Odmítá hlídání. Co mám dělat, abych se nezbláznila?
Ahoj. Potřebuju poradit. Mám 3 měsíční mimčo, miluju ho nade všechno. Ale jak jsem s ním opravdu nonstop, cítím že potřebuju na 3-4 hodinky vypadnout z kolotoče plíny-mlíko-plíny, prdíky, mlíko. Dneska jsem navrhla manželovi že bysme malou dali mé mamce na hlídání a jeli na koupaliště, abysme po dlouhé době měli čas jen pro sebe. A on mě akorát sjel že neexistuje, že pokud se chci malé zbavit, ať si táhnu kam chci, ale že on bude s malou. Že on se postará (přitom za celou dobu ji ani jednou nenakrmil, plínku vymění jen když má náladu). Snažila jsem se mu vysvětlit že už potřebuju vypnout, že on si jde v klidu na počítač, on si dává piva, ale já jen kolotoč kolem malé. Co mám dělat abych se nezbláznila? Jak ho přesvědčit že na hlídání není nic špatnýho když to je jednou třeba za měsíc? Celé naše manželství jde do kytek, protože na sebe nemáme absolutně čas, sex víceméně taky žádný... A když všichni někam jdeme, pořád to je jen co malá, hlídat jestli nemá hlad, jestli nepotřebuje přebalit, jestli je v pořádku... A my dva se na sebe víceméně ani nepodíváme...
Po třech měsících dlouhá doba???? OMG. Cos čekala? Díte je zodpovědnost a péče 24/7. Nedá se někam "odložit".. Pošli muže na hodinu s kočárkem ven a to je tak asi vše.. Sžij se s tím, že jsi matka.. a prostě randění, kavárny, zábava atd.. tě dlouho nečeká. Prostě se ti změnila etapa života. Plíny, mlíko se ti změní do budoucna maximálně na zuby, nemoci, pískoviště, nočník.. S partenerem už nikdy nebudete to, co bylo před dětmi.. nyní jste prostě rodiče. A to, kde jsi teď je jen normální realita..
Když bylo malymu 4 měsíce, já byla 5 dni v nemocnici. Manžel se staral nonstop. On se teda zapojuje od začátku, proste musel. Nejsem stroj, nikdy jsem se nebala mu říct, že potrebuju pomoc.
I díky tomu, že je od začátku aktivní, tak mě sám podporuje v tom, abych měla čas i na sebe. Ať si dojdu někam s kamarádkou bez děti. Uvědomuje si, ze i když máme dítě jsme tu furt i my. Zapojujrme babičku, ta má radost, ze muže hlídat.
Není tvoje chyba, ze potřebuješ vypnout. To co tu některé říkají, a snaží se v tobě vyvolat pocit, ze “co jsi jako čekala?” neřeš. Je opravdu lepší si nebát říct o pomoc. Vydechnout, pak se vratis plna energie a rosdosti za malou. A hned to bude jiný i pro tebe. 🙂)
Hele, já tě úplně chápu, že prostě potřebuješ přijít na jiné myšlenky, nebýt pořád ve střehu a řešit jenom miminko. Šlo by se domluvit s mamkou, že by jeden den v týdnu přijela, dopoledne by šla na 2 hodinky ven s kočárkem, ty bys zatím navařila, pečovala o sebe ap., pak byste si všichni dali oběd a zase by byly 2 hodinky její - zase ven s kočárem nebo doma u mimča? Osobně si myslím, že pěstování vztahů s prarodiči už od malička je fajn a je přínosné pro všechny zúčastněné.
Není tvůj manžel tak trochu sobec? Hele, 3-měsíční miminko nemůže být důvodem toho, že jde manželství do kytek, to bychom už byly všechny dávno rozvedené. Problém hledej někde jinde. Čas si na sebe udělat můžete, ale manžel nechce. Mohla bys mít volněji, ale manžel se nechce zapojit. Těžko jen pár měsíců po porodu bude váš sex vypadat jako na začátku (on vůbec sex, když jsou děti, je trochu jiný než dřív). No a když je tak ochotný se postarat, tak je to skvělý. Jak přijde z práce, strč mu do ruky plínu s tím, že musíš něco důležitého zařídit (třeba nákup, procházku, jít cvičit, číst si do parku). Ať si to starání pěkně trénuje, ono se to kecá, když tě má pořád za zadkem a nic nemusí, kdyby to bylo všechno jen na něm, tak by to bylo úúúúplně o něčem jiném 😉
A z těch řečí dokonalých matek o tom, co jsi jako čekala, že bude, až se narodí dítě, si vůbec nic nedělej 😉 Já jsem třeba vůbec nečekala, že mi dítě bude pořád brečet, že budu spát jen 3 přerušované hodiny denně, že se komunikace okolí vůči mě smrskne na témata kojení, prdíky, bradavky, děloha, porod, plíny... Hrozně mi chyběl nějaký prostor jen pro mě a psychicky mi to teda dobře vůbec nedělalo ☹
Chápu, že si potřebuješ odpočinout, to je v pořádku, ale začala bych kratším časovými úseky a častěji. A zapojila bych do péče partnera, všechno bych mu ukázala, aby se mohl starat i on a aby ty ses nemusela bát, když se bude starat on. Chápu, že tvoje mamka má víc zkušeností a nevidím nic špatného na tom, aby občas pohlídala, ono možná, když si to tvůj partner párkrát zkusí, že to není úplně sranda, tak třeba změní názor a ještě mamce prcka rád svěřit. Ale primárně bych naučila péči o dítě jeho, on jako otec by měl být schopný se o něj postarat a pokud nekojis, tak se vším všudy. Pravidelně mu dávej dítě do kočárku, může prcka koupat, ukaž mu, jak se prcek krmí a večerní krmení nech v jeho režii, ukaž mu jak se přebaluje. A rozhodně není v pořádku, jestli ti řekl ať táhnes, to byste asi měli řešit primárně, pokud s tebou takhke mluví. Navic ty o něm taky nemáš úplně dobře mínění, pokud mu až tak moc neduverujes a nenechala bys s ním dítě. Neumím si představit, že bych si pořídila dítě s někým komu nevěřím, že se o dítě dokáže postarat. Jako ano, když hlídá táta, jsou holky vždycky zajímavě vymóděné, každá ponožka jiná, jídlo těstoviny s kečupem, ale jinak jsou holky spokojené a v bezpečí. A bylo to tak i když byly miminka. Já jsem teda kojila, ale jinak byl můj muž plnohodnotným partnerem a bát jsem se opravdu nemusela.
3-4 hodiny je moc ? Víte, ze v mnoha zemích už se třeba ve 3 měsících dítěte normálně pracuje. A ty děti i ty matky taky fungují a mají se rádi.
Byla jsem Au-pair, v zahraničí úplně normální, nutná pomoc skoro v každý rodině.
Autorky je mi líto, místo pochopení a podpory, dostane takovou sodu. :(( Drz se ❤️
Nech mimco manzelovi,, nakrm ho a bez, ikdyby jen na prochazku na 2h, prospeje to vam vsem. Mimco si aspon uzije i tatinka. Nemela bych zadne vycitky, zes odesla, proc. Tu hlavu si procistit potrebujes. Sama vim, ze mi to dost pomahalo. Segra ma taky 2,5m holcicku, taky z toho blbne, takze kdyz muzeme a nebo mamka, vezmem si s malou s kocarkem, at ma chvili klid. Neni na tom nic spatneho. Nech mimco manzelovi, az nebude doma a nabidne se mamka, klidne at pohlida ona. Vsak nic se nestane. Dej ji ho treba na spanek, to ji 2h treba prospi a hodku si pohraji a budes hned zpet. 🙂
@95newmommy2020 jasně, že to není moc, v tom máš úplnou pravdu, jen si myslím, ze ne hned při prvním hlídání. Myslím si, že na to odloučení od mámy by si prcek měl zvykat postupně. A v první řadě by měl tu mámu umět zastoupit táta a pak až někdo další a člověk by to měl s tím prckem natrénovat a být si úplně stoprocentně jistý, že to to dítě zvládne.
Teda když to tady čtu, tak je mi z některých maminek zle....za mě ty 3-4 hodiny to mimčo dá (moje dcera taky musela vydržet, když jsem chtěla vypnout!)..ono být 24 hodin v kuse u věčně řvoucího mimina taky není žádný med a ano jsem máma a měla bych se starat, ale na druhou stranu pokud je to miminko uplakané a maminka dělá všechno sama (péče o mimi, domácnost, vaření atd.), tak se nedivím, že chce mít chvilku klid a hodina je fakt prd! To rovnou může být pořád i mimča...Můj manžel taky vzal dceru ve 3 měcících kočárem ven na 3 hodiny! Jsem nakojila, přebalila a jel a celou cestu spala..Pane bože jsme "MATKY" né "STROJE"!! A ať mi tu někdo netvrdí, že by miminko na chvilku nedal na hlídání....A co se týká tvého mažela, tak kdyby mi ten můj řekl:" ať táhnu" nebo něco podob. šel by smykem!! Miminko máte vy dva, tak ať se stará a neměj strach, že by to nezvládnul..musí se taky naučit 🙂..
@miki19 ale tys asi věděla, že to miminko dá, třeba chodil s kočárkem častěji a tys věděla, že bude spinkat a hlídal manžel, tady u autorky zřejmě žádné větší hlídání nikdy neprobehlo a na první hlídání jsou 3-4 hodiny fakt moc, když nevíš, jak to dítě bude bez mámy reagovat. V podstatě holky rádi jen začít pozvolneji.
Zapojte manzela, at vidi, jak narocne to vse je. Pak to pro neho bude snazsi ocenit ten zadouci odpocinek. Ale 3mesicni dite bych neopustila. Mladsi ma necely rok, uz nejsem tak vyjukana jak u starsi, ale nejdele jsem od neho byla hodinu u lekare. Jak zjistil, ze doma nejsem, bylo zle. Zvlast, kdyz vase mala je na vas 24/7 zvykla. A najednou cizi oblicej. Nepochybuju, ze by se vase maminka neumela postarat, ale ve 3 mesicich je to pro dcerku cizi clovek a prirozene si bude myslet, ze maminka se uz nikdy nevrati. Oni nechapou, ze jste si jen na par hodin odskocila a vratite se. Zijou pritomnosti.
Nejvíc “lajků” tu dostal koment, který naznačuje, že to nezvládáš?! MK jde asi do kytek, když tu je tolik chytrých, neunavitelných mamin s potřebou to jiné mamince dat najevo ( @te_reza ) 🤦♀️ Každopádně pokud se muž nabízí tak toho využij ať pohlídá. Že se ještě nestaral není úplně dobře, dítě je obou a odpočinutá matka je mnohem lepší matka.
Ahoj,
čistě k tomu dotazu na hlídání.
Zkus se na to podívat jeho optikou. Má strach, že chceš dítě odložit. Jakmile tohle odstraníte, bude to ok. Ty víš, že by se o malou nepostaral, měla bys strach, nechat ji s ním samotnou. Jeho strach je, že by ji hlídal někdo jinej, než ty.
Navíc, má zkušenost (blbou) s tím, že neměl asi úplně skvělou mámu.
Pokud vám to hlídání navrhne někdo jinej, širší rodina, přímo tvoje mamka, nevím, jak spolu ti dva vychází, kamarádi, prostě okolí, pak to půjde.
Nečetla jsem celou diskuzi, mě prostě z úvodního příspěvku zaráží, že je tazatelka v údivu, že s miminem to je jiný než bez něj a je s ním 24/7,často to vidím i kolem sebe, hurá dítě a pak ty jo, ona to není taková pr*el. Přece když jdu do toho, že si založím rodinu, tak hold jako ženská musím myslet na to, že s tím děckem budu prakticky furt. A jo, budu dělat pár různých činností do zblbnutí furt dokola. Ono ne každej chlap má vůli/čas se zapojit. Není nic proti ničemu sem tam strčit mimino do kočáru a ať někdo povozí, ale asi bych se smířila s tím, že jsem hold máma, která momentálně jen přebaluje a krmí, protože nastanou další životní éry, který jsou taky vcelku vopruz.
Je super, že řešíš váš vztah. Hodně mamin s miminem odhodí manžela do kouta a vidí jen to miminko a to je špatně. Víc bych zapojila manžela, ať můžeš aspoň ty sama na hodinku pryč a on ať hlídá. Ale ať nejsi vystresovaná, že se o ni nepostará. Jsem fotografka a na první celodenní svatbě jsem byla, když měl prcek ani ne 6m. Ale mám super manžela a věděla jsem, že všechno zvládne. Pokud to manžel nedává, tak radši počkej, stejně by jsi z toho nic neměla.
Manžel nechodí do práce? Nemůžeš malou dát mamce na hoďku, když on je v práci a vypadnout třeba někam do obchodů? I toto dost pomůže...
@95newmommy2020 ja jsem taky prave videla jak to v zahranici funguje. A uz tenkrat jsem si rekla, ze nedopustim, aby neco takoveho moje dite zazivalo. Nemam ambice na matku roku, to, co popisuje treba
@kometkak mi prijde taky jako extrem. Jsem mama, ale mam i svoje zajmy, dokazu se bavit i o jinych vecech nez jsou pliny 😎 ale fakt je ten, ze zivot s detmi uz nikdy nebude takovy, jako pred nimi. Ale ruku na srce, ktera z nas na tu dobu nevzpomina a sem tam by ji rada nevratila? 😉
@te_reza ja myslím, že i když do toho člověk jde uvědoměle, že to bude velká změna a tak, tak ho některé věci překvapí nebo spíš si třeba myslí, že to zvládne líp a ono ho to semele. Spoustu věcí čekáš, snažíš se na to připravit, máš spoustu plánů a představ, načtenou hromadu knih o mateřství, ale když přijdou, tak je to vlastně ještě mnohem víc náročné a i přes to tě ta realita zaskočí. To mi přijde normální. Dokud člověk něco nezažije, tak si to opravdu často představit neumí (viz. porod, šestinedělí atd.). Já třeba chápu autorku, že z toho kolotoče chce alespoň na chvilku vyskočit a alespoň na okamžik se vrátit do svého starého já, kdy nemusí řešit plínky, jen si to představuje moc jednoduše a podle mě to moc nedomyslela. Asi proto sem i napsala, aby zjistila, jak to má nebo cítí někdo jiný.
Rekla bych, ze nechapave reakce nevyvolala ta touha po tom, na chvili od malickeho miminka zmizet, ale ta formulace "jit na koupak". Nemuzu si pomoct, ale zda se mi to taky takove zvlastni.
Na tom dat na hodinku, dve dite na hlidani manzelovi nevidim nic spatneho. Ale autorka ma problem nekde uplne jinde a to s kym si poridila dite. Neuvim si predstavit, ze by se mnou manzel takhle mluvil, ale na druhou stranu si ani neumim predstavit, ze bych se mela bat ho s JEHO ditetem na hodinu nechat. Manzel by mel byt rozhodne prvni volba s kym nechavat dite. Neni to cele o tom, ze otec ditete se taky urazil, ze dite davas radeji babickam, nez abys ho s miminkem nechala samotneho? I chlap by si z jedne strany mel zkusit alespon na chvilku co pece o dite znamena a z druhe sami mit pravo byt chvilku se svym ditetem sam. Teprve pak se mohou poradne poznat
bylo by na svete lip, kdyby se prestalo rikat “proc sis porizovala dite? Cos cekala?”
@mariegroth to je ve všem, kdyby se každý staral sám o sebe, jenže tady je diskuzní fórum 😀
Tak mě tu asi všichni ukamenuji, ale.. Já šla ke kadeřnici hned po sestinedeli, jednou měsíčně jdu na masáž celého těla.. Ta trvá hodku a půl. Zrovna masáž mám zdravotní. Jednou za čas takhle od malé odejdu, teď ji bylo půl roku. Ale je fakt, že koupak mě taky nenapadl. Ale je pravda, že pro mě není problém vzít prtě na koupak, střídat se u ní s manželem, když jeden jde do vody.. Pro mě je problém vzít dítě na masáž nebo ke kadeřnici, kde se jí nemůžu věnovat.
Taky strašně ráda jdu se psem do lesa. Sama. Tak na hodinu. Jsou to všechno menší časově úseky, než říkáš Ty.. Ale záleží hodně, jestli je mimi na um nebo kojis. Já kojím, tak se od ní bojím hnout na déle než dvě hodiny..
Kdyby bylo mimi na um, nebála bych se i těch 4 hodin,pokud mámě věříš.
Je super, ze řešíš čas s manželem. Bohužel já tohle odsunula na druhou kolej a není to asi uplne ideálni řešení.
Každopádně bych nejdřív nechala malou manželovi, jdi na hodku někam ven.. On se s ní naučí zacházet. Buď někde poblíž, pro jistotu. Ale začni timto a uvidíš, že manžel brzy za hlídání od Tvé mámy bude rád 😉
@te_reza Jen tak ze zvědavosti, když je tady to diskuzní fórum a diskutujeme tu... Tohle "Proč sis pořizovala dítě? Cos čekala?" běžně hned čerstvým maminkám vpálíš i ve skutečnosti při osobní komunikaci, když tě požádají o radu, nebo jsi takto hnusná jen na internetu v bezpečí anonymity? 😉
Nechci hejtovat, ale my kojící a s náročným uplakaným mimčem jsme tohle řešit nemuseli skoro do roku 😁. A to jsem po porodu do 3m malé měla slušný stavy beznaděje, ale nějak jsem se s tím vypořádala - četla jsem knížky při kojení, využila každou chvíli klidu na max k tomu, abych relaxovala (cvičila jsem jógu, hodně času trávila venku, protože malá doma nespala) a samozřejmě se starala o domácnost, vaření. Manžel byl hodně v práci a rodina žádná, ale! Sama vím, že každá to prožívame jinak a to, že se cítíš blbě o tobě nevypovídá nic špatného, naopak vidím problém v manželství, protože tvému manželovi chybí evidentně empatie. Zkuste si pořádně promluvit.
@la_amanita
@leymea
@mariegroth holky to tady napsali myslim dost dobře. Koupaliště me sice tehdy nenapadlo,ale kdyz jsem si prosla dost drsnym poporodnim blues,tak jsem byla rada ze si tchýně nebo manzel vzal malou do kocarku a drandili s ní venku,kdyz byl problem přišli.Nejpozdeji do tri hodin vedeli ze musi prijit kvůli kojení. Upřímně prvni dítě mym svetem zamavalo dost zásadně. Nenech si nemluvit ze to ze bych chtela chvili pro sebe je špatně. Není. Kazda máme jiné potřeby.Musis jen zvazit co mala uz zvládne a co ne.Zacala bych asi temi prochazkami a at se zapoji i manžel,dite je obou.