Proč ženy rozhodují o návratu partnera?

Ahoj, asi me tu ostatni sezerou, ale co uz.. no.. jestli chces mit vnitrni klid v tom, ze jsi detem "nevzala moznost byt s tatínkem" tak co treba otevrene manzelstvi/vztah? Tedy pokud bys to psychicky dala.. Ja na tom nevidim nic spatneho a vzdy se můžete domluvit (pokud ziska zpet tvou duveru), ze povysite zase zpatky na klasicky vztah.. rozvodove rizeni bych nechala probehnout..

Jen je potřeba vědět, že i ty sama musím postupovat pozvolně, nedá se jít mílovými kroky. Pokud bys o návratu uvažovala, vůbec není potřeba se nutit, aby ses do toho rovnou vrhala na 100 %, to ani není zdravé, to prostě po prožitém traumatu nejde! Pokud se budete sbližovat, bude se to na 100 % dostávat velmi postupně, v měsících, spíš až v až v letech. Ale to neznamená, že pak není šance mít opravdu dobrý a spokojený vztah ;) Ta práce prostě tu dobu obnáší, no...

A do toho to nepůjde pořád k lepšímu, ale cyklicky ve vlnách: nahoru, dolů, na chvíli nahoru, dolů..., ale jestli to stojí za to, chvíle nahoru pak pomalu začnou převažovat ;)

Napíšu vlastní zkušenost, táta byl samá ženská, pak taky přilezl jakou udělal chybu a chce vrátit. Máma ho vzala zpět, právě kvůli rodině aby byla úplná. Ale i když se o tom u nás nemluvilo, pořád tam bylo napětí ve vzduchu a já bych byla 100x šťastnější, kdyby se rozvedli a chvíli bych byla s tím a chvíli s tím. Nikdy nezapomeneš, děti vyrostou odejdou na školu a ty zůstaneš s chlapem "co udělal chybu" a poleze ti na nervy. Tak to vidím v naší rodině.

@margie právě nechci, aby to tak dopadlo.
Vím, že se na to musí kdyžtak hodně pomalu. Jen mi přijde, že je na mě tlak. Asi si ho dělám i sama. Nedokážu nad tím nepřemýšlet.

Mám něco podobného v rodině. Výlety spolu podnikají dohromady s dětmi, ale jsou rozvedení a žijí odděleně. Žena už se přes to přenesla a mají jakoby kamarádský vztah, ale domů už ho nechtěla.

Já bych to nedala. Obdivuju ženy co to dokáží. Já jsem v tomhle dost jistá... Když umí odejít za jinou není důvod se vracet.

Já jsem vzala svého manžela tehdy ještě přítele zpět. Byl s jinou 3 měsíce, nastěhoval jí k nam domů a bylo to celkově dost hnusný všechno. Obrátil nám tehdy život o 180 stupňů. Neměli jsme děti. A jak se pak začal snažit a snaží se vlastně do teď je to 7 let. Bylo to také o komunikaci.

A ještě jedna věc. Pokud teď nebudete řešit své problémy stejně vás to zase dožene. Ani nepotřebujete poradce. Prostě si sedněte, dejte si víno a mluvte. Případně si nechte pohlídat děti a buďte sami. Nám teda dost paradoxně pomohla delší společná dovolená při poslední krizi. Neřešili jsme provozní věci a jen to hezké.

Zpět bych ho nevzala.deti budou mít vždy tátu,pokud se na ně nevykasle,ale jako partner by u mě skončil.

Dělej to jen tak, jak to cítíš, do ničeho se netlač, ani kvůli němu, ani kvůli dětem, ani kvůli tomu, že bys měla.. dej si čas a dělej, jen to co ty chceš a potřebuješ ❤️..

Pro mě nevěra není ten největší hřích, kterého se na sobě mohou partneři dopustit. Je to hrozné, nezapomenutelné, ale pokud ve vztahu není ponižování ("kromě" toho, že nevěra samotná je ponižující), násilí, neúcta, finanční podvody a jiné věci, které považuji za mnohem závažnější než pobláznění a zbabělost řešit problémy s komunikací, tak bych tomu dala šanci. Pomalu, nenásilně, ale se snahou o otevřenou mysl.

Mel milenku na tajnacku ? Nebo se proste sebeal odesel sam a pak si nasel babu ?

@rebe Mám kolem sebe několik podobných manželství. Dokonce se k sobě vrátili i po cca 8 (?) letech a nebylo to kvůli dětem.
Ve všech případech říkají jednu stejnou věc - že si potřebovali uvědomit, co v tom druhém mají. Všechny páry pak už spolu zůstaly. Ví, proč spolu jsou, vzájemně znají svou cenu, více se respektují.

Za sebe - nevěra je všeobecně přeceňovaná. Jako bolí to, zasáhne ego podváděného, rozzuří, zraní.
Ale není to konečná.

Když se narodí děti - je to zápřah pro všechny.
Která z nás se v určitých chvílích nesebrala, šla někam do polí nebo obchoďáku, neprojížděla net s weby na pronájem bytu v okolí a neřekla si, že střídavka je vlastně fajn - člověk má klid od podrážděného unaveného chlapa, natož nočních s dětmi, konečně se vyspí. Zažije, jaké to je vypít si kafe v klidu a uklizeném bytě. Má šanci se dát psychicky i fyzicky dohromady, případně potkat někoho nového, který neočekává sex hned po tom, co ji zdrbal za nevynesený kočkolit. Nehádá se pořád dokola, který z nich zapomněl ve které kapse klíče od auta a kdo se obětuje na vánoční tvořeníčko a nutnosti sdílet prostor s jinými unavenými rodiči a cizími ječícími monstry, jejich potomky.
Jenže ženy ty děti mají jaksi víc k sobě přišité a méně častěji si tu hlavu čistíme fyzicky. Raději se vykecáme kamarádkám.
Občas se prostě v tom vztahu sami sobě ztratíme. A muž má v jistém období přece jen větší šanci se i ztratit s někým jiným.

K autorce - zkus to probrat třeba i on-line - najdi si kontakt, co by ti vyhovoval např. na Hedepy apod. Dej si čas. Zasloužíte si ho po tak náročném období všichni, včetně dětí.

@zelenaesmolda přesně, kdo ví, jak to bylo, zda se ta milenka nerozešla s ním a on to jen neuhral na city, že si vše uvědomil.... Navíc já bych už nedokázala ani takovému chlapovi věřit a vztah kde není důvěra podle mě nemůže fungovat....

Mě chlap podvedl když jsme ještě neměli děti, pro někoho chlap na odpis. Byl už rozvedený a ze dvou vztahu dvě děti, když jsme se poznali ženatý,ale nežili spolu a obrovské dluhy. Zamilovala jsem se až po uši. Chodili jsme spolu dva roky a když jsem odjela na tři měsíce pracovat do Irska tak se mnou rozešel, našel si někoho jiného. Rok jsme byli od sebe, ale sem tam se spolu vyspali. Pak jsem si někoho našla, když nás jednou potkal od té doby otočka a začal mi volat, byla jsem za nar měsíců v Irsku a když jsem se vrátila čekal na mě a od té doby jsme spolu. na to, že už nechtěl děti tak máme spolu tři kluky. Bylo to že začátku ještě těžký, postupně přestal pít, teď prestal i kourit, dluhy se zaplatili, změnil obor. Dnes bych řekla, že je skvělý táta a pořád ho miluju a nelituju. Bylo tisic důvodů to všechno vzdát, ale jsem ráda, že jsme to neudělali.

Mimo nevěru... Jakej to byl/je partner, jak se k Tobě choval, jakej je to táta a celkově člověk..???
Nikdo Ti nedá návod na život (bohužel 🙈😁) a v případech jiných lidí se také nehledej, 100 lidí = 100 zkušeností.
Asi jediná rada, neber ho zpátky hned, ať se trochu snaží, ať trošku bojuje a Ty si nech prostor si to promyslet a rozhodni se potom podle svého srdce, netlač na sebe, že se musíš rozhodnout hned.. prostě si dejte čas.

Každopádně pokud se k sobě vrátíte, zkus na tu nevěru úplně zapomenout, jinak to stejně nebude dělat dobrotu.

@brunetka11
Ahoj,to si vystihla uplne presne.Na manzelskej terapii sa tieto uniky prave preberaju a je to velmi oslobodzujuce priznat si,ze obcas to je tak vyhrotene,ze t'en unik proste potrebujes....
No ibaze ak mas vedla seba charakterneho chlapa,tak mas obrovske stastie,lebo tento druh "vylepsenej verzie " si to poriesi tak,ze si zajde zacvicit, pripadne sa vybije inak.
Ak mas vedla exemplar v "pilotnej verzii",tak tam sa tie uniky riesia tretou osobou (u muzov aj u zien).

Kazdy par ma mat svoje vlastne hranice,co sa typka nevery a mali by byt vzajomne odsuhlasene.

Ak sa dohoda porusi,tak pridu sankcie a strata dovery.
Takze zaroven odpoviem aj autorke n'a povodnu otazku.
Neunahli sa.Spolocny cas obcas,ale nie definitivny navrat.
Daj mu cas,nech dozreje.

Holky, všem děkuju za komentáře. Já hlavou vím, co mám a nemám dělat. Že nemám dělat nic, žít si teď svůj život a na nic se neupínát, ale moc mi to nejde realizovat. Cloumají semnou emoce jak na horský dráze. Potřebovala bych se hodit nějak do klidu... Bude to ještě na dlouho...

Mě to trvalo asi rok než jsem se trochu srovnala. Ale on to fakt myslel vážně. Během tří měsíců jsme se vzali, jeli spolu na dvě velké dovolené a za rok jsme čekali první dítě.

Zeptej se Vignerové 😀

@suzanna123 zkusím 😂

@suzanna123 pozor, nevíte, že řešením milostného trojúhelníku je kolečko? 🤟