• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Potrat ve 22tt - jak to zvládnout? :-(

(Zamčená)
@krausule pokud to bylo takhle těžké tak vás chápu ...jen to tu vyznělo jako kosmetická vada která se dá odstranit .....i když je to boj na dlouhou cestu....omlouvám se ...přeji hodně štěstí a at se vám brzy zadaří a miminko je zdravé.....
2. dub 2014 v 11:31  •  1 dítě - čeká miminko, termín má v září 2013  • Odpověz
@radusik ja si myslim, ze na co @bonavoxa narazi je fakt, ze v predchozi diskusi psaly maminky stejne postizenych deti, padlo mnoho rad na dalsi mozna vysetreni, ktera mohla potvrdit, nebo vyloucit rozsah postizeni a tyto rady byly naprosto ignorovany a doslo okamzite k ukonceni tehotenstvi.

Na druhou stranu chapu, ze nekdo na to proste nema...a nemyslim, ze ten clovek si zaslouzi byt odsouzen, ale pak zase nezakladam diskuse, kde se davam vsem v plen...doted mi neni jasny duvod one puvodni diskuse.
2. dub 2014 v 11:33  • Odpověz
@bonavoxa Mluvím obecně! Zakladatelka věděla, že dítě nemá půl tváře, já věděla, že mé dítě s velkou pravděpodobností nebude chodit a vyměšovat se, měl by vývody a nakonec se po 3 měsících dozvíte, že by se nikdy nenarodil, že bez ledvin neměl šanci a bez plodové vody, by se nenadechnul.... Kdyby Vám umřelo dítě v břiše nebo odtekla plodová voda, lékaři by doporučovali ukončit těhotenství, vy byste opravdu nešla?
2. dub 2014 v 11:36  • Odpověz
@bonavoxa a ti, co se rozhodnout mít postižené dítě mám obdivovat? Za co? Že celý život akorát dělají (dobrovolně) otroka a pak jsou o nich akorát tak reportáže ne Nově?
2. dub 2014 v 11:37  • Odpověz
@nonnni Zakladatelka psala, že nejde o kosmetickou vadu, že to její holčička měla hodně....
2. dub 2014 v 11:39  • Odpověz
ještě doplním, že lidi s postiženými dětmi neodsuzuju za jejich rozhodnutí, ale taky je nelituju a vytáčí mě nekonečné sbírky pro postižené apod. ... jestliže se rodiče jednou rozhodli, tak ať se starají a nežebrají o pomoc.... (vyjma těch, které tohle neštěstí potká až po narození)
2. dub 2014 v 11:41  • Odpověz
Myslím, že tímhle si člověk musí projít sám, aby mohl posoudit, jak se zachoval. Já věděla, že náš chlapeček chodit nebude a bude mít vývody, i přesto jsem zvažovala, jestli dělám správně... píšu za sebe , podle své zkušenosti, kterou nikomu nepřeju. Myslím, že lékaři nedoporučují ukončit těhotenství kvůli prkotině - jako chybí mu prstík nebo podobně - je malý, atd. Zachraňují děti od 24. týdne a myslím, že opravdu dělají, co můžou!!!
2. dub 2014 v 11:43  • Odpověz
@radusik no a kdyz se o to trosku zajias, tak zjistis, ze deti s timto postizenim nemaji zadnou mentalni retardaci, jde o kosmetickou zalezistost. Mentalni retardace nastupuje pouze ve vyjmecnych pripadech, kdy jde o spojeni symtomu, povetsinou jde o geneticke postizeni a ne vyvojovou vadu. O tom zakladatelka nepsala a prave proto pochybuji, ze doslo k dostatecnym vysetrenim.

A opet napisi, ze ji neodsuzuji, ale mohla predem vedet, ze na toto bude reakce negativni...
2. dub 2014 v 11:45  • Odpověz
@nonnni Právě a není to vlastně ještě horší?! Když si člověk moc dobře uvědomuje tu odlišnost? Mám sousedku, která se narodila s rozštěpem rtu, patra, nemá uši - neslyší, umí výborně odezírat, ale její postižení je opravdu moc vidět. Mluvila, jak by chtěla manžela a děti, ale že ani jedno nikdy neměla, navíc co kdyby se to postižení mělo opakovat u jejich dětí. Nevím, jsem hodně soucitný člověk a moje práce spočívá s postiženými, ale když by měli jen trpět, tak si nemyslím, že je to správná volba. Každý člověk může zaujímat jiný odlišný názor, ale jeho přístup se zjistí až ve stejné situaci. Člověk může mít pocit, jak by to a to zvládl, ale nakonec zjistí, že když se to týká jeho dítěte a té bolesti, že na něj bude koukat, jak umírá nebo trpí, tak se raději přikloní k ukončení! Nejsem pro potraty, ale taky ne pro život v bolesti a v utrpení!!!
2. dub 2014 v 11:58  • Odpověz
@radusik a tobe prijde, ze tu tvoji sousedku radeji mela jeji matka potratit? Ze by to pro ni bylo lepsi?

Neco jineho je mit vadu neslucitelnou se zivotem a neco jineho kosmetickou vadu, byt s nejasnym vysledkem rekonstrukce...

A opet zopakuji, ze se dokazu vcitit do toho, kdyz clovek proste nemuze jit dal, jeho vlastni hranice by pohrbily celou rodinu, vcetne toho noveho zivota, ale zakladat o tom diskuse a divit se, ze ji nebyla projevena dostatecna podpora, kdyz fura je tu tehotnych, fura se o miminko zoufale snazi, mnoho matek ma postizene dite a to i s identickym postizenim tomu od zakladatelky...ciste logicky byla vysoka pravdepodobnost, ze si precte neco, co se ji nebude libit...
2. dub 2014 ve 12:11  • Odpověz
@bonavoxa Já jsem také zdravotník a měla jsem možnost se setkat s X rodinami žijící s postiženými dětmi. A mohu s klidným svědomím říct, že snad jen jedna rodina zůstala pospolu. Jinak tíhou osudu, tíhou starostí o postižené dítě většinou manželé od žen odešli. (ano jistě začně diskuze o správné volbě partnera atd., ale kdo dá za své muže/blízké ruku do ohně je buď "super šŤastlivec" nebo pokrytec)...Takže ženu pak ve většině případů čeká osamělý život... A to nemluvím o finanční stránce věci, o tom, že se většinou matky o to více bojí nejen o své dítě, ale o vlastní zdraví - protože neví, co bude s dítětem v případě jejich nemoci atd... Tohle jsou slova několika matek ,které postižené děti mají. Myslím si, že takové rozhodování člověka stojí xlet života. A argumentace, že se může během života něco stát -ano, to může, ale nepůjdu neštěstí naproti. Chápu, že každý/á máme jiný názor. Máme na to právo. Ale v každé situaci je nejspíš vhodné posoudit, zda názor nemůže ještě v už tak těžké situaci více ublížit. O to více se divím, když píšete, že jste zdravotník - už na střední škole nás učili empatii...A se vší úctou, Vaše příspěvky s empatií nemají nic společného. Já každopádně všem přispívajícím přeji, aby měly v životě to štěstí, že těhu, porod a prostě vše bude probíhat bez komplikací.. NEmyslím nic zle, jen je mi moc líto, když se někomu stane tak smutná věc...
@krausule Tobě moc držím palce. Věřím, že vše bude ok a čas otupí rány... :wink:
2. dub 2014 ve 12:15  • Odpověz
Tak a dost... Pro většinu z nás je ztráta dítěte to nejhorší, co nás mohlo potkat. S rozhodnutím druhých nemusíme souhlasit, ale je něco, co mi tady na těch stránkách od počátku schází - respekt. Sama nevím, jak bych se v takové situaci rozhodla, protože jsem v ní nebyla, příroda rozhodla za mě... Tak to téma už nechte být, respektujte, jak je zakladatelce tématu teď. Reagovat na pichlavé připomínky nebudu, tak se zbytečně nesnažte.
2. dub 2014 ve 12:17  • Odpověz
@nonnni Sousedka sama říká, že se neměla narodit.... a já nemám právo to nějak posuzovat. Její život nežiji a nemůžu posoudit, jestli to bylo nebo nebylo správné! Ale sama, ač normálně vypadající, mám dost složitý život a to se nepotýkám s postižením.

Ale určitě s Tebou souhlasím! Je tu určitě mnoho maminek, které se rozhodly jinak nebo jak píšeš, je tu procento, kterým se opravdu nedaří....
2. dub 2014 ve 12:19  • Odpověz
Nedá mi to naposledy reagovat. Předchozí příspěvky jsem psala v dobré víře, že miminko, má diagnostikován pouze rozštěp rtu (případně čelisti a patra) . Pokud byl rozštěp rozsáhlejší a zasahoval půlku obličeje, tak rozhodnutí krausule chápu, i když věřím, že to vůbec nebylo lehké. Opět ale opakuji, ne všechny děti mají takovou velmi těžkou formu rozštěpu, většina z nich se rodí skutečně pouze s rozštěpy rtu či kompletními, ale nezasahujícími další části obličeje. Přesvědčit se o tom můžete i ve fotogalerii dětí narozených s rozštěpem http://stastny-usmev.cz/category/forogalerie/. A zrovna u takových dětí si myslím, že je potrat zbytečný, je to ale osobní rozhodnutí každé z nás, na které máme právo a nikdo další nemá právo nás soudit. A zde ještě odkaz na videodokument, který už jste asi viděli, ale budu ráda, budete-li ho šířit dále : -)) https://www.youtube.com/watch?v=WheWArz84I0
2. dub 2014 ve 12:22  • Odpověz
@radusik to je prave ono..hodne lidi rika, ze se radeji ani nemelo narodit a to nejsou ani postizeni. A nekdy to zjevne postizeni neni ve vysledku horsi, nez nektera skryta...treba jako psychicka onemocneni, ktera dokazi rozlozit rodinu na prvosoucastky :unamused:

Nemelo by se soudit, pricemz je velice tezke nesoudit...a smutna pravda je, ze CR neni otevrena postizenym a od toho se odvyji prave jak velky natlak na rodinu a jeji casty rozpad a izolace (povetsinou) matky i ditete a tak natlak na ukoncovani tehotenstvi i ve spornych pripadech....jen pro jistotu...
2. dub 2014 ve 12:25  • Odpověz
@plytvani Nezaslouží si obdiv? A co tedy? Opovržení?
2. dub 2014 ve 12:52  • Odpověz
@bonavoxa asi ano, opovržení za to, že nechali narodit dítě, které zatěžuje společnost a do budoucna nebude mít přínos na hrubý domácí produkt, tak to je.
Dneska jsou lidi pokrytci. Darují na nadace peníze a soucítí s postiženími, ale nikdy by takové dítě narodit nenechali, to mi přijde nelogické.
2. dub 2014 ve 12:55  •  1 dítě - čeká miminko, termín má v červnu 2017 (39. tt)  • Odpověz
@sarriku Právě proto, že mám takový názor jako mám, na žádné takové sbírky nepřispívám.
@bonavoxa Opovržení? Ne. Ale ať se pak starají sami a nedožadují se cizí pomoci.

Pozn.: bavím se stále o případech, kdy mít postižené dítě bylo "dobrovolných" rozhodnutím rodičů, tedy o těch, kteří měli možnost těhotenství ukončit
2. dub 2014 ve 13:02  • Odpověz
@zuza01 @mldk Moc hezky a velmi pravdive napsano, mam na to stejny nahled.
Soudit druheho, nejsme-li v jeho kuzi, je tak snadne..
2. dub 2014 ve 13:05  • Odpověz
@plytvani Tak nejsi pokrytec, to je přece jasné, dítěte by ses zbavila a nedaruješ lidem, co měli možnost jako ty, protože to bylo jejich svobodné rozhodnutí tak ať se starají, ale pokud někdo onemocní až po porodu, nezaslouží si stejnou péči jako ten, komu rodiče dovolili se narodit? Podle mě postižení lidé jsou pro společnost obohacení, protože to má v lidech vzbuzovat lidskost, že i takhle nemocný člověk je pořád člověk a je potřeba se k němu chovat důstojně a slušně, navíc darování almužen je vlastně dobrý skutek a má ti přinášet uspokojení a druhým pomoc, o tom to je...
2. dub 2014 ve 13:07  •  1 dítě - čeká miminko, termín má v červnu 2017 (39. tt)  • Odpověz
@sarriku to si piš, že bych si takový dítě nenechala... protože všichni znají ty případy, a že jich není málo, kdy to prostě ten chlap nedá a opustí rodinu.. a za to, abych měla postižený dítě a ještě mě opustil chlap, mi "obdiv" lítostivých lidí fakt nestojí ... nějak totiž nevidím to obohacení společnosti o postižené lidi.. Jako v čem je společnost bohatší? To by mě fakt zajímalo... o rodiče "otroky" a lidí sbírající víčka? Ty by sis miminko nechala, kdyby ti řekli, že bude postižené? (nic takovýho ti rozhodně nepřeju, ale všimla jsem si, že jsme stejně těhotné a já se teda nemůžu dočkat příštího týdne screeningu, kde se dozvím, jestli je to všechno opravdu ok)
2. dub 2014 ve 13:19  • Odpověz
@mldk Zakladatelka s takovými reakcemi počítala, čekala a vyhledávala spíš někoho, kdo se také rozhodl pro potrat. Je to zjevné už v nadpisu. Empatie je o porozumění emocím a motivům druhého. Rozumím jí. Je mi to líto. :frowning2: Nesouhlasím. Jste dost empatická abyste pochopila i mě? Nepíšu přímo zakladatelce, volím slova. Píšu to obecně. Ona se rozhodla, ona se s tím musí smířit..a v takové bolesti je i přes všechnu snahu, člověk sám. :frowning2: Paradoxně jsem se zabývala na VŠ humanistickými ideály a jejich aplikací ve zdravotnické praxi. Je opravdu humánní schvalovat všechno? Proč se tedy tolik diskutuje o eutanázii? Je to přece jasné..ti lidé trpí, tak to vyřešíme. Je humánní o tom nepřemýšlet?
2. dub 2014 ve 13:23  • Odpověz
@plytvani To uz silne prehanis, nemyslis?Ja sama nevim, jak bych se v takove situaci zachovala, proto nehodlam nikoho soudit, od toho je tu jedina vyssi instance, ale mluvit takto o postizenych detech bych se hluboce stydela.Nelibi se mi odsuzovani zen, ktere se rozhodly, at uz byl jejich duvod jakykoliv, pro ukonceni, ale takova neucta a pohrdani zivotem, ktere tu predvadis, musi jit kazdemu slusnemu cloveku proti srsti.
2. dub 2014 ve 13:26  • Odpověz
@plytvani O.o Neviděla jsem ani neznám nikoho s postiženým dítětem, který by vystavoval svoje neštěstí a natahoval ruku...dožadoval se cizí pomoci. Organizace na pomoc takovým lidem vznikají, jsou tu, budou a byly vždycky. A také v nich dost lidí najde zaměstnání, někdo i smysl žití...za málo peněz. Hodně rodin potřebuje spíš pomoc psychologů, fyzioterapeutů, výchovných poradců, lékařů,...než přímo peníze. Kolik lidí přispěje jenom pro to, aby měli dobrý pocit. Ale kdyby měli pomoct osobně... Ano, starejme se každý sám o sebe, bude nám lépe? :D
2. dub 2014 ve 13:30  • Odpověz
@laurital V tom, že pro mě nejsou postižení obohacením společnosti, nevidím neúctu, jen nepochopení. Zatím mi tady nikdo neřekl, v čem to obohacení spočívá. Každý, ať si dělá, co chce... To, že bych si nenechala postižené dítě, je jen můj názor a nestydím se za to, ho říct veřejně. I to, že na postižený nepřispívám (nepřispívám obecně nikdy na nic, protože nevěřím, že se peníze využijí tak, jak by měly)... Ukamenujte mě. :sunglasses:
2. dub 2014 ve 13:32  • Odpověz
@bonavoxa Tak to je fajn. Já to vidím dost často a o to víc mě to rozčiluje... Včera dávali v tv reportáž o rodině, kde jsou všichni nemocní - paní umřelo dítě asi ve 4 letech na nějakou vadu, na kterou nepřišli dřív, ona pak sama překonala rakovinu, pak porodila dvojčata, zdravý a až pak zjistili, že mají kombinaci několika závažných onemocnění atd... .. jako tohle je opravdu tragédie (vážně to nemyslím ironicky)... takových případů mi je opravu líto ...
2. dub 2014 ve 13:36  • Odpověz
@plytvani Je to obohacení pro společnost, protože lidi, kteří jsou v nějakým ohledu bohatší nebo jsou na tom prostě jen líp, jsou zdraví atd, by měli pomáhat těm, kteří toho štěstí v životě moc nepobrali, jinak by to tady nemohlo fungovat, trochu solidarity, ne?
Určitě by bylo špatně, kdyby všichni uvažovali stejně jako ty, to by si pak každý hrabal na vlastním písečku a ze všech by se stali sobci neschopní někomu pomáhat, protože to přece nedělá ani ten a ani ten...
A protože tady máme někdy jen povodně a někdy nějaká vichřice, a lidi cítí, že jsou na tom líp a měli by pomoct, nahání v mezičase dobročinnost na těch, kteří jsou nemocní...a obě strany se pak cítí líp.
2. dub 2014 ve 13:42  •  1 dítě - čeká miminko, termín má v červnu 2017 (39. tt)  • Odpověz
@bonavoxa Ano,chápu i Vás. Jasně jsem napsala, že rozumím, že každý máme právo na názor. I já studovala na VŠ a proto chápu, že když člověk prochází tak těžkou životní etapou, nehodí se ho ještě více srážet... To je vše.
2. dub 2014 ve 13:48  • Odpověz
@sarriku jako chápu argumenty typu solidarita apod., ale s tím obohacením společnosti to asi nebylo moc dobrý... nebo si to jen nešťastně podala
2. dub 2014 ve 13:52  • Odpověz
@bonavoxa nechtela jsem se do toho michat,ale uz mi to neda. Nevim,kolik hodin,ci let jste pracovala,nebo pracujete s postizenymi detmi. Ja tuto zkusenost mam a verte mi,ze vetsiny deti v USP odlozili rodice bud hned po narozeni,kdyz zjistili rozsah postizeni,ci v nasledujicich letech,kdy to jak psychicky,fyzicky i financne nezvladaliOno zvladnout 100kg postizeneho s DS,ktery moc sve sexualni pudy neovlada ac dostava leky,je celkem orisek. Dalsi skupina byli postizeni dospeli,kterym zemreli rodice a zkratka nebyl nikdo,kdo by se o ne postaral. To byla nejsmutnejsi ma zkusenost,protoze ti lide poznali lasku,zivot v rodine a najednou vse skoncilo. Dale je tu aspekt posmechu okoli napriklad starsiho sourozence,nenalhavejme si,ze se to nedeje.. Prosim nesudte rozhodnuti jinych a respektujte ho..
2. dub 2014 ve 13:52  • Odpověz
Jdi na stranu:   Zruš
Téma bylo zamčeno adminem. Není možné přidávat další odpovědi.