Zoufalství s miminkem. To už nikdy nebudu mít na nic čas?
Holky, maly 7 tydnu.. jsem hotova.. od 11 v noci do 3 nespal. Od 8 porad jen brek .. nekde ho polozim vydrzi 5 min a brek. Zkousela jsem uz vsechno az ted v kocaru usnul. Neudelam absolutne nic .. jsem vycerpana a silene me boli hlava. Chtela bych mit aspon hodinu casu jen pro sebe i kdyz je doma. To uz nikdy nebudu mit na nic cas? Manzel si ho vezme do kocaru ale ja bych chtela aby treba vydrzel jen tak koukat😔prdy nema, to poznam. Proste je posledni dobou silene protivny a teplotu taky nema ☹️
Nezávidím a znám to. Když v noci spal dvě hodiny v kuse tak jsem hrůzou vyletěla jestli dýchá, po pár týdnech jsem si klidně lehla vedle něho a zdřímla si, když už ve dne na chvilku zabral, jinak se to dělat nedá, pokud nemáte starší dítě. Dokonce jsem ho i v noci dávala do kočáru a vozila po chodbě nebo i na zahradě. Ale do dospělosti mu to nevydrželo, teď musíte vydržet vy i když skoro vydržet nejde.
Je ještě strašně maličký. Koukat vydrží až později. Teď chce hlavně mámu.
Ahoj, to musí byt na palici. To je tak od narození nebo až ted? Nemůže mít hlad??
Proste je moc maly, chce byt u tebe, citit tebe, ja si vzdy rikala, kdyz dcera brecela a ze v kocaru vydrzela spat max necelou hodku a honem rychle s revem domu, doma spala 10-15min jinak vzhuru a ja se od ni nemohla hnout...vzdy jsem si rekla, co bych po ni jako chtela? Vzdyt je na tomhle svete tak kratce, vse je pro ni nove a jedina ja jsem jeji jistota...proste zatni zuby a vydrz to, bude lip, zij okamzikem, i kdyz je to tezke, tak jsem si to v hlave nastavila ja, ted jsou holce 2 roky kus, jsem naprosto bez hlidani, chlap od rana do vecera do 8 v praci, holka usina v 11 vecer, je to narocne, ale je to vsechno jen obdobi, ktere pomine....je to tezke, vyuzij kazdou chvilku, kterou mas volnou, kdyz hlida chlap, nekdo jiny, odpocin si, delej si sve...
Je moc maličký, potřebuje Tvoji blízkost. Pořiď si šátek, nebo nosítko a měj ho u sebe, co nejvíce, ať je spokojený, tak budeš mít volné ruce. Častější kojení ho neuklidní? Třeba je to růstový spurt. Každopádně je to normální a časem se to spraví.
Je malej, vydrz, v tomhle veku jsme to meli stejne, jen tak koukat mimco rozhodne nevydrzelo. Spani se taky srovna, neboj.
Prvním třem měsícům se říká čtvrtý trimestr. A většinou jsou peklo. Po těch třech měsících se to začíná lepšit: prdíky postupně ustupujou, miminko si začíná dělat režim, začíná se víc zajímat o okolí a hračky... Některé už se i otočí na bříško..... Prostě to neřeš. Pokud ho uklidni, když je na prsach, měj ho na prsach. Při kojení koukej na film, cti si, hrej hru na mobilu.... cokoliv te baví. Na domácnost se teď vyser. Ta neuteče. Nosítko zkus (moje dítě tam teda řve taky, takže smůla). Spi, když spí. Bude lépe!
Já mám doma taky šílený mimino, dneska 6 týdnů, jenže k tomu ještě 16m batole a to je peklicko. Užívej, že máš jen jedno. 🙂
Já jsem za 13 měsíců byla bez malé asi dvě hodiny, jednu hodinu kadernice a kdysi si na hodinu vzal manžel Malou k segre, toť vše. Nevim, co je už čas pro sebe, ale s tím kazda asi tak nějak počítáme , jo a nevyspala jsem se už taky strašně dlouho.. mě by se asi stačilo i jednu noc pořádně vyspat bez toho abych 10 x vstávala. Ale co jedna nic by mi nestačila, to jsou hold ty radosti mateřství 🙂
Mam 2 dcery, obe byly plactive. Vydrz jeste par tydnu, ve 3 mesicich se to zlomi. Zacne se otacet na brisko, vic koukat a vnimat.. Bude lip! Drz se. 😊
Nejsi v tom sama, je nas takovych zpufalek mnoho. Zlepsi se to
Napadá mě první růstový spurt, to je náročné ...přeji hodně sil a čas na sebe přijde ...přece jste nepřivedla na svět někoho, pro koho by jste tu chvíli neobetovala,bez ohledu na to,jak dlouho má trvat ...
@jjasmina Nápodobně. Navíc synovi budou 2roky a má druhou vlnu a la bez maminky apokalypsa 🙄😁 ale musíme ho začít dávat na hlídání po tetach,apod páč ho brzy čeká školka a musí si zvyknout na to,že maminka nebude pořád za zadkem 😟
@amazonkajanik jj asi tak, já bych malou ráda dala ke švagrové, kolikrát se ptá, kdy si ji může vzít, když ale ona u každého řve, pochovat se neda + ještě kojím..
Za me je nej investice hojdavak a to jsme museli koupit i stojan. Hned z porodnice tam starsi pres den spal, mladsi i v noci protoze mela ze zacatku otoceny den a noc a to bylo psycho. Luxusni vec, pomaha i pri boleni briska, jak se houpe.
Pokud nema hlad, je prebalene, pomazlene...proste uz clovek zkusil vsechno, je to na zblazneni.
Mela jsem i satek a nositko, super a vyuzivala jsem, ale jen obcas a na chvili.
Starsi ze zacatku nechtel byt ani v kocare, ze by clovek vypadl na vzduch.... tak jsem ho uspala v hojdavaku, prenesla a mohla trajdat po okoli.
Jo a spani v noci - nasi mladsi jsou 3 a porad se v noci casto budi... Neverim na "to je jen obdobi", proste ji to vyhovuje a nej mi pomohlo si to v hlave srovnat.
Já jsem ze začátku měla taky takové pocity, první 3 měsíce byla dcera neodložitelná , a přes den doma nespala (spala jenom v jedoucím kočáru) takže jsem sní musela chodit ven každý den 2x na dvě hodiny ( ale postavu jsem lepší než před těhotenstvím😀) no a je pravda že naše domácnost vypadala v té době všeljak 😅 ale jak už tady padlo, nosit v šátku nebo nosítku, chodit s kočárem ven, pro mě bylo víc vyčerpávající být doma nervovat se, tak sem raději vyběhla malou ven. A spánek v noci, není lepší ji mít u sebe v posteli než v postýlce? Ono se to všechno časem srovná, pro mě byl taky masakr ten první půlrok, rok. To sem chvílemi myslela, že vyskočím z okna.
laskyplny_porod
Pro všechny mámy, které jsou unavené a připadá jim, že budou až do konce života chodit v poblinkaném tričku, kojit a přebalovat plenky. 😉
Repost from @spiritysol
Jednoho dne...
Prach se usadí. Vyčerpání zmizí. Pohlédneš na sebe a najednou se budeš cítit opět "normálně". Samozřejmě JINAK. Možná jemnější. A také silnější. Ale to JÁ, které bylo ztracené pod kojícími polštáři a zavinovačkami a ten malinkatý bezbranný človíček - tu budou.
Usmívající se.
Jednoho dne nenajdeš hrnky studeného čaje a plenky na tvém nočním stolku.
Budeš spát, jíst vsedě a koukat na filmy až do konce, bez toho aniž bys usnula. Vrátíš se ke starým vášním a budeš vést dlouhé hovory s přáteli.
Jednoho dne budou třpytivé linky vyryté na tvém břiše jedinou připomínkou na tělo nové mámy, které právě rozkvetlo životem.
Jednoho dne se to všechno nebude zdát tak velké.
Tyto dlouhé dny se přetaví na týdny, měsíce a roky. A ponesou tíhu ležící na tvém srdci. Tíhu a hlubokou bolest, kterou nelze vložit do slov.
Jednoho dne se podíváš zpět na tyto dny a neuvidíš nic kromě lásky.
Podíváš se na sebe - zbrusu novou mámu, pořád trochou nejistou v této nové roli a pomyslíš si: Sakra, byla jsem statečná a krásná.
Budete mit cas 🙂 jednou i kdyz bude vzhuru a budete spolu sami dva, i tak budete mit cas pro sebe 🙂 taky jsem se takhle citila a je to uplne normalni. Je to obrovska zmena, jak pro vas, tak pro nej, a musite si na to zvyknout. Vy na to, ze se o nekoho nepretrzite starate, a on na cely tenhle svet. Je potreba si uvedomit, ze miminko bylo u vas v brisku a ze nebude umet znicehonic jen tak lezet v postylce a koukat. Potrebuje vas videt, slyset, citit. Fajn je na tohle satek, miminko tam muze spat, muze se kojit nebo pozdeji koukat po okoli, vy budete mit volne ruce a on bude v pohode. A jak poroste, tak se vas zacne postupne poustet a zacne objevovat svet, ale ted musi ziskat jistotu, ze se mu nic nestane a ze jste tam pro nej. Ale je to sakra tezke. Zkuste se vyspat s nim, ja vim, ze to laka jit neco delat kdyz konecne usne, ale aspon maly odpocinek dela hodne. ❤
Já si vždycky říkám, co maminky očekávají za radu. Podle mě je to strašně snadné, mějte miminko pořád u sebe - v nositku, náručí, v posteli, u prsu. Miminko nemá pojem o čase a prostoru. Žije tady a teď a tady a teď potřebuje být s mamkou. Čím víc se budete snažit to nějak vymyslet, tím to bude horší. Prostě se smířit s tím, že ho budete mít několik měsíců jen u sebe. Taky jsem první dny řešila jak to udělat, aby byl ok a já mohla být chvíli sama, ale teprve když jsem se smirila s tím, že teď prostě bude pořád se mnou, tak jsem se konečně já i syn hodili do klidu. Teď mě nenapadá vhodnější přirovnání, ale je to třeba jako nějaky vývod, externí srdce. Kdybyste měla svoje srdce mimo své tělo, tak ho prostě pořád berete sebou a vůbec nepremyslite, jak to udělat bez něj, ale prostě ho máte u sebe a pak teprve přemýšlíte jak dělat různé věci s ním.