Narodilo se mi dítě s Downovým syndromem
Zdravím, jsem psychicky dost na dně. V neděli jsem porodila nádhernou holčičku bohužel má Downův syndrom. Ale od začátku... jsem po rakovině děložního čípku. Takže když jsem otěhotněla a přítel ode mě odešel ani na chvilku jsem nepochybovala o tom si dítě nechat. Prošla jsem vsemi vyšetřeními kromě odběru plodové vody. Vsechno bylo v pořádku...potom jsem byla hospitalizována pro polyhydramnion a hrozící predcasny porod. Dítě jsem donosila do 37 tt. Poté mi začla odtékat voda a malá musela rychle ven. Vyvolali mi porod, ale bylo to moc rychlé a byla jsem hodně potrhaná, ztratila moc krve...hned jak malou vyndali mi řekli že má Downův syndrom...od té doby brecim všechno se mi zhroutilo... malá bude v kojeneckém ústavu a budu si ji brát na víkendy domů...
Dej se dohromady nejdriv ty sama! 💓. Na supermatky se vykasli! Posilam hodne sili. Vse se casem usadi a bude lepe 😊.
V životě bych si netroufla nikoho hodnotit a moralizovat. Sama nevím, jak bych se zachovala. Toto si člověk nedovere představit a realita je většinou odlišná od představ.
Vím, jak bych se zachovala, kdyby byla vada zjištěna na screeningu, bylo by to řešení radikální. Pro někoho možná sobecké, ale s ohledem na rodinu a další dítě další východisko nemyslitelné. Chápu, že každý to má nastaveno jinak. Někdo bere postižené dítě jako dar a to je způsob, jak se vyrovnat se skutečností. Každý se rozhoduje dle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Paní se rozhodla dle svého nejlepšího vědomí a svědomí, že dítěti bude v současnosti lépe v ústavu. Rozhodnutí určitě velice složité. Za mě RESPEKT.
Paní nutně potřebuje psychologickou, možná psychiatrickou pomoc. Deprese není sranda a není to chřipka. Dítě potřebuje maminku, která je v pohodě. Takže se nejdřív musí dát dohromady sama maminka. Ono pět dní po porodu to je docela šílenost. Hormony jak na horské dráze, bez jakékoli podpory. Prvotně vyhledat psychologickou pomoc, dát se nějak v rámci možností dohromady a následně přemýšlet co dál.
Přát někomu neštěstí není zrovna správné, ale lidsky to chápu. Paní je prostě zoufalá a v zoufalství člověk říká věci, které tak třeba ani nemyslí. Snaží se z toho všeho nezbláznit a útok může být forma obrany. Já vím, že diagnoza DS může být rozmanitá s různými postiženími, některé děti chodí i do normálních škol, ale to ted zrovna paní moc nepomůže. Potřebuje se nějak vyrovnat, tedy spíš naučit žít s tím, že má postižené dítě. Přeji tedy paní hodně sil a řádnou psychologickou podporu a pomoc.
@rottentocore Ahoj, tahle pani ma dite ,,downika,,. Pro lepsi naladeni posilam link na jeji clanek:
https://dennikn.sk/blog/atmosfera-s-downovym-sy...
jedna známá má taky holčičku s Downovým syndromem, zjistili to až po porodu, a taky jí dali do ústavu a jezdili za ní na návštěvy, koncem října jí bude 5 a pořád je v ústavu a oni už mají,asi roční druhou holčičku, .... posílám hodně sil, musí to být hrozně těžké se rozhodnout!!!
Prosím adminy ať zavřou či smažou tuto diskuzi!
@rottentocore hodně sil a odvahy a posílám srdíčko 🙂
No,muzu jen souhlasit... Dite potrebuje mamu ktera se o nej postara. Takze bez mu nechtene ublizit, ustav je v dane aituaci asi nejlepsi volba. Doufam ze zakladatelka vyhleda pomoc psychologa aby se dala do kupy a i si zjisti vse o ruznych podpurnych a jinych skupinach lidi s detmi s DS. Doufam ze najde reseni, silu a lasku, aby mohly s dcerou bojovat bok po boku.
A navic nikdy nevi, treba potka chlapa co si je zamiluje obe.
Preji mnoho sil a mnoho stesti!!
@rottentocore mohu doporucit skvele psychology v Praze. Sama kvuki porodnimu traumatu navstevuji... Rodila jsem tez v Koline a s malou jsme obe malem umrely... Klidne napiste PM a poslu kontakt.
@evson_rachanda přesně tohle mě na tom štve nejvíc!!!!ten system!