Manžel ignoruje přípravy na dítě. Co dělat?

Myslím, že tvůj manžel je úplně normální. Předpokládám, že vše ohledně miminka studuješ, pročítáš, tedy asi máš představu, jaký by mělo mít dudlík (ideálně žádný, že jo, tak nač ho kupovat dopředu), předporodní kurz se týká taky hlavně tebe... Pokud po něm něco chceš nainstalovat, požádej ho o konkrétní věc. Sexu se může obávat, zvlášť, když si často stěžuješ na zdravotní obtíže, takže jen ty víš, kdy se cítíš dobře a je v pořádku, když mu řekneš, že jsi ok a těšíš se na něj. Neměj přehnaná očekávání. On řešit bude, až bude co, teď máš prcka v sobě ty a myslím, že on vůbec netuší, co bys vlastně ráda.

@anonym_autor Máš přehnaná očekávání 👌Neznám chlapa co by si sám od sebe googlil předporodní kurzy a nakupoval dudlíky 😃 Promiň. Pokud se ti zdá, že je pasivní, tak ho úkoluj konkrétními požadavky.

@anonym_autor máme doma 3 kousky a můj muž se mnou nikdy nebyl nakupovat věci na miminko. Nechápu ani, na co bych ho sebou někam vláčela, stejně je akorát na všech nákupech otrávený a nakonec zkazí náladu i mě. Mnohem příjemnější pro všechny je, když já mu sdělím částku a on zaplatí účet. 😆 Předporodní přípravu jsem dělala sama pro sebe a též by mi tam spíš chlap překážel. Potřebovala jsem se soustředit u toho na své tělo a miminko. Nakonec i u porodu jsem měla pár hodin, kdy mi tam překážel a tak ho PA poslala se projít a najíst. Přišel pak až na závěr. Jako táta i manžel je ale skvělý. 😉

@pacinka12 muj manžel dudlíky nakupoval 😀 nakoupil oblečky, sehnal vaničku, kočárek i sedačku do auta, nainstaloval si aplikaci kde sledoval jak miminko v břiše roste 😀 jako ale asi teda jak tak koukám je tohle opravdu velká výjimka 🙂 náš malý je manželuv čtvrtý syn a prý to takhle měl vždycky. Manžel k malému teda i v noci sám od sebe vstává, přebaluje, asi by i kojil kdyby mohl, on je v tomhle zlatý. Můj první manžel byl něco jako muž zakladatelky a bohužel tahle pasivita a nezájem byl i po porodu našich dětí, vše bylo na mě, měla jsem pocit že jsou to jen moje děti. Ale každému vyhovuje něco jiné, já už bych takového chlapa nechtěla, ještě pak uklid, vaření do toho a on nehnul ani brvou a zajímal se jen o sebe. Když sem ho o něco poprosila, měl jsem pocit že ho vysloveně obtěžuju, nakonec chodil spát i do obýváku, že ho v noci rušíme. Ale myslím že tohle co popisuju byl velký extrém, pokud se jen nechce učastnit kurzů, neví co miminku koupit nebo se bojí mít sex aby ti neublížil, tak to nebude tak horké si myslím zakladatelko 🙂

@anonym_autor Mně to přijde jako normální chlap. Můj muž je třeba na syna od miminka velmi fixovaný, dnes mu koupí co mu na očích vidí, od miminka koupal, přebaloval, nosil, kromě kojení cokoli. Ale když jsem byla těhotná, šel se mnou na screeningy a vyzvednou kočárek a autosedačku a to bylo vše. Nic nekupoval, s břichem si nepovídal, pokojíček jsem chystala já, vše jsem nakupovala já. Na předporodní kurz jsem ho musela přesvědčit a nakonec tam usnul. Oni si to ti chlapi často neumí nacítit, dokud to mimčo skutečně nevidí. Dávej mu jasné pokyny, ty jsi vedoucí projektu těhotenství. Věřím, že po porodu se tatínek zapojí.

Těhotenské hormony. Můj muž se těšil, řešil fyzicky náročnější věci jako postýlku, ale představa chlapa, jak si sám googlí předporodní kurz, mě fakt rozesmála. Co by se učil -prodýchávání kontrakcí? Kdy si říct o epidurál? Co byste teď doma dělali s dudlíkem? Já třeba nepoužívala žádný. To, že teď neřeší bodýčka, fakt neznamená, že nebude dobrý a pečující táta.

Něco ti napíšu. Je to tajný🙂)

Podívej se na to úplně z druhé strany. To je skvělý, že se mi do toho nemontuje, že si můžu o všem v klidu rozhodnout sama, si představ, že bude mít jiné názory na každou druhou věc a hodnotit, co je zbytečně drahý a co vůbec vlastně nepotřebuješ.... to bys přece nechtěla, že jo?
Co by měl vyrábět, co by měl instalovat? Nakupovat? Jak by to asi trefil, odhadnul..

Tyhle naše hormonální záchvaty příprav jsou pro muže (většinou) velkej opruz. A já si myslím, že je to ok.

Měl by být s tebou večer u telky, dát si s tebou kafe, a pokud ho chceš hdně zainteresovat - tak ti dát kreditku... i s pinem. Pin dal?

Manžel byl tak vykulenej, že kolem mě chodil jak ježek kolem misky s mlíkem - nechápal, co se děje, podotýkám, že nevěděl, co je bodýčko, natož aby ho nedejbože koupil. Nic neinstaloval ani nic nevyráběl.
Jo, kreditku dal a když jsem řvala a brečela, tak se na mě koukal láskyplně.

Mmch, nejlepší táta pod sluncem.

Ono ale opravdu není nutné toho moc chystat, tvůj manžel to dělá dobře, hlavně je potřeba zachovat klid a nadhled. Proč kupovat věci, které možná ani nevyužijete, třeba ten dudel ....

Noooo zase až tak v klidu bych nebyla.....spíš si začni zvykat.Kdybych nekoupila dárky na Vánoce dětem,nezařídila tábory, nezorganizovala narozeninove oslavy....atd. Tak by asi nebylo nic....každé jaro/ podzim přeorganizovat šatník,zařídit věci do školy a hlídat tisic jiných věcí ...
Hlavně nenakupuj všechno ze svých peněz.Jen taková malá rada.

Ber to tak, že v tobě se dítě vyvíjí, ty ho cítíš, máš v těle neuvěřitelný koktejl, který příroda staletí pilovala k dokonalosti, aby matka neopustila své mládě hned jak ho vrhne do světa.
Chlap nic z toho nemá, ten jen kouká a nechápe, co se s jeho ženou děje. Zatím si neumí ani představit, jak to dítě bude vypadat, jaké bude (zatímco ty víš, že to bude pěkný raubíř, protože pravidelně ve dvě ráno hraje fotbal se vším v okolí). Až se to pidi dítě objeví, bude tak maličké a křehké, že bude mít strach na něj sáhnout, nebo ho nedej bože přebalit, aby mu neublížil. Bude si k němu hledat pomalu svou cestu, zatímco ty budeš (opět částečně kvůli hormonům, či únavě) soptět, že ho ani chvilku neponosí, nenakrmí. Ty máš proti němu náskok, ty to dítě znáš a vnímáš minimálně o půl roku déle.
Až po druhém porodu jsem se zamyslela nad chlapy, jak to mají vlastně těžké, že vidí co se děje a nedokáží si s tím poradit, nějak pomoct. Jak se můj muž asi cítil, když jsem ležela na Jipce a doktor mu řekl, že za mnou ještě nemůže, protože jsem měla nějaké poporodní komplikace? Já jsem věděla, že to už nějak přežiju, ale co běželo hlavou jemu? Věděl, že to byl ošklivý porod, ale do dnes skoro neví, jak moc to bylo špatné.

@veruvojtkova Muj se taky sam od sebe podilel na pripravach a na predporodnim kurzu jsme byli oba.
Treba vymyslet kde co bude v byte mi prijde jako uplne samozrejma vec, na ktere by se meli podilet oba rodice. Ale tady holt porad prevlada nazor, jak spravny chlapak se o decko prece nezajima a zenska si to chce stejne vsechno zaridit podle sveho, no 🤷🏼‍♀️

@ai30 Proč nezajímá? Jen nemá prostě ten talent, co maminka. Zajímat se neznamená dělat to,co já očekávám, zajímat se znamená být mi nablízku a milovat.

U obou dětí jsem si přípravy zařídila sama, s manželem konzultovala, když jsem měla potřebu. Nečekala jsem, že by se o něco sám aktivně zajímal, kromě toho, jak je mě a miminku. A je z něj bezvadnej táta, co se stará o děti rovnocenně jako já.

@berenika39 Jaky talent je potreba k nakupu vybavy pro dite?

U nas som tiez prevaznu cast veci vyberala ja - manzel zase prevaznu cast veci platil 😁 Spolu sme boli vybrat kocar a navstevovali predporodny kurz (ktory som si sama vybrala).
V com pomohol tak postavil postielku, prebalovak, povozil ma ochotne po vsetkych obchodoch a bol mi oporov pri porode. A dodam, ze otec je super, aj ked nekupil sam od seba ani dudlik 🙈

Moc děkuji všem ta konstruktivní názory. Musím se přiznat, že mi to otevřelo oči a pomohlo mi to vše vidět i z jiného úhlu pohledu.
Představa, že bych s ním musela diskutovat o každé jedné položce mi nahání husí kůži, takhle si všechno můžu opravdu zařídit vlastně po svém.
Na druhou stranu ano, neangažuje se, ale není pasivní i v běžném životě. Doma se automaticky a běžně sám od sebe podílí na domácích pracech, zajímá se o mě i o miminko, hladí bříško a kdykoliv se jen zmíním, že zrovna koplo, tak hned přiskočí a chce ho taky cítit.
Je fakt, že je toho na mě hodně vyřizování. Spoustu věcí nakupuju z druhé ruky na fb a tak, takže ke každé položce patří i domlouvání s prodejci, čekání na platební a jiné údaje atp. Není to že koupím a je to. Takže se mi to koupí a kupí. Mohla bych mu dát třeba dvě tři položky, které prostě zařídí on.
Na druhou stranu s organizací bytu by se mohl angažovat opravdu víc. Ale tak nejsme nikdo dokonalí a on jinak není špatný manžel. Budu to muset víc nechat na něm.

@berenika39 no jo, ale jak by to vypadalo, kdyby ten udajný talent neměla ani maminka? To by nikdo nic nezařídil, nekoupil, nepřipravil? 🙂 mě přijde, že žena tyhle věci dělat prostě musí i když nechce, má to tak nějak v sobě asi zakodované tu zodpovědnost a chlap se bud přidá a nebo nepřidá protože on nemusí...takhle to na mě nějak působí, ale jak jsem psala, at má každý vedle sebe toho, kdo mu vyhovuje, jen tenhle argument je dost zvláštní, že nemá talent. 🙂 mě to po pravdě tky nebavilo ty nákupy a přípravy a předělávání bytu, praní pidi věciček ale musí se to udělat, není to o talentu ale o nějaké zodpovědnosti protože budu mít rodinu, ale to je jen muj názor no 🙂

@veruvojtkova něco na tom je a souhlasím 🤔. Spousta žen ba tím mužským chováním mávne rukou, že " to jsou prostě chlapi". A tak se jim to toleruje a toleruje. A z žen se stávají výkonostní mašiny co pristě nakonec zvládají všechno. A čím dál víc chlapů si příjde zbytečných a ušlapovaných a v krizi. Ale možná by spíš bylo fajn je vést ke změně, uvědomění a zodpovědnému otcovství.

@anonym_autor pak nemáme být utahaný a vyčerpaný a podrážděný 😁 Navíc vychováváme další generaci a ta to všechno vstřebává a vzorce štafetově bude předávat nejspíš dál.

@veruvojtkova já to možná blbě napsala. Omluva. Myslela jsem to tak, že prostě považuje jiné věci za důležité - zabezpečit rodinu finančně, být ženě oporou... maminka je jinak nastavená - hnízdí🙂)) a bere si spoustu věcí za své. Přirozeně. Já si myslím, že otec může být ten nej i když nesdílí s maminkou všechny ty výše popsané věci. Beru tvůj názor, v pohodě. Já mám doma takovýho muže, který sice emocionálně zrovna pardon "nestříká", ale vím, že je tu pro nás a dejchal by za nás. A bylo to tak od těhotenství, přes mateřskou až po dospělost syna, je mu 17+. Asi je to jen moje zkušenost, která je nepřenositelná.

Jak uz tu bylo milionkrat napsano,nic tak hrozneho se nedeje. Ja bych naopak asi "utekla" pred chlapem,ktery by mi zarizoval predporodni kurzy,shanel oblecky atd. Ja jsem si toto shanela sama,bavilo me to a vybrala jsem si dle uvahy a vkusu. Probrali jsme spolu jen hodnotnejsi veci-kocarek,autosedacku,postylku a monitor dechu. Naplanovala jsem si,kde chci postylku,prebalovak a skrinku na oblecky. Nic jineho nebylo treba menit. Vse se pak delalo za pochodu dle potreb. Dle potreb jsem pak i dokupovala dalsi veci,podle toho jestli byly potreba (lahvicky,dudliky,odsavacka). Chapu,ze ted ti to prijde hodne,musim se tomu pousmat. Protoze jaky ficak prijde potom 😀 Zarizovani,vyrizovani,lekari,krouzky,skolka..😀 Pak do toho prace 😂 Ale kazda si tim musime projit. Kdyz byly deti male a ja s nimi doma,hodne toho bylo na me. Takovy to obihani,lekari...Muz byl v praci. Az kdyz ja jsem nastoupila zpet,tak se stridame,abych nechybela v praci jen ja. Ale takovy to zarizeni,domluveni terminu je na me. A rasa v tom mam prehled.

@skarol Hlavně dudlíků je tolik typů, že buď se koupí jeden, dítě nechce, koupí jiný, dítě nechce - nebo se na to vykašle, protože dudlík stejně donese nějaká ta návštěva jako dárek. A jsou děti, co dudlík vůbec nechtějí.

Měla jsem doma hromadu flaštiček na pití - syn se narodil předčasně, v porodnici nám doporučili jednu konkrétní flaštičku (mj. proti kolikám) a tu jsem pak stejně kupovala těsně před propuštěním z porodnice. Ty ostatní jsme některé využili později, některé mám stále nepoužité v krabici ve stylu: "Je to drahé, zkus to prodat." ale čas na to není.

Monitor dechu jsme měli v první fázi půjčený z porodnice, protože ten jsem vůbec neměla.

Oblečení jsem dokupovala až po narození, protože co jsem zdědila z rodiny, začínalo na velikosti 62 a já potřebovala 50. Jo, bylo tam pár 56 kousků, co si sestra nakoupila před porodem synovce (porodní délka 57 cm - kupu z toho neoblíkl už v porodnici).

Žena má sklony nakupovat hromadu nepotřebných blbostí, tazatelka přímo píše, že se snaží nakupovat po bazárcích a tak každý kousek znamená i kupu práce kolem - chlapovi možná přijde, že mnohem jednodušší by bylo skočit do Pepca a prostě to naházet do košíku, zaplatit a vyřešeno (a ono by to jednodušší bylo). Dají se koupit sety resp. dostat úplně zadarmo. A pak si pro radost koupit pár krásných kousků, co se tak nějak líbí - ale to už je ve stylu: "Chci si to koupit, protože se mi to moc líbí."

BTW úplně to klíčové pro mne byla ohřívačka kojeneckých lahví - pokud nelze kojit. Kdo kojí, pro toho to je úplně zbytečné.

A dost jsem využila odsávačku, první týden na rozkojení (malý se nepřisával) jsem měla půjčenou nějakou úplně suprovou a byla jsem tak utahaná, že jsem si zaplatila, že mi ji dovezli domů.

Ženy hnízdí, chlapi tohle fakt většinou neřeší - kdyby bylo potřeba, tak vše zvládnou za jedno odpoledne (IKEA, Pepco, Albert, DMko a je vyřešeno). Jenže žena nechce jenom kus oblečení, ona chce něco krásného, žena nechce náhodnou postýlku, ale vymazlenou. Plno žen chce hnízdečko (mně moje mamka dovezla plyšového hada a bylo to to nejlepší "rostoucí hnízdečko").

Mimochodem - byla jsem hospitalizovaná a doma v podstatě nic hotovýho. Pak mě na týden pustili domů, ale nic jsem v podstatě nesměla dělat. A 14 dní po porodu jsem byla pak doma taky cca týden, než jsem byla pak hospitalizovaná s malým. Jenže to jsem byla úplně vyřízená (teď zpětně po 6ti letech začínám tušit, proč tam byly komplikace 🙂 ). Stihla jsem s pomocí vyprat, zbytek nic. Než jsem se vrátila z porodnice, tak doma nachystaná postýlka, věci ve skříňkách (tam pomohla moje mamka, ale tu postýlku chystal chlap). Oni to ti chlapi zvládnou, když na to přijde - jen po nich nikdo nesmí chtít chystat to pár měsíců dopředu a pořád o tom mluvit. Koneckonců - žena se chystá v práci na mateřskou, pak už je doma a nemá moc co jiného dělat, než vybírat kupu blbinek pro dítě (a baví ji to).

Čili za mě - pokud tě to baví, tak to chystej a dělej. Pokud tě to nebaví, tak tady máš checklist:
- nachystej si tašku do nemocnice a do porodnice, kdyby byla nutná hospitalizace (nikdy nevíš) - někde v mých textech je přesně seznam, co jsem tenkráte doporučovala
- dětská autosedačka, pokud máte auto a pojedete autem z porodnice - alternativně kočár, pokud nemáte auto - ale někdo nechce kočár doma před porodem, hodí se mít vybraný
- nějaká postýlka pro dítě nebo domluva s porodnicí / jinou firmou, že si tam půjčíš takový ten vozíček, co jsou v porodnici (BTW měli jsme košík na kolečkách a fakt super - dítě jsem vozila, kde jsem zrovna byla)
- monitor dechu nebo zjištění, že se dá půjčit v porodnici
- pokud bydlíš někde v divočině, může se hodit flaštička na mlíko, kdybys nekojila - ale pokud nebudeš kojit, tak dítě dostane příkrm už v porodnici a pak je ideální koupit přesně tu, kterou budeš používat v porodnici
- základní výbavička co se týče oblečení (většinou jde koupit i jako set) - pokud to nedostaneš zadarmo nebo v setu, tak bych to nepřeháněla, protože jakákoli doporučení, co mi kdo doporučoval, jak to či ono je super, nebyla ta, co mi pak vyhovovalo. Jelikož se hodí to mít vyprané, tak ale je fajn něco mít napřed
- prací prášek pro děti

Vlastně mám skoro pocit, že drtivou většinu zbytku, kterou jsem fakt potřebovala, jsem dokupovala až po porodu - čistě proto, že každé dítě je jiné a co jsem měla od sestry či jinak z rodiny, jsem mnoho z toho nepoužila - a naopak si kupovala svoje. Např. jsem se nenaučila mýt dítě pod vodovodem a používala jsem perlan, někdo používá vlhčené ubrousky, já nesměla (opruzení z ubrousků po jednom dni v porodnici). Jako základní drogerii jsem používala to, co jsem dostala v porodnici po porodu jako vzorky, z toho jsem si vybrala, co se mi hodilo - a to používala. Mimochodem - šampon pro dítě jsem měla ten vzorek asi na 2 roky a jiný nepoužila. Zato řepíkového odvaru padlo hodně.

Neříkám, ať nekupuješ nic navíc oproti seznamu výše - ale pokud jsi unavená a netěší tě to, tak se na to vykašli. Dělej jen tolik, co ti dělá radost.

@anonym_autor myslím že tvůj muž je úplně normální. Neznám chlapa co by sám od sebe nakupoval vyvavičku, googlil kurzy atd.
Mě třeba štvalo, že se muž míň zapojoval v těhotenství, chodila jsem až do 6 týdnů před porodem do práce a bylo toho nad hlavu. My si to vykomunikovali, chlap řekl že vlastně neví co má zařizovat. Byli jsme spolu vybrat kočár, autosedačku, vaničku. Absolvoval se mnou část předporodního kurzu, udělal fyzicky náročné práce jako přesun nábytku atd. ale musela jsem mu říct. Nakonec byl i u porodu kam se mu moc nechtělo. V porodnici za námi byl denně. A zhruba od 2,5m dítěte zvládá oblict, přebalit, koupe od miminka, když je potřeba pohlídá. Je skvělý táta.

@anonym_autor a ja si s zas myslim, ze kdyby ten utajeny talent nemela ani partnerka - tak by se vubec nic nestalo. Ze svoji zkusenosti bych rekla, ze jedinne co by se stalo by bylo to, ze bychom usetrili spoustu penez. Protoze jsem pred prvni miminkem samozrejme taky shanela kupu veci a vis co? Vetsinu z toho jsem nepotrebovala. Ono to nezarizovani je taky mozna jen cista racionalita

Můj manžel byl v tomhle zlatej, i když v okamžiku kdy jsme začali o všem mluvit, tak mi na moje přání mít dulu řekl - však to zvládneš porodit i bez ní ne? Myslela jsem, že po něm skočím. Časem se ale srovnal, když pak viděl ten mazec na porodním sále, byl moc rád, že tam byla. Občas mi řekl věci, které zamrzely, ale dokázal to napravit. Každý chlap má své chyby, ale důležitý je jak se tomu postaví. Zkusila bych to s ním vykomunikovat. Já byla překvapená, jak si třeba užíval vybírání kočárku, ale porodní kurz šel taky mimo něj. Tlumočila jsem mu jen ty nejpodstatnější informace a že ho potřebuju jako psychickou podporu. Držím palce, ať to s tím tvým dobře dopadne.

Ten predporodni kurz je podle me taky hop nebo flop. Ja jsem hrozne rada, ze jsme tam pred prvnim ditetem byli, protoze to bylo fakt prakticky zalozene a oba jsme si z toho hodne odnesli. Hlavne ja prvniho rodila 46 hodin a kdyz mi po 30 hodinach davali epidural, tak jsem byla rada, ze muz vi, o co jde a jak to bude probihat a zarizoval vse on, ja si jen sedla na vpich. Druhy syn byl do 1,5 hodiny venku a tam jsem ho fakt nepotrebovala :D

@pacinka12 tak manžel se koukal na YouTube,jak správně držet miminko,jak ho dávat odrihnout 😀,ale na porodním kurzu jsme nebyli a první hračku koupil ještě před porodem

@anonym_autor Náš prcek má 4 měsíce a živě si pamatuju ten hnízdící instinkt a paniku, že v té 1+1 se školním dítětem a 2 psy prostě postýlku a další věci nikam nenarveme, i kdybychom se rozkrájeli. 😅 A ano, taky jsem si já zařizovala dopředu a chlap "měl na všechno čas" ale oni se vážně zmobilizujou až když je to miminko venku. Je to pro ně hrozně abstraktní a nepředstavitelné, ale realita narozeného miminka je (většinou) dobrý motor. 😉😊
A pokud bys chtěla "ulevit" zdlouhavému procesu nakupování přes fb, vřele doporučuji Vinted. Byla jsem k tomu ze začátku skeptická, ale překonala jsem to, vyzkoušela a spoustu výbavičky pro prcka jsem sehnala pohodlně tam. 👍

Ja myslim ze spousta tatinku si tatinkovstvi uvedomi az kdyz se dite narodi, nekteri dokonce az kdyz zacne chodit nebo mluvit 😅 Jim to v brise pripada takovy abstraktni 😃 Navic jim je úplně ukradeny v cem mimino spi a co mu oblekas. Ja to ted vidim na ex, se mnou nosil v šátku, deti spaly s nami v posteli. Ted sciu nejnladsi vozi v kocarku, spinka v postylce, krmi z lahvičky...