• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme:  Beremese.cz Modrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Pozdní potrat ve II. trimestru. Máte zkušenost?

10. května 2017 
@potrat přesně jak říkáš, čím více toho absolvuješ, tím máš více zamotanější hlavu. Asi nějaká menší infekce už v těle byla, ale doktorka se dívala na nějaký ukazatel a říkala, že to není až tak vysoké, že by to mělo způsobit potrat. Ale asi s tím stehem se ještě něco zavleklo a asi se to pak pěkně rozjelo. Steh mi vydržel 5 dní a pak jsem začala krvácet. Jj, asi to fakt ještě bude dobré pojistit tím imunem. Zkusím se dopátrat něčeho v Brně, jestli by mě prostě nevyšetřili bez doporučení. A kdyby s tím byl problém, tak o to řeknu té specialistce. Nicméně až dorazí menstruace, tak aspoň z vyšetření toho čípku budu chytřejší, jestli drží nebo ne. Taky nechápu, proč to zkoumají až teď....jak říkáte. První potrat nikoho extra nezajímá. Stejně to naše zdravotnictví...fakt nevím,co si o tom myslet. Třeba vyšetření štítné žlázy...dělala to moje doktorka a čekala jsem na výsledky 14 dnů, dnes mi to znovu dělali na hemato a výsledek do 1hodiny. Nebo když braly kultivace v nemocnici, tak zjistili jiné bakterie než na rozboru u doktorky, který byl o 1 den opozděný....Hlava mi to nepobírá a začínám si říkat, že je snad i lepší na žádná vyšetření nechodit...Akorát to pěkně naštve.
9. říj 2014 v 17:28  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj holky, taky mám pocit, že čím víc vyšetření tím hůř. Člověk neví jestli se radovat, že něco našli, nebo radovat že nic nenašli. Pokud něco najdou tak mi přijde že koukají a jako co s tím??? Pak řeknou, ale tohle určitě potrat způsobit nemohlo a přehazují si nás jako horké brambory. :frowning2: Kéž bych mohla být jako každá druhá, co do 7 měsíce chodí do práce, pak si stěžuje jaká je z ní hrošice, vyprdne ze sebe toho prcka a za 2 roky má další .....
Ach jo.
9. říj 2014 v 17:58  • Odpověz  •  To se mi líbí
@margie To jo, souhlasím s Tebou. A nejhorší je, že je řada ženských, co to těhu ani nechtějí. Vykuřují a absolutně je jim to jedno. A přesně tyto případy nemají absolutně žádné komplikace. A my lítáme od jednoho doktora k druhýmu, pak se šetříme jak to jde a dodržujeme kde co a je nám to naprosto k ničemu. Kde je tady ta spravedlnost že? Člověk by chtěl aspoň to jedno mimčo...ale holky, nesmíme to přeci vzdávat. Tím, že máme řadu vyšetření za sebou a bohužel nemáme extra jasnou příčinu, tak právě proto bychom to neměli vzdávat. Budeme se tu podporovat, jak to jen půjde.
9. říj 2014 v 18:42  • Odpověz  •  To se mi líbí
@zhortova Souhlasím, je strašně fajn že nás je víc, ikdyž nevíme proč a u každé je to možná z jiné příčiny., tak jako opora jste fantastické a je to strašně super, vědět že je nás víc a určitě mi to hodně dává optimismu k dalšímu pokusu. Jednou se třeba sejdeme i s prckama :slight_smile:
9. říj 2014 ve 20:44  • Odpověz  •  To se mi líbí
@zhortova A co ti vyšlo za bakterie u kultivace? To je podle mě směrodatné, napsala ti ATB, tak něco tam být musí. A co kultivace moči? Pokud máš leuko a ery v moči a neudělá se kultivace, tak je to informace na nic. Co to je běžné bakterie? V moči nic být nesmí a z čípku nebo z pochvy může vyjít jen laktobacil, zbytek je patogen.
9. říj 2014 ve 22:04  • Odpověz  •  To se mi líbí
@jhoki Takhle to nedokazu rict, protoze doktorka mi ten druh bakterii rekla jednou a ja nevim, co to je presne za druh. Jen mi rekla, ze tam jsou 2 bakterie bezne se vyskytujici a na ne mi dala ten antibioticky krem a globule. Laktobacil nasla taky, ale ten pry potrebujeme, aby uvnitr byl. Kultivace z moci mi delaly minuly tyden, ale pro vysledky si mam jit az tam pujdu na to vysetreni dostatecnosti cipku...takze zatim nevim.
10. říj 2014 v 10:25  • Odpověz  •  To se mi líbí
@zhortova Pokud budeš pak vědět, tak dej vědět. A jak jsem říkala, nic než laktobacil tam být nesmí. Já dostávám vždy ATB na polykání i zavádění a i tak se to objevuje znovu. Je to imunitní problém.
10. říj 2014 ve 13:11  • Odpověz  •  To se mi líbí
@...jo jo holky máte pravdu,někdo děti nechce a má jich kupu,a my které by jsme chtěli to prostě z nějakých příčin,nejde. :slight_smile: Ale musíme doufat,že už nás doktoři konečně budou od začátku pořádně hlídat. :slight_smile: On jak se blíží termin našeho porodu...je to pro nás těžké.Já včera potkala holku co byla se mnou těhotná...no dobře mi nebylo,ještě jsem se dozvěděla,že vykouří 20 denně :zipper_mouth: ...no hruza,ale mimi mít bude.Já jsem si řekla,kdybych znova otěhotněla tak to do 3m,nikomu neřeknu...jenom vám...to je jasný a svým nejbližším...a nebudu se tak pozorovat,ale stejně vlastně vím,že to tak nebude s tím pozorováním :unamused:
10. říj 2014 ve 13:39  • Odpověz  •  To se mi líbí
@potrat Naprosto souhlasím. V minulým těhu jsem to nikomu neřekla až do 4-5 měsíce s tím abych to nezakřikla :frowning2:Jen to věděl muž a nejbližší kamarádka. Před ostatníma jsem břicho maskovala vytahaným trikem. Včera jsem si zrovna říkala, čím zaměstnám tu svojí hlavu až budu těhotná. Zjistila jsem, že celý den na to myslím a to ještě nejsem ani v tom. Nejhorší je to večer před usnutím. Pročítala jsem tady modrého koníka a holky si tu stěžovali jak nemůžou otěhotnět a pořád na to myslí a když "vypnuli" tak se jim to povedlo. Možná, že by nám to taky pomohlo prostě to neřešit, ale jak toho kruci dosáhnout. Budeme si muset něco vymyslet.
Holky až budeme mít každá termín porodu, tak si ten den zkusíme užít. Já bych teď byla 32+3
10. říj 2014 ve 13:54  • Odpověz  •  To se mi líbí
@margie...no já bych byla 33+3...radči na to nemyslet...nebo se zblázníme :frowning2: ...a co tvuj manžel,je pro další těhotenství?Nebo už se taky bojí.Já s mým manželem byla poprvé těhotná,chtěl by to ještě zkusit.Tak uvidíme jak nám dopadnou veškerá vyšetření a pak se rozhodneme.Samozřejmě bych to chtěla ještě zkusit,ale bojím se už ted a to není dobrý. :slight_smile: ale jak z toho ven?to já nikdy nevydržela to nikomu neříct,hlavně jsme malé město,a když jdeš na nemocenskou hned to všichni ví.
10. říj 2014 v 15:14  • Odpověz  •  To se mi líbí
@potrat tak já jsem měla tady při tom těhotenství výhodu, že všichni věděli, že nás propustili z práce a tak jsem to hrála na to že nemůžu sehnat práci :slight_smile: Tak nikomu nebylo divné, že jsem doma. Můj muž to chce ještě jednou zkusit. Víc pokusů už asi nezvládne, takže buď teď a nebo asi už nikdy. Prý že mu letos bude 42 a nechce dítě vychovávat jako starej. To samo o sobě je docela stresující, no uvidíme.
10. říj 2014 ve 20:06  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj holky, ač nerada pridavam se k tematu. Od prvotrimestrialniho screeningu jsem si prosla 13 tydennim peklem. Mame uz chlapečka 3roky narodil se 9,8,2011 nechteli jsme jedinacka tak jsme se pustili do mimi. Malyi druhy maly se zadarili hned na poprve. Takze problemy s otehotnenim nemame. Pred malym jsem potratila asi ve 12 tt uz presne nevim. Vytesnila jsem to z hlavy. Hrozne jsem si to v tu dobu brala. Ale pockali jsme sšestinedeli a dalsi ms a pak uz jsem cekala maleho. Screening vysel komplet dobre,porod vyvolavali driv v 37 tt lital mi tlak a mela jsem otoky tak kvuli podezreni na preeklampsii ta se tedy nepotvrdila,ale hlavne že byly vše v pořádku. No a včera 9.10.jsem porodila druhého chlapečka v 26 tt. Jak jsem psala tak už screening vysel špatně. Na krev jsem jela kolem 11 tt a že dopadla blbě mi ani nevolali. Na ultrazvuk NT jsme jeli s manželem a malým,těšili jsme se,že kouknem na mimi,prcek byl na ultrazvuku krásnej,ale malý zlobil tak s ním manžel šel ven,dr se divné tvářila tak jsem se ji ptala co se děje. Odpověďela jestli vím co tím screen zjišťují tak říkám,že down syndrom apod no ona na to ,že miminko má bohužel hodně vysoké NT a měřila to několikrát nakonec napsala 4.5mm, normal je do 3 no pořád jsem si to nechtěla připustit,pak řekla,že v pupečníku jsou dvě cévy,že to může být jeden ukazatel pro chrom.vady,dál nasla trikuspidální regurgitaci ,no pak si se sestrou šeptali,že i krev je blbá,hodila to do pc a vyjeli ji vady nejhůř 1:4 na edwardsuv syndrom a objednala mě na konzultaci do gennetu,tam jsem přijela až skoro za týden dříve neměli asi místo,dr tam byla milá ,pořád vtipkovala a NT naměřila 3,4 ,v pupečníku nasla tři cévy a když jsme na sebe s manželem koukli tak se zasmála,že nám to dítě vylepší,pak jsme měli konzultaci s genetikem,doporučil odběr CVS aby potvrdili nebo vyloučili chrom.vady,po konzultaci jsme sli znova na ultrazvuk a na odběr,ten se nepovedl,placenta byla vzadu vysoko,špatně přístupná,šílená bolest,no preobjednali mě na další týden ,že se pokusí znova ale ja už jsem si cestou domů říkala že touž nepodstoupim,čekala jsem tedy do 16 tt na amnio,největší strach jsem měla že kdyby se vada potvrdila že už nepůjde udělat interupce,myslela jsem že ji dělají do 15týdne,ale ten genetik říkal že jen do 13 tt mi tam byli 13+6 takže už to bylo jedno. Šla jsem na to amnio to nebolelo vůbec,mimi odpovídalo a na ultrazvuku jsem viděla pindika,dr mi to potvrdila,jen se smála,že po amnio ji to zkontrolujeme. Bylo to v pátek a v úterý jsme si měli volat pro zrychlené výsledky na 5 chrom.vad ,no víkend utekl a když nastalo úterý tak jsem úplně šílela,zavolala jsem tam a potvrdili mi že vše je ok,do 14 dnů že budou komplet výsledky. Měli jsme tam přijet zase na ultrazvuk. Už jsem si říkala,že to snad vše bude dobrý ,ale jak se blížil termín tak jsem se začala bat,aby tam nic nenašli jiného. No na ultrazv dobrý,ale nezdálo se dr něco na srdíčku,zavolala si i primářku ,ale byly tam četné fokusy takže pro špatnou viditelnost nevedli co tam je,ale zdála se jim větší práva síň,výsledky komplet amnia nebyli,měli jsme volat až v pondělí,no tak zase nervy na pochodu,ale ta úleva když sestra po telefonu řekla,že to je vše v pořádku,spadl mi kamen ze srdce. Za další měsíc jsme tam jeli zase na ultzv ,mimousek rostl,krásné si hrál a dr se zase nezdálo srdíčko ,opět zavolala primářku,ta byla docela nepříjemná a něco drmolila o ebsteinovo anomalii,poslali nas za týden na echo do motola,mezitím jsem zase jak šílená googlila co se dalo a strachy jsme jeli do motola. Pan dr. Byl velice příjemný,našel trikusp.regurg také azvětšenou pravou síň,neříkal že to přímo ebstein je,ale že se tam v srdíčku vrací zpátky přes trojcipou chlopen která nedomyka jak by měla krev a že to způsobuje zvětšování té práve síňe,jak to bude postupovat,že neřekne,že ostatní hlavní cévy jsou v pořádku a at se ptame,no ja měla úplně sevreno v krku ,v hlavě vymeteno a chtělo se mi jenom brečet,tak jsem se zmohla jen jestli se to dá operovat tak řekl,že chlopenní vady se operují co v nejpozdějsim věku,že se max oddaluje námaha srdce lekama. Na kontrolu že zase za 4 týdny at vi jak se to vyvíjí. No jela jsem domů ubulena zase sedla k internetu a nasla asi tři maminky,které mají děti s vadami srdíčka,ne přímo té trojcipe chlopne,ale dalo mi to zase sílu a viru,že to nakonec nebude snad tak zlé. Za 14 dní jsem jela zase do gennetu,malý rostl ok dr se jen divila že nám tam neřekli víc,ze zprávy byla rozpačita a že by mě chtěla ještě vidět za měsíc aby malého změřila jestli roste jak má,uteklo dalších 14 dní a jeli jsme do motola ,měla jsem divný pocit,ale snažila jsem myslet na to,že určitě se to nezhoršilo. No dr co nas posledně vyšetřoval tak vypadal dost divné,možná měl po nějaké operaci,vyšetřoval nas jiný pan dr no na ultrazvuk se tvářil divné ja tam neviděla jenom jsem koukala na obličej manžela ten byl taky divné a potom dr začal že vada se významnila a že prognózu neřekne ale že po porodu pokud to bude možné půjde malý na operaci,přišel tam i první dr jen řekl,že musíme doufat a čekat že by se udělal nějaký katetr a potom případně operovat chlopeň. Říkala jsem si jsou tady špičky dr určitě pomůžou a nebude tak zlé i když pořád nevíme co bude,malý hezky kopal tak jsem mu domlouvala at hezky roste. 2.10 jsme zase jeli do gennetu a malý odpovídal všem měřením,33 cm 800 gr,dr měřila průtoky,hlavička dobrý i jiné cévy,říkala,že kdyby docházelo k selhání takže se nejvíce zásobují jen hlavní orgány jako mozek,srdce,ledviny ,že tedy nas předá i na gynekologii do motola porod že bude určitě dřív,nejlépe cly to vydrželo do 35 tt a že to bude císařem,tak zase jsem byla klidnější,přes víkend mi nějak tvrdlo břicho ,ale to i předtím nic nebolelo tak jsem hladila pupík a domlouvala mimouskovi at mu je dobré. Říkali jsme mu s malým maxicek,chtěla jsem mu dat jméno max manžel chtěl viliama,říkal jako viliam státečne srdce,no malý zůstal doma byl pěkně nastydly tak jsme se váleli celý den u pohádek,potom jsem usnula a po probuzení jsem cítila v břiše jakoby skrundaní jak kdyby tam něco teklo,mimi ještě kopkal,potom už jsem nějak pohyby necítila ale tvrdlo břicho třeba třikrát do hodiny a vyboulovalo se jednou na právo pak na lévo tak jsem si říkala jestli není malý natočený nožičkama dovnitř že to necítím,manžel přijel z práce tak mu to říkám jen říkal že se mi to určitě jenom zda a že ho slyší. Nemohla jsem vůbec spát,ráno jsem šla k moji dr na test na cukrovku ,musela jsem vzít i malého kvůli viroze jsem ho nechtěla dávat do školky,vypila jsem ten hnusný roztok a šla k dr ještě na kontrolu,dělá ultz pokaždé a říkala jsem ji že cítím jen tvrdnuti tak udělala ultzv jezdila sem a tam a už jsem viděla že je zle,že srdíčko už nebije. Musela jsem do nemocnice,jeli jsme hned za hodinu tam potvrdili bez akce a začlo vyvolávaní porodu. Dávali mi tablety po šesti hodinách,pořád jsem se neotevirala,druhý den asi ve dvě už se to podařilo aspoň na dva prsty tak dr řekla že píchne vodu,že by se to mělo rozjet,akorát za mnou přijel manžel s malým tak jsme byli spolu hodinku na chodbě a začly větší bolesti,šla jsem radši na pokoj,asi dvě hodiny jsem měla kontrakce po třech minutách a už to sílilo přišla dr vyšetřila mě shodou okolností to byla ta co mi dělala ten prvotrim.screening,už jsem byla otevřená víc domluvila epidural a šla jsem na sal,všichni byli moc hodní a profesionalní od sestřiček po doktory a za necelou hodinku vše bylo za mnou,malého jsem viděla jen v odrazu dveří,ptala jsem se jestli ho mužů vidět dr řekla že to nedoporučuje,teď toho lituju. V srdci mi zůstane navždy,andílek náš malý,je mi to moc líto,bohužel ovlivnit jsem to nijak nemohla a osud rozdá karty a bohužel ty špatný vyšly na nas. Dr u porodu říkala,že ji stejně přijde že tam nějaká vada byla,protože měl určite znaky v obličeji,které se ji nezdali,že tam možná byl i rozstep,vůbec nevím co si o tom myslet,protože jsem ho neviděla a všechny ultrazv v tom gennetu byly v pořádku kromě srdíčka,i doktorka kontrolovala právě všechny možné rozstepy,myslíte že to je vůbec možné že by to neviděla?i na poslední kontrole jsem se ji ptala jestli ta vada srdíčka může být součástí nějakého vzácného gen onemocnění tak říkala že ne,že plod voda výšla v pořádku,že tam zkoumají všechny vady a pak nějakou metodou i rozpad jednotlivých genů tak vůbec nevím co si myslet,doufám,že dostaneme nějakou zprávu pitevní,že budou dělat ještě nějaké rozbory,teď mám strach že jak jsem jednou potratila a teď tohle,že třeba máme nějakou vzácnou mutaci genů,a že když máme toho třiletaka zdravého,že to je třeba jen velká náhoda,co si o tom myslíte? Jak to proběhlo u vás co jste měli také takovou zkušenost poslali vám nějaké výsledky?dělali potom nějaké testy?omlouvám se za román,ale musela jsem se z toho aspoň takhle vypsat,budu rada když napíšete. Zítra by mě měli pustit domů,doufám,že to nějak zvládnu,myslela jsem že budu na neschopence to šestineděli ,dnes mi ale dr v nemocnici dala lístek na mateřskou na 14 týdnu,to mě docela překvapilo
10. říj 2014 ve 20:09  • Odpověz  •  To se mi líbí
@janasev Ahoj, prvně upřímnou soustrast. V žádném případě se neobviňuj, ty jsi udělala maximum pro prcka a bohužel jak říkáš, karty se teď rozdali takto. Spíš byla náhoda tento případ když už máš doma zdravýho synka. Víš u nás je to trochu jiný případ. Naše miminka byla do poslední chvíle zdravá a živá, ale prostě nejsme zatím schopné je donosit. Ale všechny podstupujeme nesmírný kolotoč vyšetření (odběry, stěry, imunologie, hematologie, genetika). Určitě to není teď pro tebe jednoduché, ale z pitvy budeš moudřejší a tam by jsi se měla taky dozvědět, jestli měl malej nějakou genetickou vadu, či jestli nebyl problém ještě někde jinde. V klidu si teď odpočiň a až budeš mít protokol v ruce, poraď se se svým doktorem co dál. Tady se určitě můžeš vypovídat. Všichny ti rozumíme čím jsi prošla a máme pochopení. Drž se ikdyž to je a bude hodně těžké, holky tě nabijí optimismem.
10. říj 2014 ve 20:38  • Odpověz  •  To se mi líbí
@janasev Je mi to moc líto, čím vším sis musela taky projít. Jak už psala @margie, my s holkama tu řešíme druhé potraty, kdy nám veškerá vyšetření dopadla dobře a miminka žila do poslední chvíle. Ale stále žádná z nás nemá přesnou příčinu, proč se nám nedaří donosit dítě. Máme za sebou velkou škálu vyšetření, většinou se to pohybuje v oblasti hematologie, imunologie, šítné žlázy, genetiky, odběrů na infekce aj....Předpokládám, že u Tebe by se pravděpodobně něco mohlo zjistit z pitevního protokolu. Pokud už na prvním screeningu bohužel byly nějaké indicie, že se něco nevyvíjí jak by mělo...pravděpodobně by to srdíčko mohlo být příčinou. Ale nejsem doktor. Jen je teda hrozné, jaké další martirium jsi musela absolvovat, vypadalo to dobře a najednou srdíčko nebilo. Je mi to skutečně moc líto. Když to bude v našich silách...rády pomůžeme. Vzájemně se podporujeme a probíráme výsledky našich vyšetřeních. Drž se a hlavně se dej zdravotně dohromady. Nevím přesně, ale od určitého data je s předčasným porodem spojena mateřská...i když se bohužel narodí mrtvé miminko...tak asi proto máš nárok na mateřskou.
10. říj 2014 ve 21:29  • Odpověz  •  To se mi líbí
@janasev Ahoj, je mi to moc líto, co se stalo a myslím na tebe. Prožila jsem si utrpení před 2 roky, taky porod s bolestmi a na konci odměna žádná. To co následovalo pak, ty deprese a nenávist sama sebe časem postupně otupělo. Nejhorší byly první dny a týdny, chodit znovu do práce a tam dělat s věcmi, které se přímo týkají novorozenců. Vědomí, že člověk kousek vedle mě má stejný termín a pak narození toho dítěte, bylo to moc těžké. Držím palce, ať jsou kolem tebe lidi, kteří ti pomůžou a ať brzy příjde nová naděje.
10. říj 2014 ve 21:33  • Odpověz  •  To se mi líbí
@margie @potrat...kočky, já se na to taky snažím nemyslet. Já bych měla tak měsíc do porodu. Ale jak lítám do té práce, tak kupodivu ani nemyslím na to, že se blíží datum, kdy jsem mohla rodit. To je asi fajn a je to tak snad i lepší, že to vyměstnávám z hlavy. Někdy je to skutečně dost komplikované takovou věc neříkat nebo skrývat. My jsme to rodině řekli po prvním screeningu a sousedům až kolem toho 5.měsíce. Pak jsem se cítila šíleně, ale když jsem se vrátila po potratu, tak mě hned pozvali k sobě na grilovačku a hned bylo zase veseleji. My bydlíme v prdýlce co má 1300 obyvatel...takže tady se taky všechno roznese. Ale když se někdo ptal, že mě vidí doma, tak jsem říkala, že mám problémy s tlakem :slight_smile:...a teď si říkám, že všem po tom může být šumák. Když by se teda časem zadařilo další těhu...tak rodině to asi zase řekneme dříve, ale ostatním říkat nic nebudu. Snad jen kamarádce, která mě v práci tak strašně podporuje. Ale já pevně věřím, že v novém roce se budeme radovat a budeme společně odpočítávat dny do porodů...ale jak to tak vidím, tak pro mě to bude teda peklo...určitě si to nebudu extra užívat. Strach není dobrý, ale klapku, abych přepla na pozitivní myšlení taky nevedu...tak to bude ještě hodně dlouhá a náročná cesta.
10. říj 2014 ve 21:37  • Odpověz  •  To se mi líbí
@zhortova
@jhoki
@margie
Dekuji vam vsem za podporu,snad casem ta bolest aspon trochu otupi, preju vsem co si tohle museji zazivat aaby se mohli tesit ze zdravych miminek, ja si rikala ze uz nikdy ten strach asi neprekonam, ale pokud to bude mozne tak sourozence a dalsiho partaka nebo partacku bych do rodiny urcite chtela, uvidime co vzejde z vysetreni snad nam neco reknou, v tom genneetu nam brali i pri prvotni konzultaci me a manzelovi krev , ale zadne vysledky z toho nam nesdelili tak nevim jestli si tam zavolat ? Nebo vas na genetiku poslali vasi gynekolove? Nebo jste byly nekde samy? Vubec nevim jak tyhle vysetreni chodi
10. říj 2014 ve 22:31  • Odpověz  •  To se mi líbí
@janasev ahoj, drž se, prošla jsem si něčím podobným v červnu loňského roku a na dítě pořád myslím, ikdyž mám už další zdravé miminko, každý večer když jsem u nich v pokojíčku si říkám proč tam nemohli být všichni tři.
Těhotenství jsem si vůbec neužila tajila do poslední chvíle a jen se klepala, ale vše dopadlo dobře, už mu bude 5 měsíců a do dnes mi dělá problém o něm mluvit jako o druhém dítěti.
DRŽ SE
10. říj 2014 ve 22:50  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@janasev...přečetla jsem si tvuj příběh a je mi to moc...moc lío.Všichni víme co momentálně prožíváš,je to hrozné,každý kdo přijde o mimi si říká proč?Bude ti to stále moc bolet,ale máš doma malýho chlapečka,tak na tu bolest částečně zapomeneš i když nikdy docela.Podle toho co píšeš,byli nějaké problémy a pořád se jim něco nezdálo.Asi tam nějaký problém byl,ale to zjistíš až s pitevní zprávy cca za 2 měsíce.Na tu genetiku by tě měl poslat tvuj gynekolog.Já rodila ve 24t holčičku Julinku,vážila 505g 28cm...bylo to hrozné,žila mi měsíc a pak umřela na celkovou infekci,je to už 7 let,ale v hlavě a srdci to mám pořád.V té době se na mě první manžel vykašlal a našel si jinou,no radči na tu dobu nevzpomínat.Myslím si,že pokud už máš zdravého chlapečka,byl asi problém ve vývoji,a další tehu by mohlo vyjít,vše ti zjistí na genetice.Drž se.... :wink:
11. říj 2014 v 09:59  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahojky, prošla jsem si také porodem ve 21.tt kvůli vrozené vadě, bylo to dost těžké ale už je tomu půl roku a mlžu říct že psychicky jsem na tom docela dobře, i když na to samozřejmě myslím ale dá se, normálně funguju. Jen by mě zajímalo, neměl jste někdo po potratu problém se zvýšeným prolaktinem? Po zmáčknutí bradavky mi vyteče jedna kapička bílé tekutiny tak se bojím aby to nebyla příčina toho že se nám ještě nezadařilo. Děkuji za jakoukoliv odpověď. :slight_smile:
11. říj 2014 v 10:07  •  snaží se  • Odpověz  •  To se mi líbí
@potrat dekuji za zpravu, je to opravdu sileny co zivot nekdy prinese, uz jsem doma a prijde mi vsechno takovy divny, chce to cas, uvidime co se casem dozvime, snad se jdnalo o nahodu i kdyz ja po tom vsem jsem z dr. Dost na rozpacích, myslela jsem , ze uz je to trochu no jak to rict proste vic na urovni, ale kdyz nedokazou zjistit priciny ani u opakovanych pripadu ruznymi vysetrenimi tak uz dost pochybuju jestli budou vubec neco v nasem pripade zjistovat a jen to nezametou srdecni vadou. Pro me je dulezite abych mela jistotu, ze treba se tohle nebude opakovat to uz bych asi vubec nezvladla a obdivuju vas vsechny, ktere tohle prekonate a jdete zkouset dal, ta sila je opravdu neuvěřitelná. Moc vsem preju at nakonec najdou stesti a vysneneho miminka se dockaji at to je jakoukoliv cestou.
11. říj 2014 v 16:05  • Odpověz  •  To se mi líbí
@petulkast Škoda, že je nás s takovou zkušeností tolik. Ale musíme se oklepat a jít dál. Já jsem měla něco podobného, ale po potratu jsem dostala tabletky proti laktaci a pak to docela brzo přestalo. Od té doby je klid. Asi bych se raději poradila s doktorem, protože po pul roce by to snad už nemělo být, tak těžko říct, čím by to mohlo být.
11. říj 2014 v 19:12  • Odpověz  •  To se mi líbí
@janasev Ani se Ti nedivím...my si tu taky tak říkáme, že čím máme více vyšetření za námi, tak z toho máme spíše nepořádek v hlavě, protože nic extra kloudného jsme se taky nedozvěděli. Buď Ti řeknou, že holt příčina se nenašla, že se to takhle stává, nebo infekce či placentární problémy. Jenže to jsou takové obecné věci a když se to bohužel opakuje, tak se v tom člověk šťourá a rád by se dozvěděl, kde je skutečně zakopaný pes. Uvidíš, co se zjistí z toho pitevního protokolu...ale myslím, že si na něj chvíli počkáte. Vždycky to trvá déle, pokud je těhu už ve vyšším stupni..zkoumá se více věcí. Bohužel se obávám, že jistotu nebudeme mít nikdy, že se to nebude opakovat. Přeci jen 2 potraty už nejsou žádná sranda. Ale naše touha po mimču je tak velká, že se z toho snažíme oklepávat a zkoušet dále. Musíme věřit, že to doktoři pohlídají více, bude více kontrol a nevím čeho ještě víc by mělo být...ale zkrátka se modlíme, aby to vyšlo.
11. říj 2014 v 19:17  • Odpověz  •  To se mi líbí
@zhortova...máš pravdu bude to dlouhá a těžká cesta...a snad to zvládnem :slight_smile: :slight_smile: já když tady tak pročítám,občas už mám strach do toho jít,bude to vlastně moje 5 těhotenství a říkám si vyjde to vubec,když do tedka ne?jednou jsem byla těhotná a to jsem byla 6t...říká se.že do 13t potrat...je neslučitelné ze životem.tak uvidíme,co nám osud přichystá.Kdy jdeš na to vyštření s tím čípkek,jak budou zkoušet jestli udrží těhu?mě to nikdo nenabídl.mám se na to zeptat?
11. říj 2014 ve 20:16  • Odpověz  •  To se mi líbí
@zhortova no přemýšlela jsem o tom jesti si tam nemám alespoň zavolat a poradit se.. ale je fat že si na to vzpomu jednou za měsíc a zkusim zmáčknout a vyteče malé kapička. Po tom potratu se mi laktace spustila ale zvládla jsem to bez prášku do týdne..tak nevím
11. říj 2014 ve 20:18  •  snaží se  • Odpověz  •  To se mi líbí
No k tomu prolaktinu nevim,ale maleho jsem kojila do 22 mes a potom zadne ztvrdlinky nic a kdyz jsem zmackla ve sprse tak kapicka se taky vyloudila a to jsem pak otehotnela normalne ,tezko rict jestli to ma nejaky vliv mozna u nekoho ano...
11. říj 2014 ve 20:29  • Odpověz  •  To se mi líbí
@potrat Určitě to už bude muset vyjít. Už máš tolik vyšetření za sebou a infekce je holt pěkná potvora. U Tebe se toho zjistilo nějak moc...tak hlavně, aby se to přeléčilo, bylo čisté a hurá na to...určitě neklesej na mysli. Jsi silná a určitě bych do toho ještě šla. Jen to chce všechno hlídat.
Na to sono čípku jsem se měla objednat hned po proběhlé menstruaci. Tak jsem čekala a čekala...a dnes konečně po 36dnech dorazila. Tak tam budu hned v pondělí volat a myslím, že do konce týdne bych už na to měla jít...protože se to musí prý dělat brzo po menstruaci, když je sliznice minimální. No já být Tebou, tak bych se na to fakt zeptala...mě to taky nikdo předtím nenabízel a ani se o tom nezmínili, že něco takového se taky dělá. Já si totiž myslím, že u mě bude problém tam. A nejlepší je, že výsledky máš teda asi hned, jak tak předpokládám. Jen přesně nevím, jak se ten zákrok jmenuje...
11. říj 2014 ve 20:36  • Odpověz  •  To se mi líbí
@zhortova...určitě se na to zeptám,hned toho 22.10.až pojedu na tu imunologii.Je pravda,že mám vždycky infekce v těhu,tak doufám,že už u mě na to dají pozor...nebo se už opravdu zblázním.Ale ty infekce se pořád vracejí i když bereš antibiotika,ale asi pak nejsou tak silné.Já mám menstruaci pravidelně po těch 29dnech,ale je to slabší než to bylo. :wink:
12. říj 2014 v 09:41  • Odpověz  •  To se mi líbí
@janasev fakt? to jsi mě docela uklidnila... zase si říkám že tělo ještě není asi nastartovaný, ppřece jenom je to půl roku tak to chce asi ještě čas..
12. říj 2014 v 09:46  •  snaží se  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jdi na stranu:   Zruš
Tvůj příspěvek