Snažilky po třicítce, přidejte se.

Bbrita: Taky si myslím, že to není podstatný, že už má dítě... A hl. nemá přece dítě s Tebou, ne! 😉

já už mám myšky... ale když jsem mu řekla, že začnu brát horm. stimulaci, tak nechtěl... takže jsem chytla strach, že nebude chtít nic. Když se to prostě samo nepovede, tak s tím nic nebudeme dělat, a budeme čekat...

Nejbe, myslím, že by sis s ním měla otevřeně promluvit - měl by si uvědomit, že Ti je 30 a že některý problémy se nevyřeší, ani kdybyste čekali 10 let. Vždyť můžete jen zkusit diagnostiku a pak se rozhodnout, jestli do nějakých zákroků půjdete, či ne! Zkus to! 🙂
Bbrito, můj manžel taky moc nechce, abych brala hormony, a při představě IVF ho odváží - myslím, že je to do urč. míry normální, prot. chlapům přece jen ty hodiny tak netikají, ale není to, že by mimčo nechtěli... Já kdybych měla pocit, že klidně můžu mít dítě za 10 let, tak to taky asi tolik neženu... 😉

evamik - budu se snažit, ale pořád mám pocit, že ho do něčeho tlačím 😒. Dík všem za podporu.

Tak radši trošku tlačit, než pak litovat, že je pozdě, ne?! Ale uvidíš, jak se na to budeš cítit. Určitě informuj! Držím palce! 🙂

nejbe, taky držím pěsti. Ono je to velká věda chlapovi správně něco podat 😀 Ale třeba když s tebou se o tom nechce bavit, tak bych to nechala až do CAR, oni chlapi mají sice silné řeči, ale před doktorem si tolik netroufnou. Třeba když ho dr. postaví před hotovou věc, tak ani nepípne 😝

Nejbe, myslim, ze jsi to vystihla presne-jde o to zacit komunikovat, protoze se to tyka vas obou. To je dulezite ve vztahu vzdycky a o to vic pri reseni takoveho problemu. Mam koupenou moc hezkou knizku Cesta za ditetem, je tam velice citlive popisovane vsechno, co se tyka neplodnosti, pocity zen, muzu, lecebne postupy. Stoji za precteni. Davala jsem cist jeden uryvek manzelovi a kdyz jsem po chvili prisla, byl uz uplne na jine strance-zacetl se do toho a rikal, ze by si tohle meli precist uplne vsichni.

Knizka Cesta za ditetem je fakt super. Clovek zjisti, ze neni sam, kdo ma urcity problem. Hodne mi pomohlo se s touto situaci vyrovnat, proste nekdo ma tu cestu obtiznejsi...

Presne tak, Campi. Clovek si uvedomi, ze v tom neni sam a ze je spousta reseni. Holky fakt doporucuju 😉 Ja ji mam rozectenou, kdyz jedu z prace, tak ji moc nevytahuju, protoze kdybych potkala nejake kolegy, tak by se urcite ptali, co ctu. Ale kdyz si udelam cas doma, tak ji fakt hltam 🙂

ahoj holky, můžete mi prosím říct přesný název té knížky a jejího autora. Ráda si jí také přečtu. Díky. 😵

Knizka se jemnuje Cesta za ditetem a autorkou je Hana Konecna 😉

Dostala jsem tuto knizku od jedne kamaradky, ktere je ted 38 a tento rok by jim uz mela vyjit adopce. Pry ji ta knizka moc pomohla, uvedomila se, ze se nektery veci fakt nedaji lamat pres koleno..

Ja ji zase predala dal, az se kamaradka vrati z Mexika (odletla tam po neuspesnem KETu, pac je uplne down), tak ji reknu, aby tady tu knizku nabidla. Dckami: jestli chces pockat do konce brezna, tak ti ji u ni muzu zarezervovat!

Campi, počkám si na ní. To budeš moc hodná. 😀 Děkuji. Člověka potěší lidská sounáležitost a pochopení, i když se vůbec neznáme.... 😅

hledám to na netu - našla jsem: Na cestě za dítětem 🙂 - takže objednávám 🙂

Znáte se už dostatečné dlouho, začínáte uvažovat o dítěti a tak se rozhodnete, že se vezmete. Rozešlete svatební oznámení. Muže jeho kamarádi podezírají, že se ženit musí a když on to popírá, hlučně mu naznačují, že nemá všech pět pohromadě. Ženě spíše spiklenecky a mnohdy i s obtížně skrývanou závistí kamarádky šeptají: "v kolikátým".
Svatební pochod dozněl, byt je zařízen a v práci vytvořena dobrá pozice, přesně podle plánu, prostě doba hodná k příchodu dítěte. Už nemíjíte obchody s dětským zbožím bez zájmu, naopak, prohlížíte si, co nabízejí. Budoucí matka zvědavě nakukuje do kočárků a zjišťuje, že v centru města mají krásné těhotenské šaty, přesně její styl, manželovi se určité také budou líbit. Muž obhlíží tříkolky a odhaduje, kolik asi stojí dětská hokejová výzbroj. Spočítáte si vhodný měsíc, aby se žena netahala s bříškem přes léto, a - pochopitelně - vysadíte antikoncepci. Očekáváte přílet dvou malých křídel.
První měsíc vás sice překvapí, že to hned nevyšlo, ale je přece ještě tolik šancí, podruhé znejistíte a po třech měsících začínáte ztrácet nervy. Léta se důmyslně chráníte před těhotenstvím - což nebylo před čím?! Z milostného manželského soužití se stává vztah úkolový, řízený teploměrem a kalendářem.
Na dotazy o dítěti před svatbou jste se už naučili vtipně odpovídat, ale nyní se vám vůbec nedaří s nadhledem reagovat na dobré rady "na To nesmíš při Tom myslet", "jeďte na dovolenou k moři a určitě si přivezete miminko", "choďte mezi lidi, ať přijdete na jiné myšlenky", "nesmíš se tak stresovat", "buď ráda, že nemáš děti, víš, co je s tím práce, takhle si aspoň můžeš užívat". Rodiče se začínají dožadovat vnoučat a domnívají se, že se o to dostatečně nesnažíte a šéf v práci otálí s ženiným povýšením, protože po svatbě se přeci odchází na mateřskou.
Z menstruace se stává pravidelně se opakující horor, teploměr je označen za nežádoucího svědka neúspěchů a putuje zpět na nejhlubší dno lékárničky. Žena si pro cestu z práce vybírá ulice, kde nejsou prodejny s kojeneckým zbožím, i kdyby to znamenalo velkou zacházku. Při pohledu na těhotné ženy a maminky s kočárky se rozbrečí a při televizní reklamě na plenkové kalhotky dostává přímo záchvat pláče. Dvě malá křídla tu stále nejsou......
Tak to je konec, bleskne vám hlavou. Konec? Naopak začátek! Vždyť se můžete za dítětem vydat! Ano, je to sice v tomto okamžiku cesta do neznáma, cesta obtížná a namáhavá a, jako každá taková plná nástrah, ale na druhé straně i plná poznání a napínavých dobrodružství. Je to stejná cesta, jakou jste zažili na výletě, kdy nejdříve pršelo, všichni zabloudili a přestože jste ani nedošli do původně plánovaného cíle, jste dosud naplněni dojmy a hezkými zážitky, a to právě proto, že jste šli na začátku trochu jinudy.
Aby vaše cesta byla co nejschůdnější, abyste obtížné úseky bezpečně zvládli podle svých možností a abyste nechodili v kruhu, rozhodla jsem se pro ty, kdo se na tuto cestu vydávají, základní mapu a průvodce vytvořit. Jsou na ní hlavní křižovatky, kopce a srázy, ale také temná zákoutí.
Oblast je podstatně větší než jsem původně čekala. Objevila jsem v ní mnoho velmi fundovaných znalců jednotlivých částí, kteří ale někdy jeden o druhém nevědí, a také jsem potkala mnoho těch, kteří bloudili. Na tom, že se mi povedlo aspoň zhruba mapu nakreslit, mají hlavní podíl právě ti ochotní více či méně náhodní pocestní.
Mapa je trošinku jiná, než jsme zvyklí, je koláží z útržků nákresů místních i poutníků a místo suchopárnému konstatování, že kašna je 100 m daleko, dávám přednost autentickému popisu "a pak už uslyšíte padající kapky". A jelikož je důležité rozlišit, kdo například říká "je to coby kamenem dohodil"(m) a kdo říká "hned vedle je obchod s klobouky"(ž), uvádím ve zkratce, jde-li o ženu (ž) či muže (m) a nebo, že rada "tu vodu nepijte"(l) je od místního ranhojiče (1).
Já mám ve zvyku na cestě, ať už je radostná, smutná, příliš dlouhá, nebo se na ní bojím, si zpívat. Snad proto mi při psaní jednotlivých kapitol zněly v uších útržky různých písniček. Nakonec jsem se rozhodla použít je jako názvy kapitol i jako titul knihy. Přeji vám, ať je vám na cestě za dítětem do zpěvu.
Šťastnou cestu!

změna - neobjednávám.... Rozebraný titul - termín dotisku neznámý

Nejbe, jestli jsi z Prahy, tak se podivej do Levnych knih. Mozna nejsou Levnne knihy jen v Praze, nevim. Knizka tam stala 39,- 😉 Byla hooodne zlevnena 🙂

Ty brdo, Campi, ty jsi to cele prepsala 😕

Dovolila jsem si zkopirovat sem uvod z teto krasne - ale i dost smutne - knizky.

Ten uvod je ke stazeni na netu, knizku ma ta kamaradka - mimochodem taky jsme se potkaly na diskuzi o neplodnosti a zjistily, ze jsme i jinak naladena na dost podobnou vlnu.

Jo tak, zkopirovala. Ja myslela, ze jsi to prepisovala.
Jak jsem rikala, knizku nemam jeste prectenou celou, ale musim rict, ze na me nepusobi smutne. Samozrejme neni o veselych vecech, ale pusobi na me hrozne povzbudive 🙂

Ja teda u toho uvodu brecela jak zelva... ☹
Ale mas pravdu, brundiku, ze jeji celkove vyzneni je velmi povzbudive. A myslim, nejbe, ze Tobe by ta knizka taky hodne pomohla, chlapi jsou proste jini nez my - neumi tak vyjadrovat city ani pocity, takze pusobi radeji ze nechteji, ale uvnitr se taky trapi. Ta knizka by ti mozna pomohla najit slova, kterymi s tim tvym chlapem promluvit, abys brnkla na tu spravnou strunu a nasadila mu brouka do hlavy.

Jé, holky, to je moc hezký čtení. Já chci taky!!!

Je pravda, že chlapi to berou úplně jinak. Oni jsou s tím svým problémem rádi sami - jak se u nás doma říka "vylezou na skálu" a tam čumí a rozjímají. 😀 Kdežto my ženský to chceme rozebírat a rozebírat.

Levná kniha je i u nás, tak tak místo oběda podívám
- no skoro jsem z toho úryvku zase chytla depku

Už jsem si ji objednala na netu 🙂 🙂 🙂

Žádné depky nejbe, vždyť jsme teprve na začátku 😉

Campi, souhlasim, u spousty pribehu vcetne uvodu jsem taky bulela, ale urcite je to psano tak, ze to povzbudi a doda silu 🙂

Holky, díky moc za tip. Taky budu určitě u některých pasáží bulet, ale těším se, že mě to nakopne a povzbudí do dalšího boje. 🙂