Už toho mám dost.

10. led 2020

S přítelem čekáme koncem března první miminko, ale před vánoci začal blbnout, chodí pořád za kamarády a opiji se spolu, prý si chce užívat dokud může, s tím že od nového roku s tím přestane. Ale ono nic je to tu znovu, po necelém týdnu a jemu je to úplně jedno.. Doma s ničím nepomůže a ještě jsem já ta špatná, že to doma nezvládám sama(hrozí mi předčasný porod a mám převážně ležet a nic moc nedělat). Už jsem z toho zoufalá, ale radši být sama s mi čem, než se ještě starat o tohle.. ☹️

journals
10. led 2020

Co sis za tatinka vybrala, to mas... nebo je to najednou prekvapeni a on se zmenil ze dne na den? Nejspis ne...

theuska29
10. led 2020

A děťátko je plánované? Třeba se s tím potřebuje vyrovnat, teprve si pořádně uvědomil, co ho čeká. Důvodů může být hodně, tak se špatně radí.

autor
10. led 2020

@theuska29 ano, je plánované (předtím jsem o jedno miminko přišla), nevím co se mu honí hlavou, nesvěří se mi.. Nejde tu o radu, spíše jsem to ze sebe chtěla dostat ven..

theuska29
10. led 2020

To chápu, člověku se uleví 🙂

andycr
10. led 2020

Zkus tomu dát čas, třeba až se prcek narodí, se to zlepší. Některý chlapi potřebují nakopnout 🤷 Když to bude stejné nebo horší, sbalit se můžeš vždycky.

codal
10. led 2020

Tak mu pohroz, že odejdeš, případně opravdu na pár dní odejdi, jestli máš kam, ať vidí, že to myslíš vážně, a uvidíš, jak se zachová. Pokud je alespoň trochu normální a miluje tě, tak se vzpamatuje. V opačném případě alespoň budeš vědět na čem jsi.

jjasmina
10. led 2020

jooo tak to je je opravdu špatný, takovej byl muj ex bohužel... nynější neříkám, že si nedá nějaké to pivo třeba aj s panakem, ale neponocuje a prakticky ted v tehu dělá i dost domácích prací ( na jaře sme o miminko už přišli) Je kuchař takže vaří i uklízí. Ono nejlíp si co nejdřív o tom promluvit, někteří totiž nabydou dojmu: jooo čeká se mnou dítě, to už neodejde.. Otázkou ale je, jestli tady ty mejdany začal ted nebo už takovej byl, my o tom mluvili už před těhu, že bych to nedala stylem, kdyby se poflakoval a já čučela doma

vitezove
10. led 2020

jak ti tady už někdo radil. Chce to pořádnou pecku. Osobně bych odešla - nebo ho vykopla. Pokud se připlazí zpět tak mu dej ještě šanci, poslední. Ale evidentně má z rodičovství hrůzu a takhle blbne. A je to ten typ co potřebuje kopnout do koulí, aby se probral.

puhelin
10. led 2020

Dulezite je spolu mluvit. Vse si vzajemne urovnat, nez bude pozde. Dite se ma narodit do klidne rodiny. Jednou jste se rozhodli spolu mit dite, tak byste meli delat vse proto, aby vyrostlo v lasce a bezpeci.
Cos napsala tady bys mela rict jemu. Vymetani mu zakazat, zamestnat ho doma pripravou na narozeni miminka. Pomoc ti, namasirovat nohy atd.
Potrebna vec, pokud je rozbita, se opravuje, nevyhazuje.

sudylichozrout
10. led 2020

Vysvetlete mi nekdo, co vede zensky k tomu, ze zakladaji rodiny s nevyzralymi prerostlymi pubertaky...
Helejt, mas dve moznosti, bud si spolu poradne promluvite, ty ho postavis do late a on se srovna, nebo ne a pak bych doporucovala odchod. Jinak budes mit na krku mimino a chlapa, co se domu chodi akorat najist.

jjasmina
10. led 2020

@sudylichozrout Měla jsem podobnýho týpka, ale taky jsem věděla, že s nim dítě nechci.. Přesně jak říkáš, nechtěla jsem mít na krku jak chlapa tak mimino..

zuzanka_13
10. led 2020

@journals takové odpovědi tady fakt miluju... Zadna rada, podpora nebo nevím co, ale pouze suché konstatování, že si blbě vybrala tatínka. Ono to zřejmě může napsat člověk, co se nesetkal nikdy s tím, že se fakt může stát, že někoho znám, žiju s ním a něco se podela a najednou jako bych nevěděla s kým žiju, jak se začne chovat jinak atd. No to jen me zamyšlení.
Zakladatelko, asi jak radi ostatní bych jednala i já, trochu ho primacknout ke zdi (obrazně řečeno), pokud tě má rád, tak se snad srovná, pokud se nesrovná, asi bych se nespolehala na to, že po porodu bude líp. Spíše bych se připravovala že budu sama s mimcem. Taky by mě takové chování od chlapa vadilo

sobist
10. led 2020

Zkoušela bych se domluvit, popovídat si, pokud to nejde, tak přitlačit. U nás to bylo taky po narození syna nějakou dobu blbé (a už v těhotenství) a to jsme tehdy spolu byli nějakých 11-12 let, dítě bylo plánované, nestrádáme. Mno a stejně se stalo. Pak se to zlepšilo a dneska bych neměnila. 🙂

Tak přeju, aby to taky dobře dopadlo! Hlavně se nenech zbytečně deptat, i když vím, že je to těžké.

mourovatakocka
10. led 2020

Pokud se doteď choval normálně, je možné, že je to opravdu jen takovéto "game over, teď už bude jen mimino, honem si musím užít". Bylo by fajn hodit řeč, že ti to vadí, stanovit nějaká pravidla, aby něco doma udělal, trochu si zvykal, že nic není hotové samo, ale i měl čas vstřebávat budoucí roli a užívat si, dokud může.

jjasmina
10. led 2020

@mourovatakocka No muj to dělal do ted, ale taky říkal., že od ledna už finito, chce bejt u porodu, tak už vtipkuje, že flamy skončily. Máme to hold za 37 dní

journals
10. led 2020

Fakt nikdo netuší, jak to dotyční dva spolu mají.
Mě zase nepřijde normální tu hned radit aby se sbalila a odešla. Jako vážně? Jestli se takto chová 14 dní (což pochybuju...) tak fakt má dotyčná sbalit kufr a odejít? Tak se řeší problémy? Já zase miluju takovéhle horké rady (což rozhodně neříkám že bych podobný exemplář chtěla!). Na odchod je čas vždycky, teď už fakt není kam spěchat, když je na miminko zaděláno. Spíš to chce řešit situaci. Než hned jít demonstrativně balit.
@zuzanka_13 No, ono se může i něco podělat, ale většinou to fakt nebývá z ničeho nic ze dne na den (i když tady na koníku se samozřejmě bude vždy tvrdit, že to bylo velmi nečekané, blesk z čistého nebe). Většina podobných případů je jak přes kopírák. A vždycky mě napadne jediné - proč je to přítel, proč to není manžel? Většinou proto, že je to přeci zbytečné, svatba je jen pro cár papíru. Jenže já si myslím, že ono to něco do sebe má. Možná že kdyby se lidi víc brali předtím, než si upíchnou dítě, tak by třeba museli i víc přemýšlet s kým ten život spojují. Samozřejmě ale nevím, jak to dotyčná má.
Já si jen vždy říkám, že se ženské nemají rády a nejsou dost náročné ve výběru tatínků. Ženský, chtějte víc! Od života, od partnerů! A kompromisy dělejte tam, kde jsou na místě!

puhelin
10. led 2020

@journals Na 1000 % s tebou souhlasim. Svatba je postrach, ale mit spolu dite postrach neni. Pritom co je vetsi zavazek? ...

journals
10. led 2020

@puhelin Já jsem v tomhle prostě staromódní. Svatba mi smysl dává a když se plánuje rodina tak už tuplem...

puhelin
10. led 2020

@journals Ja stejne tak. Pred svatbou jsme prosli predmanzelskou pripravou, coz bych doporucila kazdemu paru, ktery chce zalozit rodinu. Bez svatby bych miminko nikdy nechtela.

sudylichozrout
10. led 2020

@journals Presne tak, napsala jsi to vystizne.

prejeta_zaba
10. led 2020

No tak nic nedělej. 🤷 Zatím nemáš mimino, tak si prostě lehni s knížkou a neskákej kolem chlapa, ne? Jestli se změní, nebo co bude pak, to ti tu těžko někdo vyvěští. Jestli je normální, zaměstnaný, zodpovědný chlap, nejspíš se mu prostě jen nechce s tebou ležet doma a čekat 4 měsíce na porod. A jestli ne, co se dá dělat asi leda konkrétní úkoly - zajdi na nákup, nemůžu tahat těžké věci atd. Takové to všeobecné fňukání, že by se měl víc starat asi chlapům nic moc neříká. 🤷

journals
10. led 2020

@sudylichozrout 🤷🏻‍♀️😉

drakenn
11. led 2020

Za me- neprat, nevařit, neuklízet a neroztahovat! To už rozvázalo jazyk kde jakému typkovi..tak jak to sakra bude?! A potom se uvidí, k čemu bude hošan ji ochotný, aby měl vyprané treny!

palacinka_marmeladova
11. led 2020

@drakenn Mě na tohle bývalý odpověděl,že v tom případě on přestává platit účty.Nemusím snad dodávat,že po téhle větě,to vzalo rychlý konec.Bohužel jsem si tenkrát dovolila vydělávat podstatně méně,tak jsem to podle něj zřejmě měla kompenzovat neustálým uklízením bordelu.

drakenn
11. led 2020

To je hnus. Si tě vlastně platil jako služku.. bohužel i tohle jsem zažila a už je to hluboká minulost..

1eso1
11. led 2020

Ahoj. Tohle je těžký. No názorům typu, že sis neměla dělat dítě s někým takovým moc nerozumím. Já měla chlapa 7 let. Když jsem otěhotněla poprvé, ukázkový táta, všechno v pohodě. Ještě mě přemlouval do druhého, že si aspoň budou rozumět. Říkala jsem si proč ne, se vším pomáhá... Jenže když jsem otěhotněla po druhé, jako by mu ruplo v bedně... Doma se akorát otočil. No a jsem s dětma sama. No což. Chlapa nezměnis

lenatko91
11. led 2020

Mám dost podobnou zkušenost. Chlap několikrát do týdne v hospodě nebo kdekoliv jinde. Před porodem sliboval, jak to omezí, až bude malé na světě ale ono nic. Zkoušela jsem to po dobrém, po zlém, vysvětlovala jsem, prosila, nadávala.. i z ložnice jsem ho vyhodila. Max se omluví a za chvíli je to tu zas, tvrdí, že si potřebuje odpočinout. Když po něm chci domácí práce, tak to buď udělá za dlouho a ještě mi to vyčte nebo jde radši dělat něco “svého”.. nakonec mu i jeho rodiče promlouvali do duše. Tento týden byl opravdu jen 1x, ale přišel domu po domluvené hodině a ještě opilý. Prej si ještě chce užít! To si vzpomněl brzo, po svatbě, s hypotékou a miminkem na krku. Paradoxně před svatbou byl rozumný, nikam velice nechodil, zblbnul až po svatbě. Moje rada, kterou mi daly matka i tchýně, zkus to vydržet, je to jen chlap. A hodně ho doma zaměstnávej.. držím palce ať se vzpamatuje a přeju pevné nervy!

swan42
11. led 2020

No jo no... Rozmohl se nam tady takovy nesvar. Upichnout si haranta s kdekym a pak se divit, ze skonci sama s ditetem. A nejlip si pak upichnout dalsiho zase s jinym a pak do tretice a pak se litovat jakou ma smulu na chlapy...
Dite se ma zkratka porizovat do dlohodobyho, fungujiciho a pevnyho svazku. A urcite ne jen proto, ze ho prece deeeeesne miluju...

1eso1
11. led 2020

@swan42 s tim si dovolím nesouhlasit. Já pořídila dítě po 7 letech. Manželovi po dětech ruplo v bedně, že si vlastně nic neužil a bum... Taky jsme myslela, že je to ten pravej pro život. Nechodil do hospody, staral se, ale pak mu prostě hrablo

codal
11. led 2020

@swan42 to se nedá takhle paušalizovat, já mám děti s manželem, se kterým jsem první plánovaně počala po půl roce a troufám si říct, že jsem věděla do čeho jdu. Pravdou je, že už jsme byli starší,bylo nám oběma přes třicet, oba jsme měli za sebou nepovedené vztahy, oba jsme měli jasnou představu, co chceme, že už oba chceme rodinu, že už máme odžité divoké období a že teď už chceme žít v klidu s dětmi. S prvním mužem jsem byla deset let a první x let bylo celkem v pohodě, i jsem to dítě zvažovala, ale pak mu najednou začal ujíždět vlak, byl se mnou od 18, najednou si ještě potřeboval užívat, začal chodit do hospody, začala jezdit s kamosema, zblbla ho nejlepší kamarádka a taky bych do tý doby neřekla, že se to může stát a klidně bych si to dítě s ním pořídila. Nevzala bych si clovrka, se kterým bych nevěřila, že to bude až do konce života, přesto jsem se takhle zklamala a díky bohužel, v tom ty děti nebyly. Ale ty první lásky tak často končí, najednou má ten chlap po x letym vztahu pocit, že si vlastně neužil, a chce to dohnat, protože dítě ho přece definitivně omezí a je konec všeho.