Jaký rodinný model preferujete? Podělte se o zkušenosti
Ráda bych si tu dala takovou menší anketu na téma - jaký máte doma rodinný model? 🙂
Tradiční - žena je ta, co se nejvíce stará o děti i domácnost, muž zajišťuje peníze a technické záležitosti
Emancipovaný - peníze, výchova i domácnost na půl
Už ve více diskuzích jsem si všimla, že hodně z vás se naváží do žen v domácnosti a měla jsem v nedávné době i nepříjemnou osobní zkušenost. Jsem introvertní osoba, ale zbytek rodiny je spíše extrovertní. Zejména prvorozená je mezi lidmi ve svém živlu a tak jsem se rozhodla, že kvůli dětem se hecnu a začneme se družit. Seznámila jsem se přes internet s maminkou s dětmi v podobném věku a ta mě během kafe vyloženě sjela za to, že můj muž se nezapojuje do úklidu, vaření a že by takového hnala svinským krokem. Ačkoliv nás vůbec nezná, tvářila se na mě, jako bych se dopouštěla trestného činu. 😃
Přijde mi to takový normální model. Nemyslím tím strhanou ženu a může na gauči 🙂 Ale to, že žena je na rodičáku, pečuje o děti, dělá hezký domov, kam se všichni rádi vracejí. Na druhé straně muž je ta opora rodiny, která zajistí peníze, bydlení a řeší nepříjemné záležitosti vyžadující ostré lokty. Jak je to tedy v jiných rodinách? Skutečně je to dnes už mimo takovéto chápání rodičovských rolí?
@hojda Já si nemyslím, že žena v domácnosti, která nepracovala (protože ji manžel uživí), se bude hlásit na pozice jako IT, finance, kde je potřeba praxe. Nejspíš bude mít nějaké investice a nebude stále pracovat nebo si třeba otevře školku, kavárnu která by ji uživit mohla. Nebo bude mít nějaký jiný plán. Nejspíš bude mít přátele z vyšší sociální vrstvy, kteří ji budou chtít pomoc, třeba tím, že ji založí, nebo, že u ní budou ochotni utratit peníze.
@radecka1 my toto máme vyřešené vysokou pojistkou. 🙂 V případě úmrtí by nás to měla minimálně na několik let zajistit natolik, abych se mezitím zorientovala kolem domu, hledání práce a vybudování lepší pracovní pozice. Jsem si jistá, že bych měla obrovskou oporu rodiny. V případě rozvodu to je vyřešeno taky.
Momentálně jsme ve fázi, kdy mě děti ještě hodně potřebují, přechod do institucí neprobíhá moc dobře. Ale hodně mě láká to odsuzované studium. Mgr už mám a nejspíš své mrhání životem doma využiju k dalšímu vzdělávání. Abych byla na to držení hadru náležitě kvalifikovaná. 🙂
@glitterglue já teda žádné kapesné nedostávám a neznám nikoho kdo by kapesné od manžela dostával. Často ty ženy manželovi i s jeho práci pomáhají. Takže jsou doma, věnují se dětem, domu, sobě a dělají takové asistentky manželovi, řeší administrativu, objednávky, takže zakrnělé mozky nemají. Přístup k účtu mají neomezený.
@glitterglue před 20 lety jsem kromě jiného vystudovala učitelství pro ZŠ a SŠ, nikdy jsem ve školství nepracovala. Je mi přes 40 let a kdykoli potkám ředitele naší ZŠ, tak se ptá, jestli nechci nastoupit na jakkoli velký úvazek. Nabídky jsem dostávala i z okolních škol. Je trošku děsivé, že učit může jít kdokoli, kdo má diplom, ale je to tak.
@glitterglue boha, s kapesným to byl čistě jen můj návrh. Já kapesné nedostávám, mám přístup do všech společných účtů, od kterých spravuji smlouvy atd. Takže přesně vím, kolik kde máme a jaký má manžel plat, co platí atd. Ano, je velmi velmi teoretická možnost, že bychom se rozvedli, ale i v tom případě jsem zajištěná a dokážu se o sebe a děti postarat i bez jeho pomoci.
K tomu vzdělání, s mým vzděláním, i kdybych chtěla, tak se přes nějakých 40 tis nedostanu, manžel v současnosti bere více jak pětinásobek, je každý týden pár dní mimo ČR, nemáme absolutně žádné hlídání (manželova rodina nežije, moje 350 km daleko), dítě, které je ve školce maximálně 2 týdny v kuse a všechny děti mají sportovní kroužky mimo MHD. Takže už vidím toho úžasného zaměstnavatele, který mě v okresním městě zaměstná na max 6 hodin denně a bude snášet očr 2x měsíčně 👌🏻 Ještě s tím, že cca 7 týdnů v roce jsme na dovolené, na které manžel kvůli svojí stresové práci trvá. Mám-li si tedy vybrat celkem klidný a pohodový život, který je tedy “zaplacen” tím, že jsem doma (ale zajištěná) vs ulítaný stresový život, kdy budu řešit neustálé problémy v logistice, v zaměstnání, s dítětem u dr kvůli očr, shánět chůvu, uklízečku, zahradníka…a za to dostanu max 40? Manžel ještě ve větším stresu, jak to budeme zvládat, já ve stresu, děti nervní, protože nás uvidí méně, naštvaný zaměstnavatel a kolegové…. Ne, díky.
@bbn že? Máme toho hodně společného 😉. My teda máme babičku a dědu v místě a v důchodu a děti nejsou nemocné skoro vůbec. Ale já po těch letech piplání své maličké živnosti a relativně velké svobody asi nejsem zaměstnatelná ve školství, kde jsou pevná pravidla a nemožnost vzít si dovolenou ve školním roce. Ale vždy jsem chtěla učit, tak tomu nechávám dveře otevřené. Až jednou naše děti odrostou, nebudou mě potřebovat a já zatoužím po větším vzrůšu, tak třeba.... kdoví... 😁
@jajulin taky to mám v plánu, až ta nejmenší nastoupí za rok do školy (má díky neurovyvojové poruše odklad), bude ještě cca 2 roky potřebovat zvýšenou péči, pak si myslím, že bude čas se vrhnout do nějaké akce. Mezitím si tedy chci doplnit vzdělání nebo rozjet svoje podnikání. Ale zatím to nehrotím, jen zjišťuji podmínky a rozhlížím se.
@glitterglue Jenomze ty pracovat chces (ja taky), ale pak existuje obrovska skupina zen, ktere pracovat nechteji. I zde na Konovi je jich dost. Staci zabrousit do jine socialni skupiny (nez je ta nase) a uvidis zeny vsech vekovych kategorii - vcetne treba stredoskolacek - jejichz zivotnim cilem je hlavne nemuset pracovat, idealne nedelat vubec nic, jenom si uzivat - na naklady nekoho jineho. Takze kdyz se jim naskytne moznost se 'dobre vdat' (tzn. za muze, ktery je dobre financne zajisti), tak je to pro ne jako splneny sen a nedomysleji dusleky.
@anonym ok, ja o kapesnem pisu proto, ze to tu bylo primo zmineno jinymi uzivatelkami v diskusi.
@jajulin to bude nekolik specifickych nedostatkovych povolani, kterych se to netyka, ale to je spis vyjimka.
@bbn no o kapesnem jsi zacala ty, jinak bych na to nereagovala🤷♀️ Zbytek nema cenu rozvadet, mame jiny zivotni pristup a priority.
@zanett já to nemám tak, že bych nechtěla pracovat. Pracovala jsem brigádně od svých 15 let, při VŠ, v korporátu, automotive, u soukromníka, pracovala jsem ještě den před porodem první dcery… pracuji ráda, ale musí mi to dávat smysl a nesmí to negativně ovlivnit zbytek rodiny. V tomto období u mne dostal s prací přednost manžel a děti. Do budoucna jsem práci nakloněna, ale opět, nesmí to negativně ovlivnit práci manžela a výchovu dětí.
@bbn Proboha, nemusis se obhajovat, ja nemluvila o nikom konkretnim. Tvuj osobni pripad je mi uplne sumak. Nelze ale jaksi poprit, ze zen, ktere nechteji pracovat, je opravdu hodne moc (zrejme teda i muzu, ale to je zase jina diskuze). Opravdu me prekvapuje, jak jsou nektere uzivatelky nastartovane, chytaji se vseho a berou si vsechno osobne. Ja jeste me tu nektere osocuji z toho, ze mi nebylo dano....vyprosuji si ty osobni utoky!
@zanett na druhou stranu: no a?😀 proč by mě mělo trápit, že některé ženy nechtějí pracovat? Pokud je chlap zajistí a jsou smířené s malým důchodem. Může mi to být ukradený.
Každý podle svého.
@me_druhe_ja To je zatím nejlepší odpověď. Ať si to každý dělá tak jak jeho rodině vyhovuje. Nepracující manželky zajištěných mužů většinou žádné dávky nepobírají, tak všem ostatním může být jedno, jak to mají doma zařízené. A manžel z nadprůměrného platu odvede mnohem víc, než 2 lidi pracující za plat průměrný. 🙂
@radecka1 Čím jsem starší, tím víc chápu, že každej jsme jinej, každej máme jiný potřeby, jiný priority, jiný životní zkušenosti a možnosti a je hloupé odsuzovat někoho, že chce žít život jinak než já. 🙂
Teda za předpokladu, že se tím neosira stát na pridavkach. Bohužel mám jednu blbou zkušenost: v jedné práci, malá firma, šéfova žena taky nepracovala a on ji fiktivně zaměstnával, aby pak měla vyšší důchod. Jako platil ty odvody že, to musel...ale fér mi to nepřišlo.
Nečtu tady úplně všechno, ale nechápu názor, že některé prostě nechtějí pracovat. A nikoho nenapadne, že stále existují ženy, které vidí životní smysl v rodině, a ne v práci?
@me_druhe_ja Souhlasím s tebou téměř ve všem. Pokud jí platil odvody, i když vlastně nepracovala, tak za tím nic nefér nevidím, to co měla odvést státu si odvedla. Nefér bych to viděla jen pokud by to bylo minimální čas před mateřskou, aby jí vyšla vysoká mateřská, a pak nic.
@me_druhe_ja Takových případů je...tchyně byla nějaký čas taky "v domácnosti"....a rodinný známý ji fiktivně zaměstnával jako černou duši, a odváděl za ni socku, zdravku, aby měla odpracovaný roky (mzdu jí nevyplácel...takhle si tvořil černý prachy, protože ty prachy zůstávaly ve firmě, resp. jemu, že). Ono když je vám přes 50 a jediná práce kterou se svým "vzděláním", spíš nevzděláním můžete dělat, je úklid anebo někde balit balíky za minimálku, tak se zařídili takhle...o těch pár šupů, co by donesla domů, radši měli míň a ona se věnovala plně domácnosti a poskytovala fullservis manželovi- OSVČ, je to taková ta kvočna, co musí mít vždy navařeno, naliizeno, tak asi jí to nevadilo, já bych umřela (Pak teda tchyně dostala rakovinu a skončila v ID a v domácnosti už regulérně zůstala až do starobního důchodu...)
Jo, je to samozřejmě protizákonný, ale děje se to a někde bohužel docela běžně...a tohle jsou ještě malý podvody.
@glitterglue Ta výše příjmu je bohužel často přímo úměrná času strávenému prací a nepřímo úměrná možnosti vykrýt se s manželkou v péči o děti/domácnost v nenadálých případech - očr apod.
Takže jsou dvě možnosti - buď žena ke svému životu potřebuje kariéru a pracovní uplatnění, ze kterého nechce slevit a nechce vypadnout z pracovního prostředí, takže jde o dvoukariérní manželství/rodinu a pak nastupují chůvy (často velice kvalifikované, děti jsou velmi vzdělávané už odmala, chodí s chůvou na různé kroužky atd.), nějaké hospodyně v péči o domácnost, nebo má rodina možnost využít hlídání od prarodičů, kteří už z nějakého důvodu nepracují, a proto děti tráví část týdne nebo minimálně svoje nemoci s prarodiči, ti se podílejí na doprovodu do/ze školy/školky, vodění na kroužky atd.
Nebo se rozhodne "se obětovat" (velké uvozovky) a na minimálně několik let, dokud děti nejsou více samostatné, je možné je nechat doma samotné při případné nemoci, dopraví se samy na kroužky, do školy, jsou schopné se nějak plnohodnotněji podílet na chodu domácnosti, zůstává doma a je tím primárním pečovatelem o děti.
A jak píše @bbn, samozřejmě se to dá vždycky nějak udělat, že budou pracovat oba, žena bude lítat jak hadr na holi a řešit, jak zařídit vše kolem domácnosti, dětí, věnovat jim čas a zároveň si vyřešit svoje resty v práci, stihnout otvíračku/zavíračku školky, podruhé za poslední měsíc se postavit před šéfa a oznámit mu, že opět bude očr, to vše za cca 40 tisíc max - má to tak hodně žen a to zejména takových, kde prostě na jejich platu záleží a jeho výpadek je pro rodinu markantní, to znamená, že se to nějak "musí přežít", než děti povyrostou, aby ta rodina mohla nějak normálně finančně fungovat. Ale nemyslím si, že je to něco, po čem žena běžně touží. A absolvovat tohle všechno, pokud mám muže, co vydělává statisíce?
Navíc chtě nechtě - u těch nadstandardně placených manažerských pozic se nejenže očekává vysoké nasazení toho člověka, ale ať chce nebo ne, pohltí ho to svým způsobem - ta zodpovědnost, celkové zapojení, je jasně patrné na tom, že je ten člověk často duchem v práci, ač je jeho tělo doma, často pracují i po večerech nebo o víkendech. A často se stává, že nejsou prostě schopní byt stoprocentně duchem přítomní pro děti, které je v tu chvíli potřebují, chtějí se svěřit se svým trápením nebo naopak radostí, nemají možnost absolvovat školní představení ve tři odpoledne nebo fotbalový zápas přípravky a podobně. A tohle je - podle mě - to, co ty děti potřebují absolutně nejvíc. A proto tam zůstává ten druhý rodič, který má tu možnost soustředit se plně na tu rodinu.
Určitě se najde dost žen, které berou jako životní výhru, že se můžou válet doma a nic nedělat, protože je manžel zaplatí, ale trochu bych to rozlišovala - viz výše.
A ještě jedna věc mě napadla - jak byste posuzovaly tu situaci v obráceném garde? Žena na velmi vysoké manažerské pozici, vydělává šestimístné sumy, porodila, dvě, tři děti, pracovala až do porodu a od prvního dne po porodu, doma s dětmi je celou dobu manžel. Braly byste ho taky jako vyžírku a lenocha, co se jen válí doma? Nebo by to zase opět bylo o tom, že žena je je sebestředná mrcha, co se vykašlala na rodinu kvůli kariéře, ale ještěže je tu její skvělý manžel, který se obětoval pro dobro rodiny?
Někdy mě překvapuje, jak tvrdé a odsuzující dokážou ženy vůči sobě být, tohle jsem mezi muži nikdy nezaznamenala.
@rencinka87 ja dobre vim, jake to je, protoze to mam doma. A chapu, ze nase zamestnani maji nejake podminky a jina zamestnani maji podminky jine. Ale jakekoli pracovni nasazeni neni omluvou pro to "nechat se tim pohltit a nebyt duchem pritomny, kdyz se deti potrebuji sverit" apod. Oba dva mame deti, oba dva delame kompromisy (prarodice nevyuzivame, vse vykryvame jen my dva). Ja jsem v tom "tradicnim" modelu stejne kriticka k obema stranam (vuci muzi, ktery prehazuje veskerou peci o rodinu, kterou si dobrovolne poridil, na zenu, i vuci zene, ktera kvuli tomu rezignuje na sebe) a stejne bych byla, i kdyby byly role obracene.
@rencinka87 to je tak skvěle napsané 😍!!!
@glitterglue a proč máš potřebu být kritická vůči rodinnému modelu, který by u vás třeba nefungoval, ale někde jinde funguje skvěle? Ať se každý zařídí, jak chce, hlavně když to funguje. Nech brouka žít..... 😉
@rencinka87 Fakt dobře napsané. Dvoukariérní manželství jde s néčí o rodinu zkloubit těžce, vždy musí být ještě podpora zvenčí (ať už babiičky nebo teda placená chůva), ale u malých dětí podle mě dva plnohodnotně pracující na plný úvazek (a často přesčasy) pracující rodiče, to dohromady moc nejde. Kór pokud aspoń 1 z partnerů má opravdu vysoce odpovědnou práci, kdy si ji tzv. nosí domů, často pracuje i po večerech a i na dovolené zas přemýšlí, co v práci...
Kdybych měla chlapa, co vyděláví šestimístnou sumu, tak se na rovinu přiznám, že bych chodila max. na poloviční úvazek a úúúplně by mi to asi stačilo. Sociálně uspokojená, nějaké peníze též vydělané, ale prostě pohoda...ale úplně 100 % doma bych teda asi nezvládla, nejsem typ hospodyňky, uklízení mě nebaví, vaření dělám z nutnosti...a přes 6 let doma na RD bylo fajn, ale už jsem cítila, že mi fakt zakrňuje mozek.
@jajulin ze jsem kriticka pisu jako reakci na to, ze se rencinka ptala na to, jestli bychom stejne kritizovaly muze, pokud by on byl doma a jeho zena delala karieru. Jinak jsem ve svem prvnim prispevku psala, ze se kazdy muze zaridit podle sebe, ale ze s "tradicnimi" zenami bych si nerozumela a ani v okoli zadnou nemam.
@bbn vůbec to prosím neber jako rýpání, ale fakt by mě zajímaly ty reálné podklady pro tvoji jistotu, že kdybyste se nedejbože rozvedli, tak jsi i tak za vodou. Manžel bere teda nějakých 200k netto jak zmiňuješ a přijde rozvod. On teda neudělá žádnou levárnu typu převod nemovitostí na někoho jiného bez tvého souhlasu, nebo fejkového snížení platu...ale jde se na to čestně a dělí se hlavně ty nemovitosti. Takže ty ho nevyplatíš, nemáš za co, hypotéku nedostaneš. Vyplatí on tebe, nebo to prodáte a peníze si rozdělíte napůl. Takže máš nějakých 7-8mio za kterých si pořídíš 3kk (asi nepůjdeš z nějakého standardu dobrovolně do garsonky nebo domku k rekonstrukci). Možná ti pár set zbyde, třeba si i za to zařídíš svůj malý biz..ALE, pokud nevymyslíš lék na rakovinu, tak to vezme hodně času a peněz než začneš být v černých číslech a s péčí o tři děti to teda moc reálně nevidím. Alimenty jsou pro děti, ne pro manželku, že ano. I Kdybys dostávala třeba pade, tak opět tvoje děti mají nějaký standard a většinu z těch alimetů spolknou reálně ony. Takže vlastní biz s třemi malými dětmi na krku spíš ne, zaměstnání sice s kurzy, ale bez praxe taky spíš ne a podle mě už za pár let po rozvodu tolik vysmátá nebudeš...nebo se pletu a proto se koneckonců ptám.
Jako mít s manželem firmu je jiná, ale pokud je manžel zaměstnanec, tak moc nechápu, kde se bere ta jistota, že bys byla i v případě rovodu za vodou.
Za mě teda "máme dům, byt, vatu na účtech (ke kterým mám práva), zálohu na důchod, a na alimentech za 3 děti a s jeho platem zaměstnance bych si opravdu nežila špatně" tohle zas taková jistota není. Já se pohybuji asi v kruzích, kde tvůj manžel a dost kolegů tento model doma má a když se někdo z nich rozvedl, tak se většinou jejich životní úroveň nijak nesnížila, užívají si luxusu, na který byli zvyklí. Ale už ne se svojí čtyřicetiletou manželkou, ale dvacetiletou milenkou...a určitě jim firma k rozvodu nepřidala 50%, takže mi z toho logicky vychází, že ty bývalé manželky se zas až tak dobře po rozvodu nemají. Svědčí o tom i fakt, že se často stěhují z Prahy, protože prostě i po vyrovnání SJM na život v Praze jednoduše nemají.
Tím chci říct, že já bych teda neměla koule na to úplně rezignovat na práci a vlastní příjem, i kdybych byla v tvé situaci. Alespoň nějaký částečný úvazek, který mi zajistí případné rozšíření na full nebo alespoň kolonku v životopisu bych si držela tak jako tak.
@ninive211 jak pisu, my zadnou pomoc zvenci nevyuzivame.
@rencinka87 já bych v tomhle konkrétním příkladu odsuzovala chlapa, který protože je velkomožný pán manažér s*re na vlastní děti, nezajímají ho, když se mu chtějí svěřit nebo ldyž mají zápas. A to říkám z pozice někoho, kdo pracuje víc než je zvykem obecně a z pozice někoho, kdo dobře ví, jaký je to být dostupný 24/7 minimálně na telefonu (a přiznejme si, že když muž doma řeší, že nemůžou najít set na plazmaferézu, pro kterou už doktor píchá dialyzák, tak je to opravdická urgence). Ženám v domácnosti jejich štěstí upřímně přeju, jen prostě říkám, že pro mě jsou jiný živočišný druh a že bych doma nebyla ani kdyby manžel bral milión měsíčně, protože uspokojení z mnou dobře odvedený práce prostě upečenej dort nevyvolá a já to uspokojení k životu potřebuju.
@20190418 Hele, ber to tak, že zkušenosti jsou nepřenositelné. Pokud něco podobného nepotká je nebo někoho v blízkém okolí, málokdo si tohle připustí.
Jako pobaví, když si tu člověk přečte, že má někdo úplný přehled o majetku. V mém okolí při podobných rozchodech najednou vyplouvaly ven informace o bytech, domech, zahraničních kontech atd., o jejichž
existenci dotyčné neměly tušení - není nic jednoduššího, než podobný majetek řešit odklonem přes s.r.o., nebo příbuzné či pomocí šikovných poradců. A vzhledem ke své praxi a kontaktům v tom hoši umí samozřejmě chodit kvalitně.
“Vtipný” je i případ v našem okolí, kdy dotyčný má majetek v hodnotě yx desítek mio, ale platí na pubertálního potomka po yx letech soudů rovných 2.000,- Kč. Tedy, když se mu chce. Jeho partnerka si tohle “zasloužila” za to, že si dovolila odejít, když mu přišla na yx nevěr, včetně sousedek.
A ano, byla přesně ten typ, co pečovala o dítě, dům, dělala mu asistentku při jeho podnikání, on za ni platil odvody v minimálce.
Casto se tu uvadi jako duvod byt doma to, ze manzel vydelava vyrazne vic. To by pro me nikdy! nebyl duvod nepracovat nebo pracovat mene intenzivne. Delam kvalifikovanou praci, jejimuz dosazeni jsem venovala hodne usili a ktera me bavi, neobetovala bych ji kvuli tomu, ze manzeluv obor je lepe ohodnoceny🤔
A jeste k tomu uplatneni na pracovnim trhu, opravdu neverim, ze dejme tomu ctyricetileta zena, ktera byla x let doma a po rozvodu/umrti manzela hleda praci, tak bez problemu najde adekvatni zamestnani, i kdyz ma x teoretickych! znalosti z nejakych kurzu.
(Moje treti poznamka by byla k tomu, jak na me pusobi dostavat od manzela "kapesne", ale to si radsi necham od cesty).
Nehlede na vysi naseho zajisteni, majetky nebo existenci SJM mi porad vychazi lepe spolehat sama na sebe👍