• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme:  Beremese.cz Modrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Adopce a boj s formuláři. Zahájili jste už také řízení?

22. března 2017 
Petule pohlavínjsme neuváděli nám to bylo jedno hlavně jsme chtěli konečně nějakého špuntíka,aby ten život měl nějaký význam.
Věci jsem moc nekupovala,radšibjsme šetřili penízky aby jsme to pak mohli vše nakoupit,protože je to opravdu nevyzpytatelné a nevíš jestli to bude v létě či v zimě a děti rychle rostou a hlavně nevíš jak staré mimčo dostaneš a jak bude veliké.
Třeba moje kamoška ted před měsícem dostali mimčo 14ti denní a to jim řekli že jsou staří že mají počítat tak s ročním až dvouletým.
Ted na tu druhou adopci jsme si uvedli že chceme holčičku tak se necháme překvapit.
Měj se.
21. říj 2009 v 09:24  • Odpověz  •  To se mi líbí
Leontýnko,děkuju za informace.Už aby jsme se dočkali.Ale ono to uteče rychle,teda snad.Já si asi nakoupím pár věciček a zbytek pak až konečně zavolají.Měj se hezky.Zítra zase kouknu.pá :wink:
21. říj 2009 v 18:38  • Odpověz  •  To se mi líbí
Maova- Já jsem myslela papíry v práci. Pracuji ve školce a poslední dobou mi vadí (a děje se to čím dál více), že nezáleží na tom, jestli jsou děti v pohodě a šťastné, ale jestli je vše dobře napsané a následně ještě zapsané :confounded: Papír je důležitější :rolling_eyes: ...

S těmi oblečky, myslím, že je fak lepší odkládat penízky... My jsme si dali požadavek do 2 let, ale nejraději bychom chtěli co nejmenší miminko. To bych pak ani problém s oblečením neměla :wink: Mám schovanou hromadu věcí po mých brášcích - Už jsou to sice praštění puberťáci, ale mám vše přebrané a čistě uložené... Už jenom mít to na koho použít :slight_smile:

Petulo - kéž by to bylo jak píšeš. Přála bych to všem, které mají aspoň malou naději... To by pak při adopci přišly na řadu rychleji ty, které nemají ani tu kapičku naděje....... :wink:

A díky všem za povzbuzení :sunglasses:
21. říj 2009 v 19:49  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj holky :slight_smile:
Já jsem si dneska u doktora vyzvedla výpis z karty a donesli jsme na úřad zbylé papíry, které byly potřeba a máme žádost komplet podanou :slight_smile:
21. říj 2009 ve 20:01  • Odpověz  •  To se mi líbí
jajko, to musí být hezká práce ve školce :slight_smile: S tím papírováním už je to teda horší ... :unamused:
21. říj 2009 ve 20:02  • Odpověz  •  To se mi líbí
Já jsem vždycky měla ráda děti a práce s nimi je fajn, obzvlášť když ti nadšení rodiče řeknou, že se jejich děti do školky těší a mají z toho radost. Ale v poslední době mě neskutečně unavují požadavky, jakým způsobem máme pracovat. Je to proti zdravému rozumu. Všude v odborné literatuře se píše, jak děti potřebují jistoty a hranice a nám v práci tlučou do hlavy, že děti nesmíme omezovat, nedejbože abychom jim přímo řekli, že je potřeba po sobě hračky uklidit (to musíme narafičit tak, aby si to samy dětičky ani neuvědomily, že uklízejí). To bychom tu ubohou dětskou dušičku poznamenali do konce života.......... A to je jen zlomek toho všeho, ale to je asi na jiné téma diskuze.
Letos mám poprvé úplně malinkaté bobky, a pár je jich tam takových mazlíků, vyloženě se přijdou přitulit :slight_smile: No je to krásná práce. Minulý týden mi přes čas zůstala holčička - neskutečně šikovná, hodná, milá, krásná... Hádaly jsme se s uklizečkou, která z nás si ji vezme domů - samozřejmě jsme ji chtěly obě :slight_smile: Ale to je samo jen sranda, to by nešlo :frowning2:

Ale na druhou stranu už jsem zažila i situace, kdy mi bylo dětí líto - ten nezájem ze strany rodičů... :unamused: Z toho je mi pak hrozně smutno...
21. říj 2009 ve 20:18  • Odpověz  •  To se mi líbí
Achjo holky jak vás čtu, tak mi je vás líto. Já tu adopci tenkrát brala nějak asi jinak nebo pak to štěstí, když k nám přišly děti to asi přebilo.
Dnes jsem byla s mým "miminkem" :grinning: na 13 leté prohlídce u dr. V čekárně byla nějaká mladá holka s miminkem. Sotrva prošla dveřma. Mluvila z cesty. Dítě oblékala 45 minut. Neměla ho ani v kočárku jen v té tašce z něj. trnula jsem hrůzou,že ho někde upustí. Proč ona může rodit zdravé děti a my ne? :cry: :cry: :cry:
22. říj 2009 v 01:45  • Odpověz  •  To se mi líbí
jajko, krásně popisuješ práci s dětma, úplně jsem si to představovala, jak se chodí přitulit :dizzy_face: To jak se musíte chovat už se mi teda taky moc nelíbí :frowning2: Nevidím nic špatného na to, že dětem řeknu, že si mají svoje hračky po sobě uklidit ...

pet, a jak jsi brala tenkrát tu adopci? Jako, že v pohodě a nějak jsi to třeba tolik neprožívala? Nebo to dřív probíhalo třeba nějak jinak? Jen mě to zajímá :slight_smile: A k tomu rození dětí u těch co si to moc nezaslouží ... na to už radši dávno nemyslím ... Někdy je to smutný.
22. říj 2009 v 16:35  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahojky holky, jak u vás probíhala návštěva "Zubaté" K nám by měla dorazit v úterý nebo ve čtvrtek. Jsem zvědavá a mám i trochu strach, nevím sama proč. Můžou přijít i neohlášeně? A co po té návštěvě bude následovat? Jsem zvědavec zvědavá a nedočkavá...

Pet.s- já jsem teď šílela u televize jak říkali, že našli to novorozeně - Terezku!!! Byl to pro mě hrozný den, samé nepříjemnosti. Zase jsem To dostala, v práci nepříjemná informace, pak tohle. Je to nefér... :cry:
22. říj 2009 v 18:05  • Odpověz  •  To se mi líbí
jajko, u nás návštěva "Zubaté" probíhala tak, že jsme společně probrali ty formuláře, tak jsme ještě povídali o všem možné a byla tady necelé dvě hodinky. Neohlášeně snad nechodí, taky nás to napadlo, ale nemuseli byste být doma, tak si myslím, že mají plno jiné práce, než ještě chodit neohlášeně :wink: A teď to paní zpracuje a pak pošle na Magistrát. A dál čekám, že se nám někdo ozve, ale to jsem se zapomněla zeptat, tak to nám snad řekne někdo jiný :slight_smile:
22. říj 2009 v 18:21  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahojky.

U nás byla zubatá necelé tři hodiny a návštěva byla celkem v poho. Byla u nás 21.4. a slíbila, že co nejdříve odešle papíry na Kraj a asi za tři týdny nám z magistrátu přišlo, že 30.4. jim došla žádost a že mají hodně zájemců, tak že si dávají 6.ti měsíční lhůtu na pozvání na psychotesty. Na ně jsme jeli 26.8., takže to bylo ještě skoro o dva měsíce dříve. Tak nezoufejte, určitě to půjde rychle.
22. říj 2009 ve 20:48  • Odpověz  •  To se mi líbí
U nás byla Zubatá jen asi půl hoďky, jen zkontrolovala, jestli jsou papíry všechny po kupě. Kdybychom se jí na ledacos neptali, asi by i odešla dřív. Byla hrozně milá, klidně mohla zůstal déle :wink: Nekontrolovala, jestli jsem utřela prach, dokonce si ani neprohlížela všechny pokoje - prošla chodbou, lehce najukla do pokojíčku a pak jsme seděli v kuchyni - v ložnici, v obýváku, v koupelně ani na záchodě :slight_smile: vůbec nebyla. Jde podle mě jen o to, aby se zabránilo tomu, že by dali miminko do nějakého squotu. A to pozná na první pohled
22. říj 2009 ve 22:49  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tak u nás byla ta paní snad jen 10min.Do teď by mě zajímalo u koho byla před náma.Asi u čuňátek :stuck_out_tongue_closed_eyes: .Protože když přišla k nám,tak kontrolovala podle fotek bytu,jestli je to fakt ten byt.Jo a hned řekla,že to tu máme tak hezký a hlavně čistý.Už se těším,až budou ty hračky všude rozházené.
Tak my si všechno pověděli u ní v kanceláři.Hodnější ženskou jsem nepoznala.Hodně štěstí,jajkaz,neboj určitě to bude v pořádku.
Pet.docela by mě zajímalo,jak myslíš to,že jsi to brala asi jinak.No rozdíl tam asi bude,nemůžeme uvažovat všechny stejně.Omlouvám se za to co teď napíšu.Požadavky máme určitě odlišné jak vy.Jsou věci ,které bych nepřekousla.A vlastně ani nikdo z našeho okolí,a také hlavně příbuzní.Nemyslím to zle,je to každého věc.Ale máme špatné zkušenosti.Přeju ať ti dětičky krásně rostou.
Maova.No to se u vás zdržela docela dlouhou dobu.Jinaku nás se ohlásila dva dny před tím,aby jsme si stihli aspoň jeden prohodit směnu v práci.
23. říj 2009 v 08:39  • Odpověz  •  To se mi líbí
No u nás byla asi dvě hodky podrobně jsme prošli ty papíry co jsme vypisovali a pak se nás vyptávala na dětství a koníčky ,rodinu a okolí.
Byt nám prolezla celí.
Nahlášená byla dopředu,protože nás chtěla oba doma.
23. říj 2009 v 10:22  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj holky, nejsme s manželem ještě tak daleko jako vy všicheny tady, zatím jsme jen ve fazi uvazovani o adopci. Prirozene otehotnet nemuzu, mam po dvou přirozených mimodeloznich tehu odstranene oba vejcovody, pak jsme se rozhodli pro umele, pri druhem IVF jsem mela bohuzel treti mimodelozni, ted po novem roce se chystáme na 3.IVF. Doktori rikaji, ž eje pravdepodobne problém s uhnizdenim, vajicka i spermie jsou pro IVF v poradku.

Chtela jsem se zeptat, jak moc velkou roli hraje při adpopci věk potenciálních rodičů? Mně je 32 a manželovi 33, četla jsem nějaké články, ale vy mi asi k tomu řeknete nejvíce.. ted aspon doufám.. :dizzy_face:
Já sama osobně bych už šla klidně do žádosti, zařidit formality a čekat, zrušit to mužeme vždy, když IVF potom výjde. Ale aspon by byla nejaka dvojita čekací sance. :pensive:
Ale asi samy víte, jak je to s chlapama, odhodlat se, že opravdu zkusíme adopci, to je neco, co oni nezvladnou jen tak rychle.. Muj muž o tom kladně začal přemýšlet jako o možnosti až letos na jaře, když po třetím mimoděložním hrozilo, že příjdu i o dělohu (což se naštětsí nestalo). Ale já nechci projít třeba 6-7 IVF a pak ve 35 letech zkoušet adopci, to mam strach, že bude pozde a když si k tomu pridam tu dlouhou čekací dobu...
Díky moc za radu. :slight_smile:
23. říj 2009 ve 12:11  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj Michi pokud ti můžu poradit tak sinurčitě žádost podejte co nejdříve ,protože právě na věku hodně záleží.
Mi si ted žádáme o druhou adopci a je mi 38let a máme s tím problémi,protože nám bylo řečeno že žena má mít do 35let ,aby měli šanci na malé dítko.
Možná je to v každém kraji jinak,slyšela jsem spoustu názorů,ale adopci můžete zrušit kdykoli takže hlavně at žádost běží.Taky jsou v každém kraji jiné čekací doby.
Snad jsem ti aspon trochu pomohla,držím ti palečky at se vám daří.
23. říj 2009 ve 12:50  • Odpověz  •  To se mi líbí
Čauky holky

Já můžu říct, že s manžou problém nemám :sunglasses: . Dokonce on byl první, který návrh na adopci vyslovil jako první. U nás doktoři neví proč se ty potraty dějí. Dokonce říkají - poprvé je to dílem náhody, podruhé už je to divné, ale to pořád neznamená, že tak musí být i do třetice...(i když si to teď nechci připustit, vím že se strachu z hrozícího potratu nezbavím) Jen kdyby netrvalo tak dlouho konečně otěhotnět... :frowning2:
Žádné umělé oplodnění jsme nezkoušeli, doktoři tvrdí, že jsme v pořádku. A navíc, měla jsem jen pár vyšetření a ten můj brouček se o mě tak bojí, nechce abych trpěla někde v nemocnici (on chudák protrpí se mnou i menstr.bolesti... :fearful: ). Tak mu nedělá problém o adopci přemýšlet a jít do toho.
Za to jsem ráda. Protože moje kamarádka má se svým manžou taky problém - jeho problém. Prostě neschopný potrvůrky. A zkouší umělé. Ale říkala, že i když se nepodaří, on o adopci nechce ani slyšet :unamused: . To já si nedokážu představit. Já jsem z 5 sourozenců, manžel ze 4. Takže jsme oba zvyklí na velkou rodinu a oba po rodině moc toužíme... :slight_smile:

A co se týká Zubaté - už předem nám říkala, že se zdrží, že všechno důležité probereme u nás... Tak snad to nebude moc dlouho :wink:
23. říj 2009 ve 13:43  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahojky.
Michina: máš pravdu, chlapi jsou v tomhle docela zabedněnci, samozřejmě v dobrém slova smyslu. Mám za sebou také tři neúspěšná těhotenství - potraty ve 20.,23. a 21.tt . A přesto, že jsem o adopci mluvila už před lety, přistoupil na to manžel až po posledním potratu, šlo mi už o krk, málem jsem jim zůstala na operačním stole. Sice to bylo hrozné, ale díky bohu to manžela rozhoupalo. Takže teď už máme vše za sebou a čekáme na vyjádření, zda-li budeme vhodní jako rodiče. Šanci na vlastní mimi jsme taky ještě úplně nezatratili, ale právě jsme si řekli, že si to pojistíme. Jinak mě je 33 a manželovi bude za pár dní 36. A opravdu čím dřív, tím líp, v některých krajích kladou na věk velký důraz.
23. říj 2009 v 18:33  • Odpověz  •  To se mi líbí
V tomhle jsme na tom dobře, je mi teprve 30. Nám ztěžuje situaci, že už děti doma máme. Na úřadech na nás koukají jako na blázny. Ale jsme oba mladí a sil máme ještě dost, proč je nevyužít a nedat domov nějakému drobečkovi. Holky rychle rostou, vždycky jsme chtěli víc dětí a přirozeně už to nejde. A myslím, že by nějaké malé berušce bylo s dvěma sestřičkami hezky na světě. Malinko problém to ale je - kdybychom děti neměli, můžeme uvažovat o mnohem širším spektru dětí (postižení, deprivace...). Ale takhle jsme nuceni brát ohled, a to důrazně, na život našich dvou dětí, které už doma máme. Nemůžeme se celou svou silou věnovat třeba postiženému dítěti a dávat mu všechnu pozornost, protože i ty naše cácorky nás potřebují. Už se na cvrčka hrozně těší. Takže tak.
Snad mě nebudete kamenovat, že žádáme, i když doma děti máme. Taky toho mám dost za sebou - potraty, porod mrtvorozeného miminka ve 28. týdnu... Takže rozumím tomu, jaká je to bolest. A věřte mi, že člověk, který si děťátko přeje, po něm touží poprvé, i po páté. Tak jen doufat, že se nějakého drobečka dočkáme, a že mu u nás bude hezky.
23. říj 2009 ve 20:52  • Odpověz  •  To se mi líbí
zejm. neboj,přece by tě nikdo nekamenoval.Je super,že takový lidi jsou. :wink: Teď koukám,že ta vaše malá má pěkný jméno,to se mě taky líbí.Holky,když to tady čtu,co potkalo vás,tak můžu být fakt ráda,že já potracím vždy jen ze začátku.Přeju ti,ať se brzy dokáte.Hodně štěstí a nenechte se odradit
24. říj 2009 v 11:20  • Odpověz  •  To se mi líbí
zejm myslím to jméno Líza.Já bych chtěla Nelinku nebo Natálku a nebo Kubíčka.To jsou mí favoriti.
24. říj 2009 v 11:22  • Odpověz  •  To se mi líbí
Přeji všem krásnou sobotu koukala jsem zdovolení do Vašich alb a pěkně jsem to teda ořvala , klobouk dolů teda jste velké bojovnice holčiny co jste si museli vše prožit to je opravdu děs viz. Maova :frowning2: ale o to víc nás to vše stmeluje a posiluje a mi se všici dočkáme našich vytoužených miminek i když nebudou geneticky třeba naše hlavně to nikdo nevzdávejte a bojujte !!! :dizzy_face: Mi ted spekulujeme že se vezmeme jen na uřadě a pak se udělá až velká oslava až budeme mít někdy prašulky zatím by to mohla být taková utajená svatba - abychom si mohli už podat žádost i mi !!! Je lepší když žádost poběží a bude větší šance i když to zkusíme i s dárkyní snad něco vyjde jedno nebo druhý :dizzy_face:
24. říj 2009 v 11:45  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahojky
Zejm - je krásný, že v dnešní době jsou lídé, kteří chtějí a troufnou si na více dětí. Ze všech stran v poslední době slyším jen - jak moc děti stojí...

Petulo - nám by se taky líbil Kubíček, ale naše příjmení začíná na P tak by se mu chudákovi těžko říkalo Jakub P... :fearful: Ale dalším favoritem je Vojtíšek :wink: A holčičí??? Sestřenci se v nejbližších týdnech má narodit holčička a prý to bude Anička - tak to nám "sebrala", dál se mi líbí Adélka, Alenka, Terezka... Naštěstí je těch jmen dost :slight_smile: Jo a taky bych chtěla dát dítku jméno tak aby nemělo svátek a narozky moc brzy po sobě... Aby to třeba nebyla Evička narozená na štědrý den..... :unamused: Takové dítko je chudák!

Tak mě napadá, jak je to vlastně se jmény adoptovaných dětí? To už si asi sami vybrat nemůžeme, co? Jsou jmána, která moc nemusím, ale určitě vím, že s vytouženým a milovaným dítkem mi i jeho jméno přiroste k srdíčku.
24. říj 2009 v 15:20  • Odpověz  •  To se mi líbí
jajkaz.my jméno budem nejspíš měnit,i rodný číslo.Dokonce nám to i doporučují,hlavně to rč.Akorát už si nepamatuju,po jaký době se o to smí zažádat.No to máme krásný plány,snad se brzy dočkáme.Měj se hezky .páá
24. říj 2009 v 15:35  • Odpověz  •  To se mi líbí
To jde, změnit rodné číslo?
24. říj 2009 v 15:47  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahojte holky změnit si můžete jak jméno tak rodný číslo,mi jsme to udělali a je to lepší pro klid v duši.
Nevím jak je to u sterších dětí,ale pokud dostanete malé tak soud probíhá až po jednom roce života dítěte a pak je vše úředně teprve zapsáno to znamená jméno i rč,do té doby ho můžete volat novým jménem ,ale vše ostatní zní na jméno původní.
24. říj 2009 v 16:09  • Odpověz  •  To se mi líbí
No, taky jsem slyšela, že jméno je na adoptivních rodičích (pokud už není dítě se jménem ztotožněné). Takže u těch malých, o které tady žádáme, to není problém, jen mu tak musíte říkat od začátku. Naše holky vybraly pro sestřičku jméno Kačenka. Asi bych vybírala jinak, ale určitě mi to jméno nevadí. Je hezké, má pěkný význam i historii. Naše kůzlátka se jmenují Eliška (říkáme jí Elíza a tak) a ta druhá Lada. Tak promiňte, že je ten popisek trošku zavádějící. Ani nevím, jestli jméno Líza existuje. Asi jedině Lisa. My jí tak říkáme z legrace, Eliška je krásné jméno.
Kdybychom dostali chlapečka, asi by byly holky trochu zklamané. O miminku mluví jenom jako o Kačence, klukovi jméno ani nevybraly... Zatím. Musím je k tomu přilákat.
24. říj 2009 ve 21:26  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jé, to by bylo fajn, se změnou jména jsem ani nepočítala :slight_smile: :wink:

Zase otázka :grinning: .... holky, jakou po vás chtěli fotku? Nám to paní říkala, ale přiznám se, že to prošlo jedním uchem tam, druhým ven. Uprostřed to totiž pracovalo nad jinou informací :wink: .

Zejm, Eliška je taky moc krásné jméno... A Lada - zdá se mi - se začíná objevovat stále více :wink:
25. říj 2009 v 07:36  • Odpověz  •  To se mi líbí
Po nás chtěli fotky rodinného prostředí a malé fota do občanky.
25. říj 2009 v 08:10  • Odpověz  •  To se mi líbí
tak po nas nikdo nechtel zadne fota..jen ty nase z obcanky
25. říj 2009 v 15:19  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jdi na stranu:   Zruš
Tvůj příspěvek