• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Zemřelo mi dítě

14. prosince 2016 
Majerka: dlouho jsem tady nebyla, protože nerada čtu, že zase umřelo nějaké miminko a další maminka je nešťasná a neví, co si počít s životem. Mě umřel Maxíček 25.10. a věř mi, že teď už je to o mnoho lepší než to bylo ze začátku. Taky jsem si myslela, že to nemůžu přežít, ale nějak jsem to zvládla. Bolí to pořád a pořád bude, ale naučíš se s tím žít. Věř mi.
2. únor 2010 ve 20:53  • Odpověz  •  To se mi líbí
lulilika,majerka, keď som zbadala // na teste po Romankovom odchode, tiež som mala veľmi zmiešané pocity, aj keď sme dieťatko veľmi preveľmi chceli, nejako som sa cítila vinná za to,že by som sa hneď tešila z nového bábätka,keď sme len pred pár dňami pochovali Romika. Ale potom som si uvedomila,že on by si neželal, aby sme stále smútili a vlastne nám len splnil, o čo sme ho prosili keď odchádzal do nebíčka, aby sa nám vrátil. Teraz po 1,5roku nemôžem povedať,že by čas otupil bolesť, skôr, že sme mu našli miesto v našej rodine, aj keď je v nebi, stále je s nami,lebo na neho myslíme, dennodenne. Teraz vo februári by mal 2 roky, tak som dnes na vychádzke s Maťkom rozmýšľala, aký by bol, čo by vystrájal, koľko by vedel povedať slovíčiek ... sesternica má o mesiac staršieho synčeka, vždy keď ho vidím si ešte viac pomyslím,že takýto by bol :cry:
čas plynie neuveriteľne rýchlo, ale neviem,či je možné sa niekedy zmieriť so stratou dieťatka a to hlavne už porodeného.

anta, keď som mala asi 10rokov, moja mama potratila v 2.mes, pamätám si dodnes, ako mi to vysvetľovala :pensive: držím sestre palce,nech je čím skôr zase tehuľka
2. únor 2010 ve 21:00  • Odpověz  •  To se mi líbí
dnes mi povedala jedna žena, ktorá má zdravého chlapčeka, že prísť o dieťa ked malo iba-podla nej iba, 4dni nieje také hrozné ako ked malo viac. strašne to bolelo a ešte stále bolí...aj keby mal Adamko iba hodinu strašne by to bolelo.
Dnes je to 2t čo zomrel a stále to rovnako bolí, strašne moc...
2. únor 2010 ve 21:14  • Odpověz  •  To se mi líbí
lubka ja mám zdravé deti.Mala ma 8 mesiacov a malý 6 rokov. A to akože by som lepšie znášala,keby zomrela Evka ako Patrik? Nesúhlasím.... :cry:
2. únor 2010 ve 21:31  • Odpověz  •  To se mi líbí
ani tomu ver..mal 4dni,to neznamená, že som malého nemohla lubiť ako iné matky, ktorých deti majú viac..den, alebo roky...bude vždy rana :cry:
2. únor 2010 ve 22:16  • Odpověz  •  To se mi líbí
lubka - ta krava to zazila ked to vie tak povedat ze to nie je strasne?????? wow nejaka expertka - tak ja by som jej teda svoje riadne povedala - tak by som jej nabrizgala ze az - aj keby sa nrodil mrtvy - je to tvoje dieta a ty to prezivas nie?
2. únor 2010 ve 22:54  • Odpověz  •  To se mi líbí
lubka bože je to hrozné, ved už len donosiť ho- vnímaš ako rastie v brušku, prihováraš sa mu, to dieťa miluješ, ked ešte ani nie je na svete a ked sa narodí... neviem si predstaviť, že by mi umrelo. :unamused: Či už prvý alebo štvrtý deň, je to hrozná tragédia a od tej maminy je to veľmi necitlivé, čo ti napísala, keby to zažila na vlastnej koži, inak by hovorila.
2. únor 2010 ve 22:59  • Odpověz  •  To se mi líbí
dakujem, ze to chápete...devet mesiacov nosíš dieta porodís a zomrie...predtým som nevedela, že okrem manžela dokážem niekoho tak strasne milovat.. a stalo sa. a teraz ti nejaká čo to nezažila povie ved mal 4 dni nie viac , mala som chut nakopat ju...
ale bohuzial sa stretávam aj s inými , ktorí su rovnako "milý"... moja babka ospevuje sesternicinho sny,1,5r., aký je podarený, čo spravil ovedal a tak..a chudák sesternica je prváčka na VŠ-externe, musí sa učit variť a tak domácnosť, aké to ma tazké
nechcem sa lutovat, ale mne zomrel synček, musím chodiť do skoly nastastie- resp. na skusky kt. som nestihla ked som bola v nemo. som 3-čka takže musím písať bc. a len preto že sem tam varí svokra ked nieje v práci som na tom o dost lepsie a nemám sa prečo stažovať..
možno je to odveci čo písem, ale fakt mám toho dost.. pokial všetky, bývam na dedine a bolo nás viac v tom istom čase tehotných viac, vozia svoje deti ja s manželom chodíme večer ne hrob zapalovať sviečku... a pri predstave že ja Adamka nikdy takto nebudem môcť voziť len plačem...
takže slušne povedané nech idú všetci do kelu...nezažiješ, neuveríš- :cry:
2. únor 2010 ve 23:48  • Odpověz  •  To se mi líbí
lubka.sim: na takovéhle, s prominutím, kecy, se vykašli. Jsou to jen prázdné řeči někoho, kdo neví, o čem mluví a dělá chytrého! Myslím, že ať je to malé miminko nebo dospělý člověk, tak máma to cítí vždy stejně! Takhle se na to často dívá okolí, které se moc s dítětem nezžilo, sama jsem se s podobnými připomínkami setkala a dodnes s nimi nesouhlasím. Je to těžší situace, protože u většího dítěte je už spousta zažitých návyků a také větší spousta vzpomínek, ale mámu, tu to bolí vždy stejně. A co je hlavní, my mámy, co jsme o dítě přišly, to víme, a ti, co jsou vůbec schopni tohle říct, tak nám nesahají ani po kotníky.
3. únor 2010 v 07:29  • Odpověz  •  To se mi líbí
lubka. sim: Bohuzel nebo bohu dik se ti touhle situaci ukazou pravi pratele.... Me kamaradka, co byla tehotna se mnou a cekala to o 3 mesice pozdeji, dokazala pochopit az po porodu az v tu dobu, se se mnou dokazala o malem poradne bavit. Az kdyz porodila, tak zjistila, co jsem ztratila ja a co ona ma..... A jak pises, kdo nezazije, neuveri!! Je pravda..... Vzdycky uvidis v tech detickach toho sveho a az budes mit sve, vzdy budes srovnavat a rikat jak by mohl byt velky, co uz by vsechno umel.... Nedokazu posoudit, co je horsi, zda ztrata ditete na zacatku jeho zivota nebo v prubehu. Me maly nestacil rici mami a kdyby zil s jeho postizenim, tak by mi to nikdy ani nedokazal rici. Prakticky mam vzpominky na neho v brisku a hodne srovnavam s timhle tehotenstvim a uz ted vim, ze kluci by byly nebe a dudy...... Vim jedno, ze bolest ze ztraty ditete je zatim nejvetsi bolesti meho zivota a jak pises, milovala jsem ho vice nez manzela, mou matku, sebe........nosila jsem ho pod srdcem a proto je to logicke!
3. únor 2010 v 07:56  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj holky. Je mi moc a moc líto, co se vám stalo a obdivuji vás, jak jste silné a statečné. Každý den se modlím za to, aby něco podobného nepotkalo i naši rodinku, protože není snad nic horšího, než když rodiče pochovají své dítko. Ale proč píšu. Podobně jako vy je na tom i můj kamarád. Minulý týden jeho ex-maželka vyhodila jejich sedmiletou dcerku z balkonu ve 13. patře a pak taky sama skočila. Pomstila se mu za to, že on dcerku dostal do péče. Mluví se o tom, že dcerka měla po celém těle fialovo-modré flíčky, takže ji její máma asi něčím přiotrávila, než ji shodila dolů. Ex manželka byla závislá na alkoholu, léčila se na psychiatrii...... Teď tam chudák skončil můj kamarád, protože tohle by asi zvládl málokdo. Ještě pár dnů před tím, ji měl u sebe a dcerka nechtěla zpět k mámě, on měl ale strach ze soudního popotahování, tak ji vrátil mámě zpět. Už pro ni měl připravený pokojíček, protože chvíle, kdy už měla dcerka žít s ním se blížila. Je to fakt strašné, snad milionkrát si bude přehrávat tu chvíli, kdy ho prosila, ať k mámě nemusí zpět. Do smrti si bude vyčítat, že to raději nerisknul a nenechal si ji už předčasně u sebe. Já nevím jak mu pomoct, vůbec nevím, jak se k němu mám chovat, až se uvidíme..... Hodně jsme se spolu bavívali o dětech, když jsme se potkali......ach jo.
4. únor 2010 v 10:13  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahojte,
dnes mame 6 mesiacikov co sa Maximko narodil a v nedelu 6 mesiacikov co sme sa dotykali naposledy :pensive:
4. únor 2010 ve 13:10  • Odpověz  •  To se mi líbí
dia, posielam Ti objatie a Maximkovi pusinku do nebíčka :pensive:
4. únor 2010 ve 14:03  • Odpověz  •  To se mi líbí
Dia, posilam mocinky velke obeti a drz se!!

rencata, nechapu tenhle stat!!! Kdyz vydam nejake dulezite rozhodnuti, proc nezabezpecim, aby se tohle nestalo. Bohuzel otec bude mit asi pekne vycitky, zkus si s nim promluvit o cemkoliv. Rekni mu, ze zalezi na nem o cem se chce bavit, ze budes jeho prani respektovat a nenalehej, on ti svoje pocity drive nebo pozdeji stejne sdeli..... Jen ho obejmi....
4. únor 2010 ve 14:36  • Odpověz  •  To se mi líbí
Gogoska - nezní to divně, abych pravdu řekla, tak si to myslím stejně.
Moje švagrová přišla o holčičku v 5. měsíci a to si myslím, že je teprve horor, vůbec si neumím celkově ale tu bolest představit ani v 5. měsíci ani v pěti letech ani ve 30. letech, stále to jsou naše děti :cry: :cry: :cry:
Posílám vám síly a vězte, že na vás myslím každý den a víc a víc vás opravdu obdivuji :pensive: Jsem ráda, že jste silné a dokážete si navzájem dodávat sil do dalšího života :wink:
4. únor 2010 v 19:44  • Odpověz  •  To se mi líbí
renca - to je hrozno to bola sibnuta ona ci co? no to je teda pekne sebecke, skurvila celej rodine zivot a hlavne jemu, nechapem ludi co spachaju samovrazdu, sebe ulahcia ale ich rodina trpi potom cely zivot. ona sa mohla zabit ale nevinne dieta ako to mohla urobit, ja malemu ani po zadku alebo po rucike nedam a nie to takto ublizit tomu dievcatku, to je fakt hrozne a nedivim sa ze on skoncil na psychiatrii - to by kazdy skoncil, chudak ma dosraty zivot na plnej ciare. tie vicitky poznam ja si tiez vycitam ze keby to som spravila alebo to nasa Emmuska mohla zit a je to uz 2,5 roka od vtedy a vzdy vinnim seba a manzela za to - no hlavne doktorov ale vzdy sa vinnim - sorry neviem co ti napisat ako by si mu mohla pomoct ale najlepsie mu pomozu odbornici - mozno ti dievcata tuna poradia fakt neviem.
4. únor 2010 v 19:57  • Odpověz  •  To se mi líbí
Broni, teda tobe ty tydny priskakuji :slight_smile: :wink:
4. únor 2010 ve 20:12  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahoj holky, dlouho jsem hledala az jsem tuhle diskuzi nasla. Je mi moc lito, ze neco takoveho vubec existuje a ze se takove veci deji.
Driv jsem byvala na jine diskuzi, ale uz delsi dobu patrim k vam. Bohuzel

Ani nevim jak zacit, zase mam stazene hrdlo a do oci se mi derou slzy, ale vim ze se nekde potrebuju vypsat a ze nikdo jiny to nepochopi.

Jsem maminkou sedmimesicniho úžasného chlapečka Viktorka a sedmimesicniho andílka Erika.

Cele tehotenstvi u me probihalo docela v pohode, nato ze bylo rizikove. Kluci byli pocati prirozene. Vsechny testy a kontroly v prubehu tehu byly v poradku. Hrozilo nam transfuzni syndrom dvojcat a jine komplikace, ale vse jsme zdrane prekonali. Od pulky tehu mi vice tvrdlo bricho a po 30tt se zkracoval cipek, ale na hospitalizaci to nebylo. Kluky jsem donosila az do 35tt+5 dni vcoz jsem ani nedoufala.
V ten 35tt +5 dni jsem sla na beznou kontrolu do rizikove poradny. Tam mi s problemy natacili monitory, ale nikoho nic neznepokojovalo, neb s tim byl problem vzdycky. Cipek byl pak taky OK a vypadalo ze vydrzime i dele.
Na ultrazvuku, jsem se ale uslyslela tu nejhorsi vetu v mem zivote a to ze jednomu z mych miminek netluce srdicko.
Akutnim cisarem se podarilo zachranit Viktorka a jak mi pozdeji rikal primar tak i muj zivot, neb uz u me byla pocinajici sepse. Nas Ericek byl dle stavu rozkladu pravdepodobne 30 hodin mrtvy.
Ja jsem necitila, nejakou zmenu, pohyby byly na obou stranach......
vic dnes nenapisu...nejde to

urcite se zde ukazu

preju vsem hodne dusevnich sil.....ikdyz sama nekdy nevim kde je ma clovek brat :pensive:
4. únor 2010 ve 20:37  • Odpověz  •  To se mi líbí
veruleg, to je mi moc lito...... Drz se a ver, ze tady vzdy najdes oporu....Objimam te!!!
4. únor 2010 ve 21:01  • Odpověz  •  To se mi líbí
dia: omlouvám se, že píšu až o den později, ale i přesto - posílám velké objetí. My to půlroční výročí měli teď 21. ledna (myslím, to smutné, kdy zemřel) a snažila jsem se na to moc nemyslet. ..Jsi silná a báječná ženská, tak vím, že jsi ten včerejšek zvládla.

veruleg: četla jsem tvůj příběh a běhá mi mráz po zádech a je mi neuvěřitelně líto toho, co se vám stalo. Musíš teď být hodně silná pro Viktorka, i jemu jeho bráška bude v životě chybět. Erik na vás teď bude dávat pozor z nebíčka. Jsme tady všechny pro tebe.

renca: to je hrůza. Četla jsem o tom v novinách. Nechápu, jak se něco takového může stát, jak tohle může máma udělat.....Buď kamarádovi oporou, musí to pro něj být otřesné!
5. únor 2010 v 07:43  • Odpověz  •  To se mi líbí
veruleg, Viktorko je prekrásny chlapček :dizzy_face: on Ti bude dávať energiu. Na Erička určite nikdy nezabudneš a on na Vás určite dáva pozor z nebíčka. Raz tu hodila bronia taký pekný príspevok, že anjelici sedia maminkám na ich pleciach, aby tú bolesť vládali niesť, že sú stále našou oporou. Ja si často na to pomyslím, aj keď kočíkujem Maťka, myslím na Romika, že tlačí kočík so mnou. Nedokážem si predstaviť ten šok, čo si musela zažiť a moc ma mrzí, že sa to prihodilo.Môžem len poradiť nenechávať sa bolesťou zadusiť, radšej sa vyrozprávať, napísať, ľahšie sa potom nájde pre anjelika miesto v našom živote, ktorý aj keď sa otočil o 100° neprestal ísť ďalej.
Posielam Ti pevné objatie a malému Viktorkovi pusinku, daj mu dve, jedna bude pre Erička.
5. únor 2010 v 08:44  • Odpověz  •  To se mi líbí
renca, tiež som to čítala v novinách. :pensive: Je úplne pochopiteľné,že sa cíti na dne,veď prišiel o svoje dieťatko :pensive:
skús ho povzbudiť, že on nemohol vedieť,že bývalka urobí, veď to musel byť riadny skrat, nech sa z toho neviní. Určite mu musia pomôcť hlavne odborníci, toto je dosť ťažká situácia.
5. únor 2010 v 08:48  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj holky, děkuji moc za rady. Já zas dnes od rána brečím, viděla jsem parte a jsem z toho totálně hotová. Na parte je jenom Markétka bez mámy a je tam napsané, že zemřela rukou vlastní mámy. Ještě k tomu básnička, která končí slovy.... ruka Tobě nejbližší, jenž Tě měla chránit, dokázala jediné, smrtelně Tě zranit.

Já jako maminka to prostě nedokážu pochopit, že tohle může někdo vlastnímu dítěti udělat. Markétka byla celý táta, jako by mu z oka vypadla, byla to krásná holčička. My mámy tu přece jsme pro naše děti, abychom se o ně staraly, abychom jim pomáhaly, abychom za ně bojovaly..... tohle mi jde prostě úplně mimo rozum.

Zamávalo to se mnou šíleně, nedokážu si vůbec představit, kdyby se něco takového stalo mě osobně. Nesu to špatně a mám obavy, že až se s kamarádem uvidím, tak se neovládlu a začnu hned bulit. A tak by to být asi nemělo.

Ještě jednou děkuji mnohokrát a přeji vám, ať vaše dny jsou už jen a jen šťastné. Renča
5. únor 2010 v 08:59  • Odpověz  •  To se mi líbí
dada - no to som citala na takomto fore ako je toto len Americke, tak to bolo v takej basnicke pisane a mne sa to zapacilo, tak hocikedy ked mi je tazko tak si tak pravou rukou pohladkam pri srdci a predstavim si ze tam Emmuska sedi a pozera sa na nas a je s nami.
ty si raz zase pisala ze davas Matkovi 2 pusi na dobru noc, jednu prenho a druhu pre Romanka - tak od vtedy som to aj ja zacala robit ze vzdy mu dam dve pusinky. no a zase revem - no uz som bola zo 2-3 dni OK a zase ma to chytilo.

veru - je mu luto co sa ti stalo s Erikom, vsetky co tu chodime sme to zasili a vieme ta pochopit, ale ako pisu dievcata musis byt silna pre Viktorka - nevzdavaj sa, on ta potrebuje.
Soma rada ze si nas tu konecne nasla hoci kazda nova mamicka co tu pride nas to netesi lebo to znamena ze je dalsi anjelik v nebicku, bolo by lepsie keby sme sa stretavali v nejakej inej teme, ale urcite ti to tu pomoze, aspon mne sa tu dobre pise lebo si nemam s nikom o tom pisat ci porospravat sa len dievcata na tejto teme ma tu pochopia lebo to zazili aj ony.
5. únor 2010 v 09:03  • Odpověz  •  To se mi líbí
nasla som tu basnicku co som spominala skod ze nie je v Slovencine, mozno ju skusim prelozit - v Anglictine sa rimuje tak v Slovencine neviem ako to bude ale este tam je ze ked sa pozres na nebo a uvidis tu najjasnejsiu hviezdicku tak ze to je tvoj anjelik zo svetoziarou(ci ako sa to povie - co maju svaty nad hlavami) tak ze ta hviezdicka je nas anjelik, tak tiez hocikedy hladam na nebi tu najasnejsiu hviezdicku a predstavim si ze to je Emmuska a v duchu sa s nou rospravam a prihovaram sa jej - mozno divne ale mne to pomaha.
5. únor 2010 v 09:10  • Odpověz  •  To se mi líbí
renca - poradim ti trosku, ked sa bude kamos chciet o nej rospravat tak nezmen temu - rozpravaj sa o nej kolko on bude chciet, mne to velmi pomahalo ale nik zo znamich a rodiny sa na tu temu nechce bavit stale len moja 9 rocna neter, ta furt Emmusku spomina, ked nieco pecieme napriklad tak urobi vzdy nejaky mini zakusok pre nu a take malickosti ale mne sa to velmi rata lebo viem ze na nu mysli, tak aj ty tak urcite pomozes kamaratovi ak sa bude chciet o nej bavit nemen temu ako to robili moji kamosi a rodina - ale kazdy sme iny on mozno o nej nebude chciet sa rospravat - tak aj to respektuj, on ti da na javo co je prenho dobre
5. únor 2010 v 09:14  • Odpověz  •  To se mi líbí
renca, ja nevidim nic spatneho na tom, ze pri setkani s nim (otcem te divky) se ti spusti slzy jako hrachy.... Vzdyt je tohle naprosto normalni reakce v nenormalni situaci..... Nechapu tyhle matky, co dokazi ublizit svym detem. Ja bych neublizila ani sobe, natoz diteti a kdyz bych musela a neunesla tu tihu, tak bych z toho moje deti vynechala......
5. únor 2010 v 09:39  • Odpověz  •  To se mi líbí
Broni, děkuji. Bude to těžké hlavně napoprvé.....
5. únor 2010 v 09:42  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Holky, občas k vám nakouknu, ale teda dneska jsem to obrečela maximálně - tu básničku z parte holčičky :frowning2:
6. únor 2010 v 08:03  • Odpověz  •  To se mi líbí
dnes som citala Zivot ci Slovenku a nasla som toto tak to mozno niekomu pomoze

http://www.ajonisunasedeti.sk/
7. únor 2010 ve 03:28  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jdi na stranu:   Zruš
Tvůj příspěvek