 11.10.2016, dle utz taky, takže jsem byla ráda, že to alespoň takhle sedí.

Celé těhotenství jsem si od začátku moc užívala, ze začátku mi bylo trochu špatně, ale rychlá snídaně a pár doušků vychlazené coca coly to vždy zachránilo.

Už od začátku jsem měla jasno, spoustu věcí bych chtěla jinak… Prvním krokem bylo si najít svou soukromou PA, kterou jsem díky z Hypnoporodu sehnala. Setkaly jsme se hned na zač.těhotenství  a hned mi E. sedla.

Čas plynul, my zjistili, že se v bříšku ukrývá chlapeček a moc jsme se těšili a chystali a udělali spoooostu fotek 🙂

K dr.jsem chodila do 32tt do posledního utz. A od té doby jsme se scházely už jen s E.

Termín porodu se blížil a já se moc těšila…Původně jsme měli vykomunikovaný v porodnici ambulantní porod, ale tato varianta se v den porodu lehce změnila ... 🙂

Aktualizace: Recenze našich uživatelek si můžete přečíst v tomto fóru.

----

Už i vy jste přesáhly třicítku a přecházíte na novou péči o svou pleť? Nemusíte dlouho hledat, na koníkovi budete moci otestovat prvotřídní krém Eyelift od společnosti Medik8. Čtěte dál a dozvíte se více 🙂

Co testujeme:

V nové kampani testujeme krém na oční okolí - Eyelift. Eyelift reprezentuje neinjekční technologii pro vyplnění rýh a vrásek, navíc redukuje výskyt tmavých kruhů a opuchlin pod očima bez drastického přístupu. Eyelift, jako ostatní výrobky značky Medik8, neobsahuje parabeny a petrochemické látky, takže je vhodný i pro citlivou pokožku.

Vyvážené a účinné složení zaručí nejen redukci očních vrásek, ale celkovou regeneraci očního okolí.

Milý Ježíšku,

letos mě čekají už druhé Vánoce a naši říkali, že se ti prý píše dopis a v něm má být, co si moc přeju. A protože neumím psát, tak ti za mě píše máma.

Moc bych chtěl dostat kočičku! Měla by mít krásná očička, chobot jako slon a kromě uší by měla mít taky rohy, jo a bylo by prima, kdyby měla osm nohou jako pavouk, taky by mohla bečet, mečet, řehtat jako koník, štěkat, nezapomeň prosím na žábry a ploutve, protože když naši kočku hodím do vody, tak se jí to nelíbí, tak týhle aby se to líbilo. Bylo by prima, aby jí chutnaly kameny, tráva, kaštany, hlína a tak, no vždyť víš, čím krmím kočku, co máme. Jo a když bude tak velká, že na ní budu moct jezdit, tak to bude úplně nejvíc nejlepší!

Dále bych si moc přál knížku. Stačí mi jedna, ale musí v ní být všichni hrdinové z filmu Auta, traktor, kombajn, bagr, vozík, paprika, jablíčko, zmrzlina, brambory, vlk, karkulka, kočka, pes, kůň, kráva, prase, pavouk, koala, velryba, krokodýl, delfín, krab, koblížek, kamion, motorka, plameňák, děda, babička, tyčky, kytky, stromy,...

Všichni ať jsou hlavní postava a příběh už nechám na tobě.

A jako poslední bych si přál jednu hračku, aby se vešla do pusy (máma mi tam totiž pořád něco hledá, tak se jí to taky bude líbit), aby uměla dělat děsnej kravál, třeba jako když vezmu krabici se všema padesáti autama, co v ní mám, a vysypu je na podlahu (bez koberce teda, to mají rádi všichni, co jsou se mnou v tu chvíli v jedný místnosti), aby kromě tohohle kraválu měla asi 2 melodie, který můžu ohrávat pořád dokola (je jedno jaký, ale ideálně aby to byly ty, co už naši znají a tak rádi si je celé dny zpívají, oni vůbec nesnáší učit se něco novýho), mohlo by to taky vypadat jako mamky mobil (on tatínek je na mě děsně pyšnej, že mu ho nosím, když si ho mamka zapomene na podlaze, to jí potom říká něco o tom, že za 3 roky je to šestej), aby měla kola a dalo se s ní jezdit jako s autem (naši furt říkají něco o tom, že asi nechají vymalovat, až se budeme stěhovat, tak ať ty kola nechávají na zdech šmouhy jako ty, co už mám), aby byla měkká jako modelína (nevím proč mi pořád dokola lžou, že to není k jídlu) a aby byla barevná (protože jsem prostě dítě, no).

Mít 3 děti je fajn. Ovšem jen dokud jsou všichni bez zdravotních problémů. Princezna má zánět močových cest a protože tatínek musel být v práci a nebyl po ruce nikdo jiný na hlídání zbytku smečky, tak jsem je měla sebou všechny. V čekárně u paní doktorky začalo peklo, protože při tom ranním fofru, aby jsme mohli co nejdřív vyrazit k doktorce jsem sebou nevzala žádnou zábavu ve formě náročné literatury, aneb - jak dělají zvířátka a co je toto za barvičku. Princezna brečela, že furt chce na záchod a že to bolí. Smíšek vymýšlela, co by vymyslela a když už jí došly nápady, tak si uvědomila, že má hlad a žízeň a mlela to pořád dokola. Stihla si i rozdělat culík, protože ho nechtěla mít nahoru, ale na boku. Prcek začal křičet hlady taky, takže jsem ho tam krmila, u toho chytala smíška, která lezla na židli a zase dolů. (Jen v tu dobu, co jsem krmila). Pak jsem prcka dala do sedačky, abych mohla smíškovi podat kapesník, protože nutně potřebovala smrkat. Mezitím se prcek poblindil a začal brečet, protože ho to studilo. Tak jsem ho vytáhla, že ho převlíknu a přebalím. Smíšek samozřejmě taky potřebovala na přebalovák a vysvětlení, že tenhle je jen pro miminka nehodlala akceptovat, takže začala kňourat. Nakonec ustoupila, když jsem vytáhla z peněženky všechny možný karty, ať si je prohlíží. To jí ale dlouho nebavilo, takže začala hledat princeznu, která už po třetí šla na záchod. Čapla jsem prcka a běžela chytat smíška na chodbu, kde už jsem slyšela, jak princezna zase brečí na záchodě. 

Když už byli všichni 3 relativně v klidu, tak se na mě podívala jedna paní, vedle které spořádaně seděla jedna hočička, cca 10ti letá a řekla: Vy by jste se potřebovala naklonovat, že?

Asi každý z nás to někdy zažil. Dítě sebou v záchvatu vzteku hází na zem, jde po ulici a křičí, nebo začne vyvádět uprostřed obchodu. Takové situace jsou známy snad každému rodiči malého dítěte, říkáme tomu období vzdoru. Obvykle se jedná o děti ve věku od jednoho roku do 6 let. Jak na období vzdoru u dítěte tedy reagovat?

1. Snažte se uklidnit

Nám se to říká velmi jednoduše, to je pravda. Říkáte si, kde ten klid vzít, když byste své dítě nejraději vzteky roztrhli? Máte jej potrestat? Nebo ustoupit? Na dětskou agresi není dobré reagovat agresí.

Dítě by nemělo dostat na zadek, když sebou plácne na zem. Ani jiný trest není to nejlepší řešení. Křičí-li dítě, nebo sebou hází na zem, pak jako rodič nic neříkejte, pouze dítě obejměte či jej chytněte, aby neublížilo lidem okolo a hlavně sobě.

Slova, která jako rodič z pusy vypouštíte, mohou dítě ještě víc dráždit a vzdor vystupňovat. Jakmile je dítě klidné, můžete mu k tomu něco říci. Promyslete dopředu, na čem trvat a na čem naopak ne.

2. Děti takhle většinou reagují, když něco chtějí a nemůžou to mít