Pěstounem za trest

jasmina309
5. kvě 2017

Ahoj děvčata. No nejprve mi dovolte, abych upřesnila svou situaci. Po neúspěšných pokusech otěhotnět pomocí IVF sem v roce 2011 tuto strastiplnou cestu ukončila. Následně mě opustil přítel, takže ten nahoře asi věděl co dělá, když mi děťátko nechtěl dát..A tak za dlouhé 3 roky , kdy sem žila single sem se seznámila se svým novým partnerem (vdovcem).Byla sem nadšená, protože nebyl sám. Měl v pěstounské péči "nevlastní" vnučku (dnes 13 let). Byla sem nadšená. Alespoň takhle a po tolika letech se mi sen splnil.Máme dítě.Ale pozor,nechci nikoho zrazovat,varovat, ale i já si myslela, že dítě jde ovlivnit v tom správném slova smyslu.A vychovat. Jenže opak je pravdou.Žijeme společně již 3 rokem. Má takřka všechno. Hodně cestuje.Dělá mažoretku. Nic jí však není po chuti. Je jí všechno fuk Dobrovolně se nezapojí do prací doma, je nepřizpůsobivá, zlá, má mě za tu co jí "bere" dědu. Dělá naschvály a doma dusno k prasknutí.Já nemám žádné možnosti, jak ještě jinak se jí zalíbit.Proto sem tady, a prosím o pomoc.Otázka zní- CO BYSTE DĚLALI VY? Rozhodně se přítele nehodlám vzdát.A mě jde o to jí pomoci....Připadám si jako PĚSTOUN ZA TREST☹

japona
5. kvě 2017

@jasmina309 Nedělejte si iluze, že vlastni 13ti lety poklad se zapojí do domácích prací nebo bude za cokoliv vděčný🙂). Urcite byste měli mit s partnerem shodný názor na výchovu. Aneb když vy něco po ní budete chtít, musí vědět, že si u dědy nevynuti něco jiného. Naopak byste s ní mohla být "zenska" spojenkyne proti dědovi. Nedávat ji najevo, že ji nesnášíte a snažit se ji trochu pochopit. Asi toho holka taky dost zazila..

jasmina309
autor
5. kvě 2017

Ale ano. To přesně dělám.Vděk taky nečekám. O to my nejde.Tou spojenkyní a "ženskou" tu nejde být.Ona si dědu brání.A lže mu. Žaluje na mě.On už je z toho taky špatnej.Já si říkám, že z toho vyroste...A do tý doby mě asi klepne...
😇 😇 😇

verunkanatalka
5. kvě 2017

Mladá leze do puberty a to je daný,že se bude bouřit proti ženskému elementu☺.mám dceru ,nyní je jí 18 let a už je to v pořádku,ale taky jsem si s ní užila své.Věřte,že bude těžké to občas ustát,ale slibuju srovná se to.Přijde na to,kdo to s ní myslí dobře a kdo jí má rád.Bylo to s dcerou v období puberty fakt mazec(měla jsem až pocit,že mě nenávidí..co jsem se naplakala a v tu chvíli jí to bylo jedno)ale teď je to paráda,máme super vztah a kolikrát se stydí,když si spolu povídáme co mi kdy dřív řekla a nebo provedla.Takže hlavu vzhůru,bude líp.Jen přežít pubertu😉.Držím palce...

ivanakuncova84
5. kvě 2017

Zkuste ji ignorovat, uplne dělat, že je vzduch. A mluvit o dcerach kamarádek jak s maminkama chodí do kina, na nákupy, prostě si vymyslet pohadky atd. Jakoby to vyprávět s nadšením vasemu muži ( ale ne srovnávat! !!!!). Ona se chytí, bude závidět a začne to chtít taky.

ivanakuncova84
5. kvě 2017

Jinak držím pěsti, není to jednoduché, já vychovávam nevlastního syna ( od jeho 8, nyní je mu 12), takže vím o čem mluvím.

mammoth007
5. kvě 2017

@jasmina309 jejda....zrovna jste popsala moji trinactiletou mazoretku. Nevim, jestli Vas to uklidni, ale je to moje vlastni krev a dela mi ze zivota stejny "peklo". Je vlastne andilek, dokud nezazni - ne, nemam, nemuzes, nebo naopak udelej a podobne, coz vzhledem k velikosti nasi rodiny zazniva casto, pac mam hen dve ruce a jedny nervy 🙂 V tu chvili je ohen na strese. Dokaze delat neuveritelny veci, kdyz neni po jejim, od rikani hnusnych veci, az po vybijeni se na sourozencich. Navic jsem asi nikdy nevidela hamiznejsi, lakomejsi a sobectejsi dite. A ted jobovka, presto, ze mama jsem tu ja a muj druhy manzel s ni ma vetsinou taky problem vyjit, vetsinou si chodi stezovat a zalovat k nemu na me. Takze nam vsem tu z ni jde hlava kolem. Asi mam pouze tu vyhodu, ze je vlastni a kdyz je nejhur, vzpomenu si na toho broucka kterym byla, nez vlezla do puberty. Ja jen doufam, ze pubertu prezijeme obe ve zdravi 🙂

jasmina309
autor
8. kvě 2017

@mammoth007 To teda je mazec. Ano puberta, chápu. Mám taky vlastní dceru už dospělou (23 let). Ale to byl hotovej poklad. Bez problému....
Naše mažoretka má též všechny tyto špaztné vlastnosti.Tady v rodině je od svých 3 let.Rodiče si žijou "svůj" život.Nic pro ní neudělají, ale pro mladou jsou bohové...No coment. Snad to čas spraví...A mě nedojdou baterky...

normalnimatka
8. kvě 2017

no tak já bych především pátrala v tom, proč se dívenka chová, jak se chová.... je to jen puberta a dělá trochu ofuky, a jinak je to spokojená holka? jako ono je normální nebejt v tomhle věku nadšenej z povinností doma a dělat to s kecama.
druhá věc je, jestli má depky, hledá sebe sama, nesnáší celej svět, sebe i ostatní, nemá smysl života, na první pohled "má všechno" a nemá to nejdůležitější - přijde si nepochopená a nemilovaná....?

nečetla jsem celou diskuzi, ale jeden příspěvek, kterej radil ignorovat.... hele, dospívající jedinec, ať už vypadá na první pohled jako hajzl, kterej se jako natruc vymkl tomu, k čemu ho celej život vedu, nebo docela normálně působící člověk, nebo do sebe uzavřená a tajemná existence, ve který se vlastně vůbec nevyznáte.... VŠICHNI potřebujou přijetí, pochopení a lásku. ignorace, nekomunikace.... všechno, co jde proti výše zmíněnýmu není prostě a jednoduše dobrý ani ve výchově jakkoliv starejch dětí, tak v jednání s dospělejma. a taky je potřeba si uvědomit, že hodně podceňovaná "metoda" výchovy je příklad. řekla bych, že působí mnohem silnějc, než jakýkoliv zamejšlený výchovný působení.

mollyweasley
8. kvě 2017

Netuším, co bych dělala já, ale můžu napsat, co si myslím, že by se udělat mělo 😀
Jestliže si slečna myslí, že jí berete dědu (že je znuděná a doma neuklízí beru jako pubertu), možná bych se nad tím pozastavila. Co se dělo do těch tří let, co s dědou nebydlela? Kolik času a lásky na ní rodiče měli? Není děda jediný a první stabilní bod, který v životě má? Nemůže mít pocit, že tím, že jste spolu, jí berete tu jedinou jistotu, kterou má a svým chováním kope kolem sebe, aby si ho udržela? Cestování, mažoretky, tablet, to je sice moc krásné, hezky se o tom před kamarádkama vypráví, ale ona zaprvé potřebuje vědět, že děda je opravdu pořád "její". A taky nepotřebuje, aby ji peskoval někdo za to, že sama od sebe nevysaje, ale potřebuje důvěryhodnou osobu, se kterou probere, jaké vložky jsou nejlepší a jak si je nastavit, aby v noci neprotekly. A s dědou to je asi trapas a s vámi na to (asi) nemá vztah. Na houby, co?

ivanakuncova84
8. kvě 2017

@normalnimatka asi myslíte muj prispevek, myslím, že jste to vzala za ten druhý konec, než který jsem tím myslela, asi jsem to podala trochu drsněji. Ale myslela jsem tím, dát ji pokoj a nevšímat si jí, neúkolovat ji, nenapomínat, prostě ji nechat být, zkusit to nenásilně. aby ona začla hledat tu cestu, někdo to takhle potřebuje, prijit si na ten svuj cas sam, az bude chtít, tak přijde. U nas to tak fungovalo, dokud jsem vychovavala, tak byl bojkot, pak jsem to nechala na otci a najednou mladej obratil a chodil za mnou ....

mammoth007
9. kvě 2017

@jasmina309 hhhh...jj u ta nase taky vyhrozuje, ze se odstehuje k tatovi a chodi si balit kufr 🙂 ja dekuju bohu, ze neni jedinacek a ze se tudiz musim soustredit I na ty dalsi mladata, takze mam moznost se uklidnit. Kdybych musela resit porad jen ji a jeji vylevy, tak uz asi lezim v Bohnicich. Chce to pevny nervy. Drzim palce

jasmina309
autor
11. kvě 2017

Holky děkuji moc za komentáře. Od každýho si trochu poberu 🙂.Víte, je to opravdu bojovka.Hlavně se učím být nad věcí.Je těžké popisovat konkrétní situace.Nad tou věcí se to fakt učím a je to obtížné. Např- prosím ať my donese kostým na mažoretky, že venku svítí sluníčko a dám ho vyprat a vyvěsím na dvorku na sluníčko.(Propocený, nevonící kostým). A protože neležel, kde ležet měl, šla sem si nahoru pro něj extra.A připravila k pračce. Za nějakou hodinku k pračce jdu a kostým nikde. Zrovna byla vnučka venku, tak sem čekala do večera.To už byl doma i "děda".A povídám- máme tu asi kouzelníka. Nějakej nám odčaroval kostým na praní .(snažím se být legrační). V tom děda na vnučku kam že ho dala? A ona- začla tvrdit a vyloženě útočit a argumentovat tím, že kostým se nepere...Božínku i tohle sem prostě "přežila".Protože kostým se samozžejmně pere.
Tak toto byla prosím je jen ochutnávka mých trpkých zážitků s naší mažoretkou a příště popíšu,jak to s vnučkou vlastně šlo od malička. Hezký den všem. A děkuji ještě jednou

jasmina309
autor
18. kvě 2017

@verunkanatalka moc děkuji za pozitivní slova. Už aby to bylo 🙂. Hodně štěstí i vám ♥

kamila297
24. kvě 2017

Zkuste se inspirovat Nevýchovou. Jsou tam dobré tipy na jednání s dětmi a hlavně nikdy není pozdě něco změnit. Držím Vám palce.

rebe
24. kvě 2017

S puberťáky je to občas obtížné i pro vlastní rodiče, jste báječná, že se snažíte to zvládnout a starat se o ni. Taky je ale potřeba si uvědomit, že puberťáci to mají se sebou a svým životem těžké, i když žijí se svými rodiči v běžné rodině. Vyrůstat s dědou a jeho novou přítelkyni musí být pro toho nedospělého tvorečka hodně obtížné. Možná by vám mohlo pomoci myslet na to, že to, jak těžké to máte vy, není nejspíš nic proti tomu, jak těžké je to nejspíš pro ni. Na vašem místě bych se asi snažila o maximální respekt a opatrnost - nechceš, abych ti vyprala dres, OK, řeš to po svém tobě bude smrdět. Dovedu si představit, že si je tak jista nepraním dresu, že jej schovala, ty sis pro něj přesto došla (dost možná do jejího pokoje) a ona jej našla na pračce, to ji mohlo pěkně vytočit. Když ho bude chtít vyprat, dá ti ho k pračce, nedala ho tam, tak jí ho nevypereš... Je jí třináct, dokáže se o své věci postarat. A tobě se uleví, když se za ni nebudeš start o její věci, jistě máš spoustu jiné práce. V pubertě navíc neskutečně záleží nejen na tom, o se říká, ale i jak je to řečeno, puberťáci kdeco berou jako osobní útok. Ale nakonec z toho všichni vyrostou, neboj 🙂

3cacorky
24. kvě 2017

Také bych to tak řešila,nechceš abych ho prala já,tak si toho nevšímám,on ji pak někdo řekne,že nevoní..atd..a hlavně si myslím,že se musí zapojit děda od Vás to bude brát stále vše jako útok.Taky nejsou špatná pravidla jako jednou po večeři umyji nádobi ja,jednou ty atd..Třeba je zvyklá,že má vše a děda ji vše koupí a dovolí..to je také asi problém.Zkuste si nejdříve promluvit v klidu s partnerem bez vnučky..jak dál a každý řekne svůj názor a navrhne co dál,domluvit se spolu a to dodržovat.Chce to byt za jedno,to je asi nejdůležitější.U nás to také zkouší na mě a pak na manžela 😉,mám 14,17 dceru,tak vím moc dobře jak dokáží vynervovat až k pláči kolikrát.Puberta snima mlátí a když mají jít něco dělat..těch řečí.A taky jim nerozumíme,jsme retro atd..Ale držíme s manželem spolu za jedno a tak se to dá.Držím Vám palečky a vydržte 😉