Po roce nejsem těhotná a nevím, co dál
Ahoj holky, tenhle víkend na mě padl strašný splín a já se potřebuju někomu svěřit, tak to zkusím tady.... Nikdy jsem nebyla ten typ, že bych si přála miminko, milovala dětičky, spíš naopak, kavárny s dětským koutkem jsem vždycky obcházela obloukem a děti mi nic moc neříkaly, ani nemám žádné kamarádky s dětmi, ani malé děti v rodině. Cca před rokem a půl jsme s manželem téma děti naťukly, končila mi Mirena, my se rozhodli ji nechat vyndat a dál to neřešit a že uvidíme. Mirenu mi doktor vyndal před rokem touhle dobou. Pořád ještě pro nás děti byly spíš velká neznámá, ale postupně jsme dospěli k tomu, že bychom miminko už opravdu chtěli. Mě je čerstvých 28, manželovi 31, právě jsme si dostavěli domeček, máme vyřešené finance, ideální stav. No a je to rok, co máme nechráněný styk a ono stále nic. A tenhle víkend, kdy jsem to dostala, to na mě šíleně padlo. Dívali jsme se na jeden film, byla tam těhotná dívka a chtěla dát dítě po porodu k adopci. To mě totálně dostalo, nejdřív mi tekly slzy, pak jsem regulérně řvala jako želva a doteď se nemůžu toho splínu zbavit a přemýšlím, co dál, jestli začít situaci nějak řešit?? Na jednu stranu si racionálně říkám, že není kam spěchat, máme dost aktivit a plánů i bez miminka, já mám novou práci (cca 5 měsíců) a dobrou práci, jsem tam spokojená a je to zajímavé místo, jak platově tak náplní. Plánujeme si sportovní dovolenou, dokončujeme domeček, po dvou letech stavby máme konečně čas si užívat aktivit, které jsme museli ty dva roky oželet.... Ale pak zjistím, že je další spolužačka těhotná (zrovna minulý týden jedna, která 15 let trpí bulimií, to prostě naštve, ona si tolik let huntuje tělo, vypadá jako reklama na hlad a smrt dohromady a jen tak si prostě otěhotní?) a zase to na mě padne, proč ona jo a já pořád ne. K doktorovi se mi moc nechce, představa nějakých vyšetření apod. není moc lákavá a já obecně k západní medicíně moc netíhnu, na nějaké umělé oplodnění apod. bych nikdy nešla, to ne. Hodně se zajímám o TČM, tak možná se zkusím porozhlédnout tam.... Ale spíš mě strašně překvapilo, že jsem z toho tak špatná, já, kterou děti nikdy nezajímaly... A manžel? Ten je taky zklamaný, že stále nic, jak vidí, že jsem si na záchodě připravila svůj džbánek s tampony, je mu jasné, že to opět nevyšlo... Všude se píše, zaměřit se na něco jiného, no jo, ale já se na dítě nijak nezaměřuju, věnuju se práci, domu, manželovi, rodině, sportu, psovi.... nesleduju ovulaci, do diskuzí téměř nechodím, nenunám se s prtavejma věcma v obchodě.... Tak já moc nevím, co ted.... Pokud ten můj výblitek někdo přečte a napíše třeba něco povzbudivého, budu ráda 🙂
@normalnimatka To je asi věc osobního vnímání... Já vidím podstatný rozdíl mezi embryem a plodem. Tam je pro mě osobně ta hranice... Ono i přirozeně dojde u většiny žen k odchodu/špatnému uchycení embrya během života několikrát. Mnohdy o tom jen ženy neví... A také bych to nenazývala potratem. Ale chápu, že to někdo může vnímat jinak. Jen prostě já to vidím z pohledu toho, co nás učili v biologii, vývojové psychologii... A prostě pro mě je ta hranice jinde.
@nita1984 a jak to teda probíhá? pouč mě. co se děje s "přebytečnejma" embryema?
@normalnimatka Ono zas tolik "přebytečných" embryí nezůstává. Často jsou holky rády, když mají 2-3 embrya. Není to o tom, že máš 20 embryí. Ano, často máš třeba 20 vajíček, ale oplodnění zvládnou jen některá, pak je tam 3-5 dní kultivace, tam to také velké procento embryí vzdá. Obvykle se zavádí 1., 2 spíše výjimečně. Bohužel, úspěšnost je cca 40%, takže to, že se embryo chybí hned na první pokus je spíše zázrak. Takže další embrya se mrazí, pro další transfery, případně na sourozence. Ano, může se stát, že nějaké embryo "zbyde", ale upřímně, za ty roky co řešíme IVF neznám snad nikoho, kdo by řešil "co s nimi".... většinou jsou rádi, když se poslední chytne... Jinak embrya se dají darovat na lékařské výzkumy, díky čemuž se pak zachraňují životy. Jinak i u přirozeného oplodnění se potrácí až 70% oplodněných embryí. Jen o tom žena neví, protože embryo odejde s MS. Takže asi tak
Jinak také jsem patřila mezi ty, které tvrdily, že IVF nikdy... vydrželo mi to do té doby, než po dvou letech snažení nic... roky letí a touha po miminku je silná. Z našeho prvního IVF luxusní výsledek, 9 embryí. Boužel, některá se přestala vyvíjet, některá jsem potratila. Až teď se zjistilo, že je problém v mojí imunitě, moje tělo má zvýšenou hladinu NK buněk (buněčná imunita proti embryu), takže bez lékařské pomoci bych dítě nedonosila nikdy. Teď plánujeme 2. IVF a stále doufáme, že miminko přijde. Ono se snadno hodnotí, když o tom člověk ví, něco málo z doslechu a sám to nikdy nemusel řešit
@nita1984 tak promiň....ale "ono zas tolik přebytečných embryí nezůstává" není to samý jako "žádný embrya nezbydou"..pokud to embryo vnímáš jako potenciální lidskou bytost,která má nárok na svou existenci a ne-zabití, pak to cos napsala, nic neřeší. jo, často to nevyjde a potřebuješ embryí víc. ale ne vždycky a když se zadaří na první pokus, jsou to třeba 3, co se vyhoděj?
lidi, co choděj na IVF většinou neřešej co s embryema..protože to prostě berou jinak. nebo to ani nevěděj, neuvědoměj si to. jsou pak celý v háji z tohho, že konečně čekaj, tak co by depkařili, co se bude dít s těma dalšíma, to je jasný.
darování embryí na výzkum se děje, ano. a nevim, jestil je to o moc lepší. fajn, to embryo dostane využití. ale je zabitý tak jako tak.
a je k zamyšlení i to, jeslti na sílu podstupovat x IVF, vytvořit x embryí, když třeba tvoje tělo ty embrya neudrží. třeba nebejt IVF, k oplodnění b y ani nedošlo a nevznikly by, že🙂))ale je mi jasný, že to se tě dotknu už hodně. jo, mohlo by se to stát i tak, při normálním otěhotnění atd. ale taky nemuselo. a jde o to, že někdo to vnímá právě takhle. a je to tvoje vůle, co tohle nějak ovllivňuje. ne příroda.
nic nehodnotim. odepsala jsem, proč to někdo může vnímat jako problematický. nedělám vůbec chytrou a ani netvrdim, že bych na t onikdy nešla. ale takhle to prostě je. jen se tomu špatně kouká do obličeje, tý realitě. a pokud má někdo problém s potratem v brzským stavu těhotenství, nevim, proč by neměl mít problém s IVF. z logicky věci.
@normalnimatka Ano, každý má právo na svůj názor. Jen nemám ráda lidi, kteří hodnotí situace, které nezažili. Obuj si moje boty, projdi mojí cestu a pak jí teprve suď.
@nita1984 ale já nehodnotim, prokista.. ale to, cos napsala je, jako kdybys argumentovala v diskuzi, jestli je vp ořádku u někoho potrat, enbo ne, větou "no, ale ona byla na potratu jen jednou...." :D
velmi ti přeju, aby ses dítěte dočkala, ať už se k tomu chceš dostat jakoukoliv cestou;)
@malinkaelinka přečetla jsem tvůj příspěvek a pak jen první stranu příspěvku a tvých odpovědí a nemůžu si pomoct, nepřijde mi, že bys teda nevěděla co dál..
Řešit to nechceš a ani mi nepřijde, že by tě to tak strašně trápilo.. ty příspěvky pak vypadají dost jinak..
Takže asi jediný co chceš slyset: pokračuj v čekání a jednou se třeba dočkás 🙂
@journals Ja bych do asistovane reprodukce nesla, a to je me 37 a sem bezdetna. Takze myslim ze to neni jenom nazor tech co tehotni bez problemu. Nam se nedari a vek uz na IVF taky skoro s krizkem po funuse, stejne v tom nemam duveru.. Kazdy to ma jinak 🙂
Já nebudu navazovat na tu diskuzi, jen nápisu osobní zkušenosti. Po roce “snažení” bych poslala chlapa na spermiogram. Pro nej doporučuji každý den džus z celeru, pomeranče a jablka a mrkve- odstavnit, pít opravdu denne, existují i vitaminy na lepší kvalitu spermii-třeba toto https://www.lekarna.cz/eregma-max-power-tbl-100/ - to pomohlo u nás. Všichni říkají - vypnout, nemyslet na to, to je největší kamen úrazu... těžko se na to nemyslí. Jedno dítě mám po IVF s bývalým partnerem, je to psychicky náročné, bylo mi tenkrát 23let... ale nikdy neříkejte nikdy...třeba tuhle variantu budete muset využít 🙂. A jinak po sexu doporučuji dělat “stojky” 😂...ať ty mrsky tam vydrží co nejdéle - nemusí byt úplná stojka, stačí když si oprete zadek co nejvýš 🙂 Hihi 🙂. Jinak držím pesti 🙂 a nebojte, jednou to klapne
@ywushka Ty stojky to je pry uplny mytus 🙂 Jedine co, tak pokud mate obracenou delohu (v retroverzi) tak po styku lezet na brise a mit sex teda idealne zezadu..
@jednaholkaa u nás to klaplo 🙂...
@ywushka Kdo vi co u koho klaplo 🙂 To by se dalo rict ze pomaha kafe s mlikem kdyz si ho zrovna rano clovek dal..
@jednaholkaa no u nás to teď trvalo od srpna a otěhotněla jsem v březnu 🙂... a prave před tím posledním mesicem mi to řekla kamarádka , brala jsem už třetí měsíc clostilbegyd...a zkoušeli jsme všechno až po těch stojkach to klaplo-třeba to bylo ono, třeba ne...ale proč to nezkusit 🙂
A popřípadě bych zkusila odblokování kraniosakralni terapii 🙂
@ywushka Clostilbegyt dost casto funguje az po par mesicich brani. Nicmene, clostyl versus stojka.. no ja vsazim na ten clostyl 🙂 Myslim ze i v CAR vsazi u inseminace na ten clostyl :D
@jednaholkaa 🙂 co to bylo, nezjistíme, ale něco to bylo, jelikož malička už ma teď 3,5 měsíce 😂 a umí si pěkne prosadit co se ji líbí a co ne 🙂 a to je to nejdůležitější, donosit zdrave miminko 🙂. Ale tohle co jsem paní napsala, jsou jen rady, co vše se dá zkoušet 🙂 a třeba nějaká kombinace zabere 🙂
@jednaholkaa Moje reakce nepatřila tobě, ale konkrétně @babanci, která tu pomalu v každé druhé diskuzi píše, jak vždy otěhotněla sotva si manžel sundal trenky... a pokud vím, je to už babička, takže to nezná ani ze strany svých dcer, možná by se na to jinak s osobní zkušeností v rodině dívala jinak... někdy nechápu některé příspěvky v diskuzích, když k tématu mají někdy daleko... ale zase od toho diskuze jsou 🙂
@journals Jo, máš pravdu, otěhotněla jsem vždycky hnedka, moje dcery taky vždycky hnedka. Nikdy jsme nebraly antikoncepci, tu vidíme jako docela velký problém. Píšu, že si, samozřejmě, neumím představit opak a že tedy nikoho nesoudím. Ale, že já osobně to jako zásah do přírodních věci vidím a umělé oplodnění bych nevolila. To si myslím, že každý máme nějaký názor a není třeba se čílit na někoho, kdo s námi nesouhlasí. A pak je tu ještě jeden důvod. Vlivem fatálního omylu lékařů mi zemřelo dítě. To pak už moc nevěříš na "zázraky medicíny".
@babanci Však se nečílím, naopak, mě to pobavilo 😀 vím, že ti zemřela dcera, je mi to líto, ale to mi přijde jako zase jiná věc. Já naopak vidím a i tady na MK, že lékaři někdy zázraky umí a dělají lidi šťastnými a plní dlouhodobá přání.
K věci - mám věřící kamarádku, vždycky jako pár tvrdili, že něco podobného by nepodstoupili - když to nejde, má to tak být, je to Bůh, příroda... jenže se ten problém začal týkat jich. Snažili se 6 let, víš co je udělalo šťastné? 🙂 ano, až nějaké CAR, kde několikrát podstoupili umělé a nakonec to vyšlo. To jen tak k tomu, jak "málo" někdy stačí k tomu, aby změnil názor. A to by za něj předtím dali ruku do ohně. Po několikaletém snažení vidí člověk věci jinak 😉
Já bych zakladatelce poradila, ať si dá na čas. Nemyslím si, že kdo váhá a přemýšlí, tak ve skutečnosti to dítě až tak moc nechce. Musím přiznat, že to trochu soudím podle sebe, ale zase na druhou stranu, hodně žen má pochybnosti a pochybuji, že všechny přišly k dětem jako slepé k houslím a vlastně je ani nechtěly. Natož, že by byly špatné matky. Naopak, dost žen třeba dítě nechtěly, pak bylo pozdě, litovaly, ale už se to nedá odestát. Je tedy hodně nad čím přemýšlet, to není, jako když letos nestihneme dovolenou u moře, tak pojedeme příští rok. Tohle je dovolená, na kterou se od určitého věku už nepouští🙂. Myslím, že první krok už udělala, přemýšlí nad dítětem a objednala se na gyndu, plus ty preparáty. Jinak prostě potřebuje projít určitým procesem, co všechno je/jsou pro dítě ochotná/ochotní podstoupit. Tu hranici má každý jinde a je možné, že se bude ještě různě měnit a posouvat. A nebo třeba ne a dostane se na tu pomyslnou mez brzo, ale k tomu opravdu člověk musí dospět. Já třeba osobně nechápu, že člověk zavrhuje cokoliv, co ho k vlastnímu dítěti může přivést, ale každý má svou vlastní cestu... Obdivuji, že netlačí na manžela, já bych asi měla nervy a kdyby doktor doporučil, tak bych hodně chtěla, aby šel. Zdá se mi to to nejdůležitější, ženy musí pro to podstoupit mnohé (a někdy dost hrozné) a muži často "jenom" toto. A ještě, úplně bych nezavrhovala ten sex dle plodných dnů. My to takto praktikovali (hrozilo, že bychom se do nich jinak dlouho netrefili) a jako v pohodě. My se nebereme nijak vážně, normálně jsme si z toho dělali legraci, říkali, kdy můžeme a kdy nesmíme a těšili se na to. Ale vše je to asi o povaze a musím přiznat, že když to chvíli nešlo, tak už to taky trochu zevšednělo a omrzelo, ale to v rámci třeba roku ne měsíců. A pro zajímavost, já otěhotněla dvakrát vždycky spíš, když jsem měla pocit, že bych měla, ne že chci. Jasně, vždycky to bylo hezké, ale znáte to, takové to, že je to jeden z nejlepších sexů, tak to nebylo ani v jednom z těch dvou případů.
@journals No, je to pravda, ze clovek nazory meni. Ja jsem treba rikala, ze bych do asistovane reprodukce nesla a radeji bych volila adopci. Ale ted jsme nakonec, kdyz se nedarilo, o asistovane reprodukci premysleli. I kdyz jsme zaroven chteli dojit zazadat i o tu adopci. Ani ta zmena nazoru asi neprisla s tim, ze to neslo jako spis s vetsi informovanosti o adopcich...
@ywushka zeleninovo ovocná smoothie pijeme každý den, s řepou, baby špenátem, řapíkatým celerem, klasickým celerem, bylinkama.... jinak ohledně té stojky, tu už někdo psal, taky že po sexu se má ležet.... moje odpověd byla, ne vždy proběhne sex na místě, kde se dá ležet, takže tak 🙂 🙂 🙂
@biciklissie jo hodně jsi vystihla moje myšlenky 🙂 k těm vyšetřením - pokud bychom se rozhodli to řešit lékařsky, samozřejmě, manžel by na testy také zašel, zatím ale prostě ne z důvodů, které jsem uvedla výše.
@babanci Však já ti tvůj názor neberu. Píšeš, že máš okolo sebe hodně párů, které děti nemají a rozhodli se nic dalšího nepodnikat. To mě překvapuje, kolik je hodně? Znáš 10, 15, nebo i víc párů, které se prostě jen tak se svou situací smířili a řekli si, že děti mít nebudou i když by tu ještě jistá možnost byla? Nezlob se, ale moc nevěřím, že znáš "hodně" takových párů.
Co se týče té přírody - kdyby mělo vše být podle tohoto principu myšlení, tak je proti přírodě i obyčejná operace slepého střeva, antibiotika a defakto jakýkoliv zásah lékařů ať jde o cokoliv.
Já jsem osobně ráda, že se medicína vyvíjí, jde dopředu a že dnes máme možnost volby a volnou ruku ve výběru, zda zkusit, nebo ne. Přijde mi zbytečné se trápit, když by tu třeba jisté řešení bylo. Nicméně názory vám neberu, naprosto respektuji postoj druhé strany. Jen se musím podivovat nad těmi argumenty.
@mili_ilim_ilmi Právě, ona ta adopce je na první pohled moc pěkná věc, ale když víš, jak to probíhá v reálu a jak je to náročné... osobně mám v blízkém okolí 15 případů adopce a nevím o jediném případu, který by skončil dobrým koncem ☹
@journals jak to myslíš, s těma případama, že to neskončilo dobře? myslíš asi pak soužití s pěstounem/osvojitelem, žejo.... nebo to, že by nakonec nevyšla ta adopce..?
My čekali na první dítko tři roky, uprime, nevím proč se nedařilo a jsem ráda, že jsme ráda, že jsme nepatrali, myslím, že by mě to dostalo ještě do většího stresu než jsem byla.jedine, co jsem pro otěhotnění udělala bylo cvičení hormonální jógy.takže první dítě přirozeně po třech letech a druhé skoro hned.ta psychika dělá své.
Hlavu vzhuru, ono to klapne! 🙂 Jen bych se asi vyhnula "temto typum filmu"..Nam to napoprve zas nevyslo a nejakou chvili mi zas vadily kocarky..Takze rozumim!
@normalnimatka Tak to máš opravdu mylné informace!!!!! Takhle to opravdu nefunguje