Porod mrtvého miminka ve 3. trimestru. Zažily jste to?

@jani79 holka drž sa, buď hlavne v klude a nájdi si činnost pri ktorej zapojíš hlavu...myslím si že hodne robí psychika, stav tehotnej ženy...viem že to všetko vieš...držím moc palce...všetkym ktoré si prešli podobným..

a baby? kedy vám prišla prvá menštruácia?

@umpalumpa11 já hlavu zaměstnávám co nejvíc, chci pracovat až do pordu, doma vymýšlím různé přestavby. Většina lidí mi nerozumí a bere to, že jsem nezodpovědná, že mám jít na neschopenku a nejlépe jenom ležet, ale já vím, že to je to nejhorší, co bych mohla udělat..

@jani79 každý to má jinak ..ak to tebe pomáha a nemáš náročnú prácu tak proč ne vid? na všetkych sa vykašli a rob to tak ako to cítiš ty...ja do práce nechem íst..tie ich pohlady a klebety fakt nemusím sme dost velká firma a som tam dlho tak se znám pomalu s každým...a ak by sa nam podarilo otehotniet tak chci být doma s nohama horu 🙂 ako píšem každý to má jinak

@umpalumpa11 ... já u příběhů na Prázdnékolébce.cz vyplakala snad celé moře slz ... přečetla jsem od toho smutného okamžiku desítky příběhů, na Kolébce, i v Prázdné náruči na Emiminu, i tady na MK, koupila jsem si pár knih, shlédla pár dokumentů ... je to zvláštní, vždycky v první okamžik mě to hrozně rozhodí a pláču, ale na závěr po těch nekonečných dnech a bolesti, to nějak zvláštně přispívá k smíření se s tou hroznou situací, že nám Davídek umřel ... i když vím, že to nikdy úplně nepřebolí a že v našich ❤ navždycky zůstane

@umpalumpa11 Ms jsem dostala hned po šestinedělí nebo snad už za měsíc. Mně práce dost pomohla, chodila jsem tam na pár hodin poslední rok a věděli, že jsem těhotná, ale nikdo nic neříkal, sem tam někdo, že je mu to líto, ale pomohlo mi zaměstnat hlavu, hned po novém roce jsem nastoupila a o miminko jsme přišli 17.11.
Ale dělej vše, jak cítíš, není univerzální návod.

Ahoj,
Nikdy bych nevěřila, že to může potkat i mě. Je to 2 dny, co jsem porodila mrtvou holčičku ve 31tt. Nechápu co se mohlo stát, kde se stala chyba. Je to tak obrovská ztráta, až mi z toho puká srdce. Bojím se všeho, bojím se lidi a otázek, bojím se myšlenky na druhé dítě 😢
Velkou oporou je partner, má dcera a rodina.
V mém srdci navždy zůstane má holčička 💙
Posílám všem ženám, kterém se tato tragická událost stala, sílu!!

@ivussd dobry den,vase ztrata me mzri. Ale mate jeste jedno zdrave dite,jako ja a to me strasne pomohlo. Nikdy nezapomene na nasi malou ale fungovat se musi dal. Co se Vam a vasi male stalo ,pokud chcete nepiste, ale me to hodne pomohlo se o tom bavit. Melo by se to vice resit aby na to byly maminky pripravene

Celé těhotenství jsem byla pod dohledem. Mám ulcerózní kolitidu. Jenže kolem 6mesice přišel kolabs střev, zhoršení stavu, vylučování krve ze stolice až 16x/denně. Vše pominulo, stav se stabilizoval a holčička byla vývojově i kilově v pořádku. Minulý měsíc byla genetika také v pořádku a holčička rostla jak má,ikdyz jsem měla pouhé 3kg nahore v těhotenství. Vše vyvrcholilo tím, že jsem byla na odběru krve, zjistilo se,že mám strasne velkou chudokrevnost,na gynde už neslyšela doktorka srdíčko a hned mě hospitalizovali v nemocnici, kde mi vyvolali porod. Toho dne jsem měla už od rána kontrakce, tvrdlo břicho a bohužel už to byl příznak,že něco není v pořádku😢
Bohužel se mi netvořila krev a musela jsem dostat tři transfuze, abych měla zase hodnoty v normě. Jestli je to i jeden z důvodů proč přestalo tlouct srdicko nevím😭
Doktoři řekli,že se to bohužel někdy stává, je to příroda. Ale sakra v takové fázi těhotenství tomu nechci věřit.
Příčinu se dozvíme asi za týden, pokud se zjistí.
Přesně jak píšete, má dcera je pro mě vším a ta mou bolest aspoň trochu utěší..

@ivussd je mi to moc lito. Taky mam holcicku a jesteze ji mam.

Já v lednu 2016 v 34 týdnu porodila chlapečka, přestala jsem cítit pohyby a v nemocnici už srdíčko netlouklo. Proč se tak stalo se nezjistilo, všechny moje výsledky byly v pořádku a na miminko také nic nenašli. Byla to šílená rána, chlapeček nás měl vrátit do života po smrti tříleté dcery. Při životě mě udržel nejstarší syn. A teď už tu na mě leží skoro dvouměsíční Honzík. Neztrácejte naději, začít snažit se můžete hned po šestinedělí.

@ivussd Moc na vás myslím a soucítím s vámi. U nás je to už osm měsíců, kdy jsme přišli o našeho druhého chlapečka, bolest to byla hrozná a neuměla jsem si představit, že to jednou přebolí, teď je mi už relativně dobře, i když jsou samozřejmě chvíle, kdy se to vrací. Moji dva chlapi pro mě byli a jsou velkou oporou, i manžel to silně prožíval. Dejte si čas na truchlení, jen čas trochu rány zahojí, i když nezapomeneme nikdy a myslete na to, že i pro partnera je to silná ztráta a bolest, prožívají to někdy jinak, ale ne méně. Hodně sil celé vaší rodině!
Podařilo se vám s maličkou se rozloučit? Bohužel tyto ztráty jsou častější, než bychom si chtěly představit.

@jitkakysilkova Na tohle se bohužel připravit nedá, ale je dobré, když personál v porodnici rodiče poučí, vše jim vysvětlí, když se rodina rozloučí atd. I když jsem měla doma syna a moc mi to pomohlo, pro někoho, kdo dítě doma nemá, to musí být mnohem horší, tak v tu chvíli mi to sice každý říkal, ale moji bolest mi to neulehčilo.

@markokolin Každý má asi jiný přístup, ale já si to třeba musela vše zpracovat, už na jaře nám říkal dr, že tomu můžeme dát volný průběh, ale pořád jsem se necítila. Je důležité to vše zpracovat a nenahrazovat jedno dítě druhým.
Je krásné, že už máte další miminko, budeme taky doufat, i když cesta bude trnitá.

jojo natohle se bouzel zapomenout neda take bouzel to mam za sebou a stale jsou chvile kdy si vzpomenu a chce se me brecet stalo se nam to 10.2016 v 30tt a ted uz jsem 27tt a cim vic se blizi 30tt je ve me vetsi strach,ale musim byt silna uz kuly malemu a verit ze sestricka si ho z nebicka pohlida 😊😉

@verunka4 To jsi zažila měsíce přede mnou, moc držím palce, ať vše dobře dopadne!

Ahojky holky, před skoro 9lety jsem šla na běžnou kontrolu na 34tt ke svému gynekologovi a ten mi - už ani nevím jak - oznámil že srdeční akce dcery není , že je mrtvá a že musím okamžitě k vyvolání porodu....půl roku po tomto porodu jsem znovu otěhotněla, teď mám už skoro 8letou dcerku a momentálně jsem ve 30tt těhotenství - čekám chlapečka. Ta bolest po prvním porodu je nepopsatelná...nikdy nepřejde...aspoň ne mě....s prvním manželem nás to hodně změnilo, v podstatě jsme spolu přestali úplně mluvit :( na chvíli se to zlepšilo když jsem znovu otěhotněla, ale ve třech letech dcery jsme se rozvedli. Po zhruba měsíci po porodu mi doktor řekl že dle pitevní zprávy dcery se jí obmotala pupeční šňůra kolem krku a .....no dál to znáte :( mě osobně pomohlo to že jsem v podstatě hned znovu otěhotněla, ale člověk nezapomene....nikdy nezapomene...Holky těm kterým se to stalo teď někdy držím palce a věřte že bude lépe ;) čas to zahojí...nezapomenete, ale naučíte se s tím žít. Jinak teď jsem znovu rok vdaná a šťastná, že jsem znovu těhu a snažím se nemyslet na to co se stalo mojí Nikolce.....Věřte že bude lépe ;)

U mě také byla nejlepší terapie, hned se začít snažit. Gynekoložka doporučila nechat proběhnout 2 menstruace a pak se začít snažit. Trvalo nám to půl roku a jak se blížila hranice 34. týdne byla jsem psychicky často rozhozená. Měla jsem to poslouchadlo na ozvy miminka a poslouchala jsem xkrát denně. Asi i z těch nervů, jsem porodila o měsíc dřív. Honzík si pobyl pár dní v inkubátoru. Mě s manželem naopak vše děsné, co nás potkalo velmi spojilo.

@markokolin já se nechala dobrovolně zavřít do nemocnice a dcera se taky nakonec narodila o 3týdny dřív....narození zdravé dcery nás s manželem tak nějak taky na chvíli dalo dohromady ....bohužel, nebo spíš ted už musímříct bohudík jsme se nakonec rozvedli.....ale my jsme spolu přestali komunikovat :(

@lennus musi musim doufat a verit :* a cca za 2,5 mesice budu mit drobecka u sebe zdraveho a v poradku 😘

Milé maminky,
jmenuji se Hana Kašpárková a dokončuji studium Sociální práce na Masarykově univerzitě v Brně. Ve své diplomové práci se zabývám tématem perinatální ztráty dítěte a mým cílem je zjistit, jaké mají ženy zažívající úmrtí svého miminka potřeby. Obracím se na vás proto s prosbou o zapojení do výzkumných rozhovorů. Mluvit potřebuji se ženami, které o své miminko přišly ve třetím trimestru těhotenství, během porodu nebo bezprostředně (nejdéle do sedmi dní) po něm, a mají od této ztráty nejméně jeden rok, nejvíc však pět let. Rozhovory (uvítám Brno a okolí, mohu ale také kamkoliv přijet) by měly zabrat mezi 30 minutami až hodinou a v práci budou anonymizovány. Pokud se rozhodnete toto citlivé téma otevřít, napište mi prosím na adresu hanaholcova@email.cz. Z vašich odpovědí bychom chtěli vytvořit doporučení pro praxi, která mohou ženám, zažívajícím tuto ztrátu, v budoucnu pomoci.
Děkuji,
Hana Kašpárková

@markokolin proboha co se stalo te tříleté holčičce? :(

@rennni Ach rennni, to je mi tak neskutečně líto. Holka drž se. Vím, je to těžké. Stalo se něco, co by se nemělo stávat. Filípek bude navždy Tvůj chlapeček, nikdy na něj nezapomeneš. Myslím ne Tebe. 😔

@tehulka1167 Rakovina

@rennni Měla jsem to stejně, nejdříve mi to pořád nedocházelo. Úplně mi to došlo když mě propustili z nemocnice. To jsem měla největší krizi a řvala a řvala.
Drž se!!! Kdyby jsi chtěla klidně písni do zprávy.

@rennni prožíváš teď nejtěžší chvíle svého života. Pamatuju se na tu cestu domů z porodnice, jak to bylo divné a smutné, všechno bylo celé špatně. Budou to teď v listopadu 4 roky a stále je to moc těžké.
Nyní máme pětiměsíční holčičku, je to naše obrovské štěstí. Je tak úžasná. Na své dva chlapečky však nikdy nezapomenu, byly to dvojčátka, navždy to budou moje děti a součást naší rodiny. I když jen tak nakrátko.
Věřím, že časem jistě budeš mít další děťátko a bude to Tvé velké štěstí, na Filípka však nikdy nezapomeneš, to ani nejde.
Je mi to moc líto, co teď prožíváš, vím, že nejsou slova, které by Ti teď pomohly. Myslím na Tebe. Doufám, že máš alespoň v rodině podporu.

@rennni
@kisss
Souhlasím s kisss. V mém srdci a myšlenkách jsou 4 děti i když doma jsou jen dvě😘
U nás to bude v lednu 2 roky a vedle v postýlce už chrupe skoro pětiměsíční Honzík.

Mám škaredý zážitek. Na poslednim ultrazvuku měření miminka jsme seděly 4 maminy nastávající. Jedna z oddělení, tu poslali pryč ze to je na dlouho, pak já ještě s jednou paní,která šla na vytření, že se doktorovi něco posledně nelíbilo. Pak tam byla paní co jí děsně bolelo břicho, byla 27 týden. Tu brali přednostně. Když ji řekli že má miminko mrtvý tak nastal tak neskutečný řev, pláč nevím jak to nazvat. Její partner vyřizoval telefon na chodbě. Paní oznámili že musí mimi porodit, to byla poslední kapka. Tu odváželi asi rovnou na psychinu, muž triskal dveřmi. Obě dvě v čekárně jsme se chytly za břicho. Já husinu úplně vsude, chtělo se mi brečet. Byla jsem tam sama, přítel v práci, manžel od paní od naproti ani nedutal. Bála tam vlist co mi řeknou. Pořád na ní myslím. Neskutečný!!!