Šance na početí. Jaký je váš příběh za cestou k otěhotnění?

Jako menší si vybavuju, že jsem nechtěla dítě, protože jsem se bála porodu. Když už pak na to přišlo, nešlo to. Byla jsem mladý pako, co souložilo s partnerem roky bez ochrany a věděla jsem, že neotěhotním, vnitřně jsem cítila, že je někde problém a začalo mě to trápit. Že to třeba opravdu nikdy nepůjde. Až poslední gynekolog přišel na to, že mám pcos a nemám vůbec ovulaci. Doteď si pamatuju, že rikal “buď jste ji měla jen výjimečně, nebo nikdy” a začalo to - neplodnost, ale možnost medikace nebo umělý oplodnění. Paradoxně při týhle návštěvě jsem tam byla prvně, s tím, že mám slabou druhou čárku na testu… tak mi řekl, že pokud tam něco je, nejspíš se to neudrží. Obrečeli jsme to s manželem oba. A pak to začalo - medikace, vyšetření a další půl rok neúspěchů, folikulometrie, různých prášků. Musím říct, že se ale gynekolog snažil jak mohl, abych neskončila na ivf. Když se zjistilo, že na clostyl vůbec nereaguju a řekla sem, že to je průser, odvětil “průser by byl, kdybych Vás nahnal na IVF, Vy byste zaplatila dvacet tisíc za hormonální profil a neúspěch s clostylbegytem.” Až kombinace metforminu, euthyroxu mi pomohla k ovulaci. Pořád mi opakoval, že často pomůže vhodná kombinace medikace, jen trvá na to přijít jaká. A světě div se, první cyklus se zadařilo, aniž bych tušila, že ovulace probíhá, gynekolog myslel, že bude později a já sama ani netušila, že probíhá.:D. A teď máme skoro dva měsíce starýho syna. Potom, co jsem už nevěřila.. když jsem viděla test, měla jsem digitální, a objevilo se plusko a týdny ne, myslela jsem, že je vadnej. Nemohla jsem tomu uvěřit.🙂

Ve 20letech mi po operaci slepého střeva řekl gynekolog, ze mít deti nikdy nebudu.
Ve 24letech jsem otěhotněla, po dalších třech letech znovu.Na treti těhotenství jsem čekala dlouhých 13let, teď se povedlo, jsem v pátém měsíci, ale bylo to pomoci IVF. Je mi 40let a jsem neskutečne šťastná. Miminko bylo přímo vymodlene.

Ha jsem brala 8let v kuse bez ms, jako léčbu, po vysazení jsem byla těhotná 3.cyklus. sice to nevyšlo, ale ha vliv na možnost otěhotnět vliv neměla. Na první dceru jsme čekali 3roky, ale bylo to složitější a spousta nezdaru

Ha jsem brala od 15 do 23let s přestávkami. Bohužel se ukázalo, že ne vždy byla předepsaná ta správná, nebo mi bylo něco přehlédnuto ,např snížená funkce štítné žlázy. 2roky jsme se snažili, první těhu konec v 8tt, pak nespočet biochemek a až v roce 2019,po 6letech díky doktorce,co mi nasadila duphaston na srovnání cyklu jsem otěhotněla a byť bylo těhotenství bezproblémové,hodila mě raději na rizikové. Ale mám kolem sebe hodně takových, co otěhotní, sotva okolo proběhnou trenky 😁 ale i takové, co se nějaký pátek snažili ...

No, člověk nikdy není prorokem.
Se sexem a HA jsem začala až v 18, takže tělo už bylo dost zralé, a kdybych otěhotněla,tak bych na potrat nejspíš nešla ( ale brala jsem HA opravdu poctivě, četla leták,takže jsem si možnost neplánovaného početí vůbec nepřipouštěla).
Když jsem se vdala, vysadila jsem HA předem, abych poznala cyklus,zda funguje dřív,než se začneme snažit. Věděla jsem navíc,že i při trefení do plodných dnů a při ideálním zdraví a formě obou je pravděpodobnost asi 20%. Takže to,že se trefis do ovulace neznamená,že musíš nutně otěhotnět. Já jsem teda výjimka, v životě jsem byla těhotná 5x, ( mezi 26 a 37 lety) ,z toho jednou z přerušky, která předtím víc jak 2 roky fungovala)a vždycky to bylo na první pokus. Ale pokaždé jsem byla zaskočená a nečekala jsem to. Docela mám už ze sebe strach a plánuju sterilizaci.
Ono to někdy trvá,než žena počne. Mohou tam být různé fyzické i psychické vlivy, nezjištěné nemoci, mutace atd.

Znám moc dobře!! V prvním vážném vztahu jsem naštěstí neotěhotněla, i když se partner hodně snažil a o mimi stál. A i já si myslela, že dítě s ním chci. Zpětně děkuji z celého srdce své diagnóze (o které jsem tehdy ještě neměla zdání), že se nám to nepodařilo. S mým manželem se nám podařilo otěhotnět díky IVF na první pokus. Zato druhátko na sebe nechávalo dlouho čekat. Syn je 2016 a jestli klapne to druhé, tak bude 2022 🙈 a já už budu mít příští rok 40🙈🙈🤦 ... A to si tak dnes sedím na lavičce venku a kolem projde malá drobná 👩🏾 a s ní její čtyři malé děti a v kočárku tlačí další dvě krásné okaté holčičky cca 1.5 roku staré. Proč ony můžou a my ne 😭 jak to dělají, v čem mají tu reprodukci lepší? 😔

Je to hodně o hlavě. Ti co dítě neplánují většinou otěhotní rychle právě proto, že nad tím početím tak nepřemýšlí (což samozřejmě v telecím věku je pak i problém). My jsme k plánování dětí přistoupili tak, že když to vyjde, tak to vyjde. Jedno počaté za měsíc, druhé za týden snažení. Žádné měření, počítání, hltání bůhvíjakých doplňků, ani kdovíjak zdravě nežijeme (co se týče jídla a pohybu). Naopak kolem sebe mám páry, co se snažily roky, protože prostě chtěli, všichni měli děti a oni je ted chtěli taky. A nedařilo se. Třeba po 2 letech to vzdali a najednou šup, dítě bylo na světě 🙂

Mockrát děkuji všem, co se do diskuze připojily a napsaly svůj příběh. Jde vidět, že některé cesty k početí jsou opravdu trnité.

@sigyn Co se týče psychiky, ano je mocná. Nicméně pokud dítě neplánuji, tak používám ochranu, proto se mi nemůže stát, že otěhotním, za předpokladu, že ochrana neselže samozřejmě. Znám ženy, které otěhotněly bez problému, ale je fakt, že nad tím nepřemýšlely, ale proto, že byly nezodpovědné, nechránily se a bylo jim fuk s kým dítě budou mít nebo jestli vůbec. Když se dostanu do bodu, kdy mám pocit, že je už čas, přestanu se chránit a to pomyšlení na otěhotnění s tím samozřejmě souvisí.

Já měla na mysli spíše takové to přemýšlení stylu - teď neexistuje nic, než že bude dítě a bude zítra, nejpozději pozítří. Pak začíná taková ta spirála zoufalství. Prostě říct si, že nastal čas a zaměřit se na to, aby dítě vzniklo z lásky k partnerovi než aby z toho byla inseminace..

@sigyn mám to úplně stejně. Ovulaci na sobě poznám až po porodu, má dost jasné příznaky, ale do porodu jsem neměla čas svoje tělo moc zkoumat. Otěhotněla jsem ve 32 na první na nechráněnou ovulaci, kdy jsme si řekli, že teď by to asi šlo. Nejedli jsme vitamíny, oba dost sportujeme a žijeme zdravě, ale jinak jsme rozhodně sex neplánovali, neřešili. Já si podvědomě říkala, že teď se to ještě až tak nehodí (za chvíli atestace, po ní jsem měla jet na zahraniční stáž, měla jsem nabídku na leteckou záchranku) a spoléhala na to, že to trvá tak rok, než se zadaří. A jsem přesvědčená, že právě to, že jsem se tím nestresovala a neupínala se vedlo k úspěchu. Mmch, otěhotněla jsem, když jsem ráno zalezla do postele k manželovi mezi dvěma hnusnýma 24h službama.
Ale dokážu pochopit, že když to dlouho nejde, že ta rada “nemysli na to” je dost hraběcí, zvlášť od těch, co jim to šlo snadno

@sigyn Samozřejmě s tímto naprosto souhlasím. Nejsem jedna z těch, co by se na to upínaly - teda zatím. Snad se to do toho bodu ani nedostanu, ale chápu ženy, které tato spirála šílenství pohltila - pakliže se snaží o dítě několik let a stále nic.
HA neberu už pár let, do nedávna jsme s mužem praktikovali přerušovaný sex, posledního půl roku si sex užíváme se vším všudy. Zatím nic a nebudu lhát, že už mě nenapadlo, že za tu dobu jsme se buď do ovulace netrefili - přiznám se, že z důvodu manželovi pracovní vytíženosti spolu nespíme kdo ví jak často. A nebo trefili, ale holt se nezadařilo. Zatím to přehlížím, je to buď a nebo. Pouze jsem se zamyslela nad ironií osudu, ani nechci rozebírat, co všechno zatím stojí, jen si přečíst vaše příběhy. 🙂

@drep Já vím, že se jedná o radu, po které řadě žen praskne cévka, ale paradoxně to jsou rady právě těch párů, které měly s tím početím problémy. Zhodnotily to zpětně - byli jsme na tom upnutí, zkusili všechno, vyšetření dobrý... a prostě bylo vážně v hlavě. Ale jak říkám, pokud je problém zdravotního rázu, je to něco jiného.

S přítelem jsme spolu 6 let, po dvou letech přišel s tím, že by jsme mohli mít mimino, tak jsme si přestali dávat pozor. Cyklus jsem měla pravidelný, jen jsme spolu nebydleli, takže sex byl nárazový. Rok se nic nedělo, to už jsem znervózněla. Gyn mi řekla, ať měřím teplotu a vypsala žádanku na hemo vyšetření. Vše v pohodě, za půl roku stále nic, tak žádanka do IVF centra. Spermiogram na hraně, ale ještě ok, tak jsme zkusili řízený styk s Ovitrelle. Nic. Pak se paní doktorce nelíbil můj utz, takže jsem byla na lps s podezřením na endometriózu. Neštěstí jen myom na děloze a bohužel neprůchozí vejcovody, jasná indikace IVF. První pokus vyšel, máme dceru. Další pokusy už odmítám, tak jsme to nechali být. A loni v listopadu přirozeně druhé těhotenství, bohužel v 6tt zt. A teď už na to začínám kašlat, holt asi budeme mít jedináčka.🙂

Já patřím k těm, které přišly do jiného stavu ani nevěděly jak... Přitom mám špatnou štítnou žlázu, genetickou mutaci, která způsobuje problémy s donošením miminka. První syn přišel neplánovaně, druhý hned jak jsme se trefili do ovulace. Jsem ráda, že si nás náš první vybral bez jakékoliv stresu, neplánovaně. Myslím, že bych byla přesně jedna z těch stresařek, která by myslela jen na to, jak mít miminko.

@sigyn @drep My jsme se taky nijak nesnažili, neřešila jsem ovulaci, vitmíny, časování styku, měření atd. atd. a taky jsem si říkala, že se to vlastně hned ani tak nehodí, protože jsme za 4 měsíce měli svatbu a já jsem si říkala, že bych byla radši, aby to dopadlo až po svatbě, ale neřešili jsme, prostě jsme si sex užívali a neřešili ochranu. Po roce už mi to bylo divný, objednala jsem nás do CAR, ale dál jsme se snažili přirozeně. A abych to zkrátila, máme syna až po 3 letech po IVF. Vždycky to není tak jednoduchý - neřeš a ono to vyjde.

Brala jsem HA od 16 do 26 cca. Po 30 rozchod s manželem a já měla naopak strach, že čím starší, tím těžší bude mít dítě. Všude jsem četla problémy s otěhotněním i mladších. A mě bylo 33....No a otěhotněla jsem na poprvé. A podruhé půl roku po porodu z jednoho sexu, kde jsme na konci použili kondom, takže kapka lásky. Neskutečne..... ALE já zase moc dobře vím, jaký zázrak je mít zdravé dítě. Mám to totiž 50:50. Protože je tolik věcí, tolik genů, co se můžou pokazit, zmutovat....pak ještě porod....
Suma sumárum otěhotnět a porodit zdravé dítě je takový komplexní zázrak. 🙂

Ja jsem brala od 16 HA asi 8 let, pak uz jsem ji nechtela, kdyz jsme to chteli s pritelem zkusit poprve bez kondomu asi po dalsich 3 letech, tak to bylo hned po menstruaci, podle ruznych “vypoctu” velmi mala moznost poceti 😄 a bylo to, prvni miminko planovane-neplanovane. Dalsi dve deti potom taky velmi rychle, ale uvedomujeme si, jake uzasne mame v tomto smeru stesti ❤️

@klokanka31 Ahoj Co ti pomohlo po mimoděložnim aby si otěhotněla? Já jsem měla v únoru mimodelozni 2 měsíce jsme se chránili a od května se snažíme a pořád nic.. o miminko se snažíme 3 a půl roku.. takže když to přišlo konečně a takhle to skončilo tak jsem s toho smutná i teď... strašně si přejeme aspoň jedno dítě 😥 jo a vzali mi levý vejcovod bojím se strašně moc že už se to nikdy nepovede

@martinececka Ahoj. Já tě chápu... Dneska to je přesně tři roky co jsem byla s mimoděložním na operaci, a taky jsem z toho smutná 🙁
A k tvé otázce. Mně asi pomohlo to, že jsem si nakonec řekla že otěhotnět už nechci. Vejcovod mi vzali v září 2018, nějakou dobu jsme se snažili, ale pak jsem si řekla že na to kašlu, a v červenci 2019 jsem najednou otěhotněla zas (ale samovolný potrat). Tak jsem už nadávala že končím, ale měsíc poté jsem otěhotněla a mám z toho krásnou dceru.
Neztrácej naději, i ty se dočkáš 🍀

@martinececka A neboj, s jedním vejcovodem není problém otěhotnět. Já z toho taky měla strach, protože mi navíc chyběla ms, takže bůhvíjak jsem to měla s plodnými dny. Ale paradoxně mi s jedním vejcovodem šlo rychleji otěhotnět než když jsem měla oba 🙂

Také ráda přispěju svým příběhem. V roce 2009 jsem poznala přítele dnes manžela. Po 4 letech jsme se vzali. V roce 2012 jsem tehdy ještě příteli, řekl, že bychom se mohli pokusit o dítě. To mi bylo 24 let. Jak jsem si naivně myslela, že to vyjde hned. Po vysazení HA se tělo srovnávalo dlouho. Po roce se mi to už nezdálo, změnila jsem gyndaře, věci se daly do pohybu. Vyléčil mi záněty zanedbané předchozí doktorkou. Dostala jsem léky na ovulaci, bohužel jsem ji neměla. Ani tak se dítě nedařilo. V roce 2014 tudíž rok po svatbě jsem měla psychický kolaps způsobenou bývalým zaměstnáním. Byla jsem na nemocenské a po 2 měsících se stal zázrak. V centru asistované reprodukce mi sdělily, že jsem těhotná. A to jsme tam jeli s tím, že se domluvíme na IUI. Po dlouhých 2.5 letech se zadařilo. V roce 2015 se nám narodila krásná holčička. Po 2 letech, že se teda pokusíme o druhé. Jj, opět jsem si myslela, že to vyjde. Rok, dva a pořád nic. Změnila jsem gyndu, léky na ovulaci, časování sexu, 3 krát IUI. Uplynul 3 rok příprava na IVF s tím, že manžel má 52 % poškozených spermií. Mezitím se mi podělalo zdraví, jeden zánět za druhým až jsem skončila na operačním sále,.odstranili mi vaječník. Doma p jiohoda, zotavování. Pořad jsem měla šanci, že můžu i s jedním náhodně otěhotnět. 2 měsíce po jsem skončila znovu na operačním sále, tentokrát s 10 cm cystou a s nalezenou endometriozou. Vaječník mi zůstal, ale teď jen už pomocí IVF. Po 6 měsících jsme naplanovali IVF, nevyšlo to. Dvě embrya ani jedno se nechytilo. Jednou et a KET. IVF nikdy více, byla jsem z toho hodně špatná. Nyní se pokoušíme o adopci. Jsme v procesu psychoterapie. U nás je to 50:50.

@klokanka31 Děkuji moc ❤ snad mi bůh taky dopřeje a dá mi aspoň 1 vysněny dítě 😥 moc vám gratuluju že jste se toho dočkala

@martinececka Nevěš hlavu, prodělala jsem mimodeložní 9/2017, v listopadu jsem otehotnela znova, narodila se mi zdravá dcera. Pomohlo mi pít kontryhel a opít se. Nějak to na mě padlo, věděla jsem,že ten měsíc nemůžu otěhotnět, ovulace probíhala na straně, kde mi sebrali vejcovod, tak sem do sebe lupla pár kousků 12°. A dopadlo to tak, že pravý vejcovod,který mi zbyl a je poškozený po operaci slepého střeva si přitáhl vajíčko a bylo to 🙂 napodruhé jsem byla ještě v obrovském stresu a přestala mi chodit ovulace,rozhodla jsem si koupit bylinky, Serafin má nějakou kúru na početí, ovulace okamžitě naskočila a hned se zadarilo, celkem 5 měsíců snažení. 🙂
Držím palce,ať je to brzy 😍

@martinececka Děkuju 🙂

@babe_lka Děkuju moc ❤❤

@pampeliska1313 tvůj doktor zní jako člověk na svém místě. K jakému doktoru chodíš? Koukám že jsi z Prahy a já zrovna hledám gynekologa.
Gratuluji k synkovi, ať vám dělá jenom radost 🙂

@gracetheworld Ondřej Sága, má ordinaci v Dobřichovicích, kousek vlakem ze Smícháče. (Nemáme auto, takže nejsem schopná říct jak je to autem, ale vlakem je to cca dvacet minut) Nedám na něj dopustit.:D Co vím, pracoval i v Podolí, prý ještě v době, kdy lékaři na rodičky pomalu šišlali.:D dělal i v reprodukčním centru, prý asi deset let, byl i v nějaký menší porodnici, docela je vychvaloval, když jsem se ptala, kde si myslí, že je fajn rodit (ještě mi to ukazoval na mapě..:D), takže zkušenosti má. Když jsem byla špatná z toho, že synovi našli nějakej problém na prvním screeningu, ještě mě uklidňoval, že se to dost vyskytuje, dával na to pak pozor a kdybych nepřešla nakonec do Podolí, kde jsem rodila, na ultrazvuky, tak by mě hlídal pořád. Má svoji ordinaci, je tam roční poplatek asi dvě stovky, folikulometrie taky tak nějak a nejvíc jsem platila za nadstandardní těhotenský balíček asi tisícovku, ale to je dobrovolný. Teď jsem zvažovala tělísko, tak mi všechno přeměřil, rovnou řekl jak to funguje, ukázal a taky trošku pohanil - řešil že se u jednoho tělíska připlácí v podstatě skoro tisícovka na víc jen za zavaděč, kterej stejně využije jen on a že je to teda zbytečná investice pro mě, nerval mi to nejdražší. Při tom zjištění PCOS mi všechno nakreslil na papír, popsal jak to má fungovat a proč to nefunguje a vím, že jsem k němu šla na konzultaci po pracovní době, která měla bejt placená (taky asi dvě stovky, teď nevim) a že nad tím mávnul rukou, přestože mi tam něco skoro hodinu vysvětloval. Je super. Kolikrát mu do ordinace volají klientky, všechno jim vysvětlí i přes telefon, takže si člověk občas počká, než přijde na řadu, ale není to nic neúnosnýho.🙂

Ahoj, s manželem jsme se v roce 2013 rozhodli pro první dítě. Aniž bych stačila zjistit co je to ovulace apod. tak jsem byla těhotná, trvalo to asi pět cyklů. Syn se narodil předčasně a péče byla poměrně náročná, netoužila jsem po dalším dítěti. Po třech letech se vše ustálilo, syn nastoupil do školky, já se vrátila do práce a pomalu začala toužit po druhém miminku. První rok jsme na nic netlačili, druhý rok přišel na řadu spermiogram (nic moc výsledek), začala jsem skupovat tablety, doplňky, bylinkové čaje, ovulační testy, různé gely a čípky pro podporu aktivity spermií. Pak přišlo na řadu dvakrát iui a nakonec minulý rok v listopadu úspěšné ivf, dcera má dnes měsíc ❤️ Naše cesta za druhým dítkem tedy trvala necelé 4 roky.

@aklin ahojky, to je tedy dlouhá a náročná cesta za druhým dítkem 😔 obdivuji tebe a manžela, že jste se vrhli na adopční proces. To bych nedokázala zorganizovat a myslím, že bysme ani neprošli 🙈 nám se druhé dítko také nedařilo - až teď se snad usmálo štěstí -po 4 letech (s roční přestávkou Covid) otěhotněla jsem s darovaným vajíčkem a manžela spermie. Vy jste o darovaném vajíčku ani nepřemýšleli? Přeju vám, ať se brzy dočkáte děťátka👶🙂