Kolik dětí jste se rozhodly, že budete mít?
Zdravím všechny uživatelky. Na Facebooku jsem zabrousil do jedné debaty na téma porodnost a padaly tam různé argumenty, které podle mne nebyly ničím podložené. Napadlo mne, že se zeptám nejpovolanějších, a to sice Vás. Zajímalo by mne, kolik dětí máte, plánujete nebo chcete mít, tzn. konečný počet dětí? A také by mne zajímalo, co by změnilo Váš názor a přimělo mít dětí více, než je ten Váš plánovaný počet?
Tak my máme dva krásné chlapečky. Já chtěla původně 3 děti, manžel 2. Ale při druhém jsem zjistila (i když ta holčička by byla fajn 🙂, že jsme prostě kompletní a jsem takto naprosto spokojená, takže rozhodnutí, že zůstaneme u dvou bylo naprosto spontání. Další důvod ale byl, že děti jsme nechtěli za sebou (máme rozdíl 5 let) a pokud by bylo třetí zase za 5 let, to už si myslím věkově by bylo na hraně (vždy jsem chtěla mít děti max. do 35 let, v rodině máme dvě děti narozené ve 40 letech maminky a můžu říci, že to není úplně ideální). Finance jsem samozřejmě také důležité, ale rozhodně to není to, co by u nás rozhodovalo. Na každé své těhotenství jsem si s manželem spořila 😉 tak bych naspořila i na to třetí 🙂 kdyby bylo potřeba. Jinak pokud by třetí přišlo (antikoncepci neberu), tak bychom si ho určitě nechali, na potrat bych nešla!!!
My se s manzelem shodli, ze chceme jedno, maximalne dve deti. A o druhem diteti se budeme rozhodovat az podle toho, jake bude rodicovstvi s jednim ditetem. Vim, ze vic jak dve bych nechtela, ale zatim predpokladam jen jedno. Rozhodujeme se takto podle srdce i rozumu, vzhledem k nasemu zivotnimu stylu, financnim moznostem apod.
Tak my máme 2 malé holčičky. Mě láká představa ještě jednoho dítěte, tak když by bylo mladší 5-6. Ale protože jsem s dětmi nezačala ve 20ti, tak z toho asi sejde. Nedokážu si představit mít ve 40ti 3 děti na škole, praci, hypotéku. Teď jsem ještě na rodičovské s mladší, ale až se vrátím do zaměstnání, tak to bude jiné kafe😁. Navíc manžel zpohodlněl a nechce zase všechno nanovo😒. Takže 2 ( raději 3) a před dětmi jsem chtěla jen jedináčka.
máme v plánu 3. Oba jsme ze tří dětí a beru to jako velice praktickou věc - dva se pohádají a třetí udobřuje 🙂 Ale vážně, doma jsme nikdy neměli peníze nazbyt, ale nás tři vždy uživili a každý rok se jezdilo na hory a v létě pod stan k vodě. Navíc to třetí většinou podědí úplně vše po starších sourozencích, o finance až tolik nejde.. U manžela doma taky nebylo peněz nazbyt, ale vychovali 3 sebevědomé děti, které nestrádaly.
Máme 2 děti (mladšímu je 7 týdnů), chceme plánovaně určitě 3, a pak se děj vůle Boží. Když přijde 4. či nějaké další, tak si ho určitě necháme. Na potrat bych nikdy nešla. Děti jsou požehnání.
Ja bych chtela klidne 5.Zatim nevim poradne ani jak zvladnu jedno ale i k tomu citim tolik lasky ze bych deticek chtela vic a viiic.😀 Manzel se cuka i u dvou.Ale dve si prosadim urcite.
Spíše jedno, maximálně 2 s odstupem min. 4 let. Oba se ale víc přikláníme k tomu jednomu.
@lamia Se mnou byla v porodnici paní a ta měla těch dětí 5 a byla spokojená.
Loni na Vánoce se tchýně ptala dcery, zda jí Ježíšek přinesl všechno, co si přála. Dcera na Ježíška samozřejmě už nevěří, ale řekla, že už od školky si přeje bratříčka a pořád nic 🙂 . Tak jsem jí se smíchem řekla, že to už si bude muset počkat na svého syna, že na bratříčka jsem už stará a těším se pak na vnoučata.
No, a v lednu jsem neplánovaně otěhotněla 😀 Takže má konečně toho bratříčka. A pak že Ježíšek neexistuje ! Jen se s tím dárkem zdržel 😅 .
My by jsme rádi 4 - 5, velká rodina je náš sen. Teď čekáme druhé. Jsem, ale sama zvědavá, jak to zvládnu. Je mi 27 a odstup bych chtěla 2-3 roky. Taky jsou hodně důležité finance. myslím, že nakonec skončíme u 3. Nebráníme se v pokročilejším věku ani adopci.
Mám dvě dcery a víc dětí už nebude,z důvodu věku a financí. Kdysi jsem si přála tři děti,ale jsem za ty dvě šťastná a to třetí mi vůbec nechybí. Být maminkou holčiček mě velice naplňuje,po klukovi jsem nikdy netoužila...a muž má syna z předchozího vztahu,takže jsme vlastně kompletní 🙂
Já původně plánovala děti dvě, ale protože jsou dost brzy za sebou a rychle vyrostly, tak jsme s manželem začali řešit "třetě". Čas ubíhal a my se nějak od slov neměli k činům.... 🙂. Nakonec jsme se ale dohodli a zadařilo se okamžitě. Ještě jsme zvažovali "parťáka" pro Adélku, protože vyrůstá jako jedináček, ale z finančních důvodů jsme se dohodli, že tři stačí... 🙂
@bonulinka To je hezké🙂. Já mám 3 princezny, začátkem dubna cekame čtvrté a pohlaví předem znát nechceme. Jinak naše známá čeká šesté a taky je spokojena😀, každý ma tu horní hranici jinde, nicméně zcela chápu i to,když někoho deti tolik nenaplnuji a nemá žádné nebi jen jedno, je to prostě jako se vším v životě, každý se realizujeme jinak. Já jsem mela první dceru už na fakultě a tolik mi zatrasla zebrickem hodnot a pohledem na svet,ze jsem do pul roka po promoci porodila druhou a pak do dvou let třetí🙂) A ted se cítím moc šťastná,ze bude ještě jedno, už jsme sice vyšli ze cviku s miminky, ale holky už jsou větší a bude to takové dobrodružství pro všechny🙂)
V původním plánu byly dvě děti, pohlaví jsme absolutně nenárokovali, do jiného stavu jsem přišla sice přirozeně, ale po dlouhém čekání a velkým zázrakem, takže ještě řešit, jestli holka nebo kluk, to nám bylo vážně fuk... Jenže po dvou lentilkách jsem stále měla pocit, že nejsme kompletní...
Manžel tuhle informaci musel chvíli zpracovávat, pak už jsme nechtěli z důvodu vyššího věku riskovat nějaké komplikace, takže jsme zvolili jinou cestu k cíli a pro třeťátko jsme si jeli do kojeňáčku, byly mu čerstvě tři roky a čáp by ho už neunesl... 😉
Mame 2,5 leta dvojcata, dceru a syna, a hned na zacatku unora pribude planove treti (pohlavi zamerne utajene). Tri deti jsem chtela, s dvojcatama se to navic o dost ulehcilo. 😉 Ale musim rict, ze mame vyhodu dobreho zdravi, bezproblemoveho poceti, pohodovych tehotenstvi, a dobre financni situace, takze jsem nemela nad cim vahat a vseho toho si vazim.
Jako bezdětná jsem si říkala, že mít jednou (v daleké budoucnosti) dvě děti bude akorát. Teď coby "dětná" si klidně dovedu představit tři a kdyby se finančně dařilo, tak i čtyři. Víc dětí, víc srandy a taky nejlepší investice do budoucna, velká rodina je prostě fajn 😉 Největším omezovačem toho plánovaného "konečného" počtu je pro mě asi ekonomická situace - ráda bych všem svým dětem umožnila alespoň to, co bylo v mládí umožněno mně. To ale samozřejmě neznamená, že bych řešila co s neplánovaným těhotenstvím, pokud by se zadařilo nad rámec - v týhle zemi nikdo hlady neumírá a jedno dítě navíc by se prostě zvládlo.
Sama jsem ze dvou, muž taky.
@xkonecny Ale zrovna jsme si nedávno říkali, že je teď zas boom, že si lidi víc pořizují velké rodiny - tři, čtyři děti už nejsou nic neobvyklého, všimli jste si toho taky?
Manžel by chtěl klidně pět dětí, ale ja říkám, že tři a dost. Rodina je krásná věc, ale stojí to hodně obětí a úsilí a ja nejsem člověk, který by chtěl příštích 20 let dělat jen kuchařku, ošetřovatelku a taxikáře. Navíc mám ráda ticho a klid, což už je s tím prvním někdy problém 🙂
Plánovala jsme dvě a už mám tři a jsem štastná jako blecha
Vzdycky jsem chtela dve, ty uz mam. A ted si obcas rikam, ze i treti by se veslo. Ale ekonomicka situace veli, ze dve staci
Vždycky jsem tak nějak toužila po třech dětech.. Teď máme jednu úžasnou téměř 9. měsíční holčičku, je to naše láska.. Určitě ještě jedno děťátko chceme a pokud by se všechno zvládalo finančně tak, abychom dopřáli i třetímu, tak určitě nebudeme proti 🙂
Ale jak říkám, chce to s rozumem, aby děti mohli chodit na kroužek, abychom je mohli vzít každý rok na dovču a podobné věci..
tak my budem mít, kolik nám pán bůh nadělí 🙂 chceme velkou rodinu, škoda potratu než přišlo třeťátko a rádi bychom další...u mě je pouze a jedině ultimátum věk, takže po cca 36 nebo 37 roce už bude konečná 🙂 u nás ekonomická stránka nehraje takovou roli, máme vlastní barák s obří zahradou, manžel má slušně placenou práci, já vlastním firmu, takže máme to štěstí, že na finance koukat nemusíme 🙂
plánovala jsem 3-4 a mám 8 🙂
Myslím že dvě děti jsou podle mě taková spodní hranice pro toho, kdo děti opravdu chce. Rodiny s jedním dítětem jsou také, ale podle mě je jich méně než s větším počtem.....a taky většina má jedno dítě nedobrovolně, ale jsou určitě výjimky.....prostě další nechtějí, což ale já nechápu.....ono je to s dětma náročné, ale nechtěla bych ochudit moje jediné dítě o možnost mít sourozence, je to přece moc krásné.... 😉
Já se rozhodla, že nebudu mít žádné, ale příroda na to nakonec měla jinej názor. Takže už nic neplánuju. 😀
Chtěli jsme tři děti, máme tři děti a konečná. Více dětí bychom měli jen v případě nečekaného těhotenství. Limity jsou finanční (byt na úvěr, víc dětí bychom slušně neuživili), bytové (abychom se nějak slušně vešli) a časové (babičky nefungují, na komerční hlídání nemáme).
Vždy jsem chtěla mít 2 děti - nejlépe 2 kluky 🙂 Zatím mám jednoho syna, do 3-4 let plánujeme druhé. Pak bych se chtěla věnovat práci, koníčkům, domečku.. nevylučuji, že by jich nemělo být více - kdyby pak ještě někdy nějaké další přišlo, tak bych si jej určitě nenechala vzít (samozřejmě s ohledem na věk a zdrav. stav), ale ráda bych zůstala u dvou dětí. Oba jsme s partnerem ze dvou dětí, tak asi i proto. 😉
My mame jedno,pritel druhe z predcgoziho vztahu. A vic nechci ja. Vzdy ksem chtela 1 a porad to tak mam. Mala me ucinila nejstastnejsi. A proc jen jedno? Kvuli zazitkum z detstvi. Nehodlam riskovat ze bych se podobala mym rodicum. A v podstate dve mam