Jsem přecitlivělá, nebo jde o respekt ve vztahu?
Jdu se vypovídat a asi si poprvé přiznat, že náš vztah jde do kytek. Vnitřně už se ve mě něco zlomilo...
Například včera...V mém autě bylo benzínu na 30km. Nejbližší benzína je 10km. Běžně tankuju, když mám v nádrži jen na 20, 30km. Můj partner by něco takového absolutně nedopustil, on tankuje když má na 70km a víc a už i těch 70km je málo a je z toho nervózní ( co kdyby se něco stalo a my neměli benzín). Já naší rozdílnost vůbec neřeším. Ať si to má každý ve svým autě jak chce
On má sklony mi moralizovat a poučovat.
Ok. Včera jsme jeli na výlet mým autem. Ukazovalo to benzínu na cca 30km. Trochu ho to naprdlo, trochu moralizoval, ale bylo to ještě ok. Bez hádky. Byla dohoda že natankujeme cestou. Jenže jsme na to zapomněli a uvědomili si to až když jsme dojeli do cíle ( parčíku na procházku se psem). Cestou jsme si totiž povídali o politice. Ukazovalo to benzín na 0km 😭 ( je to přibližné, dle aktuální spotřeby). No, pes už čekal na procházku. Já to rozdýchávala, ale tak nějak jsem byla nastavená, že se to už po*** a že to nějak dopadne. Buď na benzínu dojedeme, nebo to chcípne. Nic s tím nenaděláme. A podle toho to budeme řešit.
Partner klasika šel a mlčel a nebavil se se mnou a byl nasraný. Zeptala jsem se, jestli je na mě nasraný. Dodala jsem že přece nemá smysl na někoho házet vinu, že jsme to prokecali a zapomněli zastavit na benzínu oba. Řekla jsem Pojďme to vyřešit jako tým, na něco už přijdeme. Upřímně, vůbec mě v tu chvíli ani nenapadlo řešit kdo za to může, ani to házet na něj nebo na sebe.
Jeho reakce bylo " Kdybys raději místo těhle KECŮ přemýšlela co budeme dělat 🥺
Ještě v klidu a šoku jsem se na něj dívala, zopakovala jsem "keců"? On dál nasraný pokračoval že kdybych na něj nemluvila, nepřejel by to ( povídali jsme si přitom oba dva) a že zase slovíčkařím, chytnu se jednoho slova a můžu se z toho po***.No to už mi vyhrkly slzy a křičela jsem na něj...proč má zase potřebu mě očerňovat, házet vinu na mě( takhle se totiž chová naprosto vždycky)...že jsme to prostě oba po*** shit happened a pojďme to raději řešit nějak jako tým a ne se vzájemně obviňovat...a hlavně, co si to dovoluje se mnou takhle mluvit, říkat mi že mám kecy, když jsem mu nic neudělala, nijak jsem na něj neútočila ani nebyla protivná.
Celou procházku jsme šli odděleně. V autě mlčel. Normálně jsme dojeli až na benzínu kde jsme natankovali.Doma se neomluvil. Pří další výměně názorů jsem mu řekla že se v životě věci prostě pos* rají, ale jde hlavně o to, jak člověk reaguje. A že říkat mi že mám KECY když jsem mu nic nepovedla mi nepříjde OK a nelíbí se mi to. Bolí to takový útok od něho. Pořád moralizuje jak je ve vztahu důležitý respekt a být na sebe hodní a pak ho ani nemrzí že na mě vyjel a příjde mu to ok se mnou takhle neuctivě mluvit. Jak by se mu líbilo kdyby třeba soused řekl jeho mamce že má kecy..Že se mi omlouvat nemusí, je to na něm..já si pak jen poskládám obrázek o tom co je zač...
Jeho reakce? Ty naděláš, neřekl jsem nic tak strašného( no říct někomu že má kecy je za mě dost neslušné)...no jo, jednou za tři dny vždycky musíš vyvolat hádku ( 😦wtf, copak tohle jsem vyvolala já?)...tady nejsme v romantickým filmu, abych se ti omlouval ( opět naznačuje že jsem z jiné planety nebo šáhlá).
Nevím. Už jsem z toho unavená. Bývaly doby kdy jsem vše sváděla na sebe, že jsem přecitlivělá, že bezdůvodně vybuchuju, že jsem špatná já...Ale teď už si uvědomuju že se mnou občas jedná jako s hadrem. Že ke mě vlastně nemá vůbec úctu. Že nesnese byť jen náznak toho že taky něco po***. Že není teamový hráč a neustále mě očerňuje. O neschopnosti omluvy ani nemluvě..
Máme společná 2 zmražená embrya a vnitřně vím, že už se od něj odpoutávám. Že takového člověka vedle sebe nechci a že mě to ničí. Že se chová jako buran bez špetky sebereflexe. Vím že už mi jde jen o ty embrya :/. Už mám nějaký věk a upřímně dlouhodobě nejsem ve vztahu šťastná a jsem vysosaná. Je mi dobře když jsem bez něj, když není doma atp. Neumím si představit, že bych byla schopná v brzké době nového vztahu. Dlouhodobě cítím, že chci vychovávat dítě sama. Celý den až do noci mě to hrozně bolelo. Příjde mi že jsem mu nic nepovedla. A mrzí mě že jsem s někým, kdo ke mě vlastně nemá vůbec účtu, klidně řekne že mám KECY a je mu to jedno...a ještě to obhajuje...Večer přišel, že je mu to líto...ne, nevěřím mu to už. Není mu to líto, jinak by se omluvil dřív, nebo by to neobhajoval. Už mu nevěřím..
Myslíte si že jsem přecitlivělá? Slovíčkařím? Měla jsem zareagovat nějak jinak?
@ai30 Ale to u mě není že vyraplil...To by u mě bylo kdyby na ni nepříčetně řval.
@miryp až vás bude někdo 7 let doslova týrat tichou domácností a urážením se, chci vidět, jak to budete zvládat v pohodě
Už vidím nasranyho chlapa, jak ti v klidu řekne, že je naštvaný, ať na něj prosím nemluvis 🤣 Já bych to teda nezvládla. by mě zajímalo, jestli bys fakt byla zticha a jak dlouho 🤣
@ai30 přitom jsme se zajecali o politice, rozhodně mluvil i on. Ale i já jsem na to měla myslet, prostě jsme oba zapomněli, nikdo nic neudělal schválně tudíž nechápu jeho útoky
Když mě někdo bude něčím tyrat, nebudu s ním
Tak se s ním rozejdi, dítě si spolu nedělejte a budeš spokojená...
Nikdo normální nebude 7 let ve vztahu, ve kterém tak strašně trpí, ale tobě to samozřejmě vyhovuje, protože to vyhovuje tvému životnímu nastavení, že jsi oběť druhých.
Jestli tě jeho tichá domácnost tak týrá, proč jsi s ním 7 let?
@jipe ale já se nebudu omlouvat za to jak tankuju své auto když mě to tak vyhovuje a on jej nepoužívá. Neměl si jej brát, měl vzít své s více benzínem. Potíže i hrozby by odpadky. Nedal na mě, a pak to na mě svádí a já se mám omlouvat?
Dobrej cirkus 😆
7 let tě někdo týrá a proto se snažíte o SPOLEČNÉ dítě? 🫣 😳
@petulkadodo no člověk doufá že se ten mechanismus přechýlí když na sobě každý nějak zapracuje...ale některá nastavení asi nejde přenastavit.
@miryp já teď přece nejsem oběť a on není pan zlý a špatný. On jen dělá něco co se mi ve vztahu prostě nelíbí a příjde mi to zbytečné. To ze mě ještě nedělá oběť
@journals no je to šílený. Ale jak jsem psala je to má poslední šance na děti, holt jsme se nevybrali ideálně a ty poslední roky jsme vložili všechny karty na nesprávnou osobu ve vztahu. Ale jako rodiče fungovat můžeme, doufám v to...Samozřejmě člověk doufá že se to zlepší a snaží se ale to někdy nestačí..
Posloucháš se? Tvoje auto, mám právo si tankovat nezodpovědně jak mě je libo, ale když nenatankujete, ačkoli v tom autě sedíš, je to váš společný problém? Práva jsou jen tvoje, ale problémy vaše? Ty máš právo být 2 dny naštvaná, protože ti partner řekl, že máš kecy, ale on nemá právo mít blbou náladu, protože zrovna máte společnou procházku se psem? Fakt mi to zní, že ty máš pravo dělat si co chceš, cítit se jak chceš a ostatní se mají přizpůsobit. Rozhodně nemají právo na to mít jiný názor, nemít náladu se vybavovat nebo nedej bože mít vlastní pocity, které jsou jiné než tvoje. Každý vztah, který má fungovat, je vždy kompromis a to z obou stran.
Takže jsme dvě osoby, vzájemně neslučitelné, ale máme právo mít dítě, protože už moc šancí nemáme? Kdo vám dava právo už od počátku nedat dítěti normální rodinu?
Ale máte fungovat společně, tak byses měla omluvit, když něco uděláš špatně a vznikne kvůli tomu potíž, přestože to je tvoje auto a tobě to tak vyhovuje. Ne tvrdit, ze on si vybral tvoje auto, tak za to muze on.Přece jste tvým autem nejeli společně poprvé? Po 7 letech si hraješ na moje a tvoje? Co kdybys potřebovala někoho odvézt do nemocnice a byla na suchu?
Jako pořídit si z ivf dítě s někým, koho už teď plánuju opustit, to příběhu o nenatankovaným benzínu dává úplně jiný grády. Chudák chlap, chudák dítě, tohle je brutální podraz☹️
@petulkadodo on vybral auto s málo benzínem. Máme dvě, mělo se jet tím kde je benzín, což jsem navrhovala...čili ten potenciální problém svým rozhodnutím také spoluvytvořil. Já tím že tam je málo benzínu on tím že vybral auto s málo benzínem. Chápete to?
@1772 no já když vidím "fungující" rodiny mých sester a kamarádek, tak mi rozhodně nepříjde že by na tom naše dítě bylo hůř..Jedna věc je mít rodinu druhá je mít kvalitní rodinu a třetí je mít netradiční rodinu která třeba funguje..
Heled vis co, dej svemu chlapovi tuhle diskuzi precist. A budeš mit hned jasno a vyreseno. 😉
Problem je v tom, ze ty sama muzes ovlivnit jen sebe a svoje jednani. Jeho a jeho jednani ty ovlivnit nemuzes. Nijak. To musi on sam, ale to nejdriv musi on sam od sebe chtit. Takze kdyz si to neuvedomuje nebo jen nechce, tak ty na tom nezmenis vubec nic. Nijak. Takze je potreba se zamerit na sebe a sve jednani , a pak casem, mozna, se nejak chyti/ prizpusobi i on.
Hele dobry, doted jsem slysela sebe v prvnim nevyhovujicim manzelstvi, dobry. Ale tvrdila jsi, ze jsi ve veku "dite ted nebo nikdy", a tomu uvaha o tom jak to bude pro vas vsechny bajecny napad, vzdyt prece je tolik rozpadlych rodin , takze poridit si vedome dalsi takovou je super plan, to tomu teda neodpovídá.
Jak uz se nekdo ptal - seznamila jsi sveho pritele s timto uchvatnym planem?
Nebo to planujes v tom moudrem veku, ktery tvrdis ze mas, udelat tajne?
Já si nemyslím, že jeden z vás jednal správně a druhý špatně. Tohle prostě byla situace, která byla stresová a vy jste se ještě vyprovokovali vzájemně - což je něco, co se podle mě ve vztahu stává. Problém vidím v tom, že ty tomu přikládáš takový význam a vidíš jen chybu partnera. Já bych pochopila, kdybyste spolu byli chvíli, že by tohle pro tebe bylo nepřekousnutelné, ale po 7 letech už snad víš, s kým jsi a jak na co reaguje. Taky jsou věci, které mě u manžela vytáčí, ale už ho znám a není to, jako když jsem ho zažila vybouchnout poprvé. A jo, ocenila bych, kdyby měl reakce víc kompatibilní s těmi mými, ale zase jsme kompatibilní v jiných oblastech.
Btw., co se "keců" týká - já bych nepřekousla, kdyby na mě takhle mluvil normálně, nebo kdyby mi v hádce řekl drž hubu. Kecy by se mi taky nelíbily, asi bych se toho taky chytla, ale zas taková hrůza to není a brala bych to, že teď jste si vyjasnili, že to je za hranicí a příště tohle slovo používat nebude.
Pokud partner je výbušný, tak to změníš těžko, spíš se zaměřte na to, jestli by nešla nastavit nějaká pravidla, co je pro koho z vás jako červený hadr a zkusit tomu, co se řekne v hádce, nepřikládat takový význam.
Ne každý má stejnou povahu jako ty, aby potřeboval každý s prominutím prd do mrtě rozebrat (opravdu něčemu pomůže dva dny rozebírat, kdo co komu řekl a co byla čí vina, když se vlastně vůbec nic nestalo?). Někdo potřebuje naštvanost, zklamání, frustraci nejdřív přechroustat v sobě, než je schopný se o tom bavit. Ale ty jsi uražená, že tě chlap 2 km cesty ignoruje. Kromě toho jsi teda fakt mohla rovnou navrhnout řešení místo těch recicek okolo. Jestli neznáš, tak k pochopení rozdílných osobnosti a jejich potřeb je moc fajn Teorie typu.
Rodina má být tradiční a funkční. Vše ostatní neni v pořádku pro dítě a mužeme si to omlouvat a vysvětlovat jak je libo . Nefunkční rodiny v okolí nedavaji právo provést dítě do rodiny jiz od počátku neúplné a s nezralými rodiči.
Úplně pominu ten absurdní a malicherný problém skrz auto a jedno slovo, ale zcela vědomě přivézt na svět dítě, kde už dopředu je jasné, že vztah nefunguje a dokonce je už v plánu se rozejít, je prasarna největšího kalibru. Vůči dítěti.
Ano, nikdo nevíme, co bude v budoucnu, jestli rodina a vztah vydrží nebo ne, ale zcela vědomě si nechat udělat dítě jen, že už je pozdě....to je fakt hnus.
Tak chlap za mnou zašel a omluvil se že o tom přemýšlel a teď už ví, když vychladl, že byl nejvíc nas*raný vlastně sám na sebe, protože zapomněl cestou natankovat. Taky mu došlo že jsem byla tak akorát hromosvod a neměl na mě být hnusný. Stačilo vychladnout, což jsem mu neumožnila, což uznávám. Taky jsme si uvědomili že to že mu " kecy" příjdou normální neznamená že mě to nepříjde už za hranou a že když jeden řekne au tak je fajn ubrat a nepřidávat. Já zase jsem to mohla ustát líp a vyhradit se daleko klidněji.
Jediné na čem se neshodneme je to že mám ve svém autě tankovat podle jeho potřeb. V tom jsme se shodli že se prostě neshodnem. Mám za to že je ok si tankovat tak jak mě to vyhovuje jelikož v 95% auto používám já. Na víkend to budu trochu víc hlídat ale to je vše. Jako on tam nějaký progres vždy je, ale po 7mi letech bychom na tom asi měli být líp :/
Každopádně děkuju za příspěvky. 5 stran jsem ani nečekala 🙂 Asi tu většině příjdu jako strašná osoba, ale důležité je, že to s partnerem cítíme stejně ( až na ten benzín).
Co se týče dítěte, tam je třeba názorové plurality, je v pořádku na to mít rozličné názory. Já třeba jsem i pro povolení ivf single matkám/ lidem nebo homosexuálním párům atp. Důležité je láskyplné rodinné prostředí a chybí-li otec, tu roli může nahradit i jiný rodiný příslušník. Každopádně u nás by otec byl.
Pokud chcete být rodina, musíte přejít na režim "naše potřeby"
@jipe
@klokanka31 jako za mě už jen to že první dva kilometry dělal že neexistuju, absolutně mě ignoroval...I to není normální. Tak snad něco béknu, třeba hele já jsem teď fakt na*ranej, chvilku mě nech. Máme spolu hodně málo času přes týden kvůli práci a třeba jít se spolu projít o víkendu je něco na co se těšíme, nemáme společného času na rozdávání...a on to promrhá kvůli vlastně úplné prkotině. Sorry, za mě to měl rozdejchat. 5, 10 minut nas* anosti a jede se dál. Ale be už nasazoval tichou domácnost jak je jeho zvykem. Je schopný ně ignorovat i několik dnů. Přesně kvůli orkotinám jako toto. Takže ano, byla jsem z toho ve stresu ( asi víc než je normální, protože tyhle tiché domácnosti naprosto nesnáším). Snažila jsem se to zastavit a ano i s použitím rady z naší terapie. Vše jsem ale myslela dobře a narodil id něj jsem se aspoň snažila Já už na to fakt se*u.