Zamlklé těhotenství, povedlo se vám potom otěhotnět?

@arielka222 drzim nam palce 🙂

Holky, meri si nektera z vas bazalni teplotu? Ja ji mam po prvni menstruaci hrozne divnou, zaroven jsem mela divne ovulacni bolesti (vzdy mam bolest na prave strane, ted na leve a pak nekolik dni obcas bodnuti u pravého vajecniku), jsem z toho zmatena. Jinak me na hematologii uz udelali vysetreni a nic moc teda - MTHFR homozygot, vysoky faktor VIII a antifosfolipidove protilatky :-/

@mruk A co znamenají ty tvé výsledky? Já sama se s tímto nesetkala.

Jinak bazálku jsem měřila před tím, teď mám porevizní MS první, tak zase začnu měřit, jen co skončí. Ale ty teploty před tím jsem měla na houpačce po revizi.

@simi1510 prave ze ja mam ty hodnoty bazalni teploty taky jak blaznive, kolisa mi to mezi 36, 2 -36, 6 a nejsem si jista zda vubec proběhla ovulace kdyz jsou takove vysledky. Jinak ty vysledky z hematologie jsou hlavne o srazlivosti krve (co jsem tak pochopila). Beru zatim anopyrin a pokud otehotnim tak si asi budu muset pichat injekce na redeni krve... a kdo vi, co mi zjisti na imunologii ...

@mruk Tak držím moc pěsti, abys byla v pořádku a dalo se to dokupy a ať se mimi podaří!!!

Já právě lítala 36,5 - 36,9, ale tak, že jsem si pak myslela, že přijde mrcha, mrcha ale přišla v době nejvyšší teploty ranní... Mezitím jsem měla poklesy - nesmyslné jakoby...

Doufám, že ten cyklus teď po MS bude normálnější ty jo ☹ Chci to zkusit se snažit, i když dle doktora mám čekat 3 cykly... Ale jelikož mám náročnější práci (opět) na psychiku, tak jestli to půjde, jinak to vyřeším jinak, když jsem teď ve zkušebce

@simi1510 s tim snazenim te chapu, my uz se prestali hlidat uz ted a ted mam hruzu ze hsek otehotnela, protoze potrebuju jeste jit na imunologii a tan tehotna nemuzu (a dle výsledků hematologie se ted bojim ze znovu potratim) ☹ no mame to tezke, ja kvuli snazeni odmítla moji zivotni sanci na uzasnou praci... :-/ moc ti přeji, aby bylo vse v pořádku a mohli jste se brzo začít snazit 😉

@mruk já právě pak ze zoufalství, že to nevyšlo, a co jako dělat, vzala práci, kde mě chtěli (i když je to prostě náročné na čas, nervy,... navíc peníze nic moc a ještě takové všelijaké, báby co mě zaučují jsou staré a takové pološikanující, aby nového člověka odstranily a mohly zůstat ony)... a teď si říkám, že jestli to zase bude takové, že to nepůjde, nebo že se to stane zase kvůli stresu ☹

Zrovna mě napadlo dneska, že jestli by se to nepovedlo během října/listopadu - jak dojde ovulace případně, tak že v prosinci odejdu... Pokud je pravda to, že to jde snadno, když je "pohnojeno"...

A moc děkuji, já zase tobě, ať to dopadne vše dobře a vyjde to všechno!!! My se nechránili už ke konci šestinedělí, po jedné nehodě... A co udělat test? Aby se to případně nějak řešilo? Když máš hrůzu z toho, že jsi těhotná?

@simi1510 kdybych byla tehotna tak by to nebylo takové drama 😉 jsem ted z toho vseho takova rozhozena a nejradsi bych absolvovala ještě to vysetreni na imunologii. Na test by bylo ještě brzo, jsem 21 den cyklu. No v te práci uvidis, ale takhke se stresovat je hodně blby a urcite ti to neprospeje...

@mruk právě, předchozí práce byla jeden stres za druhým a ještě díky kolegyni, co dělala naschvály... a čekala jsem skoro rok, než se to povedlo. A to se to povedlo, když jsem byla doma v klidu na neschopence... tak začínám mít obavy právě a přemýšlím, že to vyřeším ještě během zkušebky...

Já bych řekla, že to bude tak, jak to být má. A asi si toho máme více takto pak vážit :-/

Presne tak 😉 bude to tak jak to má byt, hlavně aby se povedlo a udrzelo se to 😉

Ahoj, dnes mě začalo pobolivat na pravé straně jako by u vejcovodu a mám zvětšený čípek. Jsem teď 14 dní po revizi, nevíte co by to bylo, je to normální? Na konzrolu jdu ve čtvrtek.

Ahoj, holky. Zaregistrovala jsem se, abych napsala tenhle příspěvek - zamlklý potrat (a revizi) nepřeji ani největšímu nepříteli, ale kdyby to někoho nedejbože potkalo, třeba mu tohle taky trochu pomůže... Já za těch pár dní pročetla nespočet diskuzí, každé tělo je jiné, co žena, to názor i prožitek... Je mi 25, v polovině září jsem zjistila, že jsem poprvé a neplánovaně (ale velmi chtěně!) těhotná. Trochu mě zamrzelo to, že jsem se na to fyzicky a duševně -duchovně předtím nepřipravila - snila jsem o vědomém početí. Ale když to přišlo, měla jsem velikou radost. Bohužel jsem ale podvědomě občas řešila i (teď už vím, že) hlouposti, malichernosti a neopodstatněné strachy - jak se školou, s penězi, bude ze mě tučná koule...ale vždy se to snažila zahnat a povedlo se. Ta tenze tam nicméně byla. Na 1. kontrolu jsem byla objednaná asi až v 9. týdnu, ale v 7. (dle ms) jsem jednorázově zašpinila - probrečela jsem celou noc a ráno běžela na pohotovost. Vše v pořádku, srdíčko bušilo jako o život, jen dle velikosti plodu prý teprve 6. týden těhotenství. Pro jistotu mě poslali ještě na dopplerovský ultrazvuk (o jeho neblahých účincích jsem se dozvěděla až posléze), kde bylo vše potvrzeno a za 14 dní kontrola vitality a srdeční akce. V tu chvíli jsem znervózněla a moje instinkty řvaly, že je něco špatně. Že celý ten postup je špatně. Já ale neposlouchala a jen tak pro sichr si nechala napsat Utrogestan (který, myslím, bohužel zabránil samovolnému odchodu mrtvého embrya a já musela na revizi). Od té doby 2 týdny klid. Občasné bolení v podbřišku, ne tak dramatické jako když jsem to měla dostat a ms nedorazila - to jsem měla šílené křeče (dle západních doktorů normální, dle mého čínského lékaře špatně). Tělo asi ale tušilo, že je něco špatně, noc před kontrolou jsem probrečela, že tam nechci - naprosto iracionálně a bezdůvodně, aspoň to tak vypadalo. Na kontrole verdikt jasný - srdeční akce už není, zastavila se v 7. týdnu a následující den revize. V tu chvíli už jsem nevnímala nic. Všechno bylo špatně, chtěla jsem se s malým rozloučit a prožít si a protrpět jeho přirozený odchod, taky jako zdravotnice jsem dostala příšerný strach ze všech těch možných následků. Ale lékaři byli nekompromisní, v Čechách se na spontánní potraty nehraje. Den revize byl pro mě nejhorší v mém dosavadním životě. Zmizela jsem hned jak to šlo, i když mě tak brzy po zákroku pustit nechtěli, s hysterickým pláčem jsem jim ale dala jasně najevo, že v nemocnici mi dobře není a hojit se začnu až doma. A v tu chvíli jsem cítila, že cele tělo volá, abych mu začala věřit a poslouchat ho. Krvácela jsem na posteli hned po výkonu, trochu byla i bolest než se rozpustil čípek ze zákroku. Doma v den výkonu a den následující jen pár kapek krve, žádná bolest, pak najednou výtok už vůbec žádný - krev ani špinění, nic. A trochu bolest v jednom místě - takové ostré tahání, nic hrozného a jen občas. Druhý den po zákroku večer na mě ale 'něco lezlo' - takový ten pocit po těle, že se s něčím pere a není vám nejlépe (rýma ani kašelani bolení v krku, jen ten 'pocit') a v noci jsem se probudila úplně propocená, durch. Měla jsem pocit, že mám teplotu a bála jsem se, že začíná zánět. V neděli mi bylo ještě hůř, břicho pobolívalo jen lehce a občas ale o trochu víc než po výkonu. A trochu žluto-hnědého výtoku. V pondělí už mi bylo šíleně (i psychicky), potila jsem se, měla jsem 37,5 a šla na gyndu do nemocnice, kde mi výkon dělali - ultrazvuk normální, prý reakce na výkon. O jejich přístupu se radši nebudu vyjadřovat a raději jsem zavolala svému gynekologovi (byl pryč), který mi doporučil antibiotika. Ty mi pro sichr a bez problémů napsal můj praktik- Zinnat po 8 hod., kdyby do týdne nezabraly tak nasadit Dalacin na anaerobní bakterie. Crp bylo ale druhý den negativní (marker zánětu), nicméně atb pro jistotu dobrat -Zinnat je šetrný a neuškodí. Nakoupila jsem si spoustu kontryhele a květ hluchavky, ze kterých jsem si začala dělat silný čaj, který piju po litrech - kontryhel jako ženský všelék, hluchavka na regeneraci dělohy, k tomu čínské bylinky na hojení v tabletách a tinktura z lichořeřišnice. Po prvním dni čajování (do té doby naprosto bez výtoku) ze mě začaly vycházet takové okrové 'žmolky', 5. den po zákroku pak přišly silné dvouhodinové menstruační tupé křeče (spíš kontrakce) a pak se spustilo krvácení - cítila jsem, že tělo si konečně uvědomilo (po vyprchání utrogestanu), že je 'těhotné' bez živého zárodku a snažilo se jej vypudit i když už tam nebyl, děloha se stahovala a čistila a prsa konečně přestala být těhotensky citlivá - věděla jsem, že je to správně a tělo ví co dělá. Od té doby je mi líp. Psychicky i fyzicky. V noci se pořád trochu potím(dle kamaráda gynekologa ta zvýšená teplota je díky vyšší hladině progesteronu) a nabírám síly. Až se zahojím, chystám se na tříměsíční detox - jóga, chlorella, zdravé čisté jídlo, spoustu vody, litry kontryhele, vitamín D (doporučení gyndaře - nízká hladina má na průběh těhotenství také negativní vliv), tinktura z jeřábu ptačího, akupunktura...zkrátka, aby tělo bylo příště lépe připravené. A protože na to jsou dva a kvalita spermií je neoddiskutovatelnou podmínkou, svému drahému jsem koupila vitamínové tablety - směs s koenzymem Q10, vit. E a C, selen, zinek, pak para ořechy, dýňová semínka, kotvičník na čaj a maca prášek a snad bude ochoten se snažit připravit se mnou 🙂 věřím, že teď už bude vše dobré... Jsem zraněná z toho co se stalo (hlavně ze všeho kolem výkonu), stýská se mi po miminku v bříšku, ale snažím se být za tuhle zkušenost vděčná a udělat vše pro to, aby se už nikdy neopakovala. Jak píše Tereza Kramerová, musíme životní zkoušky pochopit a ponaučit se z nich, aby se nemusely opakovat - její článek mi také moc pomohl, doporučuji: http://terezakramerova.cz/odchod-miminka/ Teď už vím, že příště chci své těhotenství prožívat sama v sobě - meditovat, zpívat, smát se, užívat si to a nebát se. Strach je zbytečný, stresující a přivolavá neúspěch. Těhotenství není primárně nemoc ani riziko. Je to nádherný dar a žena by ho tak v sobě měla skromně vnímat. Mluvila jsem o malém 'kdyby se narodilo...' nebo 'kdybychom řešili postýlku...' a teď vím, že to bylo špatně. Žádné podmiňování - když to přijde, je to tady a teď a je to posvátné a dokonalé. Pokud má miminko odejít, ani utrogestan ho nezastaví. Pokud má zůstat, ani těžká práce ho nevypudí. Takže nám všem přeji pro příště jen štěstí, ani kapku výčitek a nevraživosti. Buďme jemné a ženské, tajemné a harmonické, připravené na to přijmout ten dar. Připravme svá těla a požádejme naše partnery ať nás v tom podpoří a ja věřím, že to pak bude dobré. Takže hodně štěstí a zdraví, spoustu lásky a krásy kolem vás a ve vás a až přijde ten správný čas, buďme připravené a nachystejme své náruče pro naše děti 🙂 Omlouvám se za dlouhý a vyčerpávající příspěvek, ale doufám, že třeba někomu pomůže...

@xehachiwinga s tim utrogestanem s tebou souhlasím!!! Mam taky pocit ze mi to pak zapricinil... a i doktor mi to potvrdil sic neprimo. Ja uz ho nechci ani videt... bud se to udrží priste a nebo to hold nema vyjit.

@xehachiwinga moc hezky prispevek! Hlavne o tom pristupu k tehotenstvi. Mooc vam drzim palce..

@xehachiwinga Krásné povídání, děkuju za ně!!

@mruk ja jsem tontakbtaky mela po ms, pred ovu jedna strana,pri ni druha,ale ja si delala ovu testy a po ms dorazila asi o den později. Chtela jsem to vedet,kdyby se doktorka ptala. Ja jdu v pondeli 31.10. na kontrolu a vysledky testu. Pry to nikdy neni tak,ze by ti nic nenasli ☹ tak se bojim,co bude ☹

@xehachiwinga krasne napsano,..i slza mi ukapla...držím palce nam vsem, abychom mohli brzy drzet v naruci sva miminka :-*

@simi1510 No tak jupíííííííííí, aspoň jedna pozitivní zpráva a určitě hodně důležitá 🙂 Z těch slepic v práci si nelam hlavu, myslím, že už to, jak jsi před těmi 6 týdny dobře zvládla to těžký období a ještě sis troufla na novou práci vypovídá o tom, že nejsi žádný slaboch. Jiný se místo toho utápí v depresích a ty jsi udělala takovou změnu. I když jsi nemohla tušit, že nebude zrovna k lepšímu. Snad se brzy zadaří a tím bys elegantně vyřešila situaci 😉

@xehachiwinga Moc Ti dekuji za příspěvek, který mne otevřel oči. Jsem po IVF, kdy embryo se nevyvíjí. V pondělí mám jít znova a snad už naposledy nyní na krev a Sono. Ale vím od začátku, že je něco špatně. Bojím se hrozně, že budu muset jít na revizi. Beru utrogestan už asi 7 týdnu, ale teď vim, že se to nechá zvládnout vše a dodalo mne to chuť bojovat dál a vím, že příště už to vyjde.

@verum83 tak ja se nerada vzdavam, jen od sve prvni práce si to umím vzdy nejak vyzrat ☹ ale uz mam po ms, Ovulace se blizi - a ze najednou cítím vic tahnuti nez pred revizi... a muzeme zkouset. Sice to neni vůči nové praci fér, ale co uz. Jde mi o sebe a pritele 🙂 novy byt je na obzoru, tak doufam, ze same spatne veci jsme si vyzrali a bude ted zas chvili aspon lepe 🙂

A dekuji moc za podporu!!! 🙂

@simi1510 jsem moc rada,ze uz ti mrska dorazila 🙂 konecne dobre zpravy. Mne ma za dva dny dorazit druha ms,tak napjate cekam. Asi se zpozdi,protože ovulace byla o den,dva pozdeji..snad bude vse tak jak ma. Zitra jedu k doktorce kvuli vysledkum testu,tak se toho bojim,jsem uzlicek nervu ☹ musim verit tomu,ze bude vse v pořádku a budem se moct cca za 14dni snazit...toho spatnyho uz jsme si vyzobali az moc. Navic v praci se sefova rozhodla,ze po mne pujde,ptz jeji nadrizeni me pozadali,at jim pomuzu zachranit pobocku,ze ktere odesli jedini dva lidi,tak jsem na to kyvla. Rekli,ze chteji schopnyho cloveka,ktery ty procesy zna a rychle se uci. Ze mi za to daji 5tis.k vyplate a ze sefovou nemam resit,ze se o to postaraji a ze to ma pry ona celkem nahnuty...tak mi tahle situace moc na klidu nepridava. Ale stoji za mnou hlavni vedouci,tak snad to preziju ve zdravi 🙂 co u tebe,jak to pokracuje?

@bibianne držím ti moc pěsti a určitě to zvládnete a bude to všechno dobré!!! 😉

Já právě stále přemýšlím, zda jít k doktorovi na kontrolu a co a jak, a nebo to zkusit prostě a nechat to osudu... Protože do této doby mi zas tak ti doktoři moc nepomohli :-/

Jinak v práci, jakž takž.. Jen prostě tamta vzala roha, já účtuji xx výpisů ještě do září a je to na píííííííí.... Nevím, jestli se při těch "nervech" povede :-/

Jen se mi nechce hledat jiná práce, může to být horší ještě, většinou jsou smlouvy na určito,... tady aspoň po zkušebce mám neurčito... Tak vůbec nic nevím ☹

@simi1510 tak vysledky jsou negativní! Pozitivni akorat herpes,ale pry v dlouhodobym hledisku,takze i kdybych v těhotenství mela klidne deset oparu,tak to nicemu nevadi. Vse v poradku,kdyby se podruhe zase nezadarilo,uz by se musely delat testy nas obou...snad nebude potreba dalsich zasahu a podari se brzy a do finale bez problemu..🙂

Holky je reálná šance že bych mohla otěhotnět těsně před ms, asi 2-3dny, pak mít ms a být těhotná? Mám 2 dny zpoždění, příznaky na ms nula jen citlivý prsa. Ale měla jsem jen 2 ms po revizi tak nevím jestli cyklus uz je pravidelný nebo ne.

@simi1510 zkus to tam vydrzet,jak rikas,jinde muze byt jeste hur a kdyz se budete snazit a zadari se,tak mas aspon praci. U nas je to jak na houpacce,predevcirem me pomalu nechteli prodlouzit smlouvu,vcera mi dali na starost zachranovani druhe pobocky a dnes me chteji povysovat na lepsi pozici za vic penez jako vedouci...neresim to uz,to se neda..jen si klepu na celo a myslim na to,ze az mi za par dni skonci ms,budeme se moct snazit o miminko 😉

Tak kontrola u doktora dopadla rozpacite :-/ s tehu mam pockat jeste jeden cyklus... ale zaroven by me ten doktor znovu nejradeji kuchal a to tentokrat kvuli myomu. Pritom na původní klinice rikali, ze nic nezpůsobuje a kdyz se prvni povedlo, tak ze nicemu nebrani... ted babo rad...

@simi1510 to je mi lito. Ale zase to není zase tak negativní zpráva a myomy nejsou nebezpečné. Počkala bych tedy být tebou ještě jednu ms a pak uvidíš co ti řeknou. A nebo bude dobře 🙂 jinak ja furt čekám porevizní ms a furt nic :(

@arielka222 ja ji dostala presne 6.tyden od revize, doktor s timto mel pravdu 🙂 ono prave ... jen on me desi a mam kvuli nemu hlavu v pejru...

A snad se povede mimi nooo ...

Tobe drzim moc moc moc pesti at uz prijde 😉

@simi1510 mimi se povede o tom ani nepřemýšlej, to je jistota ;) akorát hold je blby ze se to protáhne o měsíc ale uteče to jak voda. Teď v patek to pravé bude šest týdnů ale dle pocítu mi ani nepřijde ze se neco chystá :(