• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Pozdní potrat ve II. trimestru. Máte zkušenost?

22. března 2017 
@ivcah Ahojky,v nemocnici mi rikali,ze by pauza mela byt 4-6M,muj kolega,ktery je primar gynekologie doporucuje nic neuspechat a opravdu dat telu cas na regeneraci...Potrebuje to.Ja sama pro sebe jsem zvolila kompromis a dam si pauza 5M,udelala jsem to tak i po predchozim zamlklem potratu v 7tt.Mam trosku pech na podzimni a zimni mesice.Vychazi nam totiz zacatky snazeni se o mimi prave na ne,koneckoncu i nas prvni syn je zimni dite :slight_smile:
Verim,ze do tretice k nam osud uz bude milosrdny a dopreje nam radost....
Zatim se drz a neklesej na mysli! :wink:
4. dub 2011 ve 13:49  • Odpověz  •  To se mi líbí
Holky díky moc! Fakt mi tím, co píšete strašně pomáháte. Kdo nezažil, nepochopí...

@veruska007 máš pravdu člověk hledá nějakou jistotu, že se to příště už nestane ale nic najít nejde. Musím se zaměstnat. Vlastně toho mám dost, co bych měla doma udělat, na co nebyl čas. A dovolenou už manžel plánuje, mě se zatím o tom nechtělo moc přemýšlet, ale je duben - nejvyšší čas.
@kami77 taky mám zatím názory na další těhotnění různé. Psala jsem i MuDr. Kouckému a ten říkal, že 3 měsíce stačí. Tak dneska se ještě zeptám svého gynekologa ale taky jsem tak nějak přemýšlela nad kompromisem - někdy konec léta? Dát se dohromady psychicky i fyzicky a snad to půjde. Vám to taky určitě vyjde - přece nemůže stát štěstí tak dlouho zády

Holky vážně díky moc za podporu!!! Teď pojedu za svým doktorem, tak uvidím, co se všechno dozvím. Každopádně jsem si říkala, že začnu hned brát Femibion - že kyselinou listovou rozhodně nic nezkazím. Má se brát co nejdýl před otěhotněním, tak ať neztrácím čas :slight_smile:
4. dub 2011 ve 14:05  • Odpověz  •  To se mi líbí
Holky, jak píšete - co doktor - to názor. V nemocnici mi říkali 5-6 měsíců, můj doktor říkal nejdřív 4 - 6 měsíců a na minulé kontrole mi říkal, že v květnu/červnu by to šlo :wink: a to bude 3 měsíce. Tak do toho asi praštíme.

Jinak Verun, myslela jsem teda, že tě kontrolujou více :unamused: Podle toho, co píšeš bych k tvé doktorce moc důvěru neměla... :frowning2: Mě teda můj doktor poslal na všemožné vyšetření, už čekáme jen na výsledky z hematologie, jinak máme vše OK.

A můžu taky doporučit zaměstnat se nějakou prací! At´ už si třeba vygruntovat celý byt, udělat velikonoční výzdobu nebo nastoupit zpět do práce. Já jsem hodně v těhotenství pletla košíky z papíru. Po potratu jsem na to vůbec neměla náladu, až když jsem je začala znovu plést, tak manžel hned prohlásil, že už mi musí být líp, že konečně něco příjemného dělám :slight_smile: Ale chtělo se mi taky jen ležet a brečet a hledět do blba. Knížka nezabírla, film trošku! Hlavně pozor na výběr filmu! Mě zabírala "jednoduchá americká komedie", i když jinak takové filmy nesnáším.
4. dub 2011 v 16:42  • Odpověz  •  To se mi líbí
No, já doteď nesnáším filmy, kde někdo umře, zejména dítě... jsem z toho rozhozená fakt dlouho. Nikdy dřív jsem na to tak citlivá nebyla. Jj, s tou dr. mi to přijde taky divné, ještě že jsem si nechala zadní vrátka v rizikové poradně. Už se moc těším, jak se vrátí moje původní doktorka z mateřské. No, ještě aspoň rok. Budu to muset vydržet.

Já pořád bojovala s tím, kdy se začít snažit, ale manžel chtěl hned, tak jsem to nechala být... a fakt za 3 měsíce to vyšlo a byla jsem za to dost ráda. // jsem našla před Vánocemi, což bylo bezva, já je totiž původně ani slavit nechtěla, a tak mi to zvedlo náladu. A vím, že až budu srpnu vzpomínat, že už je to rok, tak mě bude miminko kopat do bříška a ponesu to líp.
4. dub 2011 v 16:54  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tak mě pan doktor povzbudil. Je to už starší pán s dlouholetou porodnickou praxí a já mu věřím. Je moc příjemnej a dokáže fakt dodat odvahu. Říkal, že sice mladší kolegové říkají, že se má čekat 3-6 měsíců ale on že si myslí, že 4 měsíce jsou naprosto optimální - že se máme pěkně v létě začít snažit. Taky jsem psala MUDr. Kouckému a ten odepsal, že 3 měsíce stačí. Takže asi v létě by to šlo :slight_smile: Jinak jsem si teď objednala Femibion a budu pěkně zobat.
4. dub 2011 v 17:25  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tak ted babo rad!!!Co doktor to nazor a jak je videt (u Verusky) priroda sama rozhodne za nas...Docela jste mi nalily s temi informacemi optimismu do zil.Diky za ne! :wink:
Jinak ja se ted zamestnavam ,krome starosti o maleho,taky zarizovanim jeho pokojicku a doladovanim detailu.Bohuzel vsichni remeslnici pracuji vyhradne dopoledne a to po nastupu do prace jiz s pevnou pracovni dobou (7-15.30) nepujde,takze honim,co se da,ale jsem rada.Je to takovy "jiny" relax,ktery mi ovsem moc pomaha. :wink:
4. dub 2011 ve 21:03  • Odpověz  •  To se mi líbí
Hezký večer holky,

mě v nemocnici říkali tři měsíce, má doktorka potom, že tři měsíce potřebuje na odpočinek děloha, ale že mi doporučuje šest měsíců čekat kvůli psychice... má fyzioterapeutka zase, že dva cykly a ve třetím se můžem snažit, když je genetika v pořádku... takže opravdu, názory se různí, co doktor, to názor :slight_smile: jsem ještě zvědavá co nám řeknou v CARu, jestli na KET opravdu budeme moct jít případně ve třetím cyklu... taky si chci koupit Femibion, zrovna dneska jsem na něj koukala.

Já mám víkend pěkně na dračku, chytla jsem zánět do dásní a bolí to pekelně :frowning2: o víkendu jsme byli dvakrát na pohotovosti, ale pomoct od toho neuměli, tak doufám, že zítra zubařka něco vymyslí nebo mi aspoň dá něco na bolest. Je mi líto i manžela, pořád má doma lazara... divím se, že už mu to neleze krkem :frowning2:

Ještě jsem chtěla k tématu psycholog... já šla po šestinedělí, chtěla jsem i sama, doufala jsem, že mi to pomůže nějak se s tím, že už tu dvojčátka nejsou srovnat, ale bohužel to nějak nevyšlo. Měli jsme tedy jen dvě sezení, byl tam se mnou i můj muž, ale nijak mi to neulevilo nebo nepomohlo si to srovnat. Spíš jsem si uvědomila, že teď nic nebudu lámat přes koleno, třeba s tím návratem do práce. Ale můj muž říkal, že mu to pomohlo lépe se vcítit do toho, jak já to prožívám a cítím, že jakoby to slyšel jinak v tom jiném prostředí a tím , že jsem to vlastně vykládala spíš tomu psychologovi... takže tak my. Celkově nás to s mužem ale velmi sblížilo a to jsme měli krásný vztah i předtím... často si říkáme, jaká je škoda, že se muselo stát to co se stalo, abychom to pořádně poznali a uvědomili si, co jeden v druhém máme.
4. dub 2011 ve 23:36  • Odpověz  •  To se mi líbí
@kami77 my jsme měsíc potom co se to stalo vymalovali celý byt a pro jistotu hned dvakrát :slight_smile: koupili jsme i nějaký nový nábytek, nějaký starý vyhodili... po tom měsíci jsem tak nějak poprvé pořádně vstala z postele a vyšla z domu... a bylo fajn soustředit se čistě na malování, stěhování a uklízení... připadala jsem si, jako bych začala znovu dýchat. Ale stejně, když se teď podívám, tak jsme ten byt upravili tak nějak podobně, jako jsme ho chtěli upravit před narozením dvojčátek...
4. dub 2011 ve 23:40  • Odpověz  •  To se mi líbí
Holky náhodou jsem objevila vaše téma tak mi to nedalo, mrzí mě a moc co jste si všechny museli prožít a je mi z toho moc smutno. Ale nevzdávejte se, když jste přežili tohle, jste silné a uvidíte, že za chviličku si už budete užívat svůj krásný voňavý uzlíček každá z vás. Moc, moc, moc vám to všem přeji a držím pěstičky.... :dizzy_face:
4. dub 2011 ve 23:54  •  4 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
Holky ta práce je fakt dobrá. My ještě přestavujeme barák, takže jsme se 14 dnů po "tom" vrhli na stropy atd. atd. člověk aspon zaměstná ruce.
Jinak taky mám pocit, že nás to hodně sblížilo, až je škoda, že jen taková špatná událost dokáže posílit vztah, že se člověk nedokázal radovat z maličkostí před tím. Já hodně změnila názory a hodnoty na spoustu věcí. Už neřeším "prkotiny" - dřív jsme hodně řešili, jak vyjdeme s penězi, co je třeba ještě dokoupit atˇ je vše pro mimi na 100% přichystané apod. Ted vím, že to jsou úplně primitivní starosti proti tomu, co si prožíváme tedˇ. Bohužel i některé kamarádky a jejich starosti se mi zdají "zbytečné", ale pak si říkám, že já taky takové měla, než se to stalo. Myslím, že taková situace posílí celou osobnost. Takže holky, atˇ jste silné!!! :wink:
PS: Hlavně se nedívat na Mamas & Papas!
5. dub 2011 v 08:36  • Odpověz  •  To se mi líbí
Nedívat? My jsme si je zrovna chtěli půjčit, protože jsme na ně nestihli jít do kina a já je moc chtěla vidět.
Je fakt, že člověk strašně přehodnotí svůj život, když se něco takového stane. Možná, i nejbližší okolí. U nás vždycky měli všichni děti bez problémů - prostě 9 měsíců a pak zdravé mimi. Hotovo vyřízeno. A teď najednou všichni koukaj, že to není tak samozřejmé. Ale mě to dřív přišlo taky samozřejmé. Taky si připadám, že jsem se dřív zabývala takovýma zbytečnostma...
Jinak pan doktor mi řekl, že bych měla zůstat alespoň 14dní doma ale jak budu chtít. Tak asi ještě příští týden a vrátím se do práce. Asi nemá smysl to natahovat. To už budu mít doma stejně všechno uklizené a přerovnané :frowning2:
Dneska je venku hrozně krásně, tak chceme jít na procházku. Nebyla jsem venku 3 týdny...
5. dub 2011 v 08:51  • Odpověz  •  To se mi líbí
Já nedávno četla na netu studii, že nejlepší je otěhotnět do roka, že pak se narodilo nejvíc zdravých dětí.
My se teda "snažili" hned, jak jsem byla schopná skousnout sex, ale vyšlo to po těch 3 měsících. Bylo dobře, že jsem byla už na Vánoce těhulka.

Ivci, uplne koukam, jak jsi statecna... opravdu si myslim, ze prace Ti pomuze myslet na neco jineho. A v lete na dovolene si muzete udelat miminko a pak na tento rok budes jen vzpominat jako by byl snem.

Nas to moc nezblizilo, aspon ja mam ten pocit, jsme oba jinde - Jirka nebyl u porodu, nechtel si o tom povidat, dne pote k nam privedl sve rodice, i kdyz mi slibil, ze to neudela, ted ma pocit, ze je to davno a ze se k tomu uz nikdy nemusi vracet... a nechape, ze ja fakt nezapomenu nikdy... snad to spravi cas.
5. dub 2011 v 11:42  • Odpověz  •  To se mi líbí
Konečně trochu povzbudivá studie. A Veruska je důkazem, že tofunguje.
Jinak se snažím něco pořád dělat ale stejně na to pořád myslím. Oni chlapi to mají jinak. Asi je to jiný když celou dobu jenom přihlížejí. Ten pocit, žes ty děti v sobě cítila, že tě kopali a už nekopou je strašnej. Teď, když už jsem doma, tak je to lepší. Ale v nemocnici to bylo k nepřežití - nejdřív dva týdny nervů a naprostý bezmoci jakkoli pomoct a pak ten strašnej smutek z toho, jak to dopadlo. Paradoxně ta boles na sále byla to nejjednodušší. A to jsem se toho vždycky tak bála.
Je mi líto Verusko, že to s manželem prožíváte každý sám. Ale ono každý se se smutkem vyrovnává jinak. Někdo si to prostě dusí v sobě a nechce se k tomu vracet. Každýmu zabírá něco jiného. A chlapi nejsou moc zvyklí dávat svoje pocity najevo. Možná si o tom budete moct promluvit až se vám narodí prcek. Věřím, že další mimčo dokáže nalít novou krev do žil.
Někdy si říkám, jak by bylo skvělý umět na to všechno zapomnout, ztratit paměť. Ale na druhou stranu na to zapomenout nechci. Snad je opravdu všechno zlý k něčemu dobrý
5. dub 2011 ve 12:43  • Odpověz  •  To se mi líbí
@ivcah No, když to píšeš, úplně to zní, jako by ses s tím vším srovnala a byla ochotná jít s hlavou vzhůru dál. Moc Ti držím palce. Teď je to třeba jen póza, ale za čas to bude opravdové. To nejhorší opravdu relativně přebolí. A kdo ví, třeba až se nám narodí Vojtíšek, tak už budeš taky těhulka :wink: . Neboj, po potratu se prý dobře těhotní a můžu to potvrdit, loni v únoru jsem v 7.tt samovolně přišla o miminko a příští měsíc //. No, našli mi pak tu genetickou odchylku, která vede k potratům, teď mám injekce a doufám, že už to bude všechno fajn.
5. dub 2011 ve 13:22  • Odpověz  •  To se mi líbí

@maculda Mas pravdu,taky jsem prehodnotila sve zivotni priority a "starosti " nekterych povazuji za malichernosti...Teprve az clovek pozna,ze vyssi moc prirody se neda zlomit,tak "procitne" a uvedomi si,ze se musi hlavne zit!!!Penize,majetek atd. jsou podradnosti. :slight_smile:
Jinak musim Ti dat za pravdu,taky nas 2 potraty sblizili a ukazali,co jeden v druhem mame.Je fakt,ze s manzelem jsem o tom mluvili hlavne prvni tyden,kdy jsem toho byla plna.Ted jsem hlavne rada,ze si o tom muzu promluvit s Vami.Dnes jsou to presne 3 tydny...Jste to pro me takovy zpusob "terapie". :wink: Diky!

Co se tyka zacatku snazeni o mimi,tak stejne musime vyckat vysledku vysetreni,pitvy a hlavne genetiky,teprve pak budeme mit klid a jasno o duvodu.Takze cekame do cervna!


5. dub 2011 ve 13:22  • Odpověz  •  To se mi líbí
@ivcah Mas pravdu,kazdy ten smutek proziva jinak,chlapi se z toho dokazou otrepat rychleji,jenze oni v sobe dite nenosi a nezazivaji s nim nadhernych 9M,pokud vsechno probiha tak jak ma...
Musim ale rici,ze i chlap nedokaze zadrzet slzy,kdyz mu sdeluji,ze se musi spolu se mnou rozhodnout,zda ukoncit,ci ne.
U me to bylo jednoznacne rozhodnuti,protoze jako doktor vim,ze by to nemelo budoucnost a sanci na preziti...Presto to bylo nejhorsi rozhodnuti meho zivota... :frowning2:
5. dub 2011 ve 13:29  • Odpověz  •  To se mi líbí
@veruska007 Srovnaná s tím nejsem. To jsem si jistá. Jen se snažím začít zase nějak fungovat. Ale na děti myslím celý den, je hrozně těžký soustředit se na něco jinýho. Nejhorší jsou ty lidi, co se tě snažej utěšit větou "Neboj, budou další". Nechápu, jak to může vůbec někdo pustit z pusy.
Máš pravdu - až se narodí Vojtíšek tak už možná taky budu někde jinde.
Je dobře, že tě poslali na testy a přišlo se, čím to je. To mě děsí, že na mě nikdo nic nezkoumal. Celý to vyznělo tak, že jeden potrat je normální a že je to tím, že byly dvě. Taky bych byla klidnější, kdybych věděla, že je všechno jak má být...
5. dub 2011 ve 13:32  • Odpověz  •  To se mi líbí
@kami77 To je pravda. Když se nás ptali tak jsem jenom tupě zírala a nechápala že je možné se někdo může na něco takového tak v klidu ptát. Vyjmenovali nám všechny postižení s tím, že je mizivá šance, že by děti byly v pořádku a 2 postižené děti to bysme asi opravdu nezvládli. Navíc porodník, co měl službu byl naprosto bezcitnej. Neprojevil ani za mák emoce, nic mi nevysvětlil, jen si špital s porodníma asistentkama a já vůbe nevěděla, co se děje. Vypadal znuděně a vždycky jen přišel, pokrčil rameny že se neotvírám a saze odešel. Pak mi řekl, že když teda tak špatně snáším bolest, že se zeptá na epidurál. Prostě mu přišlo, že s tím moc nadělám. Druhá paní doktorka byla fain a snažila se mi všechno vysvětlovat. Ale je hrůza že je opravdu doktor a doktor... Nebýt tam manžel se mnou tak bych to asi nezvládla.
5. dub 2011 ve 13:45  • Odpověz  •  To se mi líbí
@ivcah Ahojky, moc mě mrzí co se ti stalo, zase další andílci přibyli. Přeji ti ať máš hodně sil a zvládneš to.
@maculda Mě teda doktor víc hlídá, nedělá mi utz na každé kontrole, ale byla jsem v 13.tt na screeningu, pak si v Brně sami pozvali v 15.tt, pak omylem v 18.tt( já byla ale za to ráda), pak v 21.tt si mě vyžádal sám dr. Vlašín a pak můj gynekolog mě posílal na toky v pupečníku v 24.tt a naposled v 28.tt a teď už jsem objednaná na utz v 32.tt do Brna. Takže docela mám za sebou dost utz :slight_smile: . Mě taky pomohlo, že jsem si našla koníček....taky pletu z papíru a zrovna se chystám na velikonoční výstavu, takže píšu se zelenýma prstama, pže jsem mořila věnečky :grinning: .

Nám doporučoval dr. počkat se snažením 3 menstruační cykly, my jsem čekali vždycky skoro rok, ale to bylo ze strachu.
A je pravda, že ne každý chlap dokáže dát najevo city. Manžel o tom taky nerad mluví, ale po potratu jsme spolu brečeli a povídali si a tím to pro něj bylo skončeno. A už se k tomu nevrací, když teď řeknu, že se pořád bojím, tak mi řekne, že to mám z toho, že furt čtu na netu příběhy a pak jsem vynervovaná.
5. dub 2011 ve 13:45  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj @ivcah,
mrzí mě,čím sis prošla...máme podobný osud,taky jsem přišla o dvojčátka ve 23+5 tt ,2.4. tomu byli přesně 2 roky.Stejně jako u Vás holčička a chlapeček,jen s malým rozdílem,že u mne to šlo hrozně rychle.Ve středu ráno kontrola na gyn,vše v pořádku,čípek 3a půl cm a v noci kontrakce a krvácení.Andělíčci se nám narodili po 9 hodinách ,vývojově zdraví,ale hodně nedonošení.Viděli jsme je,měli jsme je v náručí pár minut,než jim duťukala srdíčka.Bolest hrozná,chtěla jsem umřít...
Neplánovaně jsem otěhotněla hned po šestinedělí a dneska se tady na mě usmívá náš roční brouček.
Držím palce,ať to vše zvládneš,bolet to bude dlouho,Tebe i manžela,ale je důležité,že máte jeden druhého.
Myslím na Vás :frowning2:
5. dub 2011 ve 13:59  •  1 dítě - snaží se  • Odpověz  •  To se mi líbí
@berule :grinning: Můj manžel používá naprosto stejné odůvodnění :grinning: .
No, kdyby ho mrňousek kopal a kdyby ho rodil, tak by to možná cítil jinak. Manžel říkal, že mám být ráda za ten normální porod, ale já si myslím, že to je právě akt, který ten vztah mezi maminkou a miminkem utuží, bez ohledu na to, zda miminko přežije či ne.

@ivcah Mně ty genetické kontroly dělali jen proto, že jsem měla už 2. potrat (před tím v 7.tt, ale v papírech jsem to neměla, protože jsem v tu dobu neměla gyndařku a než jsem se k nové objednala, tak už bylo po miminku). A potom mám křečové žíly a Honzík měl hypotrofii, takže to byly indikace - jinak se to opravdu nedělá. Uvidíš, co řeknou na pitvě. Mně taky napřed praskla plodová voda a potom se rozjel porod. Ale miminko v tu dobu už nežilo. To bylo podstatné - že nebyl problém v děloze... myslím, že u Tebe to byla opravdu slabost děložního čípku, četla jsem o tom u hodně maminek, co čekaly dvojčátka a nedopadlo to. Moje maminka to taky tak měla, ale když ji vezli na kyretáž, tak zkusili jedno miminko zachránit (v roce 1982, ale ona pracovala v nemocnici, tak byla VIP). A narodila se zdravá sestra. Jen ten potrat začal v prvním trimestru, později už to možná nejde. Moc držím palečky a myslim na Tebe.
5. dub 2011 ve 13:59  • Odpověz  •  To se mi líbí
@katy.m Ahoj Katy, to co píšeš je... jako bych to psala sama, ten samý příběh. Jen s tím rozdílem, že my jsme děti neviděli. Taky nám to nabízeli ale to bych nezvládla, ani manžel nechtěl. Je mi to moc líto, vím, jak jste se na miminka těšili. Jsem moc ráda, že jsem se odhodlala sem napsat. Vážně jsem netušila, kolik lidí si tím taky musí procházet. Kolik lidí si tím prošlo a teď už je o kus dál. Když se to stane tak máš pocit, že jsi v tom sama. Nikdo nic nechápe. Díky, žes mi tohle napsala

5. dub 2011 ve 14:22  • Odpověz  •  To se mi líbí
@veruska007 Na ty výsledky čekám... v nemocnici říkali, že to trvá tak týden, ale že u těchle záležitostí se to může protáhnout (jako že mají důležitější věci na práci). Ale doktorka říkala, že si myslí, že stejně na nic nepřijdou. Ale zeptám se svého doktora příští týden, jestli už je má.
Ono to šlo vážně poměrně rychle - jedno pondělí byl čípek naprosto v pořádku, další ponděl už kraťoučký, další pondělí zašití a další pondělí potrat.
Díky moc za podporu! Taky na tebe myslím jak se ti pěkně krátí metr a moc ti to přeju!
5. dub 2011 ve 14:30  • Odpověz  •  To se mi líbí
@berule Ahojky,tak Ty jsi sledovana u dr.Vlasina?No,ja s nim nemam zrovna doboru zkusenost,hlavne po strance taktnosti a empatie.Kdyz mi sledoval,ze neco neni s malym v poradku,tak mel vyhrazene 3-4 minuty a zadne otazky nepripustil,proste nebyl cas... :frowning2: Priznam se,ze bych se s nim nechtela uz nikdy setkat!!!! :frowning2: .Podobne negativni zkusenosti maji i me kamaradky,ktere se s nim shodou okolnosti setkaly take.Presne vymezeny cas a otazky za extra priplatek,ale neni se co divit,tehotne si tam podavaji dvere a 1O minut....
Mnohem lepsi zkusenosti mam s Obilnym trhem a hlavne s FN v Bohunicich,nedam na ne dopustit!
5. dub 2011 ve 14:47  • Odpověz  •  To se mi líbí
I já chodila k MUDr. Vlašínovi. Vážím si ho jako odborníka, to ano, jestli budu zase těhotná, tak doufám, že se k němu zase dostanu, možná. Ale jeho takt je teda opravdu něco. Byla jsem z něj v šoku, jak drsně dokáže oznamovat tak smutné věci (u nás bylo podezření na neprůchonost jícnu a po porodu následující operace - nic z toho se nekonalo a pitva nepotvrdila neprůchodnost), ale bylo by to velké riziko a on nám to řekl nepsto chladně bez jakékoliv přípravy nebo něco. Prostě to rovńou řekl a neutěšil nic a ještě dodal - no maminko připravte se na nejhorší?????? ale miminko vypadá moc pěkně a spokojeně, velikost odpovídá. Můžete jít. ?????
Do teď tomu nerozumím. Ten den začal náš chlapeček umírat. Nakonec ale kvůli tomu, že se udusil na pupeční šňůře. Nikdy jsem to nepochopila, tuto situaci se stále přehrávám, co to mělo znamenat?
5. dub 2011 v 15:44  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
@ivcah No, říkali v rádiu, že se na to nemají dívat těhotné, ženy po potratu a ti, kdo se už dlouho snaží o mimičo. nevím co je na tom pravda, taky jsem to chtěla vidět, ale nestihla jsem to.
@berule
@veruska007 Jak manžel viděl co tady čtu, tak mi přesně taky říkal ať to nečtu. Ale vysvětlila jsem mu, že mi to pomáhá, že se tady "vypíšu" ze všeho. Mám takový pocit, že se mu o tom už moc bavit nechce (spíš vůbec). Už se k tomu prostě nechce vracet.
Myslím, že ti chlapi se s tím vyrovnávají líp - je nikdo nekopal a nikoho rodit nemuseli... :frowning2: Ale je dobře, že se to aspoň snaží pochopit.
Jinak můj doktor říkal, že jeden potrat do třetího měsíce se neřeší, že to je prostě normální, ale potrat po třetím měsící už se řeší, stejně jako druhý potrat do třetího měsíce. Ale že se v nemocnici setkal s pacientkou, která prodělala 5 potratů do třetího měsíce a její gyndař to vůbec neřešil. Takže si myslím, že opravdu záleží na doktorovi.
5. dub 2011 ve 20:24  • Odpověz  •  To se mi líbí
@berule Já mám prsty hnědé - budu plést zajíce :grinning:
5. dub 2011 ve 20:25  • Odpověz  •  To se mi líbí
@klara.k Ahojky,i muj gynekolog tvrdi,ze je spickovy odbornik,ale jak jsi psala,drsny ve sdelovani neprijemnych skutecnosti.Mam takovy pocit,ze pokud tehotenstvi probiha bez problemu,i on se chova dobre,ale pokud se neco deje je fakt "taktni".Nejprve udelal UZV,pak se oprel a sdelil nam,ze mimco neni zdrave a ze se mame skoro hned rozhodnout,jestli pokracovat,nebo ne.Napsal zpravu a nashledanou,zadne dalsi moznosti,natoz vysvetleni nepodal.Opravdu jiz nikdy vice!!! :frowning2:
Nakonec jsem si domluvila konsultaci jeste v Bohunicich a tam to bylo o necem jinem.UZV trval pres pul hodiny,pan doktor nam vsechno vysvetlil a na dotazy odpovedel,ne pouho pouhych deset minut,jako dr. Vlasin.
5. dub 2011 ve 20:44  • Odpověz  •  To se mi líbí
@ivcah Tak to mě říkali, že mi epidurál dají hned při prvních bolestech. Že vůbec nemám nad tím váhat. Ať se zbytečně moc netrápím. Nakonec se to tak rychle rozjelo, že mi ho píchli až při opravdu silných bolestech a byla to velká (fyzická) úleva. A porodní asistentky byly naprosto úžasné, porodník se uráčil přijít až po tom, co ho asistentka třikrát volala, jen zatlačil na břicho, zkontroloval, jestli vše vyšlo ven a odkráčel. Ani pořádně nevím jak vypadal... Ale v tu chvíli mi to bylo jedno, pro mě bylo důležitější, že jsou v klidu ty porodní asistentky, ty byly naprosto skvělé. Všechny! A to jsem o olomoucké porodnici slyšela až hororové příběhy. Já je teda potvrdit nemůžu. Já byla s personálem (až na toho jednoho doktora - ale to je asi všude) maximálně spokojená.
5. dub 2011 ve 21:06  • Odpověz  •  To se mi líbí
@kami77 No nevím jestli sledovaná ale už jsem tam byla 4 krát na utz, naposled si mě vyžádal dr. Vlašín a hned ve dveřích mi oznámil, že je to na mě rekord, že jsem už ve 21.tt, to byl pro mě šok jak prase, takže z celého utz jsem už nic neměla. Pak jsem se zeptala, jestli se může ještě něco pokazit a na to mi řekl, že do června se toho může ještě hodně pokazit. Já byla rozhozená, ale manžel říkal, že mu ty jeho řeči nepřišli divné, tak jsem nadala aspoň manželovi, že já to vidím jinak a že to byl zážitek za všechny prachy. No taky tajně doufám, že v tom 32.tt mi ten utz bude dělat někdo jiný :wink:

Holky myslíte, že po tom utz v 32.tt bych si už mohla objednat kočárek? Já vím, je to blbá otázka, ale furt se bojím.
@maculda Ty Velikonoce nám byl čert dlužný, já jen pletu a lakuju, jsem zvědavá jak ta moje výstava dopadne :grinning:
6. dub 2011 v 07:52  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Jdi na stranu:   Zruš
Tvůj příspěvek