Mateřství po čtyřicítce. Je bezpečné mít další dítě?
Ahoj vsem, potrebuju si utridit myslenky a udelat velke rozhodnuti a prosim o vase zkusenosti pokud jste se nekdo ocitl v podobne situaci a mel miminko v pozdnim veku.
Ja jsem ve 45 porodila prvni dite, proste jsem byla dlouho single a toho praveho jsem potkala az ve 43. On deti taky nemel tak jsme si rekli, ze to zkusime a povedlo se.
Detatko se narodilo po IVF s darovanym vajickem (tedy mlada darkyne, nehrozi takove riziko vrozenych vad). Otehotnela jsem po prvnim transferu.
Tehotenstvi probehlo absolutne v pohode, ani jednou mi nebylo spatne, nemela jsem celou dobu zadny problem s tlakem ani cukrem. Jen se mi hodne zhorsil ekzem (ten ale mam od detstvi) a az na posledni tyden pred porodem jsem se citila uplne skvele a mohla bych byt tehotna porad 🙂 .
Odber plodovky jsem nechtela, nechali jsme si udelat test z krve.
Porod byl planovanym chtenym cisarem, lokalni anestezie, vse velmi rychle a bezproblemove. Rekonvalescence take v pohode (v ramci moznosti po sekci). S kojenim byly problemy, kojila jsem jen 4 mesice, potom UM.
Mame nadhernou zdravou holcicku, velmi bystrou sikovnou hodnou.
Zvladam to ted uz dobre, zacatek byl tedy mazec :D
Mam nastesti skveleho partnera, ktery pomaha od zacatku se vsim, je s nami na rodicaku a vyhledove planuje jiz zustat na volne noze a byt s nami. Finance mame take zajistene.
A ja mam ted velke dilema, hlavne tedy proto, ze mame jeste jedno pripravene zamrazene embryo a ja na to porad myslim, jestli bychom mu taky nemeli dat sanci a doprat dcerce i sourozence, aby tu jednou nebyla uplne sama. Nedokazu zatim rozhodnout, aby ho zlikvidovali.
Ale ted je mi 47 a uz se prece jen bojim, hlavne kvuli dcerce. Abych takhle dobre zvladla i druhe tehotenstvi a porod a potom to narocne obdobi s miminkem a batoletem. Dcerka od narozeni dobre spala a je celkove velmi hodna bezproblemova, je mi jasne, ze podruhe by to tak idealni byt nemuselo.
Doktorka na klinice nam rekla, ze vetsinou kdyz prvni tehotenstvi zeny probehne takhle dobre, da se to ocekavat i druheho, ale zadna garance samozrejme neexistuje. Muj gynekolog mi uz nekdy pred rokem rekl, at to neriskuju kdyz nam to jednou takhle vyslo... ze vidi hodne pripadu kdy se deti rodi predcasne, ruzne nemocne postizene atd - ale tak to je i u mladych maminek.
Dekuji za pripadne nazory, hlavne od nekoho kdo resil / vyresil stejnou situaci.
@jolana24 “ @rozitta Ne nechybí. Jen jsem ve 24 měla prostě víc energie. Teď v 31 letech vidím, že bych na mimino neměla nervy 🤷🏻♀️” …… Pardon, ale toto neni o veku. Kdybyste zila do 35 bezdetne, tak tam ta energie i v tech 35 proste bude. Jo 40 a vic to uz je neco jinyho, ale casto toto tvrdi holky, co mely deti hned po 20, jak by to ve 30 uz nedaly …. Je to uplne jina matematika 🙂
@me_druhe_ja Presne toto jsem ted napsala zhruba 😀
@me_druhe_ja
@eviicka souhlas, mě taky vždycky baví názory, že po 30 už je žena pomalu urala na důchod, a když ne rovnou na důchod, tak určitě musí být na dítě hrozně unavená a stará. Já mám 3 deti - všechny jsem rodila mezi 30 a 40 a v porodnici se mnou snad jedinkrát byla maminka mladší 30ti let....a stejně to mám i ve svém okolí. Těch pod 30 s prvním dítětem vídám méně než těch nad 30.
@lucie_1986 promiň, ale v tom případě je podle tebe proti přírodě jakékoliv IVF a také je proti přírodě zachraňovat předčasně narozené deti. Proti přírodě je tedy také testovat na genetické vady a taky je následně léčit....promiň, ale v této diskuzi jsi větší blbost napsat už nemohla....
To bude teprve druhý jo ? Tak do toho jděte. Vy sama musíte vědět zda se na to cítíte... Pro mě už jste stará na druhé dítě, ale v dnešní době to je norma...
@ilone to bude tím, že v dnešní době je norma mít první dítě po 30ce. Třeba já ve svém okolí zase nemám ženskou co by měla první dítě po 30ce, ale obvykle už mají v té době 3ti.... Takže asi jde o to kde a v jakém kraji žijete... Ale dle biologie jste na první dítě ve 30 stará. Ale jelikož v dnešní době si málo kdo může dovolit dítě ve 20ti tak musejí čekat na 30ku.... Pár let zpět by na vás koukali skrz prsty, že ve 30ti nemáte děti. Dneska koukají skrz prsty na ženský co už mají děti ve 20ti
@pampelina18 já nekoukal skrz prsty na nikoho. Je mi 45 let. No nevím, bývalý primář horovicke porodnice, a že je to stále vyhlášeny doktor ve svém oboru, má jiný názor. Když jsem s ním řešila třetí dítě, kdy jsem.tehotna byla v 38 a tvrdila jsem, že jsem stara, tak mi řekl, že před 20ti lety možná, dnes je i že zdravotního hlediska v pohodě, mít první dítě po 30tce.
@pampelina18 jako ano, na moji mamku koukali v porodnici divné, když první dítě rodila až ve 24, ale to byl rok 1978...dnes jsme úplně jinde.
@ilone jasne, pojdme rodit v 60ti 🤦♀️ napsala jsem to ve zkratce. Ano, s ivf nesouhlasim. Ale rozhodne jsem tu nemluvila o zachrane lidskych zivotu, potazmo drive narozenych miminek!
Že jsou dva náročnější než jeden - jak v čem bych řekla....Se spoustou věcí může pomoct starší (tím myslím podat plínku, chvilku se na miminko pitvořit když půjdeš na wc apod) a až budou větší zas si můžou hrát víc spolu. Ale samozřejmě je potřeba rozdělit čas mezi oba, ale jste na to dva.
Poručnictví - je potřeba zvolit kdo by se měl o děti starat v případě, že by se vám něco stalo. Ten koho vyberete by s tím měl souhlasit (protože můžou odmítnout) a pak se to ideálně sepíše u právníka.
Ale konečný výrok má stejně soud, ten papír od právníka není závazný. 🤷🏼♀️
@lucie_1986 S ivf nesouhlasis jen proto, ze ho nepotrebujes. Kdybys ho potrebovala, uz davno sedis v cekarne ivf centra. Takhle jednoduche to je, kocko.
Šla bych do toho. Doba je zkrátka jiná a co bude za třicet let? Bude zase úplně jiná. Za roh prostě nevidíme. Kdybys v uvodu napsala, je mi tolik a tolik, mam muže co nepomáha a je na mě vulgární, během vstávání s malou jsem zestarla o dvacet let a těžce utahneme domacnost,to by bylo jiné, ale z tvého příspěvku je vidět i oboustranná laska v partnerství, což je taky sakra důležitý. To nejhorší co děti muže potkat není mít starý rodiče, ale špatný rodiče. Občas když vidim typicky Výměny manželek, jak s dětmi jednají jak s obtížným hmyzem a dva mezi sebou válčí a soupeří...
Máte všechny předpoklady, jděte do toho. Příroda rozhodne za vás. Nad hrobem rozhodně nejste a za roh života nevidíme. Ano.. v té nejhorší variante možná o vás děti přijdou v porovnání s ostatními vrstevníky brzo, ale budou vzpomínat na laskavý rodiče a sdilet to společně se sourozencem. Moc vam držím palce
@ai30 na 100% ne, kocko. Asi bych to ukoncila. Zakladatelka je rozhodnuta, tato vlakna jsou stejne uplne zbytecna. Nejvice ji muze rict lekar a jeji vlastni pocity.
@lucie_1986 nejsi v pozici té,která díky ivf má dítě (děti). Kdyby jsi nemohla otěhotnět,donosit dítě,vajíčka byla nekvalitní už ve 25,tak by jsi mluvila jinak. Toto není předmětem diskuze,jelikož tazatelka ivf podstoupila
@lucie_1986 nic o porodu v 60ti jsem nepsala, jen píšu, že když zmiňuje, že IVF je proti přírodě, pak i ty ostatní věci, které jsem zmiňovala já, jsou proti prirode. Ne, že si z toho vytáhnes jednu věc a tvrdíš, že pouze tato věc je proti přírodě.
Navíc, když v té situaci nejsi, tak používat to jako dogma - je poněkud podpasovka...
No mě řekli že mám vek" a to mi je 34. Takže dalších X vyšetření navíc
@zekrt mas pravdu. I nad tim jsem premyslela. Ale vlastně jsi to vystihla. "Neumim si představit...."
To protože to kolem sebe zas tolik nevidíme. Ale doba je jiná a bude, ty rozdíly se stírají. Co se týče věku, genderu atd. Už teď jsou prvorodiče starší než před 30ti lety. Budeme se s tím setkávat, že sedmdesatnik bude mít pubose a ani nam to nepřijde...
@veronikav31 A taky by jinak mluvit nemusela. 😃Znám několik párů, co na ivf nešlo. Některým se to po 10 letech přirozeně povedlo a některým ne. Ne každý je ochotný/schopný na ivf jít a nebo přijmout darované buňky.
Nečetla sem diskuzi celou.. ale můj názor jdi do toho. Já samaam opravdu starší rodiče, mě je 33 a tatovi bude 80. Maminka mi v létě zemřela po opravdu dlouhý těžký nemoci kdy sem s ní musela být doma a ani mě nepoznávala atd. Víš co bych dala za sourozence? Sem sama se synem a jednou úplně sami zůstaneme. To že semnou v pubertě rodiče nejezdili na lyže, na kolo a byli sme převážně doma mě tenkrát sralo ale ještě víc mě sralo že sem věčně sama.
Zakladatelko, shrnula jsi to krásně, je vidět, že nad tím doma oba přemýšlíte 👍 Zvažujete a nejdete do ničeho bez rozmyslu, mimochodem si myslím, že to je obrovské plus zralých lidí. Myslím, že tohle bude jeden z těch případů, kdy mě bude hrozně mrzet, že se nedozvíme, "jak to bylo dál", až diskuze usne 🙂 V každém případě držím palce, ať se rozhodnete jakkoliv 🙂 Za sebe bych ti číslo dvě moc přála, myslím, že jsi skvělá máma.
Ozvi se až se vám to povede 💓
holky, děkuju všem za názory a za slušnou debatu bez hejtů, moc si toho vážím, jste skvělé
z toho co tu padlo ještě k doplnění:
- jak je to u nás doma ze strany chlapa - já hodně váhám (spíš ale jsem PRO), manžel by sice na jednu stranu chtěl, na druhou se ale bojí víc než já, ale u nás žen samozřejmě mnohem víc hrajou roli emoce a hormony, ti chlapi to berou víc pragmaticky, on třeba řeší že měl teď pár dní trochu zablokovaná záda a že když se to stane znovu, nebude mi moct pomáhat s dětmi, on je takový hodně opatrný a extrémně zodpovědný typ, což je ale pro rodinný život a rodičovství k nezaplacení, moc to na něm miluju (i když mě s tím někdy taky pěkně štve 😀)
- co se týká financí a životního stylu, já jsem na volné noze takže mám absolutní svobodu a tolik času kolik potřebuju, muž je na rodičáku abychom si mohli užívat sebe a dcerku a po skončení rodičáku plánuje taky dělat na sebe a do klasické práce se už nevracet takže by nás nečekal takový ten hektický každodenní shon ráno brzo vstávat, rozvézt děti do institucí, letět do práce, odpoledne druhá směna doma a večer polomrtví padnout do postele, myslím si, že tohle hraje taky velkou roli plus člověk není tolik ve stresu kvůli penězům a jestli dětem nebo sobě může dopřát to či tamto nebo třeba zaplatit dobrou školu
- co se týká pomoci prarodičů (našich rodičů, kteří už by vzhledem k věku moc nepomohli), my tu pomoc nemáme ani teď, všichni bydlí od nás daleko, takže když potřebujeme hlídání, máme kolem sebe dost kamarádek co už mají děti velké a chtějí si užít to naše 🙂
- co se týká sourozence, my oba sourozence máme a jsme rádi, není to pro mě ale hlavní argument PRO
- co se týká toho, že by dcerka zůstala sama kdyby se s námi něco stalo, jednak nepředpokládám, že bychom odešli oba najednou (jasně, nehody se stávají, ale to i mladým lidem), druhak je v rodině dost lidí, co by pomohli (bratranci, sestřenice)
- co se týká fyzické kondice a energie, asi jsem v názoru hodně ovlivněná tím jaký naturel mám já (jsem hodně akční, energie mám dost i když samozřejmě jsem často unavená, což jsou ale i mladé maminky) a hlavně moji rodiče i jejich noví (dlouholetí) partneři jsou všichni velmi aktivní fyzicky i mentálně a to i ve věku 75-85
- co se týká názorů "je to proti přírodě" apod, tohle vůbec neberu v potaz, jo dřív bych řekla to samé, ale když se o to člověk začne pak víc zajímat, zjistí že "proti přírodě" je dneska většina toho co děláme a když existuje možnost jak děťátko mít, otěhotnět, odnosit ho a porodit ho, super... jinak limit pro IVF je u nás ze zákona 49 let (na Slovensku 50), na klinice mi řekli, že ani menopauza s tím nesouvisí, dokážou pomoci otěhotnět i ženě po přechodu, hlavní roli hraje počet/kvalita vajíček (což se tedy dá řešit darovanými, ano není to ideální možnost, ale pokud je to jediná jak mít dítě.... ano taky bych si dřív myslela, že do toho bych teda NIKDY nešla, ano není úplně jednoduché se s tím vyrovnat, ale já si často říkám, že dcerka by nemohla být dokonalejší ani kdyby byla z mého vajíčka, protože ona je opravdu skvělá) a dále hraje roli schopnost dítě donosit, což u mě problém nebyl