Kolik dětí jste se rozhodly, že budete mít?
Zdravím všechny uživatelky. Na Facebooku jsem zabrousil do jedné debaty na téma porodnost a padaly tam různé argumenty, které podle mne nebyly ničím podložené. Napadlo mne, že se zeptám nejpovolanějších, a to sice Vás. Zajímalo by mne, kolik dětí máte, plánujete nebo chcete mít, tzn. konečný počet dětí? A také by mne zajímalo, co by změnilo Váš názor a přimělo mít dětí více, než je ten Váš plánovaný počet?
počítalo se tak nějak, že budou dvě děti, jak se sluší a patří 😀. Po druhém porodu (mlžná i před ním) jsem měla pocit, že ještě nejsme všichni, ale oficiálně jsme skončili. Nakonec máme neplánovaně třetí holku. Jenže já mám opět pocit, že nejsme všichni a stále se mi vkrádá myšlenka na další dítě. Manželovi to raději ani neříkám, asi by si myslel, že jsem se zbláznila. A já tak nějak doufám v zázrak, neplánuju, nepočítám, ale doufám...
Dobrý den, my jsme s mužem oba ze 3 dětí. A shodli jsme se na tom, že by nám 3-4 děti nevadily. Jenže člověk míní a život mění. Druhé miminko nám před porodem umřelo (bez zjištěné příčiny). Je to strašné na psychiku, zdraví.. Tak jsme zkusili miminko č.3, máme zdravého chlapečka a končíme. Jsme rádi, že máme 2 zdravé děti a víc riskovat nechceme.
@kacca11 tak je pravda, že si člověk formuje názory dle prostředí, které ho obklopuje... Nevím, asi máme štěstí, protože až na pár výjimek, vidím,jak sourozenci drží u sebe... Na druhou stravu, vím, že náš vztah se ségrou je velký nadstandard - vím, že mamky kamarádky kolikrát říkaly, že náš vztah je nádherný a že ji závidí - že jejich děti jsou na sebe jako psi... Taky jsme se ségrou měli boje - zejména v období puberty... Ale já byla to rameno, na kterém brečela, když se ji zhroutila první velká láska - pamatuju si to jako včera, kdy přišla večer za mnou, celá ubulená, tak jsem ji vzala k sobě do postele, hladila ji, dokavad neusnula... Prostě asi máme štěstí, že se máme se ségrou tak moc rády - ale taky se kolikrát pošleme do zadku 😀 , ale prostě si to hned vyříkáme...
Já samozřejmě neříká, že je špatné mít jedináčka... Je třeba taky koukat na finance, zdravotní stav, věk rodičů - ve hře je spousty faktorů... Ale jednou tady rodiče nebudou a jediný, kdo v tu chvíli pochopí, jak se cítíš je sourozenec... (prosím je nechytat za slovo, že dítě pořizovat jen kvůli tomuhle )
Chtěli bychom tři děti. Zatím máme dvě. Nevím, jestli je něco, co by mě přimělo chtít víc dětí, asi ne. Ale uvidíme, co a jak bude, až budou tři 🙂
@kacca11 tak určitě, já to píši ze svého pohledu, kdy mám se ségrou takový vztah a ač mám výborné kamarádky a z toho 3 jsou fakt of TOP, tak mi ségru ani jedna nedokáže nahradit... takže já osobně, bych jedináčka nechtěla... budu se snažit tě dvou capartíkům u nás doma vštěpovat to samé, co nám vštěpovali rodiče - a to je - Rodina je důležitá, musí při sobě stát a pomáhat si.
@kacca11 říct, že žena s pěti dětmi se doma "fláká", aby nemusela do práce, to chce notnou dávku nesoudnosti až drzosti, řekla bych 😀 To přirovnání s ambiciózní, která utíká do práce opravdu nefunguje a rozhodně to není to samé 😉
Já mám 3 děti a kdybych měla barák tak bych si vzala alespoň 3 děti do pěstounské péče. Dětí v ústavech je hodně a také potřebujou lásku a starostlivost.
@zuzineckah podle me je to szejne hloupe tvrzeni jako to, ze zena, ktera chce jedno dite, deti doopravdy nechce nebo ze je hned zaskatlkovana jako nematersky typ.
Chtěla bych mít jen jedno dítě - to, co už mám. Další neplánuju, leda by matka příroda rozhodla jinak.
Vzdycky jsme chteli dve deti, byla jsem presvedcena, ze budu mit dcery. Mam tri kluky. Tohle se proste nenaplanuje 😉 k jedinackum to nevidim vylozene pozitivne nebo negativne, mam jedinacky mezi kamarady a dlouho jsem to ani netusila. Na druhou stranu jedinacek od sousedu vylozene vykazuje deprivaci. To je o rodicich, jak k tomu prustupuji. Sama jsem po porodu syna mela pocit, ze nejsme kompletni a na dalsi mimi cekame - prisly dvojcata.
@kacca11 to je samozřejmě hloupé, ale takhle to nestálo v příspěvku, na který jsem reagovala 😉
chcela som mat 2 deti, hned po sebe.. ale osud alebo zivot to zariadil tak, ze mam jedno a asi to tak aj ostane.. hoci nadej zomiera posledna.. aj by sa ten zazrak stal a ja by som mala este jedno ci 2 deti bola by som happy..
My jsme s mužem chtěli 3 děti, ale jak jsme měli už 2 holčičky, tak jsme si řekli dost. Nastoupila jsem do práce, přišli stresy a bylo to. Za pár dnů to bude rok co se k nám přidal ještě jeden člen, tentokrát chlapeček. Taky pes, kočka, andulka a další děti ani zvířata nechci=))
@zuzineckah A já třeba fakt znám multimatky, co se jen flákaj a dělaj děti jen aby nemusely do práce a kvůli dávkám a Romky to nejsou 🙂. Většinou jsou to katoličky 🙂.
Dávala jsem si více práce s jedním.
Asi fakt není dobré paušalizovat, jsou takové i takové. Hlavně nezevšeobecňovat 🙂.
Dvě max, protože k dětem nestačí mít jen lásku, ale taky určitě materiální zázemí, aby např. 4 deti nesmrdely celý dětství doma, protože bychom si nemohli dovolit vse pro všechny, např. navštívit různe ze me apod. Více peněž, ať se to někomu líbí nebo ne, umožní rozšiřovat dětem obzory. Výlety, pomůcky do školy, různe hry apod. Bohužel v okolí vidim, že lidé mají 3 a vi ce deti a bud krute bojují s rozpočtem a nebo na deti ani nemají čas. Je to téžke. Kdybych mela peněž jak slupek, konecny počet deti bych neřešila, co by bylo, to by bylo. Třeba šest. 🙂 p.s. kdyby ale přišlo třetí, na potrat bych nešla.
Já vždycky chtěla tři, dvě po sobě, třetí s odstupem. Manžel třetí nechce, nejdřív říkal hlavně kvůli financím, což jsem mu rozmluvila, protože si prostě myslím, že u nás by se třetí určitě uživilo.... teď spíš argumentuje tím, že nechce znovu prožívat to miminkovské období, je rád, že už je z dětmi větší legrace, můžeme toho s nimi více podnikat... no uvidíme, jestli ho přesvědčím. 🙂 Já si osobně tedy jedináčka nedokážu představit... Zrovna jsme se teď bavili, že všechny jedináčky co známé, jsou prostě úplně jiný lidi.... ať už to jsou dospělý, děti nebo puberťáci... Mě ségru taky nedokáže nikdo nahradit, manžel má s bratrem takový normální vztah, pomůžou si, ale nemají potřebu si nějak volat, nebo se často vídat. Ale zas si říkám, že ani tak nejde o to, jestli se vídají sourozenci v dospělosti, to už je každého věc, vyrostli spolu, hráli si spolu, byli tu jeden pro druhého jako malý... to je asi důležitější než to, jestli spolu vydrží až do důchodu...Ale každý ať to má jak chce, je to jen můj názor, nikomu nevnucuji.
Pokud by si naše deti nerozumnely,taky už bych asi víc než 2 nechtěla, ale maji k sobě nejen věkem,ale vším velmi blízko. Tím neříkám, ze se nepohadaji apod,prostě normální deti, ale vidím to v tom,jak se po škole a školce jedna na druhou těší, hrají si,pomáhají si. Mít víc deti je pro me paradoxně o tom,mít víc času - šla jsem do prace když nejmladší bylo kolem 2let,mám zkráceny úvazek a mužů tak jak pracovat,tak se adekvátně věnovat rodině a i čas na me koníčky zbyde. Jen se člověk naučí využít každou minutu a časem moc neplytvat. Deti se od sebe hodně naučí, nejstarší je hrozne pyšná,ze naučila nejmladší zavazovat tkanicky a to po ni nikdo nechtěl, prostě se na tom spolu domluvily a takhle je to s hodně věcmi. Me ten jejich sourozenecký mikrokosmos hrozné baví pozorovat🙂
@orchidis to určitě možné je, ale nedá se to dávat jako příměr a rozhodně to není pravidlo. Každý kdo má dítě si určitě dovede představit,že mít jich 5x víc musí být prostě mazec. I kdyby ležela s nohami na stole, tak když přijdou choroby, pláč a pod.,tak tohle v pětinásobné síle nemůže být o flákání 😉
Opačná strana jsou matky, které mají jen jedno dítě, obvykle neplánované, do dalšího nejdou, protože se jim jednoduše nechce. Nechce se jim přibírat, kojit, pak hubnout a obětovat svůj volný čas víc než je potřeba. A takových znám docela dost, rozhodně víc, než těch pětinásobných. Nijak se tím netají. Já je na jedné straně i chápu, proč si přidělávat starosti, navíc je to hodně i o penězích. Jedno dítě, žádné dítě, to je opravdu těžká pohoda (pokud je zdravé), ony to nechápou, nemají šanci to pochopit, protože nemají srovnání. Ale neškatulkuji, je to jejich rozhodnutí, jejich dítě, potažmo partner,který s tím souhlasí.
A omlouvam se za překlepy,bojují s automatickým opravováním🙂
Myslím, že šíleně řešíte materiální zázemí a dáváte jej do OPOZICE k lásce. Bohužel si myslím, že je to velice špatný přístup.
Jak to podle vás je?
"Nemám prachy, ale to vlastně znamená, že děti miluji? Nebo naopak: prachy jsou potřeba, NEJEN ta láska. "
To jsou pro mě hlášky roku 😀.
Ona ta láska, trpělivost a čas věnovaný dětem jsou samozřejmostí? 🙂 Nebo se to vylučuje s penězma a automaticky to s sebou nese chudoba?
Nevím, zda to pochopíte, ale pro mě je opravdu nejdůležitější najít ten balanc mezi prací a časem pro děti, stavem domácnosti a vlastním časem a vyžitím.
Jak jsem psala, znám ženy, které jsou doma, rodí děti, berou dávky, sem tam doma uklidí, zapnou pračku, takže je to tak nějak ok, ale ty děti lidsky neskutečně strádají ☹. Děcek mají klidně šest, nikdy nepracovaly a pracovat nebudou, sem tam zapnou pračku a povyšují se nad druhé, jak toho maj moc 😀. Smutný je ale vidět, jak strašně tam citově a lidsky strádaj ty děti.
@zuzineckah mne se libi, jak o jedne strane tvrdis, ze to nelze zobecnovat, ale druhou stranu klidne do jednoho pytle hodis, to vse v jednom jedinem prispevku. Ze znas dost divnych matek jedinacku neznamena, ze jsou takove vsechny, cekala bych, ze na tom neni nic k nepochopeni...
@orchidis ale takhle to přeci není. Je x lidí, kteří mají holou zadel i s jedním dítětem a naopak, je spousta zajištěných rodin s 3-4 dětmi, kteří žijí úplně normálně, s láskou a navíc i těmi penězi. Nemyslím, že mezi penězi a mírou lásky je nějaké pojítko. Podle mě není.
Ale může být problém,když se potkají extrémy - málo/hodně dětí vs. nedostatek peněz = hádky, dusno, nervozita, děti odtržené od kolektivu a pod. Stejně špatné je vychovávat jedno/hodně dětí v oparu mamonu, materiálních věcí, děti pak neznají cenu peněz, povyšují se, ve finále jsou k ničemu a trápí se, protože absentuje rodičovská pozornost a přirozené hodnoty.
Co já docela odsuzuji je stav, kdy dva dospělí lidé ví, že nemají peníze, vyjdou tak-tak, rezervy neznají, a jdou vědomě do druhého dítěte nebo dalšího dítěte a ruce mají natažené ke státu. To mě vytáčí.
@kacca11 pěkně sis to upravila jak se ti to hodí. napsala jsem že kdo DĚTI opravdu chce tak jich má víc - logicky. Kdo chce opravdu jedno DÍTĚ tak má jedno. čistá matematika. vůbec nechápu proč ses do mě obula hned na můj první příspěvek. nevím kolik máš dětí, možná právě jedno a furt to řešíš v hlavě. nebo fakt nevím. jestli chceš slyšet že jsi mateřský typ, tak ano JSI MATEŘSKÝ TYP 🙂 spokojená 😎
@hohe ja nevim, co vidim v okoli, tak spousta sourozencu se v dospelosti temer nestyka, ma rozpory, vztahy jsou chladne nebo jen zdvorilostni. Pokrevni pribuznost nic nezarucuje, jde o vztahy jako takove, at uz se sourozenci nebo prateli.