Strach a obavy mít dítě po 30. Měl jste to někdo podobně?
S přítelem ještě nejsme svoji. Ne moji vinou, ale příteli to nějak trvá, ač máme vyjasněno, že oba chceme děti až po svatbě. Už jsme spolu přes 6 let, vše klape. Příteli je 33 a já oslavila 30. Miminko, které by přišlo po svatbě, jsem si moc přála poslední roky, ale nechávala jsem příteli čas, chtěla jsem, aby to bylo vše spontánní... Cestovali jsme a nebyl čas to nějak řešit. Celému svému okolí jsem říkala, že dítě zatím nechceme a že je čas.... Z části to byla pravda, protože prvně měla přijít ta svatba.
Problém je, že teď už místo touhy po mateřství začínám cítit spíš obrovský strach a stres, že by mohly nastat nějaké komplikace, postižení dítěte apod. Velkou roli v tom hraje to, že jsem profesí porodní asistentka, tedy mám tyto nepříjemné situace denně před očima. A vím, že čím starší budu, tím tam bude větší a větší pravděpodobnost nějakých problémů.
Kromě strachu je tam i nějaká zloba a vztek na přítele, protože nám dobrovolně zvyšuje riziko na nějaké komplikace. V poslední době už jsem teda taky začala kolem tohoto časového presu i dost stresovat a o svatbě doma mluvit... Vždy jsem si totiž taky přála, abychom i jako manželé ještě mohli cestovat a miminko nějak "nehrotit". Prostě tomu nechat volný průběh a taky si užít trochu toto nechráněného sexu. 🙂 Teď je mi ale víc než jasné, že, jestli někdy k té svatbě vůbec dojde, že už budu muset od prvního měsíce po svatbě řešit plodné/neplodné dny, protože každý měsíc už bude hrát roli. Je mi z toho až úplně špatně, do breku, jak můj život nejde podle plánů, když všem okolo to jde a už děti třeba dávno mají, nebo jsou už min. manželé. Vím, i z práce, že spoustu žen po 30 má děti bez problémů, ale já prostě cítím, že se "něco" stane. Zdají se mi kolem toho i zlé sny a jsem skleslejší a skleslejší. :( Už si i někdy říkám, že snad už pak žádné dítě chtít nebudu! Přítel říká, že to chce, ale ne ještě teď. Ale že do nějakého roku určitě. Přijde mi to zoufalé takhle si nechat "ničit" MŮJ život a "čekat". Ale co jiného má holka po 30 dělat? Hledat nového partnera? Když toho nynějšího milujete?
Měl jste to někdo podobně? Můžete mě uklidnit, že po 30 se ještě furt nic neděje? :(
Stručné shrnutí
- Riziko komplikací v těhotenství a vrozených vad roste s věkem matky, ale v diskuzi jsou konkrétní příklady zdravých těhotenství a porodů u žen ve 34, 35, 36, 38, 42 a 45 letech.
- Hlavní doporučení je otevřeně si s partnerem vyjasnit časový horizont pro svatbu a rodičovství nebo vyhledat partnerskou/manželskou terapii, aby se předešlo dlouhodobému odkládání a vztahovým konfliktům.
- Praktické kroky zahrnují gynekologické vyšetření, sledování plodných dnů/ovulační testy, informované rozhodnutí o nouzové antikoncepci (Postinor) a v případě potíží zvážení asistované reprodukce (IVF); v diskuzi někteří varovali, že intenzivní sledování ovulace může zvyšovat stres.
Nejčastější otázky
Q: Je 30 ještě „v pohodě“ pro početí a porod?
A: Ano; v diskuzi je opakovaná zkušenost, že ženy otěhotní a porodí zdravě i mezi 30–40 lety, přičemž byly uvedeny konkrétní porody ve 33, 34, 35, 36, 38, 42 a 45 letech.
Q: Co dělat, když partner odkládá svatbu a potom i děti?
A: Doporučuje se domluvit konkrétní časový plán nebo termín svatby a rodičovství, poprosit o upřesnění dobré přátele, zvážit párovou/partnerskou terapii a v krajním případě přehodnotit vztah; v diskuzi se objevily i rady k přímějším ultimátům, ale také varování, že tlak vztah poškodí.
Q: Pomůže sledování plodných dnů a ovulační testy, pokud chci otěhotnět po 30?
A: Sledování plodných dnů a ovulační testy může zvýšit šanci na otěhotnění, ale v diskuzi někteří uživatelé uvedli, že intenzivní počítání a ovulační testy často zvyšují stres a doporučovali „nechat to volně“.
Q: Jaké jsou možnosti, když se nedaří otěhotnět?
A: V diskuzi byly zmíněny gynekologická vyšetření, konzultace s odborníkem a asistované metody jako IVF; jedna uživatelka popisovala otěhotnění po IVF a uvedla, že vrozená vada, kterou dítě mělo (VVV mozku), podle ní nesouvisela s věkem.
Q: Jak se vypořádat s úzkostí z těhotenství, když pracuji v porodnictví?
A: Diskutující doporučovaly psychologickou podporu nebo poradenství, snížení expozice traumatickým situacím v práci a racionální informace od gynekologa, protože „profesní deformace“ může obavy zesílit, i když mnohé ženy po 30 rodí zdravě.
Q: Je legitimní chtít svatbu před početím a jak to řešit prakticky?
A: Pro některé ženy je svatba podmínkou pro dítě; v diskuzi se doporučovalo domluvit kompromis (malá svatba na radnici, jasný plán) nebo sdělit partnerovi pevné hranice, přičemž druhá strana může preferovat volnější přístup.
Q: (volitelná) Má smysl požádat o ruku nebo čekat na iniciativu partnera?
A: V diskuzi se objevily obě varianty: někteří radili počkat, aby žádost byla „přirozená“, jiní doporučovali aktivně prodiskutovat konkrétní termíny; někdo navrhoval požádat přátele, aby nenápadně zjistili partnerovy plány.
Závěry z diskuze
Shoda
- Věk ženy zvyšuje riziko komplikací, ale mnoho žen počíná a rodí zdravé děti i po třicítce.
- Nutnost otevřeného rozhovoru s partnerem a ujasnění společného časového plánu pro svatbu a rodičovství.
- Praktické možnosti zahrnují gynekologická vyšetření, sledování plodnosti, nouzovou antikoncepci a asistovanou reprodukci (IVF).
Sporné názory
- Některé příspěvky doporučují partnera netlačit a počkat na jeho iniciativu, zatímco jiné radí být důraznější, případně dát ultimátum nebo uvažovat o rozchodu.
- Sledování plodných dnů/ovulačních testů je vnímáno jako užitečné pro početí i jako zdroj dalšího stresu.
- Některé ženy trvají na svatbě před početím, jiné považují svatbu za nepodstatný „papír“ a preferují dítě dříve.
Otevřené otázky
- Zda partner, který dlouho odkládá svatbu, skutečně počítá s rodinou s tímto partnerem, nebo jen zachovává „zadní vrátka“.
- Kdy nastavit limit pro čekání (např. půl roku, rok) a jakou strategii zvolit, pokud partner nedá jasnou odpověď.
Zmíněné značky a firmy
žádné
Zmíněné produkty a metody
Postinor, ovulační testy, sledování plodných dnů, HA (hormonální antikoncepce), UZ (ultrazvuk), revize dělohy (zamlčené těhotenství), IVF, VVV mozku (vrozená vývojová vada), partnerská/manželská terapie
Místa a osoby
New York, Jugoslávie, Praha
@lucimia Také se mi líbí, když má život určitý řád. Já jsem třeba neměla svatbu vyloženě jako podmínku pro dítě, i když jsem svatbu i dítě chtěla. Kdybych náhodou otěhotněla, určitě bych nechtěla být na svatbě těhotná. Partnerovi jsem řekla na rovinu, že nemám problém s dítětem před svatbou, ale jestli otěhotním před svatbou, tak dítě pojmenuji po sobě a opravdu nebudu řešit to, jeee jsem těhotná, tak se honem narychlo vezeme, aby jsme byli "komplet". Počkám až bude dítě starší, abych z toho něco měla.
@lucimia Ne, jemu to netrva. On se zenit NECHCE. Respektive je i moznost, ze se nechce zenit s tebou.
@sudylichozrout to vystihla. Kdyby se chtel zenit a S TEBOU, byla bys vdana a uz mela pupek nebo decko.
@lucimia ja ti ze zacatku pribehu docela fandila, ale s kazdou dalsi tvou odpovedi si rikam -co to je?!
Za pul roku se stane co jako myslis? Pritel se jednoho rana vzbudi, promeni na prince na bilem koni a na koleni s diamantem v ruce ti slibi, ze uz bude vsechen svuj cas venovat tobe a rvoucimu miminu a pak bude svatba jak z pohadky a budete zit stastne az do smrti?! Ty vogo, ja jen cucim jak muzou byt zenske zblble jen proto, ze neco nechteji videt...
Zenska, jsi uplne mimo. I kdyby te nakrasne pozadal, vztah mate v prdeli. Az bude to vytouzene (tebou, ne jim) decko, budes na nej sama, on bude dal sportovat a venovat se svemu, vzdyt ti uz dal, co jsi chtela (svatbu, papir, decko). Budes sem vypisovat, jak nepomaha, jake je to deprimujici. Ale bude ti 33, budes potrebovat druhe, pak ti bude 36 a budes zdeptana, nevyspala, 2 decka na krku chlapem, co rodinu nechtel, tak na ni kasle. Budete se hadat, on si najde mladsi, co mu nic nevycita a ty budes strasne prekvapena a ublizena, ze jak se to mohlo stat. Jdu blejt, velebnosti a doufam, ze moje dcera nikdy nebude takove slepe hloupe tele.
@sudylichozrout Myslíš? Mně přijde, že je poměrně šance, že to nechce dělat pod tlakem, navíc když se teď furt štěkají...
Ten půlrok bych tomu dala, snažila se vyklidnit a pak se rozhodla. Třeba to bouchne dřív, třeba se to naopak uklidní a nějak posune.
@vineta Muj muz mi jednou rikal, ze pokud se chlap ve vztahu nedokaze v nejake rozumne dobe vyjadrit a pozadat o ruku, znamena to, ze se s tou danou osobou proste zenit nechce a nepocita s ni jako s mamou jejich deti.
Na tento pribeh mi to pasuje jak zadel na hrnec 🙂
@sudylichozrout Často to asi platí, ale třeba můj muž k tomu jen dospěl o dost později než já... A nelituje, aspoň zatím 😁. Ale je pravda, že ke mně byl vždycky až brutálně upřímnej, na férovku mi říkal, že ještě není na svatbu a děti připravenej. Asi vlastně ta upřímnost byl jedinej důvod, proč jsem vydržela.
Tady @lucimia muž zase tvrdí (tvrdil), že s tím počítá, to by musel mít dost silnej žaludek, kdyby vyloženě kecal, ale tak vyloučený není nic... Samozřejmě znám dost vztahů, kde to na neochotě do svatby krachlo, protože to holka nevydržela, do jednoho se až tím rozchodem chlapi vzpamatovali a pak klečeli s prstýnkem holkám přede dveřma, ale pozdě. Proto mi ten cca půl rok šance přijde optimál, buď se muž stihne sám pochlapit, nebo se děvče stihne dostat jinam a rozejde se s ním, protože to bude mít překonaný...teď by to ještě moc bolelo a bůhví, jestli by to nebylo zbytečný.
Když jsem začínala chodit s manželem, bylo mi 22. Tehdy jsem mela za sebou šestiletý vztah, který se nikam neposunoval. On osmiletý, kde si slečnu evidentně vzít nechtěl, ale rozejít se dlouho nebyl schopny. Tehdy jsem mu řekla, ze jestli si mysli, ze našel druhou takovou krávu, která mu bude dělat partnerku se vším všudy a on si ji nevezme, tak ze se spletl. Beru svatbu a manželství jako vzájemný projev úcty a důvěry. Od začátku jsme tak vedeli, na čem jsme. Brali jsme se po třech letech vztahu, po sedmi jsme měli dítě a po deseti druhy. To, ze jsem mu už na začátku řekla, co od vztahu čekám, nám dost pomohlo. I když mu to taky trvalo, než se vyjádřil. Zajímavý je, ze když to udělal, jako by z něj něco spadlo. A ten, kdo začal přemýšlet o tom, jestli to opravdu chce, jsem byla já..
Potkala jsem svého budoucího manžela těsně před třicítkou. Doufala jsem, že se třeba za rok vezmeme, protože jsem už samozřejmě chtěla děti. Trvalo to roky 4. Bylo to hrozné, ale na druhou stranu jsem ho milovala a viděla jsem, že se na společný život připravuje (rekonstruoval dům, abychom měli kde bydlet). Teď jsem ráda, že nemusíme teprve řešit bydlení a máme klid. Pevně věřím, že se i mimi podaří - bylo pro mě zásadní mít ho až po svatbě. Mám kolem sebe několik kamarádek a sestřenek, které měly dítě pár let před čtyřicítkou a všechny děti jsou zdravé. Člověk si něco vysnívá, ale nejlepší je brát život tak, jak přichází. Ale také mít sílu dělat rozhodnutí a odvahu měnit zajeté koleje. I já se to snažím pořád učit. 😉 Držím palce.
@sudylichozrout Nejsem z katolické výchovy, naopak. Ale ano, je to v mé rodině zvykem a také zvykem v přítelově rodině. A oba to tak chceme, jen to příteli prostě trvá tak dlouho, až je to devastující pro vztah. :/