Darované embryo, máte zmapovaná rizika, úspěšnost, cenu?
Ahoj holky, je tu někdo, kdo zvažuje příjem darovaného embrya? Máte zmapovaná rizika, úspěšnost, cenu,..? Nám byla tato možnost nabídnuta po 5-ti neúspěšných IVF....Díky moc z vaše zkušenosti!
Stručné shrnutí
- Darované embryo (DE) je v diskusi prezentováno jako levnější alternativa k darovanému vajíčku (DV); konkrétní ceny zmiňované v ČR byly 18 800 Kč (Sanus Jihlava, KET), 25 000 Kč (CAR ve Zlíně, včetně výkonu), 30 000 Kč (Arleta, jedno embryo) a 1 500 EUR (Gennet Praha s možností typologie).
- Imunologická vyšetření jsou považována za klíčová před transferem; v jednom případě byly nalezeny zvýšené NK buňky a pacientka užívala metypred 6 týdnů před transferem a následně do 16. tt, zároveň byla používána léčba k úpravě endometria (Estrofen).
- Expertíza centra Repromedy v diskuzi uvádí, že darované embryo nezískává nové „geny“ od nositelky dělohy; dědičnost jaderná je určena při početí a děložní prostředí může mít pouze epigenetický vliv na projevení některých vlastností.
Nejčastější otázky
Q: Kolik stojí transfer darovaného embrya v Česku?
A: Ve vláknech byly uvedeny konkrétní ceny: Sanus Jihlava KET 18 800 Kč, CAR ve Zlíně 25 000 Kč včetně zákroku, Arleta jedno embryo 30 000 Kč a Gennet Praha s typologií 1 500 EUR; cena za darované vajíčko se v diskusi uváděla běžně kolem 80 000–100 000 Kč.
Q: Kde lze v ČR podstoupit transfer darovaného embrya?
A: Konkrétně byla zmíněna centra Sanus (Jihlava, zmínky i o jiných pobočkách), Arleta, CAR ve Zlíně, Gennet Praha a Ústav pro péči o matku a dítě v Praze‑Podolí; také byla uvedena imunologická pracoviště jako Imunie v Praze.
Q: Nabízí centra výběr „typologie“ dárce a jak anonymní jsou dárci?
A: Některá pracoviště (Gennet Praha) nabízejí typologii/fenotypický výběr; v diskusi bylo uvedeno, že dárci jsou obecně důkladně prověřeni a současně anonymní, přičemž konkrétní možnosti výběru se mezi centry liší.
Q: Potřebuji imunologické vyšetření a jak se případně léčí imunologické příčiny neúspěchu?
A: Diskuze uvádí, že imunologie (např. zvýšené NK buňky) se testuje a v jednom popsaném případě byla indikována léčba metypred 6 týdnů před transferem a pokračování ve snížených dávkách do 16. tt; pro úpravu sliznice byla užita Estrofen.
Q: Jaké protokoly péče po vkladu embrya se v praxi uvádějí?
A: Z praxe byla zmíněna aplikace antikoagulancí po vkladu v případě poruch srážlivosti — v diskusi uživatelka uvedla „Fraxik a Anopyrin“ po transferu; doporučení se liší podle hematologie a rizik.
Q: Mám dítě informovat o darovaném původu?
A: V diskuzi byly dvě hlavní linie: psychologové a někteří rodiče doporučují otevřenost už od raného věku a postupné vysvětlování; opačný přístup radí odkládat nebo neříkat z důvodu ochrany dítěte a rodinných vztahů; v jednom neověřeném příspěvku bylo uvedeno, že „asi 1/4“ dětí z darovaných buněk vyhledává psychologickou pomoc — toto tvrzení bylo v diskuzi prezentováno bez přímého důkazu a je sporné.
Závěry z diskuze
Shoda
- Darované embryo je uváděno jako nákladově výhodnější varianta než darované vajíčko v mnoha zmíněných centrech.
- Centra provádějí testování a administrativní prověrku dárců; dárci jsou v praxi prezentováni jako anonymní.
- Imunologická vyšetření (včetně NK buněk) a příprava endometria jsou v diskusi považovány za důležité faktory ovlivňující úspěšnost.
Sporné názory
- Říct dítěti o darovaném původu: jedna strana doporučuje otevřenost už v raném věku s podporou psychologa; druhá strana doporučuje mlčet do dospělosti nebo vůbec kvůli ochraně dítěte a rodinných vztahů.
- „Předávání genů“ od nositelky dělohy: část diskutujících sdílela mediálně zmiňované interpretace o „předávání genů“ z dělohy; Repromedy toto označilo za chybnou interpretaci a vysvětlilo roli epigenetiky.
Otevřené otázky
- Jaké jsou přesné procentuální úspěšnosti transferu darovaných embryí napříč jednotlivými centry v ČR.
- Kolik „polovičních“ biologických sourozenců může teoreticky vzniknout od anonymních dárců v reálné praxi a jak to ovlivňuje rizika.
- Jak velký klinický význam má epigenetický vliv děložního prostředí u darovaných embryí v dlouhodobém horizontu.
Zmíněné značky a firmy
Sanus, Arleta, CAR ve Zlíně, Gennet Praha, Repromedy, Ústav pro péči o matku a dítě Praha‑Podolí, Imunie
Zmíněné produkty a metody
metypred, Estrofen, Fraxik, Anopyrin, KET (frozen embryo transfer), darované embryo (DE), darované vajíčko (DV), imunologie (NK buňky), hysteroskopie, rozmrazování tří embryí, transfer dvou embryí, typologie dárce, epigenetika, transfer jádra
Místa a osoby
Jihlava, Zlín, Praha‑Podolí, Praha, Ostrava, Hradec, Pce
@katty77 já se na to zkusím někde zeptat jeslti mi k tomu něco nepoví v nějaké poradně k IVF centru jsem na to fakt zvědavá docela mi to vrtá hlavou.
Jinak jasně já vím že v tom mám jasno díky tomu že mám doma adoptovanou holčičku. Ono taky my jdeme opačným směrem než vy. my nejdřív adoptovali a až pak nám byla nabídnuta ta darovaná embria
a mě to v tu chvíli přišlo jako zcela super nápad prostě jen vytuněné adopčátko 😎 😎 a na to moje rodina a okolí a přátele už dáávno nastavení a připravení sou tak no problémo
Tak však i proto tu o tom píšu protože na to mám jiný náhled z hlediska životních zkušeností 😉
Ono tam je to totiž o tom ano ty jsi máma, ty jsi rodič a 100% rodič. O tom není pochyb a když si tohle srovnáš v hlavě tak zase není důvod to neříct. U adopce je to stejné my jsme rodiče i když malá nemá naše geny a podobu a co? Já se o ni starám, vím co má ráda, co nemá ráda, vím jaká je, sem na ní napojená jako každá jiná máma (takové ty mateřské instinkty), mě říká mami..ke mě se běží schovat ..ta paní jí dala život a jsem za to vděčná ale je to ta paní co ji měla v bříšku
a tady bych byla vděčná hned dvoum lidem 😉
@katty77 Ne všechny vyšetření jsme si vydupali, bohužel postupně, jak se nedařilo, tak holky na koníku mi s tou imunou hodně poradily a v podstatě díky nim jsem šla 😉 . Změnila jsem dvakrát CAR. Do Sanusu jsem šla jen pro to darované, ale líbilo se mi tam 😉 . Je to tam takové domácké v té Jihlavě.
@pavlina1976 no tak to máme podobný zkušenosti, m dokonce doktorka řekla, že až si na něco přijdu, ať jí řeknu a že se to pak bude řešit... takže jsem hledala, co vše může být příčina a pak jí to řekla a ona mi udělala testy a doporučení... takže jsem si řekla o testy na celiakii, toxoplasmozu, požádala jsem o to imuno a teď už fakt není co 😀
Tak tady je vyjádření z Repromedy k těm genům u darovaných embrií musím říct, že mě to sakra uklidnilo 🙂)
Dobrý den,
žádná studie, která by prokazovala, že embryo v děloze přijímá jakékoliv geny, neexistuje, není to možné a odporuje to všem principům biologie a dědičnosti. Jedná se o chybnou interpretaci některých epigenetických jevů a pletení pojmů jaderné a mimojaderní dědičnosti, které se neávno objeviliy v médiích v souvislosti se zavedením možnosti transferu jádra z vajíčka jedné ženy do vajíčka jiné ženy, kde se ponechá původní cytoplazma s mitochondriemi a smísí se tak potenciálně jaderná dědičnost a mimojaderná (mitochondriální) dědičnost dvou žen. Toto ale není případ darovaného embrya ze spermie dárce a vajíčka dárkyně.
Dědičnost jaderná, která kóduje drtivou většinu našich znaků, vlastností a také případných onemocnění, je dána v momentě početí a raném rýhování embrya a ničím se již později neovlivní. Tzv. Barkerova teorie, ze které tyto články občas vycházejí, říká, že interakce v děloze v době těhotenství včetně výživy matky a pak výživy plodu v raném dětství může ovlivnit některé poruchy metabolismu v pozdějším věku, tedy znamená to asi tolik, že vloha k nějakému onemocnění se buď projeví nebo nepojeví a to tím, že se gen sepne nebo nesepne, když to velmi zjednoduším. Tomu se říká epigenetický vliv a to je něco, co může mít případný vliv na to, zda se genetické vlastnosti organismu projeví a případně v jaké míře, anebn neprojeví.
Darované embryo (počasté z vajíčka dárkyně a spermie dárce) nebude mít nikdy geny od tří osob, ale pouze od svých biologických rodičů. Interakcí v děloze matky ale může docházet pravděpodobně k ovlivnění některých procesů. Tato ovlivní embryo jak vlastní, tak i darované, ale na vlastní genetické výbavě plodu se nic nezmění (ani na jadené ani na mimojaderné výbavě). Tedy jak zodpovědně či nezodpovědně se matka chová v průběhu těhotenství, tak může ovlivnit buď pozitivně či negativně budoucí zdraví a celý život dítěte.
@wrtulka no, tak to mi upřímně řečeno přijde logičtější než ten článek o "propouštění" genů matkou/nositelkou... sice je trošku škoda, že darovanému embryu nejde dát něco vlastních genů, ale faktem je, že by to znamenalo velký zmatky... takže geny jsou neměnné, zdraví ovlivnit lze. Tudíž vše při starém 🙂 díky, žes to vyšpiónila 🙂
Ahoj holky, poptejte se na car ve zlíně, samoplátci maj darované embrijko za 25000, i se zákrokem a na výběr máte 1-3 rozmrzlé embrijka na vložení, akorát navíc se platí jen pokoj, po zákroku si hodinku poležíte a jdete dom
@pavlina1976 ahojky, prosim ta, nevies, ci sa uziva pri darovanych embryjkach automaticky nejake imunosupresivum? prednison a pod? podstupila si KET v prirodzenom cykle, alebo stimulovanom? podstupila si v Jihlave este nejake vysetrenia? my mam 5 vklad za sebou, jedno zamlknute tehu, aktualne, a planujeme uz iba darovane embryjka vzhladom k veku, 41.
@dena22 Ahoj, je potřeba si nechat udělat imunologii!!!!! to je opravdu hodně důležité, kdybych si jí nechala udělat už před prvním, tak jsem byla těhotná hned....Mě našli zvýšené NK buňky a brala jsem metypred 6 týdnů před transférem a pak až do 16tt ve snížených dávkách. Mám endometriozu. A taky vysoký věk 🙂. Jinak jsem brala estrofen na sliznici 🙂
@pavlina1976 dakujem za info, ja mam urobenu imunitu, mala som mierne zvysene len cytokiny, a tzv. specificku bunkovu odozvu na cudzie spermie, ale to udajne pri IVF nie je problem, lebo sa spermie od vsetkeho ocistuju pred oplodnenim. Nemam ziadne protilatky, ani proti trofoblastu, ani NK bunky, len som bola zvedava, ze ci ked sa jedna o cudzie bunky celkove, ci to nejak nepoistuju. Mam spravenu aj hematologiu, musim po vklade pichat fraxik a anopyrin, mam syndrom lepivych dosticiek lahkeho stupna, a geneticky kodovanu zrazanlivost, ale tiez lahkeho stupna. Ale to nebol dovod, preco sa to stale nedari, ale nekvalitne embryjka. Preto uz pojdeme len do darovanych. Ty si ma motivovala pre Sanus. Teraz som cerstvo po MA. Po prvy krat sa mimi chytlo, ale prestalo sa vyvijat asi v 5-6 tt podla sona, nizke hcg, a to uz bolo s darcovskymi spermiami, ale moje vajo uz je stare, tak to nezvladlo. Preto vieme, ze co sa tyka maternice, tak to pojde, ale nie s nasimi bunkami. Ak mas pre mna akukolvek radu, co sa tyka Sanusu, budem ti vdacna, pojdeme do Jihlavy. Dakujem ti moc. A vsetko dobre.
@dena22 Ahoj, to mě mrzí, ale je vidět, že s darovanými je to tam 🙂. Já jsem si nechala zavést dvě, to je moje rada. I když embriolog říkal, že jsou obě nádherné a že budou dvojčata, tak vyhrál Vojtík. Neumím si představit, že bych si nechala vložit jedno a zrovna to, co to nedalo, takže i když jsou mladá a krásná embrijka, není to záruka, že vydrží🙂)))). Přemýšlela jsi o tom? Jinak v Jihlavě je to fajn, takové domácí prostředí a jestli půjdeš k dr Škurlovi, tak se nelekni, vůbec nemluví 🙂. Ale je to pašák, povedlo se mu to 🙂))). Dej vědět, jak pokračujete! Mooooc štěstí!
@pavlina1976 dakujem ti za vsetky slova 🙂 my sme vzdy mali zavedene dve embryjka. Skurl mi odpisal, ze dve embryjka za tu cenu 19 tis negarantuju, ze zalezi, ci sa budu vyvijat. Iba keby sa ani jedno z nich nevyvijalo, tak rozmrazia dalsie. Ale ano, vzdy by sme chceli vlozit dve. 🙂 Musim sa tomu prisposobit, ako sa to vyvinie, urcite dam vediet, ked sa to podari, a este raz dakujem, aj manzel 🙂
@dena22 Aha, tak to je asi nějaká trochu změna, protože mě tenkrát říkal, že rozmrazují vždy tři, aby ty dvě na 99% klapla 🙂. Tak se na to ještě zeptej 🙂.
@pavlina1976 mozno zmenili politiku, kedze bol o DE asi zaujem, resp.je zaujem, hlavne kvoli dobrej cene. Opytam sa urcite, moc dakujem este raz. 🙂
@katty77 Dobry den, ja jdu pres Gennet Praha, mela jsem na vyber typologii a za jedno embryo 1500euro. 🙂

@wrtulka to info o tom předávání genů je sice hezké, ale asi je dobré to brát s rezervou, jeden průzkum nic neznamená... I když bylo by to krásný... Nicméně na druhou stranu by to pak zcela zpochybňovalo celou asistovanou reprodukci vzhledem k párům, kteří přijímají darované buňky kvůli jejich genetické zátěži.... Darované buňky přece přijímají právě proto, že sami mají poškozené geny, znamená to tedy, že by tyto geny přesto mohli miminku předat? To se mi nějak nezdá... Ale celá asistovaná reprodukce je ještě mladá věda, takže ono se toho ještě vyvrbí víc 🙂