Jak neřešit věk a přijmout životní situaci?
Ahoj maminky,
potřebuji se vypsat. Mám dnes smutnou náladu, protože jsem si začala uvědomovat, že život nejde podle plánů. Letos v létě mi bude 36 let a stále nemám druhé dítě, které si s manželem moc přejeme. Jedno dítě jíž máme (8 let). Po mateřské jsem si na další dítě netroufala, proto jsem šla do práce. Plán byl, že vyřešíme bydlení a pořídíme si další dítě, do 35 let bude porozeno. Bohužel přišel covid, manžel řešil práci, byt jsme koupili na konci roku 2021 a půl roku se opravoval. Takže vhodná doba na druhé dítě přišla v létě 2022. A ono to přirozeně nejde a nepůjde. První dítě šlo hned a druhé skoro 2 roky nejde - nebo jde, ale ze 4 těhotenství 3 x zamlklé a 1 x ukončeno pro VVV., vše během roku a půl. Najednou mi je skoro 36 let, druhé dítě nemám a pokud se dočkáme (řešíme IVF) budeme už patřit k těm starším rodičům. Omlouvám se za román, ale padlo to na mě. Máte recept, jak neřešit věk a být nad věcí?
To je tak, když člověk něco plánuje. Taky jsem si naplánovala jak budu mít první dítě do 27 a druhý do 30. Vlítlo mi do toho onko onemocnění, kvůli kterýmu jsem musela čekat. Když už jsme konečně mohli, tak první mimoděložní, druhý zamlklý. Až teď ve 29 letech a manželovo 35, budu za pár týdnů rodit první dítě.
Zkus to přijmout, jsou věci, který člověk neovlivní ani kdyby se zbláznil. Znám mnohem starší mámy, který měly třeba teprve první dítě. Dneska už je to jiný, neřeší se to. Nejdůležitější je, jak se cítíš ty. 🙏🏼 Moc držím palce.
Já ti k tomu doporučím pár věcí, které jsem zjistila pozdě (takže mám sama jenom jedno dítě a ještě po 40 letech věku):
- kdybyste chtěli dítě adoptovat, tak se snaží, aby rozdíl věku matky a dítěte byl max 40 let, takže pokud i jen uvažujete o adopci, chce se starat co nejdříve (ale nevím, jak to je přesně s tím, že jsem někde četla, že ty, co se ještě pokouší o IVF, vylučují)
- kvalita vajíček po 40 letech věku drasticky klesá - jděte klidně co nejrychleji do všech metod a případně běžně do darovaných oocytů klidně i dříve
- pokud budeš toužit udělat místo dalšímu dítěti, tak pořád existuje pěstounská péče, pěstouny se můžeš stát i v 50ti a znám pár dětí, co šly do pěstounské péče v pozdějším věku než jako miminka a jsou to super děcka (no, puberta jednoho dává zabrat a další v ní ještě nejsou, ale pořád to jsou super děcka)
- a i život s jedním dítětem je plnohodnotný, dá se s ním dělat kupu blbin a popravdě v některých situacích jsem si říkala, že mít už dítě, tak možná další IVF i vzdám (ale to už nevím, o druhé IVF jsem se pokoušela když mi bylo přes 45 a to už jsem vlastně nevěděla, zda na druhé dítě vůbec mám)
Držím palce, ve 36 jsi z hlediska IVF ještě mladice, žeň to co nejvíc kupředu, první pokus je většinou spíše test, jak tvé tělo reaguje na hormony, ale holky kolem 35 let často otěhotní na první pokus, ale pravděpodobnější je druhý či třetí.
Ahoj nevěš hlavu, přes ivf to půjde jen si nech udělat genetiku embryí ve tvém věku a po tolika abortech a VV už je to nutnost a tak stará nejsi bože ve 37 letech porodíš dnes průměrný věk rodičky bych řekla. Já měla druhe ve 40 a cítím de super mladá sexy mama, na svůj věk VYpadam skvěle a dítě nás úplně omladílo máme věkový rozdíl mezi dětmi 10 let s je to fajn druhy syn skvěle pomáhá je super parťák a není to takový zátah jako dvě malé decka proste každé tehu i dítě si plně užiješ, za mě výhoda… tak to ber pozitivně
Já taky pořád řeším věk, největší depku mám co mi padlo v listopadu 35. Pořád je někde otázka jestli jít/nejít do druhýho dítěte, můj rozum říká že neexistuje. Ale nedávno jsem se na tohle téma bavila s mojí praktickou doktorkou, a ta se smála, že stará fakt ještě nejsem, že v tomhle věku mají lidi normálně děti. Tak se nestresuj a zkoušejte to 🍀🍀
Po 3 potratech máš nárok na lázně, mám tady článek, mohlo by ti to pomoct i psychicky, já si to moc užila a otěhotněla na první dobrou po nich. Lázně by měly být i dřív než invazivní zásahy jako IVF, ale to ti bohužel lékaři neřeknou. Měla jsem za sebou 3 těhotenství - první syn se narodil 33+1, pak potrat v 11., tedy zamlklé těhotenství a porod ve 23.t., až z posledního těhotenství máme donošenou slečnu, celkem tedy 2 děti a věřím, že i ty lázně pomohly, narodila se měsíc a půl před mými 35. narozeninami. Držím palce!
Hlavně co mě napadlo aby si timhle honem na miminko nepřišla o dětství prvního ditete, ty obstrukce v minulých dvou letech musely být těžké.
Ja budu mit 37 a jsem.tehotna citim se skvele 😎 bud v klidu vek rodicek se stale posunuje 🤪
Tak já bych šla na IVF a neztrácela čas. Plus genetiku. 2 roky se nedaří, tak to už chce tomu pomoct🙂
Na druhou stranu je tu na fóru spousta žen, které nemají ani to jedno dítě. Takže když to po tobě čtou, říkají si tvle ať je vděčná a šťastná a spokojená s tím co má.
Tím nezlehčuju tvoje pocity a zklamání z toho že se nedaří mít druhé dítě. Ale základ je být spokojený ( navíc když máš už rodinu) a vděčný i za to jedno dítě.
Takový je život. Ne vždy máme to, co si přejeme. To je život. Nejhorší jsou očekávání a jejich nenaplnění. Chce to se vrátit do teď a tady a nezapomenout žít přítomností a být vděčný a spokojený za to, co je. Ne hledět na to co nemáme, ale hledět na to co máme.
Plus v ČR jsme ovlivněný socialistickou kulturou až hrůza, kdy přece ještě naše maminky měly dítě ideálně do 25ti😅. Žiju v zahraničí a nikdo tady věk matek neřeší!! Nikdo na ně netlačí. Většina žen tu má první dítě mezi 32-40. Takže si zkus zapřemýšlet i o tom, jestli se v 35 zbytečně až moc netrápíš kvůli věku a jak moc na tom má přičinění okolí nebo kultura v naší zapadlé kotlině. Příjde mi že jsi na tom psychicky hodně dole, ale uvědom si, že máš ještě 5 let určitě 😉👍
36 mi bude v pondělí a jo, taky mám depku, když si člověk uvědomí, že je třeba v půlce 😂 mám osmiletou, druhé ani kdyby čert na koze jezdil, ale v dnešní době to není žádný věk. Nezoufej, třeba to přijde samo, i když ne hned.
Moc všem děkuji za odpovědi. Jste tady zlaté a umíte povzbudit! ❤️🙏 Máte pravdu, že nemá cenu řešit něco, co nejde změnit a zpětně si vyčítat, že jsem měla něco udělat jinak. Nad IVF jsme přemýšleli a je to úplně poslední možnost, kdybychom to nezkusili, tak bychom zřejmě zpětně litovali. Pokud to nevyjde, tak jedno dítě máme a jsme rádi že syna máme! Máte pravdu, že věk rodiček se zvyšuje, už teď to vidím na rodičáku, že patřím k těm mladším maminkám. Takže u druhého dítěte budou na tom maminky podobně věkově, takže nebudu snad vyčnívat, jako ta "stará" máma.
Za 2 mesice mi bude 35, deti mam dve a nechtela jsem ani jedno 🤷♀️
je jen malo lidi, kterym jde vsechno podle planu. Jen ubira energii se tim zabyvat. Stejne jako ty deti 🤣
36 let ještě krásný věk na to mít dítě- já osobně mám 36 let a čekám třetí dítě, které bylo nechtěné a neplánované....jak už nekdo psal výše, my si něco naplanujeme ale život to dokáže nekdy totálně zamotat, promíchat a zmenit.
Na miminko se nakonec těšíme a nechali jsme si ho. Jinak k tomu věku. Můj muž má 53let, na termin porodi má mít 54let. Já 36, žijeme sami v cizině, žádné extra uspory nemáme, vlastní bydlení taky ne.
Vy máte aspoň koupený byt, nějakou jistotu, i kdyby jsi porodila za dva roky či i později pořád to není žádná tragedie. Vše má své pro a proti. Jen každý z nás má jiné hodnoty a preference.
Nestresuj se zatím věkem, na to mo máš moc nízký 😉😉😉😉
Přeji ať vám miminko co nejdříve vyjde❤️
Bude líp..takové období má občas každá...my čekali s prvním až dostavíme...první dcera byla hned, porod čerstvých 33. Druhé jsem.si vysnila po 3 letech, povedlo se hned, ale jako u vas VVV a ukonceni v 16tt. Pak to chvili neslo, ale prislo to. Rodila jsem v 37letech. Letos budu mit 40, rikam si, ze by bylo leosi zacit driv, ale neda se...aspon nas ty mladsi dezi pocitove omlazuji. Drzim pesti, ať se brzy povede...🍀❤️
Já tě také podpořím, teď v únoru mně odzvonilo 36 a také jsme v procesu IVF. Též nám nejde druhé dítě máme krásnou, zdravou 4 letou holčičku ,ale přirozeně už kvůli problémů u manžela neotěhotnim. V procesu IVF jsme od září, ale museli jsme měnit kliniku a jelikož já sama mám nějaké zdravotní problémy s reprodukcí nemají nic společného, ale než budu moct dostat hormony, musím mít ještě určitá vyšetření. Strašně se to všechno táhne, řešila jsem každý uplynulý měsíc . Loni jsem 35 narozeniny probrečela, letos už jsem trochu psychicky jinde. Snažím se užívat si dcery jak jen to jde. A nějak to prostě bude, stará se opravdu necítím. Jak se říká člověk míňí, život mění. Buď v klidu 🙂
36!? Co bych dala za 36😅 mně je 41 a půl a mám bezmála dvouletou holčičku a sedmileťáka. Jsem šťastná, že mám tak malé děti. Neumím si představit, mít třeba už 15 leté děti 😅🙈 cítím se s nimi velmi mladá 😊
Bude mi v květnu 38 a v lednu se mi narodila moje první dcera. Miluju svou práci a hodně jsem zvažovala, zda mít dítě, které vše totálně změní. S manželem letos oslavíme 21 let, co jsme spolu. Nakonec si člověk říká, co tu po něm zůstane, když ne děti a navíc manžel po dětech vždy toužil. Ale nikdy mě do ničeho netlačil. Za to jsem mu vděčná i za to, že se mnou zůstal, i kdybychom na konec byli bezdětní. To že je mi tolik, kolik mi je, žádný doktor nekomentoval. Těhotenství jsem si užívala, žádné nevolnosti, otoky, kila navíc. Naopak jsem ještě zhubla, možná díky těhotenské cukrovce, kdy jsem se fakt hlídala v jídle. Až v úplném závěru jsem měla problémy s tlakem. Do práce jsem chodila úplně normálně do nejzazšího termínu možného nástupu na mateřskou. Mám 7 týdenní dceru, je to náročné, ale po večerech zvládám i trochu pracovat. Věk je jen číslo a ať si každej říká, co chce. Je mu do toho úplný prd. Naopak jsem ráda, že nemusíme jako jiní mnohem mladší rodiče řešit finance a bydlení. Vše máme a tak si to naše mimčo užíváme v pohodě a "klidu" 😉
@rozitta já to cítím stejně. Mě je 38, děti 3 a 4 roky a vůbec si nedovedu představit, že bych měla třeba už 15 lete dítě. Bych si připadala daleko starší. 😀 takhle jsem furt mladice. 😀
Ono miminko treba prijde,ale kdyz ho clovek chce,tak to vetsinou nejde....a 36let je krasny vek,ja mam 39let a ted mame 4mesicni sedme miminko a jsem stastna...hlavne se dej do klidu,ikdyz je to tezky....a pak ,kdyz to nepujde,zkusila bych IVF🍀🍀❤️
ja jsem vek ve spojitosti s rozenim deti resila driv hodne, mela jsem pomyslny strop 35 let a i to uz mi prislo jako hodne a mit deti pozdeji jsem povazovala za naprosty nerozum. videla jsem to tak, ze pres hranici 35 nejede v zadnem pripade vlak. zpetne rikam haha. 🙂
po porodu 2. syna ve 35 letech jsem mela pocit, ze nejsme kompletni, ten pocit byl velmi intenzivni, vubec neslabl, dokonce jsem po 2. synovi 2x potratila, z toho jednou ve 2. trimestru vyvolany potrat kvuli VVV a podruhe mono dvojcata koncem 1. trimestru a stejne jsem si nedala rict a ve 39 jsem si porodila naseho tretiho syna. 🙂
takze me z reseni veku vylecil pocit, ze nejsme kompletni a zkratka asi uplne obycejne pudy, byla jsem fakt jak buldozer, kterej nevidi, neslysi a tvrde si za tim jde. driv bych nad zenou, ktera rodi ve 39, akorat kroutila hlavou, ze nedela dobre. 🙂
jinak ted mi bude za chvilku 40 a vubec nemam pocit, ze bych mela nejak malo sil nebo to nejak nezvladala a to nemame vubec zadne hlidani. uplne v pohode vsechno zatim, i ten porod ve 39 byl naprosto za odmenu a nejkrasnejsi, nejrychlejsi a nejmin bolestivej ze vsech.
je to strasne individualni, nekdo muze byt haji ve 30, nekdo jiny je plny sil ve 45, tohle nejde nijak zobecnit.
Mame obe deti z IVF, jedno kdyz mi bylo 32, druhe 35, takze ty obavy jsem mela uplne stejne. Nejdriv, ze budeme uplne bez deti, a pak ze mala zustane bez sourozence. Sileny stresy. Doporucuji jit co nejdriv do IVF a nesetrit. Ja jsem mela po kazdne genetiku embryii (celkem 6 KETu) a pred poslednim vysetreni endiometria se stanovenim implantacniho okna.
Moc všem děkuji za povzbuzení! Máte pravdu, aspoň budeme déle mladí, pokud se tedy IVF povede....Přirozeně, už nemáme sílu to zkoušet - 4 ztráty za rok a půl stačily.
Heleť a nejste už prostě hotová rodina? Je skvělé, že máte jedno zdravé dítě, to je dar. Máš manžela, bydlení, zní to, že si žijete jinak spokojeně.
Ta miminka o která jsi přišla, byla nemocná nebo by tu s vámi dlouho nepobyla. Vím o čem mluvím. Dvakrát jsem potratila, jednou opravdu ošklivě a musela jsem i na operaci. Teď máme zdravého chlapečka a jsem šťastná, myslím že to tak má být. Asi budeme proste tři!
Opravdu to beru s respektem a jestli nás ma v životě dělat strastné jen jedno dite, tak to tak beru. Nepůjdu proti přírodě. Nechtěla bych přivést na svět nemocné dítě. Umělému oplodnění bych se vyhla obloukem, když už jedno dite máme.
Na tvém místě bych si užívala život s vašim jedním štěstíčkem a srovnala si psychiku. Naplanujte si nějakou dovcu, dej si od snažení par měsíců volno.. Zatím co se tu trapis kvůli miminku, které tu ještě není, tvoje první dite roste a vnímá smutnou maminku.
Možná to takhle má být.. 🙂
@sishina Děkuji za názor. IVF je pro nás úplně poslední možnost. Pokud bych to nezkusila vyčítala bych si to za několik let až už to vůbec nepůjde. Právě proto, že teď máte miminko, tak to vidíte jinak a IVF byste se vyhnula obloukem.
Věk je jenom číslo. Je to přirozené, prostě život běží a stejně to nepřepereš. Přijmi to. Máme to všichni stejně. Byla jsem naštvaná ve 40, v 50, pak už ne. Druhého syna jsem měla ve 39 a nic lepšího si neumím představit, jooo, starší rodiče.... ale: neřeším ptákoviny, mám spoustu času a energie a zajištění no problem, nadhled, dítě odrostlo, je samostatné a mě zbývá si užívat.... už mám vnučku, půjčíš, pomazlíš, vrátíš, každé období má něco hezkého. Co nezměním, neřeším. Mrzí mě tvoje situace s těhotenstvím, ale vůbec, vůbec nevadí, když se vám zadaří i ted, později. Je to fajn.