• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

IVF v utajení :-x Víme to jen já a manžel

26. srpna 2009 
ahoj Zulik. to je docela dost smutné slyšel od mamky něco takového. :frowning2: . Pokuď jsou starší taky bych jim to asi neříkala. Je to jiná generace. Taky se mi hnusý ty řeči, že za nich se žilo jinak. Že jsme moc zhnilý a že si za to v podstatě můžeme sami svým životním stylem. Ty zaručené rady taky moc dobře znám :slight_smile: . A taky u nás nefungovali :wink: . Až když jsme šli na vyšetření spermigramu bylo nám jasné proč. :slight_smile: . Gynekolog mi řekl no vidíte, ještě by ste se mi tady trápila a teď máme jasno. rok jsme to zkoušeli normálně. A řeknu ti, že jsem měla psychiku úplně v ....
Naprosto chápu tvoje rozhodnutí, většinou tě okolí rozhodí víc, jak ty sama. Proto jsem se rozhodla chodit do práce, mezi lidi, kteří to neví a umožní mi soustředit se na něco jinýho. :slight_smile:
23. srp 2009 v 18:20  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ili, moc gratuluji :slight_smile: Ale tys nikdy nečetla diskuze pod články o umělém oplodnění? :confused: Já už to teda ze zásady nedělám, ale zpočátku mě zajímalo, jak to vidí nezúčastnění, a otevírala se mi kudla v kapse... Moc a moc si přeju, aby naše děti po IVF nikdy takový "lidi" nepotkali :confounded: Z některých těch názorů je mi opravdu zle :pensive: Takže to beru tak, že já to mám v hlavě srovnaný a já, můj muži i mí nejbližší na to nahlížíme čistě racionálně, ale z cizích lidí, z těch mám strach... Nebo ne z toho, co si myslí o nás, ale z toho, jak by se to jednou mohlo dotknout našich dětí. V dnešní době stačí, že je někdo chytrej a dobře se učí, aby byl terčem posměchu, takže nechci vědět, jak by se chovali k dětem z IVF. Mě totiž děsně iritujou lidi, co o tom vědí houby, netouží po tom dozvědět se víc, ale svůj naprosto odsuzující názor mají jasnej :unamused:

Bamsmudla, u nás je problém právě s těma triploidama - bohužel se to nedá nijak obejít, jen se snažit získat co nejvíc vajíček a doufat, že pár dobrých se jich najde. A s tím, jestli je lepší, když se to nezdaří rovnou, nebo otěhotnět a pak potratit - kůň ví, takhle mám aspoň jakouž takouž jistotu, že otěhotnět dovedu. Ale mizérie je oboje, to zase jo.
23. srp 2009 v 18:27  • Odpověz  •  To se mi líbí
To je blbý. Nejlepší by bylo, kdyby těch pokusů, které jsou dotované bylo alespoň 10 a i to je málo. S tím potratem, jedna holka tady psala, že potratila v 5 měsíci těhotenství dvojčátka. Psala chvíli po tom a bylo oprvdu hrozné to číst. Proto si myslím, že když už to nemá vyjít, tak raději hned na začátku. Ale tím tě nechci strašit. Člověk celou dobu musí myslet pozitivně. To si říkám pořád. A pak příjde chvilička, taková ta potvůrka a myslím černě. Takže hlavně pozitivně. :slight_smile:
23. srp 2009 v 18:38  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tak to jasně, radši 8.tt než 18.tt nebo nedejbože 38.tt :confounded:
Někomu stačej dvě IVF na tři děti (nebo jen jedno IVF, když se dařej i KETy) a někomu se zadaří třeba naposedmý, to je holt život... Hlavně, aby se vůbec zadařilo někdy a pak člověk na všecko ošklivý zapomene :wink:
23. srp 2009 v 18:43  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jj, už aby to bylo. A pak na ně budeme nadávat a rozmazlovat. Taky mám známou, ta měla 1 IVF neúspěšné, po druhém se jim narodila holčička a nechtěli jedináčka, tak to dali znovu a čekají dvojčátka. Její z toho nadšený moc nebyl. Ale ona je nadšená :slight_smile:
23. srp 2009 v 18:47  • Odpověz  •  To se mi líbí
Děkuji bamsmudlo, já chodila napřed do Ostravy, hrůza a děs, tak jsem přešla a převezla s sebou i moje mražáčky do Olomouce do fakultky. Holky je to fakt rozdíl soukromý CAR a státní, v soukromém jsme platili 2x tolik a za menší dávky. ve státním jsem měla koňské dávky a za léky injekce nedoplácela ani kačku. Měla jsem vše co šlo, takže jsem si zaplatila pouze nadstandarty, jinak vůbec nic a ten přístup a poctivost, jde vidět že ve státním jim nejde o peníze, protože jsou placeni státem stejně a nemusí šidit a oklrádat. :slight_smile:
23. srp 2009 v 19:48  • Odpověz  •  To se mi líbí
Teda. A kolik tě to vyšlo. Já chodím do Repromedy v Brně. Nevím jestli je to tam drahé. Jedno IVF i s PDG nás vyšlo zhruba na 80.000 a druhé 33.000. To už jsme měli bez PDG, protože už nebyli penízky. A co ti všechno dávali a dělali. Je fakt, že mě překvapilo, že mi u prvního nedělali ani stěry. A u druhého IVF už ano a měla jsem tam nějaké špatné bakterii. Takže nevím. Asi na tom něco bude.
23. srp 2009 ve 20:15  • Odpověz  •  To se mi líbí
Bamsmudla, to jsou šílený částky! :astonished:
Já chodím do státního a doplácela jsem 4000 na Puregon pera (2000 IU), kdybych kejvla na jejich standard, tak jsem to měla zadara. No a jinak nic, ICSI jsme nepotřebovali (ale jinak je to cca 5000), PK je u nás na doporučení embryoložky zdarma (já ji neměla), mražení taktéž (to jsem taky neměla, ale teď to chtějí zpoplatnit cca 3000) a u AH otevřeně tvrdí, že je to tahání peněz z kapsy a ve valné většině případů to má nulový přínos. Takže když to tak počítám, jestli teď budeme mít Puregon + ICSI (kvůli těm triploidům to zkusíme, i když se oplodnilo vždycky všecko), PK a bude i co mrazit, tak by to nemělo přesáhnout 12000 na doplatcích :confounded: KET pak cca 2500. Jo a 30 Kč poplatek :grinning:
Není Repromeda takové to zařízení, kam lákají na IVF cizince? Jestli si to s někým pletu, tak se omlouvám, ale tuhle jsem četla v Reflexu takovej článek... Ne, sorry, to byl Reprofit, ale stejně to stojí za přečtení:
http://www.reflex.cz/Clanek31816.html
23. srp 2009 ve 21:32  • Odpověz  •  To se mi líbí
Upně koukám, ten Puregon výjde zhruba stejně. Ale platili jsem 17.700 za zákrok. No teď už je to jedno. Ale nevěřila bych, že v tom může být takový rozdíl. Do Repromedy chodí i cizinci, ale asi ne tolik jak do Reprofitu. Ten článek je docela dost zajímavý. Nevím jaká klinika to dělá v Brně. Asi nemocnice u sv. Anny, ale napíšu holkám a zeptám se jich, kolik jim to tam vyšlo. Ten finanční rozdíl je neuvěřitelný.
23. srp 2009 ve 21:58  • Odpověz  •  To se mi líbí
Taky mě to dost šokuje :confounded: Jinak tu mám výpis z pojišťovny - samotné IVF účtují pojišťovně 26 000 (takže jestli si ještě vám řeknou o 17 700, tak to je pěkný) + dalších pár tisíc za narkózy a léky (Diphereline, Puregon, Utrogestan...).
23. srp 2009 ve 22:18  • Odpověz  •  To se mi líbí
len: ahoj :slight_smile:, tak vidím, že už se u vás příčina našla... a čím to je, to se asi neví, že? S těma důvodama, proč to ivf v práci nehlásit naprosto souhlasím...máme v práci holky, které to netají a všichni ostatní se o nich vždycky velmi rádi na to téma baví (i když ne ve zlém) a to teda nechci... i když je mi jasné, že taky vědí, že nám pomohli nějak doktoři, ale neví přesně jak :slight_smile:, teda asi... Jinak ve Zlíně ivf komplet (icsi i AH i léky) cca 27000,- Kč... to PDG stojím myslím jedno embryo kolem deseti tisíc...

bamsmudla: no, já vždycky spíš myslím trochu negativně, abych pak nebyla smutná až moc...ale nicméně takový ten obecně pozitivní cíl, že se to povést jednou musí, to jsem měla a doufám, že si ho udržím i při druhých pokusech, i když to už není tak důležité... a jinak souhlas, je lepší přijít o dítě dřív, nicméně je jasné, že po mých zkušenostech /přišla jsem o dvojče před porodem v 36. týdnu/ už mi připadá deprese z potratu v 6. týdnu jaksi menší, nicméně pro toho, kdo to prožije poprvé, to může být dost hrozné i tak...
23. srp 2009 ve 22:28  • Odpověz  •  To se mi líbí
Fialinka to je mi moc líto, on už je hrozný každý pokus, který se nepodaří, natož, když o mimi příjdeš v takovou dobu. Je super, žes to zvládla. Taky jsem si říkala, že by se člověk neměl tolik těšít. V prvním IVF jsem si byla jista, že to vyšlo. Měla jsem pozitivní test a jaké pak bylo zklamání, když z krve vyšlo, že těhotná nejsem, teď mám strach si jakýkoliv test dělat.
24. srp 2009 v 11:36  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj Fialinko :slight_smile: Jurášek už je takovej velkej kluk!! :dizzy_face: Vzpomínám, jak jsme spolu začínaly na Mojžíšce...
Jo, na tebe jsem vzpomínala a nadávala si, že si ten 8.tt moc beru, ale samozřejmě to nepomohlo :pensive: A kupodivu mi nebylo o nic líp, i když to neklaplo vůbec. Člověku je prostě nejhůř, když něco prožívá, i když z dlouhodobějšího hlediska ten 8.tt pochopitelně přebolí mnohem snadněji...
Jinak u nás se neví - proč to tak je, jak to ovlivnit a jestli je to opravdu jediná skutečná příčina, každopádně je to značně neobvyklé. Můj báječnej doktor mi pověděl, že u mě není vyloučený přirozený těhotenství a ať se nebojím, že bych porodila postižený dítě (a že triploidita je druh postižení, které když už výjimečně porozeno, dožívá se maximálně pár týdnů), že je příroda dost chytrá a většinou to potratí maximálně do druhýho trimestru :angry: Jenomže na to já nemám. Popravdě bych se asi klepala otěhotnět přirozeně, aby mi pak ve 12.tt pověděli, že to musím ukončit :pensive:
24. srp 2009 v 11:43  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahoj holky do tohoto tématu nepatřím protože ivf neplánujeme není potřeba ale chci se vyjádřit zda říct nebo ne. já bych to řekla asi jen svojí mamce a kamarádce, a neřekla bych to ani pak kdyby se oplodnění fakt povedlo. zrovna totiž se našim sousedům podařilo mimi po mnoha letech až po několika pokusech na IVF, o tom že chodí na umělko nikomu neříkali a lidi je drbali proč mají 2 kočky a nemají děti ale pak se povedlo a oni řekli jak to bylo tak lidi se stejně nechytli za nos ale začli útočit ještě víc, řešit jestli je neplodný on nebo ona,kolik to stálo aj. teď už mají holčičku a půl města (jsme malé město) když jí potká s kočárem tak se otočí a řekne koukej to je to děcko ze zkumavky. dokonce se vyrojili i staré babizny co nahlíží do kočárku aby se podívali zda má mimi všechny prsty :angry:
24. srp 2009 v 11:44  • Odpověz  •  To se mi líbí
holky jak tady píšete o utajení má to hodně moc do sebe ..nejsem v situaci že bych mlžila ,ale je fakt ,že cítim velký tlak ze všech stran, když to každej ví a pak se furt ptají...je to vysilující a někdy toho lituju že jsem se vůbec přiznala a nenechala to až na náhodě až by se třeba povedlo ..
24. srp 2009 v 11:45  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jo, Strouzek, to je ono... My tu máme na malým městě taky spoustu drben a jedna mi nedávno nadšeně povídá, jak sousedka zázračně otěhotněla snad po sedmi letech od svatby a čekají dvojčata - holku a kluka (dvojvaječná). Pokud na to baba nahlíží jako na zázrak (no, on je, i kdyby po IVF, že :slight_smile:), tak paráda. Já si pomyslela svoje (samo, že to sousedce moc přeju, ale nějak do toho vidím víc) a říkala si, jak by se asi naše drbna tvářila, kdyby tušila... Až se narodí holka a kluk po sedmi letech manželství mně, asi jí to bude divný :grinning:
24. srp 2009 v 11:50  • Odpověz  •  To se mi líbí
nevim co se vůbec lidi staraj ,člověk má svých starostí dost a děti ti nikdo krmit nebude ,já tohle nechápu proč jsou lidi tak zlý ...ale má strouzek pravdu ..lidi koukaj na umělko jak kdybys pak vozila v kočáru robota a ne dítě z masa a kostí ..páč je malá osvěta to je celý problém ,lidi ví prd ..
24. srp 2009 v 11:54  • Odpověz  •  To se mi líbí
Lidi se nuděj. A potřeba drbat je u některých jedinců tak zakořeněná, že bez ní nemohou žít. Takže když už jeden žije bez excesů ve spořádaným manželství, nemá žádný skandály, chodí do práce a jezdí na dovolenou, nehádá se s rodičema ani partnerem, tak něco divnýho na něm být musí, ne? :wink:
24. srp 2009 v 11:56  • Odpověz  •  To se mi líbí
no jasně chybí mu třeba aspon spermie a na tom se lidi popasou ne? dyt jeho tatík byl přeci takovej samec a on nemá ..já mám lidi celkem ráda ,ale v tomhle mě taky zklamali a už nevěřim ,že se každej ptá ,že by tomu přál
24. srp 2009 v 11:58  • Odpověz  •  To se mi líbí
No já jsem se dostala po roce a něco do fáze že můj názor je neříkat nikomu nic ani o přirozeném snažení ani o ivf!! Já udělala v tomto velkou chybu, když jsme se vzali všude jsme rozhlásili že se začínáme snažit, otěhotněla jsem za 4 kalendářní měsíc, těhu už jsem byla ale věděla jsem to cca 2 dny no a jeli jsme ke tchýni na oslavu s tím že to až všichni přijedou oznámíme to no ale nestihli jsme to. sedla jsem si, už tam seděl rodinný známý který začal rýpat jakto že se snažíme 4 měsíce a já nejsem těhu, jestli jako jsem neplodná, tak jsem mu řekla jak ví o snažení a on že od tchánovců že večer na grilovačce se všichni bavili tím že se snažíme a nic, že asi jsem neplodná aj.!!!!!! po 4 měsících od vysazení HA!!!!!!!!! j :angry:

to jsem neudýchala a vstala jsem že těhu jsem a že tohle je fakt hnus. Místo aby se mi omluvili tak řekli že se mnou cloumají těhu hormony. Řekli jsme to tedy manželově rodině takhle, mojí jsem to taky hned oznámili, to samé v práci prostě věděli to totálně všichni. Jenže došlo k potratu a lidi se rozdělili na dva tábory, jedni nevěděli jak se ke mně chovat a druzí to hrozně řešili jakto že k tomu došlo, pak následovali kecy typu jakto že nejsi do měsíce od potratu těhu když je jako pohnojeno, kecy typu jak na to nemám myslet aj rady někoho kdo neprožil potrat a následně mu nešlo skoro rok otěhu, tak z toho se mi dělalo zle a došlo tak daleko že jsme si s manžou přišli jako dupající králící kteří musí splnit nějakou kvótu a ne jako dva lidi kteří touží po mimi.

Dokonce se mi stávalo když jsem dostala menzes že jsem neměla nervy z toho že zase nic ale že se mě zase někdo zeptá a já mu budu muset říct že další měsíc to nevyšlo a uvidím ten udivený často vystrašený pohled. Dokonce to došlo tak daleko že jsem se začla vyhýbat všem lidem z obavy že budu muset zase odpovídat na dotaz jakto že nejsem pořád ještě těhu. poslední kapka byla v práci ve chvíli kdy přišla kolegyně ukázat miminko a šéf na plnou hubu před všema kolegama řekl že si ho musím taky pochovat abych se nakazila když teda nejsem schopná pořád otěhu a když jsem mu pak volala že potřebuju volno z rodinných důvodů tak se mi vysmál do telefonu že ať nelžu že určitě mám ovulaci a myslím si že když budu sexovat celý den že se to podaří!!!!!!!!
24. srp 2009 ve 12:12  • Odpověz  •  To se mi líbí
Lenkacar tak to je pěkně hnusný. Nedovedu si to představit, jak se ti lidi můžou cítit. Nejhorší je až to někdo pak řekne te malé. Přitom má rodiče, kteří jí moc chtěli a byli ochotni udělat pro to, aby ji měli maximum. Nechápu to, jak někdo může být tak hnusný. Každýmu, kdo je takový bych přála stejné problémy a zkušenosti.
24. srp 2009 ve 12:12  • Odpověz  •  To se mi líbí
len no co, radši ať babizny věří v zázrak než aby se mi koukali do kočáru jestli má to naše zkumavčátko dvě oči a 10 prstů :stuck_out_tongue_closed_eyes: hlavně bych pak měla asi nervíky z dětí, představa že mému dítěti jednou někdo řekne výškrabku stejně jako mému spolužákovi který byl adpotovaný a celou základku poslouchal že je ze smetiště, tak to bych fakt nepřežila.
24. srp 2009 ve 12:16  • Odpověz  •  To se mi líbí
Stroužek to to raději nikomu neříkat. Je to hnus
24. srp 2009 ve 12:18  • Odpověz  •  To se mi líbí
Naprosto chápu všechny, které se rozhodly neříkat nikomu nic.
Hodně lidí je "jednodušších" a nedokážou se vůbec vcítit do pocitů páru, který nemůže otěhotnět a ještě trousí rádoby vtipné poznámky...
Vidím na švagrové, jak si přidělala starosti, že na sebe všechno "napráskali".
Chyba je na straně jejího manžela, ten je bez šance na biologicky vlastní dítě.
Těch rad a receptů! :zipper_mouth:
A těch posměšků.
Vlastní rodiče jí radili, ať někde v práci opře skladníka.

Tcháni se dozvěděli, že mimčo chceme až asi po dvou letech, co nám to nešlo. Nakonec jsem se dozvěděla, že když "nemůže zabřeznout koza, tak se vymění cap..." a další podobné nechuťárny.
Prostě chlap, který se v 18 musel ženit, protože mu ujely nohy, nedokáže pochopit ty nervy.

A další kapitola jsou ty soucitné pohledy a rady - staré známé, otřepané: nemysli na to, jeďte na dovolenou - v ten moment bych poslala na dovolenou onu dotyčnou - ale do míst, kde slunko nesvítí. :angry:

Když jsem skoro po 4 letech otěhotněla a pořád jsem měla nějaké problémy, tak mi zase kamarádka, která otěhotněla na první pokus říkala, že se nesmím tak nervovat, ale že mě chápe, že ona má nervy taky....ona, která je doteď naprosto bez problémů!

Kamarádka má chlapečka z umělého a říkala, že půlka vsi o malém mluví jako o tom"ze zkumavky".
Lidi jsou zlí, spoustu věcí si domyslí a to i to, co není pravda a není potřeba jim dávat další podklady. :stuck_out_tongue_closed_eyes:
Jen ať hezky pátrají sami. :angry: :grinning:
24. srp 2009 ve 12:28  • Odpověz  •  To se mi líbí
jojo holky a můj vtipný strýc na to řekl ,,a prosimtě Lenko v naší rodině nikdá problémy nebyly ,tak si skoč jinam ,,fakt holky lituju že jsem byla upřímná a všem řekla na rovinu že zkoušíme IVf,už bych to neudělala,dokonce přemýšlím ,říkat že jsme se na to už vykašlali a zkoušet dál ..v utajení
24. srp 2009 ve 12:37  • Odpověz  •  To se mi líbí
Muzu vam sem pridat svou zkusenost. Narozdil asi od vetsiny tady jsme se IVF netajili (ale take nehlasili na potkani). Moje rodina (rodice, sestry s partnery, babicky) je fajn, mozna se nekdy hloupe zeptali, protoze se s tim nikdy nesetkali. My jsme se jim snazili, co mozna nejvice vysvetlit, co podstupujeme, co se deje. A mela jsem v nich vsech uzasnou podporu. Jsem si jista, ze to nepustili dal. Ani mezi sebou to nediskutovali, informace sli jen od nas k nim. Treba v den OPU jsme u nas poradali rodinnou seslost, jiny den nesel, to bychom se nesesli. Takze jsme jim popsali, co jsme ten den podstupovali ... Zajimalo je to. Pak tu je manzelova rodina, kde je tchyne. Ta me nikdy nemela rada (nechtela nam jit na svatbu, vecne sceny, kdyz jsme u ni), tam jsme jednou rekli, ze se o miminko snazime, ale museji nam pomahat dr. (zkouseli stimulaci clostilbegytem). V tu dobu mi bylo z leku hodne zle, tak jsme ji rikali, ze mi neni dobre z leku, ktere nam maji pomoci k miminku. Jeji reakce byla takova, ze to mame vzdat a byt bez ditete. Ze kdyz nam k miminku pomahaji doktori, ze bude postizene. Krom toho, ze tohle povazuju za hodne sproste chovani, tak ji spis podezrivam z toho, ze ona nam preje, aby se nam nepovedlo. Nejlepe, kdybychom se rozesli a ona mela syna opet pro sebe. Ted jsem 9tt a tchyne nema tuchu, ze se povedlo. :grinning: A zatim nevime, kdy ji to reknem. Take jsme se nebavili, jestli ji nezalzeme, ze se to nakonec povedlo prirozene. Sice ma VS, ale tak hloupou zenskou jsem jeste nevidela. :frowning2:
V praci jsem to nemusela resit, jsem OSVC. A kamaradi to vedi, mam pocit, ze vetsina. Jsou podpora, stejne jako rodina. Obcas maji nesmyslne otazky, jestli jsme si mohli vybrat pohlavi a podobne. Tak vysvetluju. Beru to trochu tak, ze sirim osvetu. Me nevadi o IVF mluvit. Nevadi mi, kdyz ma nekdo naivni ci hloupe otazky, pokud neni zly. Myslim, ze to nikdy nikdo diteti do tvare nevmete, stejne to zrejme bude vedet od nas. Az se zepta, jak vzniklo ... Tak rekneme, ze nam musela pomoci dr., abychom ho/ji meli a jsme moc radi. Navic si myslim, ze IVF resi vsichni ted, maximalne jeste budou resit, az se prcek narodi. Ale za dva roky uz po tom nestekne ani pes.
24. srp 2009 ve 12:40  • Odpověz  •  To se mi líbí
leni - to znám taky - u nás nikdy problémy nebyly.... Švagrová se švagrem mají problémy, my je měli taky.
Holt jsme od děcek jedli fůru chemie, samý stres...
A ještě mě fascinuje jedna rada: máš problémy otěhotnět, tak si dej žádost o adopci, to určitě otěhotníš. :stuck_out_tongue_closed_eyes:
No a ještě jsem zjistila jednu zajímavou věc - většina nezasvěcených si myslí, že IVF je zcela zdarma. :grinning:
To kamarádka valila bulvy, když jsem jí říkala, že o něm uvažujeme, ale že musíme našetřit. :sunglasses:
24. srp 2009 ve 12:43  • Odpověz  •  To se mi líbí
taky mi přišlo normální o tom mluvit ,nestydim se za to ,ale po těch věčných neúspěchách mě to nějak vysiluje neustále odpovídat na blbé otázky ... :wink: ,pro mě blbé ,páč jsem už podrážděná ,z léků je mi na prd a furt se nevede ..
24. srp 2009 ve 12:44  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj, já mám podobný názor jako Anlek. My jsme taky IVF před rodinou a nejbližšími kamarády netajili, nikdo nám k tomu nic negativního neřekl a všichni nás podporovali. I v práci jsem to řekla, ale já mám práci dost specifickou, dělám si sama na sebe a každýmu je šumafuk, jestli otěhotním, nebo ne. Kdybych byla zaměstnanec, tak to asi říkat v práci nebudu.
Neříkám to nikomu na potkání, že se snažíme o dítě a podstupujume IVF, ale když se někdo zeptá, tak řeknu, že máme problém (info o IVF řeknu jen někomu), že nám to zatím nejde a lidi sklapnou a už se nikdy víc na to nezeptají. Já razím heslo "Pravda osvobozuje". Neumím si představit, že bychom to nikomu neřekli a já si musela vymýšlet kdovíjaké historky.
Dneska je IVF naprosto běžnou věcí, lidi se s tím setkávají čím dál tím víc, i se o tom píše a mluví v médiích, za chvíli to přestane být něco výjimečného. Že by kvůli tomu mělo problémy moje potenciální dítě takto vzniklé, tak to si vůbec nemyslím. Vždyť se dneska pořádají naprosto veřejné srazy dětí ze zkumavek, a kolik tam chodí lidí!
Mám několik známých, kteří děti z IVF mají a taky se tím nijak netají.
24. srp 2009 ve 12:49  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahojky, jsem asi taky jedna z tech mala holek, o kterych defakto vsichni vedeli, ze podstupujeme IVF i v praci jsem to rekla, sefka by me stejnak prokoukla :grinning: popravde me bylo a i je fuk, co kdo rika, postupem casu az budou holky vetsi a budou trochu chapat o co jde, jim to stejnak rekneme, diky tomu, ze to kazdej defakto vedel, nas hodne lidi podrzelo, rodina se vubec nevyptavala, co to to IVF vubec je, pac jsem jim rekla o co go :wink: a dal je uz absolutne nic nezajimalo

zdravim Len, jak vy valcite?

jiank samo, Vas chapu pokud to nechcete uz z jakehokoliv duvodu rict, vzdyt je to preci jen Vase vec, a nejste povinni to troubit do sveta :wink:
24. srp 2009 ve 12:53  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tvůj příspěvek