icon

Jsem špatný člověk kvůli opakovanému potratu?

avatar
vysopro
8. pro 2023

Je pro mě těžké o tom psát, protože jsem o potratu nikdy moc nepřemýšlela, postoj byl takový, že s dítětem to tak nějak vždycky funguje.

Před několika lety jsem velmi brzy ukončila těhotenství. Byla to výjimečná situace, situace a už se nebude opakovat řekla jsem si.
A co se stalo teď? Partnerství se rozpadlo, Jsem tak zaneprázdněna prací a dětmi, že jsem si začala románek s bývalým přítelem, dvakrát do měsíce... haha! A s kondomem a hups....

Je to pro mě těžké, ale půjdu na potrat. Problém je, že o tom řekl svým rodičům. A teď čistý chaos! Nechtějí, abych to dítě potratila! Teror na telefonu! Můj milenec dělá, co chtějí jeho rodiče a uráží mě! Že jsem vrah! Už se mnou tak zmanipulovali, že jsem zrušila první termín na zákrok!

Jsem tak špatný člověk? Že se mi to stalo znovu, že jsem v této situaci?

Strana
z4
avatar
elinka90
9. led 2024

@cherie24 a jaka je 100% antikoncepce? Jedine tak celibat.

avatar
swan42
9. led 2024

@cherie24 jezis 🤦‍♀️🙈

avatar
swan42
9. led 2024

@merope ten "rozpor"- kdyz to tak chces nazyvat, je naprosto logickej a v poradku

avatar
merope
9. led 2024

@swan42 Vidíš, já nikdy nepochopila, proč hrozně hrotí a stresují ženu, co má u miminka podezření na Downa případně na jinou genetickou chorobu - proč prostě nedají čas pořádně dovyšetřit, ověřit, že to je skutečně tak, že to nebyla nějaká chyba. Protože se ví, že sem-tam jsou potrácena zcela zdravá miminka jen kvůli podezření a nedostatku času. Že když už se společnost usnese, že např. Down nebo jiné genetické choroby jsou důvodem k tomu, že ho matka může potratit, proč se jí nedá víc času třeba i do porodu (klidně i živého dítěte). Pokud už se společnost usnese, že je v pořádku, že pokud si rodič na péči o postižené dítě netroufá, ho nechat odejít. Proč se to dělá pak tak, že se při netestovaných vadách rodičům rovnou v porodnici nabízí ho tam nechat - a pak to dítě stejně zabijí na nedostatek péče. Ve Spartě je házeli ze skály a díváme se, že byli barbaři. My máme lepší prostředky, tak se hned u postiženého dítěte ptáme, proč matka nešla na potrat, ale že třeba netušila, jak to opravdu je, to už nevidíme - ale zase bereme za super matku, pokud si naopak postižené dítě nechá a pečuje o ně. Teda poté, co ji pomluvíme, že nešla na potrat (nezabila ho před narozením, kdy se často ani neví, jak velké to postižení bude).

Prostě mi přijde, že jsme jako společnost v tomto šílení pokrytci.

Strana
z4