Jak vysvětlit dětem kousání a bití od jiných dětí?

@mourovatakocka jo, to je ten point! 😀

@klokanka31 Pokud tě cizí dítě obtěžuje, je asi potřeba to řešit. Pokud tě neobtěžuje, není třeba se s ní dávat do řeči.

Ptáte se proč to dělají. Věřte, že vetšinou je odpověď jednoduchá - obvykle tyto děti nemluví, nebo téměř nemluví. Umění řešit konflikty jde ruku v ruce s uměním Komunikace. Oni pokud nemluví, tak to ani nedokážou řešit jinak než křikem nebo tím, že to seberou. Maminku, co pije kafe bych neperovala... Pokud má takové složité dítě, člověk nemá ani vteřinu na vydechnutí, pak jsou rády za tu herničku, jako jediné místo, kde si vůbec mohou sednout. Vím to, protože sama mám speciální dítě - mám autistu. Ono... Někdy je třeba se dívat na věc i z jiného úhlu... Třeba nám se často stává, že jsme osočení, ze syn bere dětem hračky tímto způsobem. Pravda je taková, že jeho hra je komplikovaná, třeba si kuchyňce chystá talíř s plastovým jídlem, položí ho na stůl a jde pro další věci, co tam chce dát... V ten moment přiletí jiné dítě a bez zeptání sebere z talířku nějakou věc. Pak můj syn jde a snaží se mu to vzít. Ano, nebyl u toho , ale přesto si s tím hrál 🤷🏻‍♀️

@no_title Dívat se z jiného úhlu je bohužel něco, čemu je třeba se naučit. Krásně napsané!

@no_title Ano,tak jsme to meli taky,s tou hrou. Syn si vzdy hral jakoze s vice vecmi. Napr.stavi mesto na piskovisti,tak si udelal hrad,dal si tam auticko,panacka a sel treba pro kaminky a nekdo mu z toho tu vec vzal a on si pro to sel. A jelikoz nemluvil,tak kousnul,bouchnul...A to mi delala i kamaradka,ze mu pak rekla,ze kdyz to nema v ruce,tak si s tim nehraje a to jine dite si to muze vzit. No,je to tezky. Vim,ze to druhe dite taky neni deda vseveda,aby vedelo,ze to druhe to tam ma. Ale chce to resit v klidu,aspon my maminky. A ne na sebe rvat a odnaset deti a nazyvat je spratky atd...S dcerou tohle neznam,ta od tech 2 let si vykomunikovala cokoliv.

@no_title Tak má zasáhnout máma, a říct že teď si s tím hraje její dítě ne?

@klokanka31 Ne. Tohle nebude fungovat. Děti chápou hodně věcí úplně jinak než dospělí. Například čas. Dospělý chápe, že i když má nějakou věc někdo jiný, tak časem ten člověk odejde a ta vytoužená věc bude k dispozici. Dítě to bere jinak, když mu řeknete, teď má tu hračku moje dítě, ono to mělo první, tak si to přeloží tak: "Tu hračku nemáš a nebudeš ji mít (z jeho pohledu nikdy), protože tě někdo jiný předběhl" a příště když se mu něco podobného stane, bude úpornější a rychlejší, aby se mu to nestalo... Já na tyto situace používám aplikaci Mouse timer, je to něco jako stopky, akorát tam nejsou hodiny, tam myška jí jablka po určitý čas, jaký zvolím. Takže dítěti ( používám to u svého, ale funguje to i u dětí, které autismus nemají), prostě řeknu, teď bude mít 5 minut hračku holčička a až myška dojí ( zazvoní alarm), tak ti hračku půjčí, nebo se vymenite, atd. Samozřejmě musí spolupracovat i druhá strana, ale dítě, které chce hračku se uklidní, protože už má ten čas nějak ohraničený a ví, že se časem dočká, i když to nebude mít ihned.
Moje dítě se pak uklidní ihned a nedochází ani k bitkám když toto použiju.

@no_title Já nevím, ale tohle půjčování hraček nějak nechápu. Pokud dítě samo nechce věc půjčit, proč by mělo? To je jako by ti chlap řekl ať půjčíš auto sousedovi 🤷‍♀️

@klokanka31 Tohle se dá praktikovat u hraček doma, ale ne v herničce nebo školce. Tam si ty hračky půjčují všechny děti, nejsou žádného z nich.
Když si půjčíš auto v půjčovně a pak si ho bude chtít půjčit soused, tak ho prostě ve stanovený čas a za určitých podmínek dostane.

@michaela666 Presne tak.

@michaela666 To sice jo, ale nemůže si ho soused půjčit asi v době kdy ho máš půjčené ty... Já byla vychovaná tak, že kdo dřív přijde...takhle to bylo i ve školce, neměli jsme tam daný čas na jak dlouho si můžeme s hračkou hrát, prostě dokud jsme si hráli, tak to bylo naše.

@klokanka31 Nás zase všude učili, že jsou to hračky všech a musíme se domluvit. Protože hračku, kterou jsem si vzala v pondělí ve školce nemůžu považovat za svoji i v úterý, kdy si ji vzalo dítě co přišlo o 3 minuty dřív. V dětských očích bych jí měla já první - v pondělí když končila provozní doba školky- takže podle té logiky by mi ji v úterý mělo to dítě dát?
Malým dětem se ten časový úsek musí něčím ohraničit, aby mu rozuměli.

Mě se to tedy nestalo. Ale to bych si líbit nenechala. Pokud by si to jeho matka nevyridila, tak bych jí to rychle vysvětlila. Normální to není.

Mě občas mrzí, že se setkávám s maminkami, které nemají moc pochopení. Prostě co si budem, jsou děti, které občas placnou druhé dítě, nebo seberou hračku. Náš případ. Syn občas plácne nějaké dítě, já jdu omluvim se, pohladí a chci ať pohladí i syn a omluvim se i mamince. To by jste měli někdy vidět ty pohledy,ale bohužel, jako my tohle syna domu neucime a ani se doma nebijeme. Pak jsou maminky, které mavnou rukou a řeknou, že je to v pohodě, že je ještě malý a nerozumí tomu

@ferda90
me treba hodne zalezi na pristupu te maminky pokud by jeji dite neco udelalo tomu memu.Stane se,jsou to male decka,teprv se uci a i nehody se proste stavaji.Tam jde pak o to,jak to ta maminka resi.Pokud by videla,ze jeji ditko ublizuje a ignorovala to tak by mi to vadilo.

Já nechápu proč bych to měla já vysvětlovat mymu dítěti. Normální to není aby mu někdo ublozoval. Vidět to, tak upozorním okamžitě matku malého tyrana ať si dítě srovná a pokud matka dělá ze to nevidí huknu směrem k tyranovi ať s tím přestane. Pokračuje-li to dovedu své dítě mimo tyranuv dosah a matku propaluji pohledem...

@zelenaesmolda jo jo v tom souhlasím, to je jasný a vadilo by to i mě. Já mluvím jakou mám já zkušenost. Když nás malý někoho plácne, omluvím se dítku i mamince a chci ať i náš malý pohladí to dítko, které placnul, ne vždy se to povede. Vím, že to občas dělá tak mu jsem neustále v patách, abych tomu popřípadě zabránila. Myslím si, že nedělám nic špatně a i přesto se najde maminka, která se naštve, i když se slušně omluvím

@ferda90 tak se ale nediv, ne každé mámě je příjemné když její dítě někdo otlouká, ať se omluví nebo ne..ja když ti jednu bacim taky ti bude fuk že jsem se pak omluvila nebo ti vysvětlila co mě k tomu vedlo 🤷‍♀️ já jsem zrovna matka který to vadí a dá to najevo, stejně jako se ozvu když dítěti jiný dítě hází písek do očí a do vlasů.. To se snad nedělá ne, to mu říkáme i když je na zahradě sám, že se písek a kamení nehází.

@ferda90
za me je tenhle pristup cajk

@pajusz jako promiň, ale srovnávat třeba dvouleté dítě, které jiné dítě plácne s tím, že plácneš ty mě jako dospělá... Jako, sorry, ale tohle je trochu blbe přirovnání ne? Já jako dospělá se umím ovládat, ale dítě podle mě úplně ne, gór nějaké malé. Jasný, že se to nedělá, ale jako když to dítě to udělá, tak co mám dělat? Já svoje dítě k tomu nenabádám, prostě zkouší a podle mě z toho nemá ještě rozum. On plácne občas i nás při hraní, když se směje a nebo i když se zlobí, podle mě to ještě nechápe, že je to špatně. Jediný co já v té situaci můžu udělat je, že mu řeknu, že se to nedělá, omluvím se matce i dítěti, pohladím a dobrý,ale pokud to matka nechápe, tak pardon, ale kašlu na to. Víc udělat nemůžu, a je taky rozbil bít a placnout.

@ferda90
Jenom jeste dodam,ze je lepsi rict diteti konkretni duvod-nechci,abys to delala protoze me to boli.Takove to "to se nedela" je moc obecne,neurcite a deti to hur chapou.

Já vysvětluji dceři, že ten člověk má nějaké pocity a neví jak to řešit líp, tak to řeší takhle špatně. A vzhledem k tomu, že dcera má taky "svoje chvilky", zvlášť když je unavená, snažím se to někdy vysvětlit i tak, že i ona když se dostane do té situace, někdy reaguje podobně (ne že by byla až tak agresivní přímo na někoho, ale placnout jo a nebo si tu agresi vybije tak že něčím hodí směrem od lidí... Coz mě včera dostal můj táta, že za to na dceru začal agresivně křičet a placnul ji - tak jsem je musela srovnat oba jako malé děti jak se oba chovali. Dceři jsem to vysvětlila a ona to pochopila). Takže i nevhodné chování dospělých dceři vysvětluju, ať už cizích co třeba přecházejí na červenou, nebo i rodiny, nebo taky svoje (protože komu nejedou nervy, že... Snažím se pak omluvit ze jsem to nezvládla, ale že za důvodem proč mě naštvala si stojím a za tím, že to nebylo v pořádku).
Snažím se dceru učit, že každý problém má řešení, že komunikovat je důležité, že na pocity je možné reagovat různě...

Jinak někdo tu psal, že dojít pro mámu. Jenže já nevím kdo je ta máma a radši něco řeknu tomu dítěti a jsem ráda, když mému dítěti jiná máma třeba trpělivě řekne to co já kolikrát říkám taky, nebo i klidně něco úplně jiného... Protože nežijeme v bublině a dítě se bude během života potkávat i s jinými lidmi a mě za zadkem mít věčně nebude. Ale zas když je to něco většího, snažím se ty rodiče vyhledat a společně s nimi najít řešení, zjistit, jaké dítě mají a proč to možná dělá.
Nedavno jsem si dokonce vzala kontakt na jednoho tatínka, jeho holčička něco chtěla vzít té mojí a z té mojí se taky stala harpyje a štěkaly na sebe, ani jedna si nenechala nic líbit. Nakonec jsme s tím tatínkem zvládli, že moje si přestala ohranicovat teritorium tak šíleným způsobem, jeho se pak zvládla omluvit, moje to přijala a když jsme se pak s nimi znovu sešli, vítaly se jako kamarádky 🙂 Na toho tatínka jsem si vzala kontakt trochu schválně, protože chci, aby se ta moje opice naučila řešit konflikty a je to pro ni těžké (chceme ji diagnostikovat na ADHD které má skoro stoprocentně a možná ještě něco k tomu. Je šikovná a celkem zodpovědná, ale občas ji to převálcuje).

@klokanka31 tyjo s tou holkou na hřišti to je těžké. Když ubližuje vašemu dítěti, váš problém to je a já sama tedy bych se snažila s ní navázat laskavý vztah. Může to být i jediný co má...
Jinak ale moje pětiletá dcera už taky byla párkrát sama na hřišti. Jsem často nemocná a držet dítě většinu roku doma protože marodim já mi přijde dost brutální. Ale takhle byla na hřišti párkrát, zasloužila si to tím, že se na ni můžu v některých věcech spolehnout (že nikomu neublíží hodně i kdyby byla sebevíc naštvaná, že nikam neuteče, že když buee mít jakýkoli problém, zazvoní na mě). A poprvé jsem koukala z okna celou dobu, pak jsem se dostala na interval třeba 5 minut. A když je na tom hřišti někdo další, koukám mnohem častěji.
Ale vždycky to bylo jen v nutných případech kdy jsem fakt nemohla jít s ní a nebyl nikdo kdo by s ní mohl jít třeba potom (manžel jezdil až na večeři a uspavani) a jen diky tomu, že už na ní vidím, že jsem ji něco naučila. O to víc tedy nechápu matku, která svoje dítě vypustí a starej se sama a nazdar. Mě už dcera párkrát zazvonila jen proto že jí bylo smutno a chtěla si popovídat než si zase půjde hrát, i když domů ještě nechtěla (a nemusela... Dávám jí většinou limit). Takže tamté holky je mi docela líto, když vím, o kolik je dcera radši, když jsem na hřišti s ní (ale chápe, že když jsem nemocná, hrozně kašlu a venku je zima, ublížilo by mi to tak, že už bych se o ni nedokázala postarat a to nejde). Nedovedu si představit její frustraci, kdyby moje nepřítomnost neměla tak vážný důvod který ona chápe, a hlavně kdybych tam s ní nešla nikdy. Myslím, že ty zlé oči tamté holky jsou reakce, že to je obyčejná závist.

@zelenaesmolda jo jo to zní rozumně. Já většinou říkám, že se to nedělá, protože to bolí a nikdo se bít nesmí

@ferda90
no prave-nesmi se nikdo bit,nedela se to.Kdo to vlastne narizuje?Co nebo kdo je to to "se?"
Lepsi mas uvest konkretni duvod a to,ze TY to nechces protoze....
Napr.misto "nelez na ten strom" je lepsi rict "nechci,abys tam lezl,bojim se,ze spadnes.

@zelenaesmolda Asi máš pravdu, tohle co říkám mě napadne jako první. Máme první dítko, pořád se něčemu učíme, protože je to poprvé a člověk se s tím předtím ještě nesetkal. Možná to je i tím, jak to podávali rodiče nám, když jsme byli děti. Děkuju za názor

@ferda90 klidně ti to může přijít divné, ale srovnávat to budu.. Každé dítě má rodiče aby mu vysvětlili že to prostě bolí. Kor když dítě chodí do kolektivu je tohle základ. Nevidím důvod nechávat plácat vlastni dítě jen proto že to jiná máma neumí svému dítěti vysvětlit tak aby to prostě nedelalo, to se obhajuj jak chceš ale ty nemáš pochopení pro nás "hysterky" kterým to vadí a já nemám pochopení pro ty co si myslí že to musi okolí chápat ptz dítě je přece malé ...🤷‍♀️Nemusí

@ferda90
Presne tak,my jsme na to proste zvykli a mame to tak zakorenene.To mas jako bezne rikame JezisMaria nebo Boze a na boha neverime 🙂

@ferda90 A kdyby tobě někdo bouchnul dítě? Byla bys s tím v pohodě?

@pajusz máš pravdu, já sem špatná matka, která to dvouletému dítěti neumí vysvětlit a ty si ta nejlepší, protože to tvoje dítě nedělá.