Je orální sex považován za nevěru? Diskutujeme zde.
Dobré ráno, omlouvám se za anonym, ale vzhledem k tématu, je to tak pro mě lepší. V hlavě mám teď jak po výbuchu. S partnerem jsme měli (máme) blbé období, na jehož vzniku mám lví podíl i já. Včera, když jsme řešili, co dál mi řekl, že v době, kdy mezi námi byl nulový kontakt, scházel se s "kámoškama" za účelem jednostranného orálního sexu. A že z jeho pohledu se nejedná o nevěru, protože nevěra je dle nej pohlavní styk. A k tomu nedošlo. Mám za sebou probdelou noc, myšlenky lítají jak splasene. A tak píšu sem, asi abych to ze sebe aspoň trochu dostala. Jak to máte vy, resp. tušíte jak to mají vaši partneři? Je orální sex nevěra (primárně, když si užije jen chlap)? Díky moc a pěkný den všem.
@zmrzlinka jen tak zmizet na několik týdnů, udělat to vícekrát, pokaždé to byl zřejmě on, kdo se snažil nějak situaci uklidnit a vztah sešroubovat zpátky (vycházím z reakcí samotné autorky diskuse), prostě to asi přeteklo. Pokud máme pochopení pro ni, mně není vzdálené ani pochopení jeho. Frustrace a pocit, že ať dělám cokoli, pořád je to blbě, je dost na prd. Ale tím nechci autorku plísnit, podle všeho nějaký problém má, otázkou je, zda by nebylo vhodné navštívit odborníka.
Nevěra to je. Ale podle toho, co jsi psala dál o tom, jak se na několik týdnů beze slova sbalíš...no, nechci ho obhajovat, ale tím se leccos vysvětluje. Už několikrát jsi ho vlastně opustila, on nevěděl na čem je, dříve se snažil, ale evidentně toho měl dost a upustil ventil tímhle blbým způsobem. Možná se to stalo právě proto, aby ti to otevřelo oči, že on nebude dál tolerovat tvůj způsob řešení nebo spíš neřešení problémů. Evidentně je největší problém komunikace mezi vámi, která vyústila v nevěru. Asi bych na vašem místě zkusila partnerskou poradnu a pracovat i sám na sobě, jak zvládat tyhle situace líp, jak si porozumět, jak ovládat emoce, jak se o problémech bavit. To by vám mohlo pomoct i překonat tu nevěru. Máte dítě, tak stojí za to to zkusit, ale bez práce to nepůjde.
Ano, je a hodně krutá. Zatím je to čerstvé, časem bude lépe a zkus si z toho vzít to "pozitivní" . Protože všechno špatné je vlastně pro něco dobré a posune tě to někam dál, ať si to člověk v tu chvíli vůbec nemyslí...
Byla jsem v situace tvého přítele. Kdysi dávno jsem chodila s klukem, který mě vždycky odstřihnul, když byl nějaký problém. Nechtěl ho řešit, nechtěl nic. Absolutně nekomunikoval, třeba tři týdny jsem o něm vůbec nevěděla. Až pak se ozval…
Byla to pro mě strašná zrada a hrozne moc mě to trápilo. Připadala jsem si jako kus hadru, který odhodil dle potřeby.
Takže jsem si tu pozornost začala pak hledat jinde. Neříkám, ze je to správně, ale já mu vlastně chtěla ublížit tak jako on celou dobu ublizoval mě.
Takže abych byla upřímná.. Já vlastně tvého přítele asi i chápu, ze to udelal. Nechci ho obhajovat, rozhodne ne. Ale asi bych se teď víc zaměřila na sebe, aby se toto tve chování už nikdy neopakovalo. Proste si spolu musíte probrat, jestli jste schopni si oboustranně odpustit..
Tohle nevyřešil ani Ross a Rachel...
Nevrtala bych se v tom, podle mě na to právo měl, když jsi ho opustila, ale důležité je koukat dopředu, jak chcete žít, ne se mlátit po hlavě minulostí...
Za mě to nevěra je na 100%
Ještě jednou moc děkuji za všechny příspěvky. Je to pro mě malá forma terapie a jsem ráda za ty jiné pohledy. Svoji část viny uznávám, i jsem mu to včera řekla. On tedy svou tedy neuznal s tím, že "co měl jako už jinýho delat". Jsme asi hlupáci oba dva, protože oba víme, jak pěkně nám spolu umí být. Jen ta důvěra je v tuhle chvíli fakt v háji. Jsem nevěřící a podeziravy člověk normálně, natož v takové situaci. Je pravda, že vyhledat pro sebe odborníka bych asi měla. Uznávám, že mé jednání není normální. Ale s muži nemám moc hezké zkušenosti a ve vlnách to vyplouva na povrch. A je jasné, že tohle žádného chlapa nebaví. Jen to řešení, jaké zvolil, je nyní těžké.
Bála jsem se, když jsem ráno příspěvek psala, co si přečtu. Ale díky vám za otevření očí, za to co a jak jste napsaly. Mohla jsem se "vykecat" a i to je pro mě důležité.
Po přečtení úvodního dotazu bych odpověděla, ano je to nevěra a brala bych to jako zradu. Po přečtení doplňujících informací to vidím jinak. Chápu, že to máš asi těžké sama se sebou, takže to prosím neber zle. Ale myslím si, že to s tebou vzdal. Čekat několik týdnů bez jakékoli komunikace, nevědět jestli spolu jste, nejste... Neomlouvám ho. Ale chápu. Teď je to čerstvé, ale zamysli, co vlastně chceš? Chceš s ním být? Tak si najdi nějakou pomoc a řešte to společně. A nebo ho přestaň trápit a běžte od sebe.
@antoinet Nenapsala bych to líp 👍
Prostě bych se ho zeptala jestli teda můžu taky 😊 Pak by mu došlo kde ta hranice je.
@emillyhk já s ním určitě chci být, je to velmi inspirativní člověk a v dřívějších dobách jsem se s ním dokázala hodně nasmat a povídat. Postupem času se "něco" začalo měnit a hlavně já se začala měnit. Nechci se vymlouvat na porod a dítě, ale z rozverne, uvolněné holky se stala až moc pouze máma. Snad to píší srozumitelně. On za včerejším rozhovorem udělal tečku. Já za ním zatím mám bohužel čárku a to kvůli té rozkopane důvěře. Ale jako jedinou cestu (i po přečtení komentářů zde) vidím, že musím zapracovat na sobě a uvidím, jaký vliv to bude mít na nás dva, resp. celkově na mém jednání, fungování v životě a komunikaci.
na otázku, zda to je nevěra nebo není, bych ti jednoznačně odpověděla, že ANO, je, ale poté, co jsi dopsala, že jsi se sbalila a beze slova i s dítětem na několik týdnů zmizela, už si to nemyslím.... ty jsi byla pryč, neozývala ses, on nevěděl, jestli se ještě někdy vrátíš... i kdyby s těma kámoškama spal, tak je to asi jedno. Takhle se vztah, kde je dítě neřeší... takhle zmizet a nedat o sobě vědět můžeš v 18. To jsi ho ani neinformovala o dítěti?
Myslím, že si potřebuješ sednou a v hlavě si ujasnit, jestli s ním ještě chceš být nebo ne a potom si vzájemně sednout a vyříkat si, co se stalo a jak to příště řešit - co udělat jinak, abys zase nemusela utíkat??
Podle me je tvuj chlap pekny alibista. Jakykoli kontakt intimniho razu vnímám jako nevěru - libani, osahavani, jakakoli forma sexu a stejne tak i milostne dopisovani.
Ale pokud jsi tou dobou nebyla ty ve vztahu, pak to nevera nebyla. Protoze nevera je jen ve vztahu dvou lidi.
@mmm12345 máš pravdu, takhle se problémy neřeší, já bohužel sama nedokážu vysvětlit, proč to tak dělám. On ale věděl, kde jsme, mám svůj byt. Což není omluva, to vím. Ano, pro mou, případně naší budoucnost je nutné, abych sama se sebou něco udělala. Ale jestli dokážu zase někdy věřit, to si nejsem jistá. Chce to více času a i jeho snahu.
@martiniquest ano, i to je úhel pohledu, zda to vůbec v tom období vztah byl. Vyrceno nic nebylo, ale ani kontakt nebyl.
No hele, on ti taky nemá úplně důvod věřit, sice z jiných důvodů, ale je to tak.
Za mě nevěra a věřím, že i tvůj drahý by bral jako nevěru, kdybyste mu řekla, že ses nechala orálně uspokojit od nějakého borce 💪😅
@tahejhula to je vlastně fakt. Ze uz to nikdy neudělám v tuto chvíli nevěřím ani já sobě. I kdyz uz nechci, aby se toto někdy opakovalo, z obou stran.
Píšeš, že nevíš, jestli mu ještě budeš moct věřit. Napadlo tě někdy, jak musí být pro něj, po každém tvém útěku a návratu, těžké tobě věřit, že to příště neuděláš? Nebo že se aspoň pokaždé vrátíš? Nemyslíš, že tohle opakované utíkání od něj je taky zrada? Vadilo by ti míň, než ta jeho nevěra, kdyby od tebe taky takhle pokaždé utekl, neozýval se a t bys netušila, co dělá, nedělá, vrátí se, nevrátí se? Já jsem kdyby takový vztah zažila a totálně mě to psychicky ničilo a z toho vztahu raději utekla.
@petulkadodo vidíš, teď jsi mi připomněla, že on mi to kdysi udělal. Uz je to par let, znali jsme se chvíli a já to nějak vytesnila.... No možná i toto bude téma pro mě na zpracování, zda podvědomí si to nepamatuje a proto tak blbnu. Takže ano, vím, jaké to je a vím, jak mi bylo. Úplně teď naskočily vzpomínky.
Na mě to působí tak, že nejen zoufalé ženy, ale i zoufalí muži dělají zoufalé věci. Nemám osobní zkušenost, ale máte dítě. Zkusila bych proto nějakou párovou terapii, aby vám někdo pomohl s komunikací. A pokud partner nebude chtít, zkus začít u sebe a zkus terapii sama.
@petulkadodo spíš přemýšlím o terapii pro sebe, jeho nikam nedostanu. Abych se já srovnala a i ditku nepredavala blbé vzorce chování. Souhlasím, vnitřní zoufalství lidí dohání k zoufalým činům.
tj nějaký vtip ne? 😀 Proboha, jestli je to opravdu, tak UTEČ!!! Pro mě je teda nevěra i polibek. Ale samozřejmě, že orál taky. Navíc se při něm může nakazit pohlavní nemocí a kdesi cosi. To je šílené. A pokud on to tak vnímá, tak to bude dělat dál. Není důvod aby to nedělal, když to není nevěra. S takovým člověkem chceš žít zbytek života? Jestli můžeš, uteč.
Neomlouvam co udělal,podle mě to nevěra je,ale osobně bych v takovém vztahu nebyla.mam hodně kamarádů,ale že bych ho některýmu vykourila.to fakt ne,ani kdyby byl zoufalej.to není kamarádství
Jako to, že ve vztahu problémy řešíš útěkem a nekomunikací, je špatně, což víš. Neumím si představit, že by se mi dlouholetý partner tak dlouho neozýval a ignoroval, asi bych to taky brala jako rozchod. Přesto bych to neřešila tak, že bych se nechala prefiknout od prvního "kamaráda", kterého potkám, ani bych si nikoho na to jen tak nezavolala. Chápu, že chlapi tyhle věci možná berou jinak, ale všechno má své hranice a tohle bylo přes čáru. Ono je asi úplně jedno, jestli to byla nebo nebyla nevěra, vy máte mnohem větší problémy, neumíte řešit krizové situace, řešíte je tím nejblbejsim možným způsobem,což je ve vztahu dost průšvih.
Chápu to dobře, že jsi z ničeho nic svalila dítě a šli jste pryč? A s mužem jsi vůbec nemluvila? Kolik je dítěti? Myslíš, že je tohle vhodná ukázka řešení problémů (oba vaše způsoby). Jdete na terapii oba dva, máte problém oba. Problémy se neřeší absenci komunikace a útěkem ani tím, že někoho někde přeříznu.
Můj názor je ,že kdyby Tě měl rád a záleželo mu na Tobě,tak si nenechá někde kouřit ptaka.....jiné by bylo kdyby někoho potkal a šli by třeba na večeři atd.
Mne takové chování přijde hulvátské a nechci vědět co to bylo za slečnu ....Drž se.