• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Porod mrtvého miminka v 2. trimestru, jak dál?

19. listopadu 2013 
Ahojte všichni. Nikdy bych neřekla, že založím takové téma, ale bohužel se tak stalo. 10.10 nám na velkém ultrazvuku - kontrole v 21. týdnu, kde jsme si vlastně s manželem šli pro fotečky 3D byla konstatována smrt našeho miminka, holčičky Nory. Přestalo bít srdíčko, které jsme ještě před třemi dny slyšeli na domácím přístroji. Týden předtím na kontrole vše v pořádku. Teď již jsem po porodu a miminko mělo u pupíku zúženou pupeční šňůru a ta se asi zadusila. Zatím nemáme výsledky z histologie plodu ani genetiky, ale vypada to, že příčina je již známá. Obě genetické kontroly během těhotenství byly pořádku. Miminko mělo jen 250 g, což je na 21. týden málo, takže problém s pupeční šňůrou už byl asi delší a ta naša holčička Norinka bojovala seč to šlo.
Teď jsem doma a neumím si představit zase začít fungovat a další snažení o miminko nám bylo doporučeno až za 3 měsíce :_(
Máte někdo podobnou šílenou zkušenost?
14. říj 2013 v 15:46  • Odpověz  •  To se mi líbí
@avodavoz Ahoj. Hrozně mě mrzí, co se ti stalo :frowning2: Mně se to stalo dvakrát, i když ne tak pozdě. Podruhé v 16t, ale nemusela jsem rodit, protože holčička byla mrtvá už déle, tak jsem šla "jen" na revizi. Fungovat začneš, toho se neboj. jen to chce čas.. Každému vyhovuje něco jiného, někdo o tom chce hodně mluvit i s partnerem, rodinou, přáteli.. Já jsem zase ten typ, co nerad o těchto věcech mluví. Co mi hrozně moc pomohlo, bylo promluvit si s někým, kdo zažil něco podobného. Proto ti doporučuji zajít do téhle skupiny. Jsou tam super holky, některé zažily to, co ty.
http://www.modrykonik.cz/forum/nevzdavame-to/potrat-jak-nastartovat-a-zacit-znovu/?lastref=it&post=last&page=last

Držím moc pěsti, ať to bolí co nejmíň a posílám hromadu sil...
14. říj 2013 v 17:31  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@avodavoz Ahoj, je mi moc lito, co se ti stalo, ja jsem přišla o syna, zemřel čtrnáct dni po porodu. Bylo to velmi těžké, ale brala jsem to tak, že každá těžkost tě v něčem posiluje. Také jsem se soustředila na to, abych se dala rychle psychicky dohromady a mohla mít další miminko. Ja jsem tedy byla po císaři, ale za pul roku jsem byla zase těhotna a už vše dobře dopadlo a mam ted parádní holčičku. :slight_smile: uvidíš, že to také půjde. Máš teď tři měsíce, aby jsi se dala trosku do pořádku a začala se těšit na další těhotenství. Moc budu držet palce. :slight_smile:
15. říj 2013 ve 20:21  •  3 děti - čeká miminko, termín má v únoru 2016  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Ahoj. Je mi moc líto, co se ti stalo :frowning2: :frowning2: Mě to potkalo v 24tt, a jak i ty píšeš, týden před tím jsem byla propuštěná z nemocnice, že je vše OK. Celé těhotenství bylo v pořádku, nakonec to byla placentární příčina, která nám miminko vzala. Nikdo neví proč, miminko bylo úplně zdravé. Porod byl por mě šílený zážitek. Snažení jsme začali hned po šestinedělí, ale trvalo to devět měsíců, než se zadařilo. Do práce jsem šla měsíc po porodu abych se doma nezbláznila. Bohužel nejvíc funguje to, co chceme v té chvíli slyšet nejméně, čas... Moc, moc ti držím palce a posílám hodně sil. Drž se!
16. říj 2013 ve 13:11  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
Nám zemřel syn v 36 tt, příčina smrti se nezjistila, vše bylo v pořádku, byl zdravé a pořádné miminko (téměř 3 kg). Rodila jsem normálně, žádného doktora jsem se neptala, zda čekat - nečekat, protože při odchodu z porodnice jsem si nedovedla představit být zase těhotná...Nicméně, syn zemřel v březnu a já už teď kočím pátý měsíc s holčičkou...Jediné, co mi asi pomohlo je, že jsem si říkala, že pokud měl zemřít, že tohle je "nejlepší"varianta, než kdyby zemřel pár dní po porodu, za několik měsíců nebo let, bylo by to daleko horší...A pak jsem si také říkala, že když se psychicky zablokuju, může to práci na dalším miminku značně zkomplikovat a tím vlastně budu sama proti sobě...Do práce jsem šla hned po šestinedělí ale jen na brigádu (měla jsem nárok na 14 týdnů mateřský) a můžu jen doporučit. Po těch 14 týdnech jsem se normálně vrátila na HPP. Sice to bylo drsný návrat, bulela jsem, ale pomohlo to a pracuji i teď, i když bych měla být na riziku....Né nadarmo se říká, že práce léčí...Tady jsou všechny rady zbytečný, tu bolest stejně nezmírní....Držte se.
22. říj 2013 v 10:19  • Odpověz  •  To se mi líbí
@veri2424 Ahoj ,jsem nyní v dost podobné situaci. Miminko mně zemřelo v 38tt těhotenství. Rodila jsem akutním císařským řezem, ale holčička mně během operace zemřela. Teď musím po císaři čekat alespoň těch 6 měsíců do dalšího otěhotnění. Mám teprve 2 měsíce za sebou, moc se ten čas vleče. Poprvé se zadařilo otěhotnět vlastně hned. Doufám, že i na podruhé se zadaří brzy. Jak probíhalo tvé těhotenství, nebyl žádný problém s tím, že jsi byla půl roku po císaři těhotná? Trochu se toho bojím, ale zároveń vím, že mně nic jiného nepomůže...A doktoři slíbili, že mě budou opravdu hodně hlídat, tak snad to půjde...
4. lis 2013 v 10:49  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Holky je me to silene lito, vidim, ze ty osudy jsou hrozny, ale snad nam brzo bude lip. Ted jak vidim nezbyva nic nez cekat a verit a doufat, ze to pak pujde rychle a bude vse v poradku. Drzte se, myslim na vas.
5. lis 2013 v 16:45  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
A vam jiz tehotnym drzim neskutecne pesti a ted posilam veškerou pozitivni energii a pak zase budete drzet pesti vy me.
5. lis 2013 v 16:46  • Odpověz  •  To se mi líbí
:frowning2: :'( to je mi hrozne lito, snad jen muzu rict, cas trochu pomuze zahojit tak obrovskou ranu..urcite se o miminko posnazte bude vam ho hlidat andelicek vasi dcerky a urcite uz bude vse v poradku, bohuzel i dnes kdy jsou vselijake vysetreni a kvalitni ultrazvuky se tohle stava, drzim vam pesti aby vas zal vystridal brzo pocit smireni, jsou veci ktere v zivote neovlivmime, drzte se:-*
5. lis 2013 v 16:58  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj holky, bohuzel nas s takovym osudem je strasna spousta.
Mne umrel v brisku synek vloni v kvetnu v 34. tydnu tehotenstvi. Byla to strasna rana pro nas i blizke okoli. Pricina neznama. 3 dny pred tim jsem byla na UTZ a vse bylo v naprostem poradku. Dovolili nam snazit se o dalsi mimi hned po 6 nedeli. (rodila jsem normalne).
Snad vam vsem dam nadeji - pred 3 mesici se nam narodil zdravy synek. Povedlo se nam jej pocit 6 mesicu po porodu. Tehotenstvi, ac opet bezproblemove bylo psychicky velmi narocne, ale dovedli jsme jej do zdarneho konce. Nejhorsi byla doba kolem toho 34. tydne. Doktori me neustale uklidnovali, ze se to proste dvakrat za sebou stat nemuze! No jo, mozku neporucite. Az do porodu to byly nervy a porod byl pro me strasny, ale toho sveho stesticka jsme ae dockali.
Jsme konecne zase stastni, ale na nase lonske miminko nikdy nezapomeneme. Boli to stale moc. Kdyz uz to na me padne, tak si obratem rikam, nebyt toho, nemela bys Alfika!
Snad u nas to stesti uz zustane.
5. lis 2013 v 17:31  • Odpověz  •  To se mi líbí
už jen když to čtu mam husí kuži musí to byt strašné :((!! kdo není ve vaši situaci ani neví jak těžké to pro vás je !!neumím si představit že bych o dceru přišla ..držím všem palce hodně sil a ochranou ruku osudu nad váma všema .)
5. lis 2013 v 17:46  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Ahoj.. mám podobnou zkušenost.. poměrně čerstvou... čekali jsme jednovajčená dvojčátka, klučíky.. i když jsem byla seznámena s riziky s tím spojenými, všechno se jevilo dobře... testy, vývoj... vše bylo dobré. 8. srpna jsme šli na kontrolní ultrazvuk a slyšeli větu: "Bohužel já nevidím ozvi ani u jednoho miminka"... 17. týden. Taky jsem si musela projít porodem, v tomhle případě opravdu bolestivým (mám srovnání)...a doporučené snažení stejné jako ty. Psychicky jsem na tom byla hodně špatně.. vyléčí to jen čas. Měsíc jsem nevylezla z domu, bála jsem se kohokoliv potkat a když už jsem myslela, že to půjde, stála jsem půl hodiny před skříní a vybírala co nejtěsnější oblečení, jen aby každý viděl a nedošlo na otázky... už je to čtvrt roku a pořád je to bolestivá záležitost. Ale když není čas přemýšlet, dá se s tím žít. U mě tu bolest umocňuje to, že mám čtyři kamarádky, které porodí v termínu, ve tkerém jsem měla porodit já, měly jsme se radovat spolu a zatím se já dívám, jak se radují ostatní. Není to snadný, ale opravdu to zvládneš, bude líp. I ten tříměsíční odstup uteče, ani nebudeš vědět jak. Ale nebraň se slzám, musí to jít ven.
7. lis 2013 ve 22:07  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
@deenyska To je me velmi lito, to je ještě dvojnasobna ztrata:_( Fakt nevim proc se to tak deje. Bohuzel to vrátit nejde a musíme byt silne a zvladnout to. Kdy se chces pokusit o miminko znova? Ja zatím tedy ještě nedostala ani porevizni MS, ale snad v unoru uz budu mit všechny výsledky i aspoň 3MS a zkusime to znova.
11. lis 2013 v 09:30  • Odpověz  •  To se mi líbí
@avodavoz On to člověk asi s tou dvoujnásobnou ztrátou prožívá podobně, jakoby šlo o miminko jedno. Nevím, srovnání nemám, doufám, že ani mít nebudu, jen nechci svojí ztrátu povyšovat nad ztrátu někoho z vás. Myslím, že potrat je pro každou z nás hrozná záležitost, ať je to v jakékoli fázi těhotenství, jen do těch 3. měsíců se s tou možností tak nějak všeobecně počítá, že se to může stát, a jakmile se ta doba překoná, sice je to adrenalin až do porodu, ale už na to člověk ta nemyslí, o to větší šok to je. Moje sestra prodělala zamlklý potrat v 7. týdnu, taky to hodně oplakala, ale nebyl to pro ni takový boj, jako pro mě. Přecejen jsem byla téměř za půlkou, měla jsem bříško, vlastně i nepravidelné pohyby, a musela jsem je porodit, v rámci vyšetření plodů jsem musela ještě před porodem podstoupit odběr plodové vody, což taky bylo náročný, nemyslím fyzicky, to se dalo vydržet, ale psychicky, když si člověk uvědomil, proč to dělají.... při diagnóze zamlklého potratu doktorka odhlalila, že jednomu z miminek přestali růst kosti (a to jsem si zaplatila vyšetření na vývojové vady), takže i kdyby se narodil, byl by postižený, pokud by vůbec přežil. První zemřel, druhý byl zdravý, prostě to odnesl spolu s ním, nedostal šanci. Konejším se tím, že pro toho postiženého drobečka bylo lepší, že to tak dopadlo, přesto to všechno beru od života jako strašnou krutost, kterou jsem si nezasloužila. Konkrétně v našem bydlišti je jedna superplodná žena, která má doma "školku" vlastních dětí, takový ten sociální případ, a ta v létě porodila zdravá dvojčátka, a to tak paní celé těhotenství seděla v putice, vykuřovala a tak podobně, a tyhle ženy dostanou dar donosit každé dítě bez problémů, je to nefér. Ale věř mi, budeš se cítit líp. Určitě to z tebe nezmizí, ale přijmeš to, naučíš se s tím žít a jak tu někdo psal, pomůže jen to, co nechceme v tuhle chvíli slyšet - čas. Já se v tom doslova topila měsíc, když jsem sebrala odvahu vyjít mezi lidi, pořád to byl neskutečný boj, strach někoho potkat... mám dvouletého klučíka, takže jakmile jsem se byla o něj schopná postarat sama, už ty myšlenky šly jinam. Já jsem si to potřebovala vyžrat až do dna, nechtěla jsem slyšet slova útěchy, nic, potřebovala jsem to tak prožít, ale věř mi, že to není nejlepší cesta. Zkus se na něco zaměřit, pokud se na to už cítíš. V mém případě jsou to už 3 měsíce, funguju normálně, jen kamarádky těhule jsem od té události neviděla a přiznám se, že i když jí miminko stašně přeju, zajímám se o ně, jak se jim daří a tak, jsem s nimi v kontaktu, ale vím, že kdybych se s nimi potkala, ublížilo mi to. Myslela jsem si, že už jsem v rámci možností v pořádku, ale nedávno porodila známá holčičku a tak mě to sebralo, že jsem celé dopoledne brečela, takže zjevně ještě na duši zahojená nejsem, ale když pominu tyhle okolnosti, opravdu se cítím líp. ...
K té tvé otázce... doktor mi řekl, že by se mělo počkat 3 cykly, než se dá děloha úplně do pořádku, přiznám se, že se nějak nemůžu dopočítat, jestli už mám třetí cyklus za sebou nebo až začátkem prosince :slight_smile: , ale vím, že nechci čekat víc, než je to nutné. Kamarádka se mi zmínila o Jonášově metodě a vlivu astrologie na početí a určení pohlaví dítěte, takže zhruba za týden se uskuteční první pokus početí :slight_smile: Nejsem naivní, ale mým vytouženým přáním je holčička, tak si říkám, že za zkoušku nic nedám. Nic, kromě načasování plození mě to stát nebude :grinning:, buď se mi vyplní přání mít komu česat culíčky a nebo budou mít kamarádky pro své dcerky dalšího ženicha, za obojí budu vděčná.
11. lis 2013 v 10:21  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
@deenyska Je to me zajima vliv astrologie a Jonášova metoda, muzes o tom napsat něco bliz? Ja jsem dnes 30 den od revize a zatím MS nikde, takze ja mam bohužel casu moc. Ale dyl nez bude nutne taky cekat nechci.
Ja maminy s dětmi zvladam, ale tehulky taky moc ne bohužel. Me z histologie plodu byl krom pupecniku zjistena asi i blba placenta a mozna i vada (oci siroko od sebe a siroce nasedajici koren nosu) - muze to znacit nejaky syndrom, ale ne ten z tech beznych - to mi vysly v tehotenstvi testy negativne.
Ale ted se podrzte všichni:
11. lis 2013 v 11:08  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Holky tak neuverite, volam na genetiku, jestli uz mají výsledky z genetiky plodu, abych tu zpravu si mohla vyzvednout a vzit zítra za svou gynekoložkou a resit dal. Po silenych periteiich jsem se dovolala, nakonec az do laboratore a nejaky mily docent mi sdelil, ze kultivace nesla holkam provest. Tak jsem se zeptala proc, jako jestli uz tkan plodu byla spatna, tak pry asi jo. Spis si myslim, ze to zkopali. Tak mi řekl, ze udelaji aspoň DNA analyzu a když jsem se zeptala jestli ta muze vysvětlit proc nase holcicka mela siroce postavene oci a siroce nasedajici koren nosu, tak mi řekl, ze to spis ne, ze to spis zjistuje ty zakladni syndromy jako je Down apod. To jsem mu rekla, ze to jako je asi zbytecne, ze ty zakladni syndromy to nebudou, ze ty na dvou genetikách během tehotenstvi byly vylouceny, takze to mi je asi k h..... No do konce tydne mi daji vedet co a jak, ale ve sve podstate uz se asi nedopatram. Sice pujdu na gen. konzultaci a odeberou me i manzelovi vzorky a snad nic nezjisti, ale uz nic nepujde porovnat s tou tkani plodu, takze asi na syndrom jestli vůbec nejaky mela nase holcicka se neprijde....fakt nase zdravotnictvi stoji totalne za hovno:_(Jsem uz fakt sprosta....Do toho mi sestra dnes na odberech rekla, ze asi pani doktorka bude chtit vysetrit infekce a ja letos mela kliste, kdysi boreliózu, momonukleozu a dcera kamosky 6. detskou nemoc a s ni jsem v tehotenstvi byla, takze i tohle bych chtěla zjistit a at mi rovnou vezmou vzorek i na toxoplazmózu a chlamydie, protože jestli za to muze nejaka infekce tak me klepne. Holky mam toho plne zuby fakt.
11. lis 2013 v 11:08  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
@deenyska a MS jsi dostavala po revizi pravidelne???
11. lis 2013 v 11:08  • Odpověz  •  To se mi líbí
@avodavoz Po revizi jsem krvácela cca 2 týdny, což mě nepřekvapilo, protože po prvním porodu v šestinedělí jsem krvácela stejně. Šla jsem na kontrolu, na další jsem měla přijít po první menstruaci, ta se dostavila za pár dní po první kontrole od revize. A od té doby naprosto pravidlený 28 denní cyklus, jen ta první menstruace byla delší, než jsem zvyklá, trvala 7 dní, byla jsem z toho trošku vyplašená, aby něco nebylo špatně, ale na to mi doktor řekl, že ještě mohly odcházet nějaké sraženinky a tak, protože se to prodloužilo, že jsem v pořádku. Od té doby vše ok.
11. lis 2013 v 11:18  • Odpověz  •  To se mi líbí
@avodavoz Teď jsem si uvědomila, že jsem ti neodpověděla na tu otázku o Jonášově metodě. Lepší, než abych o tom přednášela já, bude lepší, přečíst si tyhle odkazy, třeba tě to zaujme :slight_smile: ... je to docela pěkně vysvětlený tady http://www.futurebaby.estranky.cz/clanky/jonasova-metoda.html .. no a jinak výpočet plodných dnů najdeš tady http://astrologie.najdise.cz/doktor-jonas/jonasova-metoda-poceti

Třeba tě to zaujme, uvidíš.. :slight_smile:
14. lis 2013 ve 21:43  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@lucca1 Ahoj, omlouvám se, že píšu tak pozdě, je mi skutečně lito, co tě potkalo. Ja jsem první těhotenství mela komplikace a hodně mi tvrdlo břicho. Druhe těhotenství, bylo po císaři v pořádku, jen mi tvrdlo také bříško. Ale jinak ok. Nemusíš se bát, určitě to bude v pořádku. Teď budou Vánoce, tak ti to rychleji uteče. Budu ti držet moc palce.
17. lis 2013 v 09:25  •  3 děti - čeká miminko, termín má v únoru 2016  • Odpověz  •  To se mi líbí
@lucca1 A zijstilo se, proč vaše holčička zemřela?
18. lis 2013 v 10:55  • Odpověz  •  To se mi líbí
Přčina se nezjistila, dle lékařů byla zdravá, měla přes 3kg, při pitvě na nic nepřišli. Přišla jsem do nemocnice s tím, že nějak necítím pohyby. Zjistili, že srdíčko přestává fungovat, proto ihned císař. Bohužel během operace srdíčko dotlouklo...A to jsem den před tím byla na kontrole, kde bylo vše OK.
Teď jsem byla na vyšetření krve, genetice, imunologii.....čekám ještě na výsledky. Ale dle Dr. se pravděpodobně nic nezjistí. I tak jsem chtěla mít jistotu kvůli dalšímu těhoteství...
18. lis 2013 v 18:33  • Odpověz  •  To se mi líbí
@lucca1 Takhle to bylo i u nás - jen s tím rozdílem, že já věděla, že budu rodit mrtvé miminko (rodila jsem normálně). I náš syn byl dle pitvy zdráv, téměř tři kila...A ani z testů genetiky a mraky dalších u mě ani u manžela na nic nepřišli...:( Už to bude 8 měsíců a řekla bych, že jsem na tom psychicky hůř než na začátku...Tak přeju hodně sil.
19. lis 2013 ve 14:29  • Odpověz  •  To se mi líbí
@bibi_du Také nám Dr. říkal, že se při těch vyšetřeních spíš na nic nepřijde....Vrátila jsem se do práce a je pravda, že to pomáhá myslet na něco jiného. Závidím těhotenství, já musím ještě alespoň další 3 měsíce počkat..Říkám si, že to mě psychicky pomůže, ale zároveň mám obavy z toho stresu, aby se zase něco nestalo...Prý budu příště mít plánovaný císař na nějaký dřívější termín, než se to nyní přihodilo..Ale to mě obav asi stejně nezbaví... :unamused:
19. lis 2013 v 18:03  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tvůj příspěvek