Neplánovaně těhotná. Nevíme, jestli si dítě nechat

vojteska1
1. říj 2014

Zajímalo by mě, jestli má některá z vás podobnou zkušenost jako já. S manželem jsme si koupili na hypotéku byt a po dvou letech marného snažení se mi díky IUI podařilo otěhotnět a porodit našeho vysněného krásného a zdravého chlapečka. Vzhledem k finanční vytíženosti a toho, že nám "nefungují" babičky, jsme se rozhodli, že si druhé dítě nepořídíme. Ovšem po 8,5 měsících po porodu jsem zjistila, že jsem těhotná a my se rozhodujeme, jestli si jej nechat nebo ne ☹ . Zajímal by mě názor maminek, které se rozhodovali v podobně situaci, jak ji vyřešily a jestli svého rozhodnutí někdy litovaly, ať už ve smyslu, že se nesmířily s interupcí nebo naopak jsou na pokraji zhroucení, protože situaci nezvládají. Obou situací se děsím a mrzí mě, že jsme podcenili ochranu před otěhotněním, ale už to nelze vrátit zpět. Moc děkuji za příspěvky.

miramare
14. říj 2014

@anonymka1990 ptáš se na naše příjmy - no žádná extra třída to není, ale žijem v pohodě. Manžel pracuje jako dělník v malé firmě, takže jeho plat nic moc (mít třicet tisíc tak si výskám), a já jsem už sedmý rok na mateřské. Je fakt, že nemáme dluhy a bydlíme v bytě v domě manželových rodičů, který jsme předtím opravili. Děcka nás zatím moc nestojí, oblečení většinou po někom podědí, kojím, plinky kupuju v akci atd. Nevím jak to bude dál, až budou růst, ale teď to neřeším, až to přijde, tak se uvidí.
Já úplně přesně chápu Tvoje pocity, taky když jsem zjistila, že čekám třetí, tak jsem byla úplně v háji. Měla jsem svoje plány, chtěla jsem se vrátit do práce a ne se zase starat o mimi, když už mi ty dvě jakžtakž odrostly. Můj manžel mě ale zase podržel, teda taky se bál, jak to zvládneme, ale podržel mě, a to mi pomohlo. Ale když jsem to řekla mojí máti, tak ta to nerozdýchala. No hodně jsem se nabrečela kvůli jejím řečem. Skoro celé těhu měla pořád něco, pomalu se to zlepšovalo, až po narození maličké. Ale má ji ráda, akorát si to nechce připustit, že vždycky všechno nemusí jít podle plánu (plán je podle ní dvě děti a konec). Ale v životě se můžou stát daleko horší věci než třetí dítě, důležité je hlavně zdraví. Přeju Ti pevné nervy, abys to vydržela, bude to náročné, ale bude to stát za to.

lilithka
14. říj 2014

@anonymka1990 Tvůj případ mi přijde uplně jiný, než příběh vojteska1. To byl normální fungující rozumný pár, ketrý problémy řeší.
Bud mi připadá, že si z nás tu děláš pr*el nebo je to opravdu tak a je mi tě teda v dobrém hrozně líto. Vím, že existují ženy, které se sebou nechají tak zacházet a manipulovat. A většinou mají takové idioty muže. Pro mě je to prostě nepředstavitelné, že by se mnou manžel takhle jednal a že by vůbec vypustil z huby, že jestli si dítě nechám, že nás opustí. Prostě hodí přes palubu mě i děti a bude žít dál. Přijde mi i dost horzné jak to řešíte po icq nebo přes co a doma o víkendu pak o tom mlčíte. Dospělá komunikace a schopnost se jeden o druhého opřít tady absolutně chybí.
Proboha nevíš, jak mu máš na plnou hubu říct, že si necháš své dítě a nepůjdeš na potrat????? To mi přijde, jak když se dítě bojí rodičům říct, že dostalo pětku. Vždyt jste si sobě rovní lidé!!! I podle jeho zprávy, že jsi v životě nic nedokázala je to ubožák největší a já bych s ním nedokázala žít. Jak s tebou jedná? Podle mě toto není první případ, kdy jste se neshodli a ty prostě se ho bojíš. Ne fyzicky,ale psychicky. A on sakra dobře ví jak na tebe.
Bud se vzpamatuješ, prosadíš si svou s ním i bez něj (doporučovala bych bez něj, protože taková povaha mu zůstane a nebude z toho v budoucnu nic dobrého) nebo ho pro klid poslechneš a budeš se do konce života užírat a trápit. Pokud je pro tebe potrat vražda a už ted to cítíš jak to cítíš, nemáš šanci. Postihne tě to plnou silou a ty na to budeš sama. Nepomuže ti ani on, ani tchyně ani matka. Ty jediná budeš pykat za to, že jsi šla na potrat. Nedostatek financí, když on bere 30 tis, to mi přijde směšný argument.

Přeju ti,abys našla sílu tomu chytrákovi vytřít zrak a ne jen v tomto případě,ale i do budoucna. Život je moc krátký na to, aby jsme ho žili s někým, kdo s námi nejdená rovnoceně a snaží se nás zadupat do země. Mnoho sil!!!!!

emculinka
14. říj 2014

Dítě je zázrak. A můžeš to brát i tak, že je spousta žen, které sed snaží a nedaří se, Tak si užívej ;)

lendast
14. říj 2014

@lilithka s dovolením bych se pod tvoji zprávu chtěla podepsat! Krásně jsi to napsala, já bych to tu smolila celej večer a stejně by to nevyznělo tak jak by mělo.
Pročetla jsem si už včera celou tuto debatu a musím říct, že to je fakt smutný pokud musí @anonymka1990 řešit svoji situaci zde a doma se to bojí chlapovi říct do očí. Nějak neumím pochopit lidi (ženský), který nechají sami se sebou takhle mávat.
@anonymka1990 Holka, nedej se a buď silná. Seš svobodnej a dospělej člověk, kterej nese sám za sebe a své činy zodpovědnost. Ne nějakej ubohej, do sebe zahleděnej hňup.

tarra27
14. říj 2014

@lilithka kráně napsáno a obrovský souhlas....mě en blbbec včera vytočil když jsem to četla a pak jsem si i říkala, že si to snad nekdo vymyslel, že to není možné...

anonymka1990
15. říj 2014

Tak jsem dnes byla na ultrazvuku a myslím ,že příroda vše vyřešila za nás .doktorma mi do zprávy napsala bez plodu a bez žloutkoveho váčku.takže asi tak.ted budu muset jít tak jako tak na odstranění.

lemona
16. říj 2014

@anonymka1990 Anonymko, jak dlouho jsi těhotná? Pamatuju si, jak jsem na jiném diskuzním fóru četla vlákno od holky, které to samé do zprávy napsal doktor... A objednal jí na odstranění. Byla z toho samozřejmě špatná a vyděšená, ale na radu jiných holek počkala týden a šla k jinému doktorovi. Ten už to miminko normálně viděl. Šlo o to, že ten první doktor jí určil začátek těhotenství omylem o nějakou dobu dřív, než skutečně začalo. Kdyby ho poslechla a hned šla na odstranění, tak by o miminko přišla zbytečně. Samozřejmě nechci, by sis třeba dělala plané naděje (i když vím, že tvoje situace je tak jako tak těžká), ale být tebou, počkala bych ještě.
A i pokud by se potvrdilo, že miminko nebude, byl by myslím dobrý nápad začít (klidně tajně) chodit k nějaké psycholožce - aby sis vybudovala zdravé sebevědomí, a tvůj manžel s tebou už neměl šanci nikdy takhle ohavně jednat.

lemona
16. říj 2014

@anonymka1990 Ještě bych chtěla dodat, že ostatní se k nám chovají jen tak, jak my jim sami dovolíme. Z toho, co jsi tu psala vyplývá, že i když ti psal opravdu hnusné a urážlivé sms, tak ty jsi se sice hájila, ale odpovídala jsi mu vlídně. Neříkám, taky mu nadávat - to k ničemu nevede. Ale to, jak se chovat, aby k tobě měl přirozenou úctu, to by ti právě mohla poradit ta psycholožka.

anonymka1990
16. říj 2014

No ona mi řekla že ten gastacni váček či jak se to jmenuje roste ale bez ničeho.Já vím že se ještě nějakou dobu čeká tak počkám a upřímně bych možná radši ,aby to že mě vypadlo doma.A psychologa myslím nepotřebuju.S manželem jsme o tom všem mluvili i osobně o víkendu a teď už chápu ,proč byl tak proti.Asi jsem pod záplavou hormonů nedokázala rozumně uvažovat.Pravdou je,že miminko bychom oba chtěly ale až nebudeme tak šíleně zadlužení.Nechci celé těhotenství strávit s tím ,jestli bude vše splaceno ,jestli budeme mít kde bydlet apod. Chci si ho užít se vším,co k tomu patří a být v klidu

lemona
16. říj 2014

@anonymka1990 Nejde o to, že byl proti, ale jakým způsobem s tebou komunikoval (urážky, atd.). To normální člověk nedělá. Bohužel, to, že ho teď omlouváš a sama si to kladeš za vinu, jak se choval (že jsi pod záplavou hormonů nedovedla rozumě uvažovat), je typický příznak týrané ženy. Nechci tu psát, že jsi určitě týraná, to samozřejmě nemůžu vědět, ale mám s takovými případy zkušenosti a takhle to často začíná. Jestli dítě ano nebo ne, to je jedna věc, druhá věc je, že i pokud mají partneři neshody, je normální je řešit na nějaké civilizované úrovni. Ne, že jeden nadává a druhý se neustále cítí provinile.

anonymka1990
16. říj 2014

Řekl mi že mi psal takový razantní věci proto,protože nevěděl jak mi to má vysvětlit.Jinak mezi sebou neshody nemáme .To bych mu zas křivdila .Tak uvidíme.Pokud ti teď nevyjde,vyjde to třeba za rok.Do té doby si vyřešíme dluhy a pak se budeme těšit na mimi.Musím to brát holt jak to je 🙂

tarra27
16. říj 2014

@lemona to nemá cenu vysvetlovat....navíc kdo ví jak to je....

anonymka1990
16. říj 2014

Je to tak jak píšu...napsala jsem co jsem chtěla ,víc bych to asi nerozebírala už

somalicats
16. říj 2014

@anonymka1990 Dospělý člověk komunikuje na úrovni. Způsob, jakým s Tebou komunikoval ten Tvůj, je tak max pro patnáctileté smrady, ne pro otce dvou dětí.
Btw. s mým ex jsme se dokázali bez urážek i rozvést...
Ad těhotenství - jestli gestační váček roste, tak je málo pravděpodobné, že by byl prázdný...

anonymka1990
16. říj 2014

Mudr mi řekla jasně.Za ty tři týdny se zvětšil ale jak jsem psala.Nic tam není .Viděla jsem to i já na obrazovce.Byla to černá bublina bez ničeho.

nonnni
16. říj 2014

@somalicats je to celkem casty jev, ze vacek roste a embryo nikde. Zda je to skutecne tak v tomto pripade, nebo je to berlicka pro zakladatelku nevim, ale nejde o vzacny jev...bohuzel.

somalicats
16. říj 2014

@nonnni To záleží na tom, jak dlouho je těhotná. Nechce se mi hledat zpátky, ale mám pocit, že v úplném začátku už není, a tam je větší pravděpodobnost toho, že to dr. pouze zatím nevidí...

anonymka1990
16. říj 2014

Měla bych být správně 8tt a nikde nic....pokud si myslíte,že je to pro mě berlička ,tak mě to mrzí a klidně i vyfotim zprávu.Nejsem žádná kravka která by se nudila a z nudy si vymýšlela.

frufrunka
27. říj 2014

Neplánovaně jsem otěhotněla hned 2x, byl to blesk z čistého nebe a obrovský zázrak. Po pravdě - na hypotéku a bydlení, kdy jsme v konečné fázi skončili v pěti lidech v ložnici o výměře 14m2 a to tam všichni tři kluci měli i věci, jsem vůbec nemyslela... šlo jen o zdraví a o to, abychom to všichni v pořádku přežili. Všechno ostatní se vyřeší... dítě je dar a zázrak a u mě v tom opravdu nehraje roli nějaké náboženství, jen velmi silné životní zkušenosti. Takže za mě - potrat určitě ne!

jarkakr
29. říj 2014

Ať se rozhodnete jakkoliv, bude to dobře, tomu věřte!

Myslím si, že dítě je veliký dar a vzdát se ho není přirozené, ale dát mu potom život plný strádání není zase správné. Když se ale rozhodnete pro interrupci a manžel najde lepší práci, přijde nečekané dědictví nebo cokoliv vám přinese peníze, budete si to do smrti vyčítat (možná). Když miminku nekoupíte nejnovější hračky, bude chodit v ošoupaném oblečení a bude mu později líto, že nemůže třeba na hory, tak to všechno časem pochopí. Ale bude tady. Vůbec vám vaši situaci nezávidím, asi bych se porozhlédla po třetí možnosti - adopci, důrazné promluvě s prarodiči, aby pomohli, nebo radikálně změnit zázemí a přestěhovat se za manželem za lepší prací.

tadeas311
31. říj 2014

@vojteska1 Ahoj, myslím, že cesta, kterou jste si nakonec vybrali, je ta správná. Přeji hodně štěstí. Někdy je nejtěžší věc se rozhodnout.

salot
31. říj 2014

@frufrunka Tak nějak to vnímám i já. Dá se zvládnout všechno.

margitabalazov
5. únor 2016

Dobry maminky bude ted v zari 40 letmam 4 deti nejmladci 8 a cekam dalsi miminko nejde mi openize a ani oto ze bych to nezvladla ale stydim se mam syna 20 let sice jeste nejsem babickou ale jsem porad nerozhodna manzel mi je oporou ale ma cukrovku druhyho typu a bojim se ze by miminko melo taky cukrovku co mam delat nevim deti chteji miminko aale jsem nerozhodna a na interupci nemam srdce
@myskin

radka35
5. únor 2016

nestyděla bych se a v klidu si prcka užila.Cukrovka druhéhu typu je pořád lepší,než prvního typu a manželovi nemusí dlouhá léta dělat potíže.Sklon k cukrovce může být,ale není to až tak velké riziko jako u jiného typu.Pokud na Interupci nemáte srdce,tak nezbývá,než se těšit na prcka.Občas slyším,že jako mladé maminky si děti díky práci maminky moc neužily,že až to poslední rodičovství si pořádně ˇužily".Sama jsem rodila v 38 a 39(3měsíce před 40) a nevidím v to m zatím žádný problém.Tedy jen že když se holky učily jezdit na kole,bylo lepší nechat za nimi běhat tatínka,který je přece jen poněkud mladší ročník 😀 .neváhala bych a těšila sa na benjamínka.Tedy pokud nemáte zdravotní potíže,které by těhotenství zhoršovalo ,nebo vás dokonce ohrožovalo na životě.A naopak,byla bych pyšná,že mám partnera,se kterým ještě můžu mít a chci a on taky chce se mnou vychovávat další dítě.

margitabalazov
5. únor 2016

Dobry maminky bude ted v zari 40 letmam 4 deti nejmladci 8 a cekam dalsi miminko nejde mi openize a ani oto ze bych to nezvladla ale stydim se mam syna 20 let sice jeste nejsem babickou ale jsem porad nerozhodna manzel mi je oporou ale ma cukrovku druhyho typu a bojim se ze by miminko melo taky cukrovku co mam delat nevim deti chteji miminko aale jsem nerozhodna a na interupci nemam srdce
@myskin

evulina77
5. únor 2016

@margitabalazov a za co se jako stydíš? Za to že souložíš? 😀
Ale vážně. Pokud to jen trochu půjde, miminko si nechejte, je to dar

icharlie
5. únor 2016

@margitabalazov no pokud má manžel DM 2.typu, tak to miminko nezdědí, určitě ne v dětském věku, spíš v pozdějším, pokud si nebude hlídat stravu a živ. styl. Spousta žen je ve 40ti teprve prvorodičkami. Jestli máš oporu rodiny a na interrupci nemáš srdce, tak ti stejně moc možností nezbývá 😉

clarushe
5. únor 2016

@evulina77 to kazdopadne

p.e.t.u.l.k.a
16. dub 2016

@sabuse1 mužů se zeptam na věk dětí?