Ahoj, prosím je tu někdo, kdo by měl OVU každý měsíc a po půl roce snažení ne a ne se objevit // ?? Já jen, jeslti se někomu povedlo přirozenou cestou otěhotnět třeba až po déle jak půl roce? Už půl roku se snažíme a nic. Vím, že může být spousta zdravotních problémů proč to nejde, ale už ztrácím naději, že to půjde přirozeně, nebo že to vůbec půjde.. Předem děkuju za jakoukoliv odpověď 🙂
@a.n.d.y já jsem se v prosinci (rok od začátku snažení druhého dítěte) pěkně sama opila a pobrečela jsem si (porodily moje kamarádky), a tak nějak to ze mě všechno spadlo, říkala jsem si, že mám ještě fůru času, že mi to za to nestojí a tak, no a právě ten měsíc se zadařilo. Asi jsem se fakt pěkně vyresetovala...
Chápu to správně, že půl roku snažení ti připadá dlouho??? Já myslím, že když otěhotní holka do půl roku, tak se dá říct, že se to povedlo rychle. Nám se zadařilo za 10 měsíců. Ale teda první test, který jsem si udělala, ukázal dvě jasné čárky. Předtím jsem si žádný nedělala, nebyl důvod, menstruace vždy přišla tak, jak měla (+/-). Jinak to beru tak, že do roka je to v normě, když je to déle, už stojí za zamyšlení, zda nezajít na nějaké testy, zda je vše ok.
@pulpk Ahojky, my jsme se o první miminko tak nějak snažili přes dva roky. Skoro celý ty dva roky jsem to nijak moc nehrotila, nic nepočítala, nestresovala se, ale pořád se nedařilo. Pak jsem se rozhodla, že se do toho pustím a začala jsem brát vitamínky, džusy a dělat ovu testy a hned první měsíc jsem otěhotněla. Druhé miminko už se zadařilo rychle a to jsem opravdu na to myslela pořád. Takže ne u každé platí - nemysli na to 🙂
@pulpk ahoj, já si dělala ovu testy půl roku, a nikdy se nám nezadařilo, to už se snažíme celkem 13.měsíc....takže za mě ovu testy ne.... ale když jsme se snažili krátce, tak jsem byla strašně netrpělivá a vystresovaná každý měsíc, a čím déle se nedaří, tím méně to asi řeším...tak snad se to v dohledné době někdy povede..
@1velrybka Já vím, že je to ode mě naivní otázka, ale dneska ráno mě to trochu sebralo a už jsem ani nevěřila, že by bylo možné, aby se mi kdy vůbec zadařilo. Ráno jsem potřebovala povzdubit, že všechno jde přirozeně třeba i za těch 10 měsíců. Cpu se pořád nějakejma vitamínama, alkohol jsem neměla ani nepamatuju, nekouřím a už nevím co pro to udělat. Mám o sobě pochybnosti a nechci je mít, jen nevím, jak na to..
@pulpk něco podobného jsem měla taky....první 4 měsíce jsem to nijak nehrotila...no a pak další 4 měsíce vkuse jsem každý nezdar probrečela a byla z toho úplně v pr****. Ani nevím, co se stalo, že už to beru nějak sportovněji...ale díky za to...a snad mi to vydrží 🙂 Tak Ti přeju, abys brzy našla // a nebuď smutná, jednou to vyjít musí 🙂
@pulpk no my se snažíme 13 měsíců....úplně tě chápu, byla jsem na tom stejně, jako ty.....mě možná trošku pomohla taková menší vztahová krize, kdy jsem si říkala, že přece nebudu se o vše starat jenom já, ať se manžel taky ukáže, co je schopný pro mimi udělat....no a stýkám se více s rodinou a přáteli, nejsem na něj už tak beznadějně fixovaná a to mi pomohlo trošku nemyslet na mimi, no... 🙂
@pulpk No co ti budu povídat, taky jsem byla vždy zklamaná, když přišla menstruace. Ale teda test jsem si nedělala, když zpoždění nebylo. Ani žádné ovu testy, měření bazální teploty (jo, teda tu jsem si měřila dva dny a pak jsem se na to vykašlala), žádné vitamíny, nic. První asi tři měsíce snažení jsem brala kys. listovou, pak už ne. Snažila jsem se to nehrotit (i když jsem strašně moc chtěla, aby se už zadařilo a taky jsem z toho byla nervózní, abychom byli ok a aby to šlo - otěhotněla jsem v 31, porodila ve 32, takže spíš z toho důvodu mého věku jsem už chtěla....
Jak psala evulina 77, chce to se vyresetovat 😀 Nám se zadařilo po 2,5letech, moc jsem na to nikdy nemyslela, jen jedny Vánoce si pořvala. Teplotu jsem měřila pár měsíců, k ničemu to nebylo, žádné testy, prostě nic. Muž dle spermia nadsamec, já nepravidelná MS, sliznice žádná, nedozrávaly ovária, nevím co vše. Mezitím úraz. Přestala jsem brát vitamíny i listovku, v práci bylo zřejmé, že se brzy rozloučíme, ze mě ten prac.stres spadl, ten stejný měsíc zkušebně duphaston, dle UTZ nezabralo, objednáno na další měsíc na předoperační. Během toho měsíce dovolená s mužem a jeho kamarády, kde jsem se řádně resetovala alkoholem a sluníčkem 😎 A na předoperačním mi pan primář oznámil, že už jeho služby nepotřebuji, a že nemám řešit jak je možné, že se povedlo, že tělo si určí samo, kdy je čas 😉
@pulpk Nam prvni trvalo asi 10-11 mesicu, ale ja mela nejake problemy.
Uprimne, nejhorsi je se tim nervovat a stresovat, coz ty asi delas. Vim, ze se to lehko rika a tezko dela, ale proste tomu dej volny prubeh. Pul rok je opravdu malo. Znam spoustu paru, tkere otehotneli, kdyz mely jit na prvni IVF konzulatci, takze verim, ze psychika proste dela nejvic.
A kdyby byl nejaky problem, tak se na nej prijde a vyresi, dneska je spousta moznosti.
Kolik vam je?
@pulpk no první se nám zadařilo po 3 měsících a druhé? protože bylo hodně plánované...alespoň já si to tak myslím, tak to trvalo skoro rok a 9 měsíců.....mezitím jsme už podstoupili IUI, vše samozřejmě v pořádku....IUI nám nepomohlo...nastoupila jsem do práce, šla jsem ještě na laparku, aby se dr. podíval zda vaječníky správně fungují no a následující měsíc jsem otěhotněla.....takže půl roku je opravdu málo....každý říká, že to chce na to nemyslet...ale rozhodně mě to nešlo....stejnak jsem to pořád měla v hlavě...no a za dva měsíce čekáme mimi 🙂
rozhodně to jde. o své ovu ani zdravotním stavu v tomto směru nic nevím, ale než jsme počali syna, tak to trvalo skoro rok a půl. ne tedy vyloženě snažení, ale nedávání si pozor 😅 po půl roce jsem byla klidná, po roce už jsem si začala myslet, že je možná někde u mě nějaký problém. nebyl 😀
@pulpk Půlrok fakt nic není 😉 . Ale k tvé otázce. Ano, otěhotněla jsem přirozeně po 4,5 letech snažení, dvou neúspěšných inseminacích a jednom neúspěšném IVF 😉 . Ovulaci jsem měla, vše u mě i manžela bylo v pořádku 😉 . Počkali jsme si, ale stálo to za to 😉 . Držím pěsti, ať brzy najdeš druhou čárku na těhotenském testu a zatím užívejte života. Já se už 11 měsíců nevyspala, ale je to krásný 😀 😀 😉 .
Pul roku je kratka doba i kdyz se ti to zda vecnost. A cim vic budes chtit,tim min to pujde. Mluvim z vlastni zkusenosti. Nam to vyslo po 8 mesicich. Ja to prestala resit a ejhle necekane se zadarilo..
@pulpk Já otěhotněla po 8 měsících přirozeně, mám kamarádku, která přirozeně až po 3 letech, oba byli vyšetření asi po roce a půl a vše v pořádku.
Presne jak pise @rozarka1980 neztracet nadeji. Ja otehotnela prirozene po 12mesicich...z toho jsem 7 mesicu nemela men.vubec...zadne leky jsem nebrala a lekarka me stale udrzovala v nadeji, at radeji cekam a necpu do sebe zadne hormony...v cervnu jsme vyrazili na dovolenou a v breznu nas bude vic;o)..chce to proste klid a myslet na neco jineho.
@pulpk ahojky 🙂 Možná nejsem přesně ten případ, co chceš slyšet, protože já neměla MS ani OVU vůbec po vysazení prášků. Ještě to nebyl ani rok a já už to vzdávala. Všechny kamarádky do roka od svatby otěhotněly. A to i ty, které MS pravidelně neměly a i ty, co OVU i MS měly. Doktor říkal, že to chce klid, nemyslet na to. Ale to se snadno říká. Jenže o prázdninách jsme měli tolik práce a starostí kolem baráku a všeho, že jsme se ani nesnažili... no a tak jsem po 11 měsících snažení otěhotněla i bez MS, jelikož asi ovu zázračně proběhla 🙂 Zjistila jsem to až ve druhém měsíci, protože už jsem s tím prostě nepočítala ...Čekáme mimčo přelom března/dubna a už se moc těšíme 🙂 Takže moje rada zní - neupínat se na to, "mimčo si řekne samo" a většinou tehdy, kdy to čekáš nejméně nebo se ti to nehodí 😀 (jako nám, protože dostavujem barák)
Přečti si vše, co potřebuješ vědět pro zdárné otěhotnění.
Naše maminky sepsaly skvělé rady, jak otěhotnět.
Důležité je také znát příznaky těhotenství.
Zjisti, kdy má žena plodné dny zde.
Kdy a jak používat těhotenský test?
Neznáš termín porodu? Vypočítej si ho v Těhotenské kalkulačce.
Modrý koník vám případně napoví i při neplodnosti.
@jaja01k Já si myslím, že většina holek je na tuhle větu dost alergická 🙂 Nejlepší je, když ti tohle říkají holky, které si dlouhodobým snažením neprošly (teď to není nic proti nikomu, jen jsem to kdysi zažila na jedné akci, i když to nebylo na mou osobu). To má člověk kolikrát rudo před očima 🙂 Ono se to strašně lehce řekne, ale mnohem hůř dělá. Řekla bych, že je to jedna z mála záležitostí, kterou jde velmi těžko překonat.