Je tu někdo, kdo adoptoval dítě romského etnika?

@luciamala1979 ale ona porovnává dítě vlastní a adoptované, ne černé a bílé

@marcicek84 jenže do PP jdou úplně jiné děti než do osvojení, my chceme malé zdravé miminko do půl roku, kdy ho biologická rodina nechce. Takové děti do PP nejdou...
Otěhotnění asi není beznadějné u nikoho, s výjimkou žen, které nemají dělohu, vaječníky či alespoň jeden vejcovod, tak na to se ohlížet fakt nebudu.

@alenka_p konečné rozhodnutí je vždycky na tobě a manželovi, já osobně bych nejdřív žádala o dítě mi co je podobné a případně pak bych teprve zvažovala to romské, ono přece jen i to, kdy pak říct dítěti že je adoptované, u toho romského to bude asi o hodně dřív, tam to půjde poznat hned...no je to složité, jsem ráda, že tohle jsme s manželem nemuseli řešit

@marcicek84 tak ono je to vhodné říct co nejdříve, takže tohle bych jako problém neviděla 🙂 Ale děkuji za názor ;)

@alenka_p - jo to určtiě, my máme v sousedství práce jednu paní, která dítě dostala snad po 7 letech čekání no ono všichni víme, že je adoptované, takže v podstatě, než dítě začně navštěvoat kolektiv školky, tak už by to vědět mělo, přece jen, nějaká "dobrá duše" se vždycky najde a ono se to provalí...ale zase když už by bylo co nejvíc podobné, tak by ti nebilo pro ostatní co nevědí tak moc do očí...stejně si i myslím, že oni vybírají adoptivní rodiče tak, aby to dítě se jim trochu podobalo, např 2 tmavovalsým nedají asi blonďáka a obráceně dvěma blondákům nedají tmavovlasé dítě...

@alenka_p alenka, v podstatě to vyjde na stejno principiálně. Prostě se v té reakci sama najdete..

@marcicek84 Oni doporučují, aby to rodiče řekli dětičkám hned, že jsou adoptoaní - samozřejmě formou přiměřenou jejich věku. Ti, co znam, od mala ditkam rikaji, ze nejsou od maminky z briska, ale ze jsou z domecku. Oni je na tech "skolenich" pry pripravuji na vsechny problemy, ktere prijdou v obdobi dospivani, kdy jsou u techto deti (adoptovanych, bez ohledu na vzhled kuze) vyssi rizika uteku, protoze dite se samozrejme zacne zajimat, proč se ho rodiče vzdali atd.

@luciamala1979
@alenka_p Nevím sice, co jsem měla potvrzovat 😀 Vím jen, co s člověkem udělá dlouhé čekání na dítě. My jsme se také dostali do fáze, kdy jsme si už vážně dojednávali adopci poloromské holčičky - bylo to dva roky po podání žádosti. Ale na sociálce dali nakonec přednost jiným žadatelům. A v tomhle bych skutečně dala na to, jak uváží Vaše požadavky sociální pracovnice, psycholog. Přece jen za tu dobu už jim pod rukama prošla spousta žadatelů a vědí, jak pracovat s konkrétními žádostmi. Co jsem pochopila, je někdy lepší si ty požadavky dát o něco "přísnější" a postupně je případně povolovat. My jsme chtěli naší žádost po třech letech taky trochu "uvolnit", ale týden před tím, než jsme tak udělali, nám dali děťátko.
Neupínejte se na zdraví a dobrou anamnézu, je to strašně vrtkavá věc. Já byla taky úplně zdravá, než jsem ve třech letech dostala cukrovku. Stát se to může u vlastního i u adoptovaného.
Ale jinak je strašně fajn, že jste s manželem v téhle otázce zajedno. To dítě to z vás vycítí a bude mu dobře!

@werumka psala jste ze: U syna, který je vlastní, jsem to uměla vycítit, protože má v sobě naší genetickou výbavu a jeho reakce jsou podobné těm našim. To jste potvrdila - vyjádřila stejně. Hezký večer

@luciamala1979 To sice ano, ale to je drobnost, která člověka potká u každého adoptovaného dítěte, i neromského - a o to víc, pokud už člověk svoje vlastní dítě má. Jsou to jen takové střípky do mozaiky, která bude tu výchovu tvořit a nejde se tomu, v případně adopce téměř jakéhokoli dítěte, vyhnout. Jen jsem tím chtěla naznačit, že těch drobností bude mnohem víc i v případě naprosto bezproblémového dítěte.

@werumka ono to bude faktem, že výchova je jedno velké umění 😉

Nečetla jsem vše,ale taky napíšu svoje zkušenosti..měla jsem praxi v kojeneckém ústavu, tak i v dětském domově...s romskými dětmy jsem se setkala....V kojeňáku si pamatuji, jak nám vedoucí říkala, že hodně romské děti si adoptují právě rodiče se severních státu...a není vůbec žádný problém...posílají dopisy o tom, jak jsou děti uspěšný, hodný...jednou nám vyprávěla, jak tu byly nějací rodiče a trávili s dítětem celý den...a prej je hrozně dostalo, jak na ně kolem lidi koukali, že šlo vidět, že je probírají, atd..že u nich to nikdo neřeší...prostě všem je jedno, že rodiče blonďáci a mají tmavé dítě...myslim si, že hodně dělá naše společnost, hned každé dítě zaškatulkuje...a v době puberty, se ani nedivim, že to v těch dětech vyvolá zmatky, a kolikrát se dají na špatnou cestu....
Jinak ohledně výchovy, ano, ta bude složitější...v dětském domově jsem měla tři sourizence různé věkové kategorie, a jednou se mi tam servali, křičeli po sobě a já je nemohla vůbec od sebe odtrhnout...každopádně se "vyřádili" a byl zase klid...jsou hodně temperamentní, impulsivní, výbušný....ale jinak byli hodný a uplně stejný jako ostatní děti...🙂 Já osobně bych i do toho šla...ale můj muž by do toho prej nešel, že by se bál..jenže, to člověk nikdy neví, co bude, to neví, ani u svých dětí...Tak vám přeji hodně štěstí...a ať si k vám najde cestu to pravé děťátko pro vás...

@werka87 Také si myslím, že to je právě ten největší problém. Naše společnost není připravena na to, že někdo "bílý" adoptuje romské dítko. A když opomenu to, že rodiče si řeknou, že jsou jim řeči a pohledy ostatních lidí jedno. A to ani nedomýšlím, pokud by pak byly nějaké problémy, to by si každý říkal:"No jo, co čekali, když si vzali cikána." Dospělý člověk to sice ustojí, i když někdy třeba s brekem. Ale myslím, že je to problém hlavně pro to dítko a může to v něm ještě umocňovat různé pocity atd. Jak už jsem psala dříve, když opomenu geny (ono, co si budeme nalhávat - většina dítek, které jdou k adopci, pochází z ne zrovna standardních rodin), tak já osobně bych asi neustála ten tlak okolí. Vidím to na sousedech a ty mají adoptované dvě bílá dítka. Holčička je zlatíčko, ale kluk (šestiletý) je zlý (i asi zásluhou jejich výchovy) a všichni si tu povídají, jaký je to grázl, že mu ta špatnost kouká z očí a v náznaku poví, že co by chtěli, bůh ví, od kud je atd. Je pravda, že když si adoptovali holčičku (nyní dvouletá), tak jim psycholožka řekla, že by nedoporučovala, aby ji nechávaly o samotě se synem a pokud k nim někdo přijde, tak aby se nejdříve věnoval klukovi a až poté si všimnul holčičky. Člověk se musí připravit i na ošklivé reakce od samotného dítěte. Kolegyně z práce má dvě adoptované děti (mají romské kořeny) a chlapeček (chodí do školky) řekl babičce, když ho hlídala:"Ty krávo, ty nejsi moje pravá babička." Je to hrozně těžké břímě a rodiče musí být velmi silní a vyrovnaní. Ale jak zakladatelka diskuze psala - adopci chtěl jako první manžel a to je podle mne velmi důležitý předpoklad k tomu, aby vše dobré a případně i zlé rodina ustála.

@jujatko silní a vyrovnaní podle mého názoru jsme, tak uvidíme co si pro nás život připraví 🙂

Mám v okolí 4 rodiny co adoptovali dítě a ani jedno romské. Ze všech postupem času vyrostli grázlové.
Moje kolegyně, která se malému věnovala velmi, byl týraný ,dostala ho jako 5 měsíční miminko mi řekla, že už by to neudělala po zkušenostech s ním. Já osobně také ne, takže nezáleží až tak na tom, jakého je původu, ale na genech 100%, to mi nikdo nevymluví.
Jinak můj ex byl z pěstounské rodiny, jeho mamka, vychovatelka v ústavu jim obětovala život i zdraví ,a po tom, jak vyrostli jí ani nenavštěvují.
Za sebe, jelikož se nám nepoštěstilo, odmítám adopci, nechci si za každou cenu hrát na maminu, fandím Vám.

hrozně vám fandím, švagrová právě prošla adopčními sezeními a čekáme na romskou holčičku, no my jsme Romové, takže bude vyrůstat jakoby "ve svém" ale jste úžasná žena, pokud byste si vzala romské dítě, spousta párů by do toho nešla, neodsuzuji to. Zcela chápu. Ale jsou mezi námi i slušní lidé, já osobně jsme vysokoškolsky vzdělaná, pracující atd. Nebojte se toho, my jsme taky jen lidé 🙂 i když někteří z nás jsou zlí, kradou, nadávají atd, ALE ruku na srdce, kolik násilnických deviantů, vrahů malých dětí apod. je Romů? Myslím, že větší procento je bílých.

myslím ale, že u adoptovaného děťátka je jedno jakou barvu pleti bude mít, protože už samo o sobě to bude náročné.

Přeji brzké rozrůstání rodiny a děkuji pokud přijmete rosmké 🙂 jedno z NÁS 🙂

@carisima Děkuji, jsem ráda i za pohled z vaší strany 🙂 Ano, souhlasím s tím, že zlí lidé jsou mezi všemi etniky...stejně tak i ti dobří. Je mi jasné, že výchova nezmůže úplně všechno, ale rozhodně budu doufat v to, že ze svého dítěte vychovám dobrého člověka 🙂

@carisima Chci Ti moc poděkovat za Tvůj příspěvek, za pohled z druhé strany. Hned na první stránce této diskuze jsem psala, že mám doma čerstvě adoptovaného tříletého chlapečka, který není většinového etnika. Nemám čas ani příliš prostoru ke sledování příspěvků a okamžitým reakcím (některé mě dost děsí a upřímně nechápu snahu některých soudit věci, se kterými nemají žádnou osobní zkušenost, ale to je jiný problém...).

Adopci vnímám jako šanci a velkou naději pro nás všechny. Vlastní děti mám taky a moc dobře vím, že ohánět se genetikou můžu jen do určité míry, puberta, hormony a lásky můžou život otočit úplně jiným směrem, než by si vlastní rodiče přáli (naštěstí jsou moje lentilky zatím miliónové holky, ale všechno může ještě příjít... 😒 ).

A do té tolik diskutované adopce jdu s vědomím, že se nemusí vše podařit, jak bych chtěla, krev není voda. Důležité je, abych do toho dala všechno, čeho jsem schopná, nemusela mít pocit, že někde něco dlužím, protože si to ten náš chlapeček zaslouží. S tím, co by mohlo přijít, se teď trápit nemůžu, strach a obavy by mi svazovaly srdce a to mu nemůžu udělat. Vím, že vesmírem nepohnu, ale naděje, že všechno dobře dopadne, tady pořád je. Tak nebudu sedět s rukama v klíně a raději nedělat nic (to bych taky mohla něco pokazit, že...).

Ještě jednou díky a pěkné letní dny Tobě i Tvým blízkým, přeju hodně štěstí!!!

@maybe72 neviem o tom, ze by tu niektto nieco odsudzoval. Skor par osob vyjádřilo názor povedzme opačný jako je ten Váš.. tak to v živote chodí 😉
stať sa može čokoľvek, to je pravda. Ale v genetika a vývojová psychológia sú jasné fakty. Nie záruka, skor předpoklady, u cigáňov i bielych, jako ich tu nazývate skryto etnika. Písané tu bolo len, že je potřeba to - brať do úvahy. Myslím, že keď niekto založí diskusiu, alebo pridá do nej názor, musí počítať s tým, že sa názorovo proste s niekým nezhodne. Pohodový deň!

@maybe72
@alenka_p

děkuji Vám oběma. No jste pro mne jedničky, že máte (možná budete mít) "lentilky" ? Milé pojmenování. Kdybyste třeba někdy chtěli pohlédnout do romských zvyků, naší mentality atd. Očima Romky. Tak vám ráda zodpovím,co budete chtít. Třeba Vám poradím, co jim uvařit z "našeho" dobrého romského jídla 🙂 apod.

@carisima moc děkuju za nabídku, ráda ji využiju, bez ohledu na to, jestli romské děťátko dostaneme nebo ne, myslím, že dozvědět se něco o kultuře národa, který s námi žije v jedné zemi není na škodu pro nikoho ;) Jaká jsou třeba typická romská jídla? Vaření je můj koníček, takže tohle je určitě téma pro mě 🙂

@alenka_p jooo a hodně děláme ještě halušky, se zelím, tvarohem, sýrem atd.

@carisima No tak to vypadá skvostně ! Mňam ! A na ten pišot se používá hladká mouka? To bych chtěla vyzkoušet 🙂 Jsem totiž bramborová a těstová 🙂

Tak o holubkách už jsem dokonce slyšela, ani jsem nevěděla, odkud ten recept pochází 🙂 Mleté maso mám hrozně ráda, tak zrovna toto ráda někdy vyzkouším. Halušky jsou pro mě nej s bryndzou a opečenou slaninkou, ať žije zdravá strava 🙂)

Goja vypadá taky hodně zajímavě, ale nevím, jestli se dají běžně sehnat vepřová střeva, pokud člověk žije ve velkoměstě, kde se nekoná zrovna moc zabijaček 🙂

@alenka_p no přesně nedají se moc sehnat, u nás se to prodává tak, že jsou už prodejci, kteří asi obráží zabíječky a pak to nesou prodávat na určité místo a cigání už čekají na gooooja 🙂 jsem původně ze severních čech a tam to tak je, nyní žiji na jižní moravě a tady nic ☹

@carisima no já žiju v Praze, tady fakt nevim, kam bych to šla shánět 🙂

@alenka_p holubky dělá více národů. každý trochu jinak