Chci štědrovečerní večeři jen s manželem a dcerkou
Nevím, kde začít, bylo by to na román, a tak se zeptám jednoduše. S manželem a 5 měsíční dcerou bydlíme v horním patře RD, dole bydlí tchyně a někdy dojíždí také švagrová. Mám se cítit být špatná, když bych chtěla štědrovečerní večeři mít nahoře, jen já, manžel a dcerka? Pak bysme se šli podívat dolů, rozdat dárečky, popovídat... je špatně, když chci strávit večeři takto?
Víte, já moc doufám, že příští Vánoce budeme mít u stromečku už mimčo a už se těším jak ho uvidí moje máma, tchýně, babička ( manželé buď umřeli nebo rozvod a jiná rodina ) u stromečku, jak zase posedíme u stolu, budeme pouštět lodičky, lít olovo, zpívat koledy . Neumím si to představit jinak, že řeknu maminkám, že jsme komplet a že je nechceme u nás .
Ono čas utíká a za rok tady už nemusí rodiče být a pak budete vzpomínat u stromku, ale neuvědomíte si, že když jste mohli, tak jste raději byli sami bez nich :-/
Nic špatného na tom není, otázka je, jestli to ostatní pochopí. Můj manžel nikdy nerespektoval, že občas potřebuju soukromí a tchýně se vždy vnucovala. Sice jsem si už zvykla, ale s moji introvertní povahou občas dost trpím. 🙂
Jà jsem pro soukromí 24.12 a další svátky pozvat ze slušnosti...
Nestrávila jsem Štědrý den bez toho, aniž bych jej alespoň část nemusela být v práci, od roku 2008 (kromě roku 2011 - kdy nám o Vánocích odvezli babičku do nemocnice, ze které se už nevrátila). Pracuji a pracovala jsem vždy v oboru služeb - většinou v luxusních ubytovacích zařízeních. A zcela upřímně vám řeknu, že trávit Vánoce s někým, s kým úplně nehrajete na společnou notu, není taková hrůza. Ve finále je to i vcelku povznášející. Jde o den, který byl historicky vždy o setkávání a pohostinnosti. Já osobně mám sen, Vánoce, kdy máme volno a sejdou se naše rodiny celé u jednoho "rohu hojnosti", bavíme se, dohadujeme, stresujeme i máme rádi společně. Víc než všechny dárky na světě bych si tohle přála. Jak je vidět, někdo si zase ze srdce přeje úplný opak. A má na to právo. Ale já po svých životních zkušenostech vím, že odmítat přítomnost někoho, koho nám "osud" připojil z nějakého pozitivního důvodu (jako je třeba vznik nové rodiny) do života, je plýtvání času - a ten je nenahraditelný a nevratný. A jak již bylo zmíněno - shání se dárky pro "blízké" ve smrtelně hektickém tempu, ale strávit jeden večer společně je problém. Přitom volbu trávit večery osamoceni máme v mnohé večery kdykoli do konce svých životů. Přeji krásné Vánoce dle vašich gust a takové, jaké byste si je nejvíc přály strávit.
No upřímně mám jenom syna a třesu se hrůzou, že si přiváže k životu ženu, pro kterou já budu jen tchýně, na které nezáleží. Chlapi si často nedokáží obhájit svoje rodiče, aby měli doma klid. Snad ho vychovám jinak 🙂. Nechci aby za mnou chodil z vděčnosti, že ho u sebe nechám bydlet. Žijete se syny, které pro vás ty "tchýně" vychovaly ať jsou jaké jsou - pořád jsou to mámy. Vy jste taky mámy, kdo jiný by to měl pochopit?
@zee - a pak jsou tchýně, které si přivážou dítě k sobě a vydíráním a výčitkami ho dotlačí k tomu, že na jeho ženě nezáleží, protože ona je matka, ta, která ho vychovala a tolik mu obětovala a on jí musí projevovat dostatečnou vděčnost /skákat, jak ona si vzpomene.../
Znám to z druhé strany...
Takže ideál je, když to není extrém ani na jednu stranu...
Když tchýně i snacha jsou normální baby, každá má své chyby, ale dokážou přijít, promluvit si, nesoupeří, nedokazují si, kdo s koho...
musím si taky na svou tchýni postěžovat - těšila jsem se jak si užijeme konečně klidné Vánoce, jen my tři jako rodina pohromadě... Doteď jsme s manželem mívali Vánoční maraton - nejdřív večeře jenom my dva, potom tryskem k jeho rodičům co bydlí ve stejné vesnici, tam rychle rozbalit všechny dárky a pak ještě k jeho babičce a tam jsme většinou zakotvili na dýl a štědrý večer strávili s babičkou a tetou... Už vloni když jsem byla těhotná, jsme řekli že to je takhle naposledy, že s malým mimčem nikde přebíhat nebudeme a strávíme si večer samy. Letos mi manžel na štědrý den, ve čtyři hodiny odpoledne oznámil že k nám příjdou večer jeho rodiče a brácha, protože maminka koupila malý nějaký dárek a chce vidět jakou bude mít radost až ho bude rozbalovat a nechce se jí čekat až do 26. prosince na kdy jsme se domluvili že tam přijdeme. (25. jsme byli domluveni že jedeme k mojí rodině). Když mi to řekl tak jsem se rozbrečela, protože se v tu ránu rozplynul můj sen o klidném štědrém večeru, protože za prvé mít tu tři lidi navíc je už trochu rozdíl co se týče jídla i místa a nebyla jsem na to připravená, za druhé s tchýní nevycházíme zrovna nejlíp a já abych se přiznala tak jsem vánoční úklid trochu odflákla a věřím že by to neprošlo bez povšimnutí a hlavně jsem chtěla aby jsme konečně jednou byli jen my jako rodina spolu... Po poměrně vydatné hádce s manželem jsme se dohodli že jí teda řekne ať nechodí, že my zkrátíme návštěvu u mých rodičů aby jsme stihli ještě odpoledne zajít k tchýni aby nemusela čekat do 26... Od našich jsme zdrhali jak od ohně, všichni naštvaný, že jsme tam byli tak krátce (hodina cesta tam, hodina zpátky...) přijeli jsme k tchýni a ten dárek co naší malý ani né třičtvtěroční holčičce dala a potřebovala vidět jak se z něj bude radovat byla tepláková souprava na minimálně tříleté dítě.... Takže za mě - nenechte si kazit Vánoce tím že budete vycházet tchýni vstříc!!!!
@majvik Vidíš, a zrovna tohle je situace, kterou bych troufám si říct zvládla vyřešit s přehledem a bez hádek... Protože jídlo připravuji již den předem a nevařím kotle, se zářivým úsměvem bych manželovi oznámila, že jeho rodiče jsou samozřejmě vítáni, ale zcela pochopitelně až po večeři a poté, co si my rozdáme dárky, neb tak jsme to přece měli v plánu. A vzhledem k tomu, že malá musí brzy spát, tak bych vyhradila dobu, kdy tam návštěva může být. Vhodnost/nevhodnost dárku bych absolutně neřešila, ono to tchýni přestane bavit, až uvidí, že z dárků není devítiměsíční dítě rozhodně nijak odvázané a z teplákovky (i kdyby byla velikostně OK) už vůbec ne.
Víte, i když s tchýněmi nemáte dobré vztahy (a to já s tou současnou taky ne), jsou to matky našich mužů a na rovinu - nikdy nevíte, které Vánoce budou ty poslední. My strávili poslední Vánoce s mým tátou v nemocnici (na Štěpána jsme se tam sešli všichni i s dětmi), a nic nenasvědčovalo v tu chvíli tomu, že 4. ledna zemře...
K mé tchýni chodí na Štěpána jen můj manžel s dětmi aby si tam rozbalili dárky. Já zůstávám doma v poklidu, už několik let jelikož se vždy začala do mě bezdůvodně navážet. Dodnes s ní nemám dobré vztahy, ale ani už mě to nemrzí.
@somalicats vzhledem k tomu že jsme malou konečně pracně naučili chodit spát kolem osmé (ještě před měsícem nebylo možné ji před desátou dostat do postele...) a manžel přišel domů až v sedm hodin (máme dobytek, který se musí nakrmit a podojit i na štědrý den) si nedovedu představit kdyby jsme do tý hodiny měli vtěsnat ještě její návštěvu. Snědli jsme večeři, malá si rozbalila dárky od nás a ani ty si pořádně neužila, protože se jí už klížili oči... Stejně tak jako její poslední Vánoce, to mohou být poslední Vánoce i moje - nikdo nevíme co se stane druhý den. Taky bych takhle mohla říct že by ona měla pozvat svoji tchýni, které je 85 a taky by určitě byla ráda se svým synem a vnukem. My jsme u ní byli s malou odpoledne, před večeří, ale sama uznala že první společné Vánoce by jsme si měli užít spolu. Dnes se tam nevečír sejdeme celá rodina, všechny její vnoučata a pravnoučata a uděláme si takové ještě druhé společné Vánoce🙂
@havanana není na tom vubec nic špatného, bydlíme s mými rodiči stejně jako vy a nejdrive mame veceri, pak rozbalime darky a pak se jdem podivat za nima dolu, posedime a podivame co nadelil jezisek tam. Ale presto stejne netravime Stedry den v soukromí, neb mě manžel tchyni priveze uz pred Vanoci a odjede 25. a tak je to kazdy rok od te doby co mame děti 🙄
@majvik naprosto tě chápu ... fakt že dospělej člověk nemůže (nechce!) počkat na rozbalení dárku dítětem dva dny mi příjde fakt uhnutej ... no myslím, že po této zkušenosti by neměl být problém prosadit si příští rok svátky opravdu jen podle vašeho vlastního scénáře, bez ustupování ostatním členům rodiny, bez toho aby se z jedné návštěvy muselo odjíždět dřív, jen proto, že někdo jiný si na ten den také vydupal vaši návštěvu 😝
rodina sa od rodiny lisi.
nemal by byt nikto sam, to je pravda. ale pozvali by ste si domov bezdomovca, alebo narkomana, alebo alkoholika, agresivneho cloveka? aby nebol sam?
priznam sa, ze ja som tento rok nechala sama brata, nepozvala som ho. kto nepozna neuveri. clovek aby sa ho bal, neda si pomoct, dohovorit, je nevyspytatelny ako bude reagovat. moc ma to mrzi, strasne, ako to je... popri vsetkych tych klise o laske a pomoci...
aj nasi uz nad nim zlomili palicu - teraz nedavno. ale ked fackuje rodicov a vulgarne im nadava, ked mna naposledy opluval a znadal mi, ze som sa bala, ci aj mne jednu vrazi... co robit na stedry den??? to poradte 😔 ☹ 😢 😖
ja mam malu dcerku a sama som bola rozklepana a tak ju chcem uchranit od problemov, nech mame doma peknu atmosferu na Vianoce a je stastna.
Děkuji všem za názory a vyjádření. Víte tchyně a švagrová jsou na manžela docela fixované, je to pořád jejich malý syn a bratr. Tchyně je rozvedená, takže přítel tam toho chlapa suploval a supluje. Já tchyni respektuji, je to pyšná babička našeho syna, přes rok si pomáháme atd. Ale chtít trochu soukromí na Štědrý den, to neznamená, že někoho nemáme rádi, to se přece nevylučuje, ne? O to raději bych šla potom dolů, posedět s nimi. S vědomím, že nás nechávají růst.
Já si myslím, že s narozením dítěte se z manželského páru stává opravdová rodina a každý by měl RESPEKTOVAT, že budou chtít být 24.12. doma v klidu, jako rodina o samotě a za babickama se prece jezdí až druhý den. Takhle to bylo u nás, když jsem byla dítě a takhle si to prosadim i ted. Např tyto Vánoce jsem v osmém měsíci a nechce se mi jet 300 km za rodinou a tam ještě jezdit po ctyrech návštěvách, tak rodiče prijeli za námi a babičky projevily pochopeni. A tak by to melo byt, umět se domluvit.
@havanana Ano, ale je dobré jim ten "růst" i dopřát... Chápu, že vycházet s komplikovanou švagrovou je problém. Ale matka tvého muže má už jen svého syna a dceru. A není odpovědná za jednání švagrové.
Vánoce jsou o rodině, o pospolitosti a rodinné soudržnosti... A v první řadě bych brala v potaz přání svého muže.
Máš rodiny, kde spolu i snídají. Mnohdy děti dotují rodiče nebo naopak. Někde spolu absolutně nevycházejí.
Máme-li však dobré vztahy, o svátcích se rodinné pouto o to víc upevňuje. A buďme rádi, že své blízké u sebe máme...
P.S.
Mne muž dostal, když jsem zjistila, jak hezky se stará o svou mámu. Věděla jsem, že se stejně dobře bude starat a bude mít i rád svou novou rodinu. A skutečně tomu tak je...
A ano, každé Vánoce trávíme společně... Přijedeme k ní v poledne, dáme si tradiční vánoční odlehčený oběd, sjedeme k nám, dáme si kafe a společně připravíme večeři, rozbalíme dárky... děti jsou nadšené, že u sebe mají milovanou babičku. A my dvě se vždy dohodneme, co která připraví na Vánoce. A pak si konečně užíváme radost dětí, u stromečku jí poděkujeme za to, co pro nás dělá. Není to strojené - jsme si moc dobře vědomi, co v ní máme. A totéž říká ona o nás. Víme, že naše vztahy nejsou v dnešní době úplně obvyklé.
Ale k tomu, aby tomu tak bylo, to chce spoustu tolerance a vzájemného respektu.
Já jsem manželovi rovnou řekla že návštěvy 24.12. nechci po celý den (tchánocvci bydlí naproti) a dohodla jsem to tak že návštěvy(moji rodiče a tchánovci) budou i s rozdáním dárků 25.12. sice se na to moc manžel netvářil, ale já si nechtěla kazit krásný Štědrý den, abych tady ještě kolem někoho skákala ve 40 tt těhu a neměla klid na pohádky a rozdávání dárečků, tak to fakt nene 🙂
trávili jsme s tchánovci dvoje Vánoce s u jednoho stromku - a děkuji, vícekrát už ne! nechápu, proč by měl člověk trávit svátky s někým jen proto, že jsou to Vánoce je tu nostalgie apod, klidně mě ukamenujte, já už jsem tolikrát musela řešit, že někoho něco mrzí, že by mu to bylo líto - ale nikoho nezajímalo ( a nezajímá) co cítím já , takže se musím chovat občas jako sobec, jinak psychicky nevydržím 😝
U nás to pochopili všichni velmi rychle. Takže o Vánocích se to dělá takto: 23. si rozdáváme dárečky u mých rodičů, přijedou i bratři s rodinami. 24. jsme doma jenom my a 25. jezdíme k manželovým rodičům. A o svátcích či narozeninách to děláme zase tak, že na to padne jeden víkend, každý den jedna rodina. Abych měla dům plný lidí v jeden jediný den, tak to ani omylem.
Kdyz jsem si brala manzela pred 17 lety, kazdy me litoval, jakou vyfasuji tchyni. Stalo me to hodne usili, ale taktne, bez nejakych intriku, navadeni a popuzovani jsem si ji vychovala. Dneska mam s ni lepsi vztah, nez s mamkou. Kazda jsme musely v necem slevit a ustoupit. Na Stedry den se sejdeme vsichni, co muzeme. Stridame se v tom uz roky, u koho to bude a kazdy neco pripravi. Nebydlime od sebe daleko, ale blizko taky ne. Letos to byl opet jeden z nekrasnejsich dnu. Tajne doufam, ze nas budou chtit jednou i nase deti bez pretvarky a donuceni. Ja bych ani nedala rodice dobrovolne do domova. Manzel svoje taky ne. A je to vse o vychove, protoze moji rodice i ti jeho dochovali sve rodice doma, ac to bylo hodne narocne. Takze tak.
není na tom nic špatného,spíš naopak,už jste kompletní rodinka a měli byste si udělat svůj večer,vytvořit si svoje zvyky....tchýni bych to řekla narovinu že přijdete po večeři na kafe a podívat se pod stromeček a nebo at jí to oznámí sám manžel,to určitě vezme mnohem lépe 🙂