icon

Čekám miminko a jsem mladá. Jaké kroky podniknout?

avatar
klarka19000
25. čer 2026

Ahoj, je mi 16 a v době porodu mi bude už 17. Těhotenství nebylo plánované, ale i přes všechen strach jsem při pozitivním testu nebyla nešťastná. Bohužel můj přítel o dítě nechce vůbec nic vědět a nechal mě v tom samotnou. Na svou mámu se také nemůžu moc spolehnout.
Teď jsem teprve v 10. týdnu. Vím, že mi časem poroste břicho a nejspíš budu muset na nějakou dobu přerušit školu. Mám z toho všeho spoustu obav a nevím úplně, kde začít.
Co byste mi doporučili jako takový postupný seznam věcí, které bych měla zařídit nebo řešit, aby všechno co nejlépe dopadlo? Budu ráda za jakékoli rady, zkušenosti nebo tipy, na co nezapomenout a co řešit už teď a co třeba až později. Děkuju. ❤️

Strana
z2
avatar
levandule_k
Včera v 09:37

Z těch praktických věcí, nevím, co všechno víš a nevíš. Měla bys vědět, že v 16 o interrupci rozhoduješ sama, ale zdravotnické zařízení o tom vyrozumí rodiče. (Praktickou zkušenost s tím nemám, ale je to v zákoně.)

Po interrupci probíhá 6 nedělí, hormony se dávají dohromady. Jenom, abys věděla, že to může být emočně náročné a tvoje pocity jsou v pořádku.

Pokud se budeš potřebovat vypovídat a doma to nepůjde, tak napiš aspoň tady fórum. Sice je to v poslední době tady takové slabší, ale je jistá šance, že se ti dostane podpory.

Já bych se s takovým přítelem rozešla, protože mě v krizové situaci nechal úplně samotnou a ztratila bych v něho důvěru a co s takovým chlapem, který v případě problémů to hodí vše na mě...

anonym_75a83d
Včera v 20:40

Je na světě mnoho žen, které potratily, ať už ze své vůle či nikoli a přesto další děti mají. Jsi mladá, tvé tělo to jistě zvládne. Naopak , neplodná můžeš být i po prvním těhotenství , které zdárně dotáhneš. Já osobně jsem měla dítě příliš mladá (17) ,ale situace byla jiná, nestála jsem sama proti celému světu,ty bohužel ano, nemáš oporu v rodině ,ani v partnerovi , zatímco při mě partner stojí do dnešních dnů ( 14 let ). Ve tvé situaci bych do toho nešla 😟Chci ti jen říct ,ať se rozhodneš jakkoliv , tak s tím budeš žít ty. A pokud si dítě chceš nechat ,pak NIKDY KVŮLI NĚKOMU, ale musíš sama kvůli sobě,abys jednou nedošla do bodu ,že budeš chtít vyčítat druhé osobě,že ona za to může apod.
Přiznám se ti ,že občas jsem si říkala,že kdybych to dítě neměla,tak bych jen vydělávala a cestovala. Takhle jsem rodila při střední, končila s dítětem a pak jen práce a péče o něj. Nelituji ,ale vím ,co bych dělala, kdybych ho neměla.

Strana
z2