Pozdní potrat ve II. trimestru. Máte zkušenost?

@miskuli taky na tom nejsem moc dobře.Priznaky jeste porad pocituju ☹Snažím se jen kvůli dcerce.Když pláči já tak pláče i ona ☹ Ale jak jde spát tak to na me padne ☹

@ammy001
@jipa75 ahoj, je mi z toho špatně... ☹ , navíc nám genetička v HK řekla, že co mám 1 screening, chybí tam plno věcí, záznam u UTZ, že je k ničemu, doktor si za ním stojí....předtím jsem bydlela jinde a od doktora jsem právě měla u screeningu napsáno kolik má srdce komor, viditelný močový měchýř atd..., dostala jsem ho i do ruky, u nového ne, tak teď nevím ☹ , jsem RH negat., tak mi píchli injekci, za půl roku kontrola na protilátky, u miminka prý nemůžou zjistit jakou mělo krevní skupinu, tak teď nevím s tou genetikou. Vím, že odebrali vzorek plodovky, už byla trochu zkažená. Pitevní zprávu prý dostane můj gynekolog.

@ammy001 mě syn hladí, když brečím a říká nene, nervy mám na pochodu....chvilku mi je líp, pak to zas přijde..manžela mám skvělýho, mluvíme o tom, ostatní-to jsou otázky jak mi je? Co na to mám asi říct, nikdy jsem se líp necítila??Včera to zazdila tchyně, která pronesla, že aspoň budu mít čas na malého, jinak by byl odstrčený.... 🙄

Ahoj holky, minulý týden nám zjistili zvětšené mozkové komory, málo vyvinutý mozeček, nevyvinutý zrakový nerv a další postižení, doporučili nám ukončení těhotenství, ale protože jsme překročili 24tt, tak o tom musí rozhodnout etická komise, mám v pondělí nástup do nemocnice, mám už za sebou porod ve 35tt, syn byl těžce hypotrofický, měl 900g a 33cm, ale vše dohnal, dneska je mu skoro 15 a je "jen " autista, pak jsem po IVF čekala dvojčátka, porodila jsem předčasně ve 24tt, odtekla mi plodová voda, miminka nezachránili a teď tohle, čekáme chlapečka, cítím ho, kope a nevím, jak ho dokážu porodit a nemít, vůbec nevím co mě čeká, nevím co si vzít do porodnice a vůbec nevím, jak to přežít...

@moni34 to je mi moc lito.... tohle by se proste stavat nemelo... ☹ ja byla v nem celkem 3 dny. Prvni den nastup a miliarda vysetreni, druhy celodenni vyvolavani porodu a treti den rano jsem sla domu... ted je to 10 dni a beru antidepresiva.... vyrovnat se s tim je to nejtezsi, ale snad cas pomuze.... ja si treba rikam, ze jsem mu tim vlastne pomohla, ze by se moc trapil (sice asi ne moc dlouho, ale pak by me utrpeni bylo vetsi), take uz jsem citila pohyby.... preji Ti, at to brzy prekonas a zvladnes a at jsi po fyzicke strance co nejdrive v poradku.... psychika chce cas a podporu pratel a rodiny... nejsi v tom sama, je nas bohuzel vice ☹

@jabadabadoo Ahoj, je mi líto, co se stalo. Je to čerstvé, takže nikdo kolem tebe nemůže čekat, že se budeš cítit výborně. Já už jsem se pak nějak tak obrněla a bylo mi jedno, co si kolem myslí, nebo říkají. Nemají tu osobní zkušenost a nikdy mít nebudou. Po těch 3 letech jsem i přehodnotila některé věci. Radši mít zdravé dítě nebo žádné. Vím že bych nezvládla starat se o postižené dítě. Každý den vidím z okna domu stacionář, kde matky vozí svoje, už skoro dospělé děti do "školky". Jediné, co ti můžu poradit je teď soustředit se na svého syna a zkusit to za nějaký měsíc znovu. Kup si kyselinu listovou, doporučená dávka před otěhotněním je 400 mikrogramů za den, můžeš i více, je to vitamín skupiny B, nadbytek se vyloučí močí. Tento vitamín má ty vlastnosti, že pomáhá opravovat chyby v DNA a bere se jako prevence VV. Já měla jiný problém, ale to je fuk. Tchýni neposlouchej, nebylo to od ní moc hezké.

@moni34 To je mi moc líto! ☹ Já predcasne porodila dle utz zdravá dvojčátka ve 21tt, mela jsem křeče v břiše a byla jsem už 3 dny v nemocnici a najednou se to bez žádných příznaků rozjelo, nakonec to trvalo celý den vyvolat porod, zastavit to neslo, hrdlo bylo zcela otevrene. Miminka už nemělo co držet uvnitř. Porodila jsem je i ve vak blanu, ale hned po potratu mě vzali na sál, aby zkontrolovali zda uvnitř nic nezůstalo. Domu mě pustili za tři dny. Jediné potřeby sebou jsou všechny zdravotní záznamy co k těhu mas, noční košile a hygienicke potřeby. Teď jsou to tři týdny a stále spinim, výsledky pitvy budou prý až na konci července. A v šestinedělí se vyšetření moc nedělají, takže se čas vleče a čekáme.Po fyzické stránce se cítím v pořádku, ale psychika je hrozna, chybí mi bříško a cítím se prázdna.. Stále to boli a jedine co asi pomůže bude čas a časem další těhotenství, které snad bude v pořádku. Držím ti pěsti při štěstí, ať to zvládneš,i když to bude velmi těžké.

@moni34
@miskuli
@jhoki
@monak85 to je mi moc líto holky. Já vím, jak se cítíte. Prožila jsem to samé. Ke svýmu gyn.jsem šla s tím, že mě pobolívá podbřišek. Dostala jsem léky na močák. Čípek a vše bylo ok. Asi za dva dny zrovna na vánoce ráno jsem jela na pohotovost, že jsem ty bolesti měla větší. Dali mi jiný antibiotika, udělali utlrazvuk a ptali se jestli chci jít domů nebo být hospitalizovaná. Říkám si, s antibiotikama můžu být doma. Večer jsem jela do nemocnice znovu. Bolesti se začaly stupňovat. Při ultrazvuku mi doktor řekl, že se mi zkracuje čípek, že to vypadá na potrat. Zůstala jsem v nemocnici. Snažili se to všechno zastavit ještě lékama. Druhý den mi odtekla voda a 26.12 ráno, když jsem vstala, tak jsem porodila. ☹ V tom šoku jsem se ani nemohla na to naše miminko podívat 😢 Nevím jestli jsem udělala dobře. Byla jsem v 17tt. Dodnes to mám v paměti. Před 14 dny jsem měla mít termín. Chce to čas, ale z paměti už to člověk nikdy nevymaže. Nejhorší je,když vidíte kolem sebe ty socky a fetky a mají zdravý děti, tak si řeknete,jak je ten svět nespravedlivý. Proč já! ☹ Držím vám holky palce, ať se zase brzy zadaří. 🤐

@jesie28 Já při obou miminkach když šli ven měla krecovite zavrene oci, abych nic neviděla, hrozně jsem se bála, mela bych to už do smrti před očima, už takhle vím, že to cele budu mít stále v sobě, ty pocity a tak.. Musíme to zvládnout a žit dál, budoucnost nám snad přinese štěstí, zdraví a miminko.. Přeji to všem které si prozivaji tyto strasti života.. Život je opravdu nespravedlivy. ☹

@moni34 Ach jo, je mi to tak líto, náš chlapeček už byl mrtvý, říkají tomu funkce potápěče, primář to ukazoval dalším dvěma doktorům, když mi UTZ zagrglal na břiše..., pro mě to alespoň byla maličká útěcha, že miminko nerodím živé, nehýbne se, nekníkne po porodu... i když jsem ještě v neděli v noci cítila pohyby. Ráno kontrola na gyndě, tam se zjistilo, že srdeční akce není a mimčo se nehýbe, jela jsem ještě domů nějakých 25 km, v klidu jsem se měla sbalit a dojet do nemocnice, řídil manžel, jinak by mi doktor hned napsal sanitu. Tam jsme přijeli před obědem a na 12,30 jsem měla být nachystaná, měla jsem podle prognóz rodit druhý den po obědě, naštěstí jsem rodila ve 21,30 po děsných bolestech, měla jsem na po 6 napíchlý epidurál, abych pak zjistila, že nefunguje 😒 , miminko bylo maličké, místo 200 g , jen 90 g, takže jsem aspoň nemusela rodit veliké miminko. Ale tak i tak....je to hrozný. Říkáme si, proč se to nestalo dřív a musela jsem si vytrpět porod a na konci prázdno ☹ Pak to na mě dolehlo cestou domů v autě, že jedeme domů sami, no a doma....co mám povídat. Chvilku je mi dobře, pak zas dolehne vše, proč to mimčo vzdalo, proč se to stalo nám......Doufám, že se nám podaří brzy othotnět a bude vše v pořádku. Když zjistili, že se něco děje, měla jsem riziko downa, tak jsme se domluvili, že si ho stejně necháme, nedovedla jsem si představit rodit až teď, když už cítím pohyby, no a vidíš, musela jsem. Možná to tak bylo dobře, ale nemůžu ani myslet na to, co muselo cítit miminko, když umíralo a já mu nemohla pomoci. ☹

@moni34 mě se po porodu hrozně ulevilo, od těch bolestí a pocit, že už to mám za sebou, pak mě vzali na vyčistění pod narkózou, fyzicky mi je dobře, ale psychicky..., pustili mě další den po porodu, byla jsem sama na pokoji, chtěla jsem si o to říct, ale prý to dělají automaticky, za čož jsem ráda, do porodnice jsem si vzala župan, košile, kalhotky, sprcháč, ručník, vložky, nabíječku, vem si nějakou pevnější podprsenku kvůli zabránění laktace, léky, pokud njaké bereš, v nemocnici jsem volala nejbližším a ostatním rozeslala sms, abych předešla pak dotazům, kdy mám další kontrolu, termín atd..

holky všem moc děkuji za podporu, je mi strašně líto, že něco takového všechny musíme prožívat, napsala jsem, protože vy co jste si to prožily jste asi jediné, kdo to dokáže pochopit, taky posílám smsky, děsím se toho někoho potkat a vysvětlovat, antidepresiva už beru, bez nich bych to asi ani nezvládla...chtěla bych už to mít za sebou, abych se s tím mohla nějak poprat, asi to bude se vším všudy, nemůžu mít epidurál, ale to není důležité.Nejvíc se děsím toho, že malého uslyším, neumím si to představit, co bude cítit, proč ho nesou pryč, je to ten nejhorší pocit, co jsem kdy zažila.Nikdy to nepřebolí, jen se ta bolest zatlačí někam dozadu, ale stejně se pořád připomíná, doufám, že všechny co jsme to musely zažít, jednou porodíme zdravá miminka...

@moni34 moc na tebe myslím, hlavně, ať tě dlouho netrápí porodní bolesti, ono i tak vše okolo bohatě stačí ☹ a věřím, že se budeme radovat, že při dalším těhotenství už bude vše v pořádku

@moni34 at to mas co nejrychleji za sebou... je to silene.... bud statecna, myslim na tebe

@moni34 taky držím moc palce. Někde na začátku téhle diskuse, když jsem ji celou četla, jsem našla větu ve smyslu, že některé dušičky přijdou jen právě takhle na krátko , ale že to takhle chtějí a má to tak být , aby se pak jiné mohly vrátit ma delší dobu. Já nejsem plně věřící, ale v něco mezi nebem a zemí věřím a tohle mi osobně moc pomohlo "pochopit", proč se moc předčasně rodí i jinak zdravá miminka. Přeji hodně sil.

@moni34 drž se. ☹

@monak85 já jsem toho našeho prcka viděla jen zezadu, zádička a hlavičku. Byl velký jak dlaň. Ale už jsem neměla sílu podívat se na něj zepředu. Snad mi to odpustí, že jsem se s ním nerozloučila. ☹(( Snad tady nikohonepohorším, ale člověk se někdy z toho potřebuje dostat aspoň vypsáním 😢

@moni34 já jsem taky neměla sílu vylézt ven před lidi. Zprávy poslal manžel. Já jse. Na to psychicky neměla.Kolikrát jsem i měla černý myšlenky, ale mám doma syna a ten mě držel nad vodou. Zvládla jsem to i bez prášků se s tím trochu vyrovnat. Bohužel k tomu došlo a musíme jít dál.

@jesie28 to je v pořádku, mě to také pomáhá, že někdo ví, co prožívám, nejen takové to, jsi mladá, ještě budete mít spoustu dětí...dneska mi je líp, kéž by to tak zůstalo

ahojki, tak se bohužel taky musím podělat o smutné téma, které jsem se chtěla vyhnout. Potratila neboli porodila jsem ve 22 týdnu. Byla jsem na velkém ultrazvuku, kde mimi bylo zcela zdravé vyvíjelo se nebylo nic špatně za dva dny jsem šla do poradny a zjistili mi prolabující vak. Chtěli mě poslat okamžitě na potrat ale já ho nemohla dobrovolně zabít dávali mi 24 hodin že potratím samovolně ležela jsem tak další 4 dny a dávala tomu šanci. Nakonec jsem jela do fakultní nemocnice v OV, kde se mi pokusili vak zatlačit a sešit, ale při poslední stehu mi praskla plodová voda, malá ve vaku měla nožky což bylo blbé. Měla jsem spinální anestezii takže sotva se mi navrítil cit do noh začala jsem mi stahy a o dvě hodiny později porodila. Dítě jsem raději nchtěla vidět abych to neměla pak před očima stačí mi ted na to myslet. Antidepresiva neužívám ale je to kruté. Doufám že mě pánbůh už víckrát trestat nebude a přístě se to povede tak jak má.

@lu1710 Ahoj, to je mi moc líto. Bohužel to člověk neovlivní. Držím palečky,ať jsi brzo ok a zadaří se.

@lu1710 Drž se! Snad příště bude líp.

Holky, já tu řvu jako želva, mně je to tak strašně líto, já bych vám nejradši alespoň všem poslala srdíčka (mám jen jedno), já vám všem přeju zdravá veselá miminka... Tohle není nikdy spravedlivé, nemělo by se to dít nikomu...

Jsem ve 14tt, krevní testy na prvním screeningu nic moc (nízké Free beta HCG) a i když mimčo bylo neplánované (s přítelem jsme neprožívali zrovna nejsladší období), a ze začátku jsem vážně pochybovala jestli je to správně že jej čekám, teď bych se ho nechtěla vzdát za nic na světě a děsí mě představa, že se mu cokoliv stane.

Jste všechny strašně moc silné a obdivuji vás za to, jak to zvládáte a snažíte se jít den za dnem dál!!! Každou do jedné!!!

Hodně štěstí vám/nám všem :-*

@lu1710 Je mi to líto. Buď silná. Jediné co to vyléčí je další mimi, narozené v termínu. Pokud budeš potřebovat antidepresiva, nemáš se za co stydět. Docela se divím, že tě chtěli sešít. Pro mne neudělali nic a byla jsem ve 24.t. Taky jsem byla v Ostravě.

Holky, jsem Rh neg. , teď mi po porodu-potratu píchli íňu, abych v dalším těhotenství neměla problém s tím, že za půl roku mám jít na zjištění protilátek. Co když ale otěhotním dřív?Máte zkušenost?

@jabadabadoo 🙂 copak ti píchli? Myslíš asi, že ti píchli imunoglobulín. Protilátky se u těhotných vyšetřují kolem 12. týdne, můj doktor to dělá dříve. Myslím, že máš dost času na to, aby se ten imunoglobulín z těla dostal. Neřešila bych to.

@jhoki asi ano a HCG nevíš jak klesá dlouho?

@jabadabadoo To nevím, jak dlouho klesá, ale myslím, že za 6 týdnu by se to mělo normalizovat, jako vše. I po normálním porodu za 6 týdnů ženy mohou otěhotnět. Já s otěhotněním moc nespěchala, snažila jsem se zjistit, proč se to stalo a zvetit se z toho. Otěhotněla jsem za půl roku druhý měsíc snažení.

@jhoki nám už je naznačováno, že se možná na nic nepřijde a 3-6 měsíců čekat nebudeme, to by měly být výsledky, testy žádné dělat taky nebudou....