Tři děti, malé věkové rozdíly: Jak to zvládnout?
Hezký den, mám dvě děti. Staršímu synovi byli v říjnu 4 roky a mladší dceři je 21 měsíců. S manželem uvažujeme ještě o třetím dítěti, ale máme z toho i trošku strach. Přeci jen jsou děti dost malé a pokud by se třetí povedlo brzo, tak by měli s mladší celkem malý věkový rozdíl. Už ty dvě my dávají občas fakt hodně zabrat, mladší ještě kojím, blbě spím atd. Máte někdo taky tři děti brzo po sobě ? Jak to zvládáte ? Nemáme téměř žádné hlídání, máme velký dům se zahradou a ještě čtyři koně, tak je té práce fakt hodně. Zároveň cítíme že ještě nejsme kompletní a miminko by jsme ještě chtěli.
Stručné shrnutí
- Tři děti s malými věkovými rozdíly jsou v diskusi popisovány jako fyzicky a logisticky náročné, ale většina rodičů uvádí, že se to zvládnout dá se systémem, režimem a pomocí partnera nebo babičky.
- V praxi pomáhá docházka dětí do školky (příklady: 3 dny/týden, jen dopoledne nebo 1 den/týden) a občasné hlídání (v jednom příspěvku průměrně 1× za 2–3 týdny).
- Největší zátěž rodiče popisují v prvních 1–2 letech po narození dalšího dítěte; později většina rodičů hodnotí, že děti jsou samostatnější a sourozenecká výhoda převažuje.
Nejčastější otázky
Q: Je reálné zvládnout tři děti s věkovými rozdíly kolem 2 let?
A: Ano; v diskusi rodiče s rozdíly 2 roky, 2,5 roku, 27 měsíců nebo 16 měsíců uvádějí, že to jde zvládnout, i když jde o „záhul“, a že druhé až třetí roky jsou nejnáročnější.
Q: Jak důležitá je podpora partnera a prarodičů?
A: Klíčová; příspěvky uvádějí, že fungující partner a dostupná babička výrazně snižují zátěž (konkrétní příklady: manžel doma dvakrát týdně až když děti spí; babička hlídá občas nebo 1× za 2–3 týdny).
Q: Jak školka pomáhá při péči o tři děti?
A: Významně; rodiče zmiňují modely jako předškolačka 3 dny/týden a tříleté dítě 1 den/týden, a také dopolední docházky, které výrazně uvolní čas pro péči o malé dítě.
Q: Jaké praktické tipy pomáhají v každodenním provozu?
A: Doporučované praktiky jsou „vytvořit si systém, řád a pravidelnost“, plánovat jídla (jeden příspěvek uvádí dovařování oběda na druhý den v 21:00), a promyslet logistiku jako tři sedačky v autě či vhodné kočárky.
Q: Jsou menší věkové rozdíly horší než větší?
A: Názory se liší; někteří rodiče píší, že rozdíl ~13 měsíců byl velmi náročný, zatímco rozdíly ~2–3 roky popisují jako „v pohodě“ až výhodné, a někteří tvrdí, že třetí dítě bylo podle nich jednodušší než druhé.
Q: Jak dlouho trvá nejtvrdší období po narození třetího dítěte?
A: Většina rodičů zmiňuje 1–2 roky jako nejnáročnější období, konkrétně do 8–12 měsíců se často omezuje spánek a volno, a výrazné zlepšení nastává až s větší samostatností starších dětí.
Závěry z diskuze
Shoda
- Zvládnout tři děti s malými věkovými rozdíly se dá, ale je to fyzicky a logisticky náročné.
- Fungující partner, režim a docházka do školky výrazně ulehčují situaci.
- Největší zátěž je v prvních 1–2 letech po narození dalšího dítěte.
Sporné názory
- Někteří rodiče tvrdí, že třetí dítě je snadnější než druhé, protože starší sourozenci se zabaví, zatímco jiní říkají, že s třetím dítětem je to „největší masakr“.
- Někteří považují rozdíly ~13 měsíců za příliš těsné a velmi náročné, zatímco jiní považují rozdíly 2–3 roky za optimální.
Otevřené otázky
- Jak zajistit, aby každé dítě dostalo dost individuální pozornosti při trojčlenné sourozenecké sestavě?
- Jak kombinovat zaměstnání podnikání (nebo péči o zvířata a dům) s péčí o tři malé děti bez pravidelného hlídání?
- Kdy je optimální věkový rozdíl mezi dětmi z hlediska psychické a logistické zátěže?
Zmíněné značky a firmy
žádné
Zmíněné produkty a metody
režim, pravidelnost, systém, školka (docházka 1–3 dny/týden), hlídání (průměrně 1× za 2–3 týdny v příkladech), tři sedačky v autě, kočárek, dovařování obědů na druhý den, logopedie, PAS, ADHD
Místa a osoby
žádné
Když jsem uvažovala jestli třetí miminko jo nebo ne, četla jsem zamyšlení od @rebe jehož pointou bylo, že když už o třetím dítěti uvažuješ a cítíš se nekompletní, už ho máš v srdci a má to tak být. Bez něj ti bude pořád něco chybět a nebude to ono. Měla pravdu, teď jsme kompletní a šťastní.
@ronja55 máme 5 dětí, 13,12,5,4,2, někdy blázinec, manžel doma nepomáhá ani s domácnosti, ani s dětmi. Ale s mladší trojkou už pomáhají starší dcery, případně moje mamka si je někdy vezme. Já se jí naopak starám o její maminku, která s námi bydlí, tak tomu říkal oboustranná výpomoc 😂 Jsem zralá na Chocholouška, ale neměnila bych. Miluju každičký kus svého zvěřince a jsem ráda a neskonale vděčná, že mám zdravé děti ( jako sestřička na dětské onkologické jipce si toho o to víc vážím...).
@ronja55
Tato diskuze (resp. stejné téma) už tu někdy bylo. Takže jen stručně. Mám 3 kluky narozené během 4 let, všichni velmi nároční a prozatím dost nesamostatní (jeden PAS, jeden ADHD, nejmladší je momentálně neuvěřitelně nervově labilní dítě).
Přišla jsem o spánek, o většinu svého času, o hodně peněz (teď už je to zase s rodičákem jinak, ale tehdy...), neustále stojím v kuchyni a chystám jídlo, pořád řeším konflikty nebo něčí nároky, starám se o ně většinou sama 24/7 (manžel je moc nedává) a STEJNĚ BYCH NEMĚNILA.
(Nicméně z původního plánu mít 4 děti sešlo, další už bych prostě nedala...).
@ronja55 Máme čtyři ve věku 5let, necelé 4roky,2roky a 1rok. Jsme téměř bez hlídání,maximálně jednou za měsíc jdou starší dva na 1-2 noci k babičce. Manžel pořád v práci ( ranní, noční, odpolední),takže většinu času s dětmi ,,bojuji,, sama. Starší už si docela hezky vyhrají,mladší se vždycky nějak připojí. Pokud zrovna nejsou všichni nemocní,tak je to docela v pohodě. Už jsme si udělali slušný režim,což si myslím,že je fakt důležité. Jinak si nedokážu absolutně vůbec představit,jak by jsme jinak fungovali. Děti už prostě vědí,co se v určitý čas bude dít a je to fakt pomoc,mít to takhle nastavené. ☺️ Ze začátku jsem z toho měla hrůzu,jak to budu doma zvládat,když manžel bude v práci ale teď s odstupem času už vím,že jsem se bála zbytečně. ☺️☺️
Řeším podobné dilema, mám dvě děti, 4roky a druhému 8 měsíců... Dvě děti zatím v pohodě 😂.... Mám už věk, že nemůžu čekat nijak dlouho... Zároveň je vtipné, že jsem dlouho žádné dítě nechtěla a první měla po 30🤷 s narozením druhého syna, pár hodin po porodu se mi do hlavy vkradla myšlenka, že nejsme kompletní a zatím se mě to drží zuby nehty 🤗❤️
Máme 3 děti, nyní nejstarší 6,5, prostřední 5 a nejmladší necelé 2 roky. Při narození nejmladšího syna bylo mladší dceři už přes 3 roky, tak se holky zabavily dobře samy a nebylo potřeba je hlídat na každém kroku. Takže se to dalo s miminekm celkem dobře zvládat. Horší to pro mě bylo, když se narodila druhá dcera, té první bylo 19 měsíců a to bylo náročnější, ani si to období pořádně nepamatuji, jak se člověk nezastavil, ale jsem za to ráda, hodně brzo si pak holky začaly rozumět a hrály si se stejnými hračkami společně. Paradoxně je to pro mě horší teď, kdy syn by si chtěl hrát s holkama, ale ony mají už raději jiné hračky, malování, tvoření a to se synem nejde. Buď ničí, nebo vše ochutnává. A bohužel je to i celkem náročné batole, malý závislák a věčně nespokojený, uvztekaný... Ale to už nesouvisí s počtem dětí, spíš s povahou.
Já jsem sama zvědavá, jak to budu zvládat. Mám syna 4,5l a dceru 2r3m. V dubnu se má narodit další chlapec 😍 Moc se těším, ale zároveň i bojím. Starší půjde od září poprvé do školky, takže pár měsíců budu mít doma všechny 3 😆
Za mě byl rozdíl mezi prvním a druhým horší než druhým a třetím, to už nebyl takový šok. Běžné dny si určitě umíš představit, to popisovat nebudu, pro mě bylo strašné vystřízlivění např při nemoci. Všem třem je zle a já mám jen dvě ruce, a když je špatně i mě, je potřeba mít oporu a pomoc v manželovi. A teď je to náročné s kroužky, 1 má fotbal, 2 cvičení ve stejný čas na jiném místě, nebo naopak teď v zimě na stejném místě v jiný čas, 3 s sebou tahám jak kočka koťata. To samé s lékaři, logopedií, už teď se děsím školní docházky a úkolů. Logisticky je to docela mazec, ale děti mají kromě mámy i tátu, který se zapojuje jak to jen jde, takže to zvládáme "bez ztráty kytičky".