Je mi opravdu těžko
Ahoj,
nevím, jestli je to vhodný, asi bych si měla najít spíš psychologa, ale ted tu prostě v noci sedim plná zoufalství a těžko se nějakýmu dovolám. Protože jsem si vzpomněla, že jsem si tu pár týdnů zpátky zakládala účet, abych se dostala do nějaký diskuse zabrousila jsem sem. Možná tu bude někdo, kdo to cítí stejně...
Je mi devatenáct. Přestala sem v létě brát antikoncepci, protože jsem cítila, že mýmu tělu nedělá dobře. Brala jsem to na lehkou váhu, s přítelem jsme mívali sex bez ochrany a nic se nedělo. Pak jsem odjela na pět týdnů pryč, vrátila se, přestěhovala se k němu na druhou stranu republiky a začala studovat VŠ. Pořád jsme nepoužívali ochranu a abych to zkrátila - najednou mi začaly děsně růst prsa a vyšel mi pozitivní těhotenský test. První reakce byly zcela střízlivé - prostě se půjde na potrat a bude, stává se. Byla to jen čárka navíc u papírku, na kterej se čůrá. Volala jsem mamce, která pracuje v oboru (ironicky dělá porodní asistentku) a vždycky stála za mnou a stojí, pomohla mi a já jsem jí vděčná. S přítelem to bylo horší, hodně radikálně to dítě nechtěl, řeči jako že si to nemůžeme dovolit a tak...Se situací se smířil prakticky okamžitě.
Horší bylo, že já jsem to miminko začala hodně chtít a všelijak vymýšlet, co dělat, abych si ho mohla nechat. Začala jsem o něm přemýšlet jako o živé bytosti, o svým malým miminečku, což je velká chyba, ale přirozená. Jsem vegetariánka, trochu ekoložka, obrovská milovnice zvířat a najednou mám zabít svoje dítě....
Každopádně se rozpoutaly tři týdny jakéhosi šílenství. Jedna fatální věc - mám poměrně vážné psychické potíže, beru hodně léků a taky se najde pár nepříjemných diagnoz. Musela jsem hodně chodit po doktorech. Nakonec se stalo to, že mi potrat napsali na pojištovnu. Miminko by se nejspíš narodilo postižené vzhledem k druhu a počtu léků, který beru - způsobují vady plodu. Pak to bylo jasný. Teda alespon pro všechny okolo, já se s tím těžko smiřovala a vlastně se s tim nikdy ani pořádně nesmířim.
Po zákroku jsem se cítila štastná, zůstávala jsem doma s rodinou, válela se s mamkou v posteli a koukaly jsme na filmy. O to horší je ted realita, jsem zase u přítele, který mi absolutně nerozumí a v podstatě ignoruje, co se stalo. Jsem tu navíc neuvěřitelně sama, protože tady nikoho neznám, nemám si s kým popovídat, jít na kávu... On bud pracuje, nebo se hádáme a nemluvíme spolu, vyčítám mu to a on má za to, že je to za námi. Nemá absolutně pochopení, ba naopak všechno ironizuje, dělá si legraci, láme jakousi něhu mojí ženský duše, když to řeknu tak nějak poeticky. Mě to strašně ubližuje. Víc a víc strádám, dostala jsem nové léky na uklidnění, ale je jich jen pár a ani nijak zvlášt nefungují. A to tu jsem sotva týden, ještě mám docela bolesti a není mi ani fyzicky hej. Vím, že si za to můžu sama (co by za to jiné daly...), ale i tak se v tom topím a netuším, jak z toho. Obligátně, jak to u lidí jako jsem já bývá, jsem se chtěla zabít, ale končím ''jen'' u sebepoškozování...navíc asi ze světa pryč nechci, kvůli rodině.
Mohla bych psát do nekonečna, pořád mě něco napadá a připisovala bych a připisovala... Ale už takhle je to dlouhý, že budu ráda, když si to někdo přečte 🙂 Chtěla bych si jen popovídat s někým, kdo má pochopení a třeba podobný smutek na duši...
Stručné shrnutí
- Neplánované těhotenství u osoby užívající psychofarmaka může vést k rozhodnutí o umělém ukončení z důvodu rizika vrozených vad způsobených léky; v textu je uvedeno, že "potrat napsali na pojišťovnu".
- Po potratu se mohou objevit těžké psychické potíže včetně depresí a sebepoškozování, a v diskuzi byla opakovaně doporučena odborná pomoc — psycholog nebo psychiatrie, včetně hospitalizace v nutných případech.
- Praktické následky neplánovaného těhotenství zahrnují problémy s bydlením, studiem a péčí o domácí zvířata; navrhovaná řešení v diskuzi zahrnovala návrat k rodině, přechod na kombinované studium, dočasné umístění mazlíčka u příbuzných nebo v útulku a používání nosítka pro dítě při venčení psa.
Q: Jak vyhledat odbornou psychickou pomoc po potratu?
A: V diskuzi lidé doporučovali vyhledat psychologa nebo psychiatra; několik příspěvků zmiňovalo předchozí hospitalizaci na psychiatrii u osob s intenzivním sebepoškozováním a potřebu naléhavé odborné péče.
Q: Proplatí pojišťovna umělé ukončení těhotenství?
A: V konkrétním případě v diskuzi bylo uvedeno, že "potrat napsali na pojišťovnu", tedy v tom případě byla procedura hrazena pojišťovnou.
Q: Co dělat s domácím zvířetem, když se očekává dítě a bydlení je omezené?
A: Uvažované možnosti z diskuze zahrnují dočasné umístění u rodiny, domluvu s přáteli, nabídnutí k adopci, nebo umístění do útulku (v textu zmiňovaný "útulek hrazený z rozpočtu města"); také se v debatě objevila praktická opatření jako nosítko pro dítě a častější úklid.
Q: Pomůže přepnutí na kombinované studium při řešení bydlení a péče o dítě?
A: Ano, v diskuzi byla zmínka o přepnutí na kombinované studium jako možností, aby studentka mohla dojíždět jen na nezbytné povinnosti a snáze vyřešit přespávání mimo kolej.
Q: Jaký vliv mohou mít psychofarmaka na těhotenství?
A: V příspěvku bylo uvedeno, že "druhu a počtu léků, který beru — způsobují vady plodu", a z toho důvodu bylo uvažováno o ukončení těhotenství; v textu se opakovaně zdůrazňovalo konzultovat medikaci s lékaři.
Q: Jak řešit neshody s partnerem po potratu?
A: Doporučení v diskuzi zahrnovala svěřit se rodině, vyhledat psychologickou pomoc, zvážit dočasný návrat k rodičům jako zázemí a případně přehodnotit pokračování vztahu, pokud partner neprojevuje pochopení.
Závěry z diskuze
Shoda
- Odborná psychologická nebo psychiatrická pomoc se považuje za nutná při silném psychickém dopadu potratu.
- Rodina byla v diskuzi uváděna jako klíčová sociální podpora a často doporučované řešení (návrat k rodičům, dočasné zázemí).
- Praktická doporučení zahrnují přemýšlet o kombinovaném studiu, hledat jiné bydlení nebo pomoc s péčí o zvíře (přátelé, rodina, útulek).
Sporné názory
- Někteří účastníci tvrdili, že pes by se do útulku dávat neměl a že řešení (nosítko, častý úklid, pomoc sousedů) existuje; jiní považovali dočasné umístění u útulku či adopci za realistické řešení vzhledem k omezenému bydlení a zdravotním rizikům.
- Někteří diskutující doporučovali ukončit vztah s partnerem, který neprojevuje podporu; jiní radili hledat kompromis a řešit vztah postupně.
Otevřené otázky
- Je lepší vrátit se k rodičům jako okamžité zázemí, nebo vytrvat v partnerském bydlení a řešit situaci tam?
- Kdy a za jakých podmínek je eticky a prakticky přijatelná dočasná oběť (umístění zvířete do útulku) v očekávání dítěte?
- Jak bezpečně a kdy vysadit nebo upravit psychofarmaka při plánování těhotenství bez rizika pro duševní zdraví?
Zmíněné značky a firmy
žádné
Zmíněné produkty a metody
antikoncepce, antidepresiva, HA, potrat, "potrat napsali na pojišťovnu", nosítko pro dítě, kombinované studium, hospitalizace na psychiatrii, sebepoškozování
Místa a osoby
Jižní Morava, Ostrava, Praha, Cheb
Moc by mě zajímalo, jak je na tom zakladatelka teď...jestli pomohlo rodinné zázemí, čas...snad už je lépe...
@barcikf Ahoj, přečetla jsem si Tvůj příspěvek a tak trošku Ti rozumím .... celkem nedávno jsem si prošla taky řešením nechtěného těhu, podstoupila jsem mini interrupci, přítel zklamal a nakonec jsme se rozešli .... jsem taky hodně citlivá, takže vím jak ti je .... My ženy to vnímáme opravdu jinak a jek někdo výš napsal, je to šrám na duši .... Sama vím, že nejlíp mi pak bylo doma, u mámy, v posteli, se psem, s nejbližšími přáteli, zajít si na masáž, kouknout na hezký film ... srovnat si život, hodnoty, vztahy .... Mysli teď prosím, jen a jen na sebe ... na to, že potřebuješ být tam, kde je ti fajn, že tu bolest, potřebuješ prožít a vyléčit, ono to přebolí, věř mi ... Strašně jsem se nabrečela, nikdy nezapomenu, jak jsem sama čekala na klinice, jak se přítel ani neozval ... Uvědomila jsem si ale, že my ženy jsme opravdu neskutečné ... krásné, silné, matky, ženy, milenky, pečovatelky.... Zasloužíš si to nejlepší ... uvěř tomu prosím .... Víš, taky jsem pak skoro přestala žít, brala prášky na spaní, propadala depresím .. do ted s tím bojuju .... ale i holky tady mi pomohly názory .... Život je boj, ale musíme to zvládnout ... Jaký jsi znamení kočko? 🙂 Pokud si budeš chtít pokecat, nebo cokoliv ... písni klidně zprávu .... Jinak, já toho svého taky hodně omlouvala, někdy ještě ted ... ale že chlap je chlap je pravda, ale taky je pravda, že v nejhorších chvílích má stát vedle tebe .... no ... přeji ti hodně sil, lásky, odvahy a pochopení ... Život si s námi hraje .... ale doufejme, že nic se neděje bez důvodu ... 🙂 😝