Vyvážení péče o děti a domácnosti: Párty na houpačce?
Hezký den všem. Jelikož se s partnerkou už poměrně dlouhou dobu hádáme o to, kdo čeho kolik dělá a kdo má kolik času pro sebe, chci se zeptat, jestli vám naše situace přijde normální a co byste nám poradili, abychom se konečně dokázali domluvit.
Partnerka - doma na mateřské se 2 dětmi - 2,5 roku a 6 měsíců.
Já - pracuju 5 dní v týdnu (9 - 17). 3 dny z domova, 2 dny jsem v práci (tyhle dva dny jsem skoro celé pryč, takže skoro všechno je na partnerce, kromě večerního uspávání, které máme rozdělené).
Všední den:
Ráno
- nachytám snídani a převleču starší dceru, partnerka převleče mladší dceru, nakojí ji (kojíme, nedáváme umělou stravu, takže tahle činnost je jen na partnerce).
Dopoledne
- já pracuju, partnerka se stará o holky. Sem tam něco porovná/utře zrcadla, trošku vysaje apod., ale se dvěma dětmi to moc nestíhá. Vaří oběd.
Oběd
- jak jsem psal výše, uvaří partnerka. Já do oběda pracuju. Oběd nandám na talíř všem já, partnerka už spěchá k mladší dceři, kterou se snaží do oběda uspat. Během oběda krmím obě dcery, pokud se mladší povede uspat, tak jen jednu (mladší dáváme zatím jen kaše apod.). Po obědě umyju a uklidím nádobí, protože partnerka jde většinou kojit mladší dceru, stará se o ni apod. Je radši obecně u ní, u mě víc křičí a vzteká se. Pak jdu zase pracovat.
Odpoledne
- Já pracuju. Když mladší dcera neusne v dobu, kdy se chodí ven, tak jde partnerka s oběma holkami na procházku. Jinak jdu se starší dcerou po práci já.
Večeře
- večeře máme studené nebo jenom ohřáté, co zbude od oběda. Večeři chystám/ohřívám já. Partnerka se zatím stará o obě děti, kojí, hraje si s nimi atd. U večeře krmím obě holky já. Po večeři umývám a uklízím nádobí - partnerka má zase na starosti holky.
Večer
- po večeři se staráme o holky tak 60/40, trošku více partnerka. Já pak uspávám starší dceru, partnerka mladší - uspávání mladší je náročnější, je potřeba ji kojit, nosit atd. Starší dceři přečtu pohádku a pak s ní jsem, dokud neusne.
Noc
- jelikož kojíme, tak v noci se z 80% věnuje malé partnerka. Já ji jen občas nosím, když už nemůže.
Sobota:
Ráno
- stejně jako ve všední den, nachytám snídani a převleču starší dceru, partnerka převleče mladší dceru, nakojí ji. Po snídani já uklidím byt - vyluxuju, vytřu podlahu, uklidím koupelnu. Partnerka zatím kojí mladší dceru/zabavuje holky. U mě by tak dlouho nevydržely - uklízení trvá tak 75 minut.
Oběd
- Vařím já. Nádobí po obědě myju já. Partnerka opět s dětmi.
Odpoledne
- Buď jdeme oba s oběma dcerami na procházku, nebo jdu jen já s tou starší, pokud mladší usne a partnerka s ní musí být.
Večeře
- zase studená nebo ohřátá od oběda. Chystám já. Nádobí po večeři umývám a uklízím já. Partnerka se zatím stará o holky.
Večer
- po večeři se staráme o holky tak 60/40, trošku více partnerka. Já pak uspávám starší dceru, partnerka mladší - uspávání mladší je náročnější, je potřeba ji kojit, nosit atd. Starší dceři přečtu pohádku a pak s ní jsem, dokud neusne.
Noc
- jelikož kojíme, tak v noci se z 80% věnuje malé partnerka. Já jen občas nosím, když už nemůže.
Neděle
- V neděli jezdíme k mým rodičům, takže tam většina běžných povinností odpadá. Po návratu domů já ohřívám večeři a myju a uklízím nádobí, partnerka se stará o děti.
Nákupy
- Jednou týdně dělám já velký týdenní nákup. Partnerka mi píše seznam, takže musí kontrolovat, co je potřeba koupit. Když něco nečekaně dojde, skočím ještě na jeden rychlý nákup jindy. Partnerka se doma zatím stará o děti, když já jsem pryč.
Praní a věšení prádla
- Děláme oba, ale je to tak 70/30 na mě, protože partnerka je prostě často zaměstnaná kojením malé, takže já zatím třeba naplním pračku, posbírám usušené prádlo a tak.
V čem je problém, je to, že mně přijde, že toho na klasické české poměry dělám doma opravdu hodně. Chápu, že starat se o 2 malé děti, zabavovat je atd., je samo o sobě dost náročné a že tohle je z drtivé většiny na partnerce. Ale mám pocit, že doma dost pomáhám, dělám toho opravdu hodně a že partnerka má luxus, že se může takhle zaměřit hlavně na holky, jelikož když zrovna nepracuju, tak skoro všechno ostatní dělám já.
Nejsem ten typ chlapa, který řekne "vaření a úklid je ženská práce", takže tímhle se mi argumentovat vůbec nechce. Připadal bych si blbě, kdyby partnerka vařila, měla u toho na sobě zavěšené obě holky a já zatím seděl na gauči. Tak to podle mě nemá být. A vím, že to tak leckde jinde je. Ale to podle mě není v pořádku a k tomu ani nechci směřovat.
Partnerčin pohled na věc je zase takový, že já toho sice dělám v domácnosti poměrně dost, ale mám na to na rozdíl od ní klid a dělám to bez holek za zadkem - zatímco ona vždycky s nimi, když já pracuju. Když nepracuju a máme společné volno, tak jí přijde v pořádku a vyrovnané, když já třeba vařím/uklízím a ona je zatím upnutá u holek. Rádi bychom si to někdy oba prohodili, ale jde to těžko - u ní vydrží holky prostě déle než u mě. Jsou na ni více fixované a umí je i lépe zabavit.
Mně přijde vaření, uklízení apod., které mám na starosti já, když mám volno, pracnější než starání se o holky, ale samozřejmě zase nedokážu posoudit, jak moc leze na mozek, když je má člověk na sobě zavěšené pořád a nic bez nich neudělá.
Takže zkrátka pořád vedeme věčné hádky o to, kdo toho dělá vlastně víc, která činnost je náročnější, ať už psychicky nebo fyzicky, kdo má sám na sebe méně času atd. A nemůžeme se dohodnout.
Omlouvám se za dlouhý elaborát, ale taková je situace a tak jsem ji potřeboval popsat. Prosím o názor, co si o tom myslíte a co děláme špatně, že oba máme pocit, že jsme strašně vytížení a že toho děláme víc než ten druhý. Já se snažím dívat na to s odstupem a nechávám si v hlavě prostor pro možnost, že kdokoliv z nás dvou má pravdu/plete se. Děkuji.
Je zbytecne merit, kdo toho děla víc není to soutěž. Chybí mi tam výčet, kdo ma kolik volného času jen sám pro sebe. A tím pro sebe myslím, ze nemáte za zadkem děti, kdy musíte být stále ve střehu a nemůžete psychicky vypnout. Ptal ses ženy, co by si přála? Co kdybys každý den chodil s oběma dětmi na chvíli ven? Nebo ze ona půjde třeba cvičit, na kurz hackovani, číst do knihovny nebo cokoliv jiného, co by ji pomohlo se odreagovat? Proste aby vypadla z celodenní pece o děti, protože mi přijde, ze ma na starosti minimalne jedno dite porad.
Souhlasím s @llluckaaa, potřebuje i prostor pro sebe, jinak se to podepíše na vašem vztahu.
Máme to hodně podobně. Syn má skoro 2,5 roku a máme 2 měsíční miminko. Manžel pracuje od 7 do 15 hodin, nemá home office. Rozdělení činností máme hodně podobné a za mě je to spravedlivě rozdělené a o všechno se staráme společně. Přestala bych se hádat co je náročnější a dál si takhle pomáhala a užívala společné chvíle..😊
@leniczka23 naprosto souhlasím 😁 Normálně se zapojuješ do chodu rodiny 🤷♀️ Co bys jako chtěl, když máte dvě malé děti?
@dalimil123 nejde přece o to” kdo má pravdu, kdo je vítěz” vy dva jste pár, vy děláte věci jeden pro druhého. Prestaňte spolu bojovat, oba děláte vše tak jak to situace žádá. Zkuste dělat věci více spolu, spolu vařte i s holkama, spolu si hrajte. Buďte vy dva spolu.
Tak můžu ti říct, ze situaci máme podobnou a muž nedělá doma zhola nic. Řekla bych, ze ani neví, kam se věší prádlo. Ani po tom netoužím, abych pak poslouchala, jaký je supermuž a já jsem jen na mateřské. 😝ALE - ten život si uzpůsobujeme tak, aby aspoň jeden z nás mohl chvíli žít. Takže zpravidla - dostane děti a já je minimálně hodinu nevidím. Je mi úplně jedno, jestli nosí mimino tam a zpátky po vedlejším pokoji a u toho povídá se staršími nebo někam jdou. Proste je to na tom chlapovi, převzít zodpovědnost a postarat se o ty děti, ne, ze ony chtějí za manželkou. Ideálně ať si někam odejde, třeba v klidu nakoupit a nechá ti je. Naopak pak má manžel svůj volný čas bez umývání nádobí a bez dětí. A taky se dá čas trávit společně, je přece jedno, kdo ohřeje jídlo od oběda a kdo mezitím dohlíží na děti. Pak si třeba něco společně zahrát nebo jít na tu procházku všichni. 🤷♀️
@dalimil123 asi by bylo nejlepší, když bys vzal obě holky ven a ať si žena trochu odpočine. Pomáháš, ale někdy je fakt lepší být doma chvilku bez dětí. Vím, co je to mít dětí takto u sebe. Máme děti po roce a po dvou. A ještě jedna věc. Ona si nechce sama nakoupit? Mě i ten nákup pomohl trochu vydechnout.
Vy delate jedinou chybu, spolecnou, ze oba vycouvate ve chvili, kdy decka zacnou rvat, ze chteji mamu... Ty couvnes, matka vezme - jestli jste fungujici super par, naucte decka, ze je proste cas, ktery se travi s mamou - pak s tatou a pak spolecne. Uvidis jakej je to zazrak 🙂)
@dalimil123 tvl (omlouvám se za trn výraz) ale ku**a takovej luxus, ať zavře pusinku... Ať si zkusí být s dětma úplně sama, jako přítel OBČAS pohlídá dceru na 10-15 min abych se osprchovala. Jinak jsem ráda, když OBČAS po cestě z práce koupí rohlíky a to už musím chválit. Zkusila si to někdy ona všechno sama? PS: uvedené dítě mám jen jedno, ale "vyvdane" mám ještě jedno starší (mladší sestra přítele nám byla svěřena do péče, dlouhy příběh), jen kdyby náhodou chtěl někdo rejpat, že mám jen jedno dítě tak ne nemám 🙈😂
Jooo je péče o děti náročná, i hlavně psychicky, že je s dětmi takřka 24/7, ale to si holenku měla uvědomit dřív. Za mě klobouk dolů chlapovi
@kubesovaadelka a proč by na to měla být sama, když si děti udělali oba dva? To, že tvůj partner, teda “partner”, nic neudělá, je váš boj 🤷♀️
@kubesovaadelka Takhle to asi zase vnímat nedokážu, i když mi samozřejmě chválení lichotí. Já jsem ty děti chtěl taky, takže i o mně by se dalo říct, že jsem si měl něco uvědomit dřív. 🙂 Že chlap akorát koupí rohlíky, pohlídá dítě 15 minut a ještě se musí chválit, je podle mě špatně.
Mně tahle diskuze trošku otevřela oči v tom, že díky tomu, že vidím pohled lidí z vnějšku, jsem si uvědomil, že naše situace není tak hrozná, jak mi přijde. Jenom jsem ztratil nadhled. Zkusím začít u sebe, trošku víc partnerce ulevit. A třeba se dají věci trošku do pohybu a zlepší se to. Všem díky.
@ee.liska můj PARTNER má tři práce, těžba v lese, když není počasí dílna a o víkendu fabrika. Opravdu nemá čas se starat o děti. Jeho mladší sestru máme v péči z důvodu nefungujicich rodičů kterým je úplně volný, že neplatí alimenty, však si pár měsíců posedi a co? Takže asi tak, hold v dnešní době musí chlapi i pracovat aby při dnešních cenách uživili rodinu a pak se musí ženská otáčet, aby stíhala a jak jsem psala, pak jsem vděčná i za 10min ve sprše sama
@kubesovaadelka Jestli má váš chlap tři práce, je to samozřejmě zase úplně jiná situace.
@dalimil123 jako ano, možná jsem to trochu přestřelila, ale nechápu jak se partnerka může ještě s vámi dohadovat, když se má takhle, můj partner aby nás uživil má 3 zaměstnání, takže opravdu nemá čas na nějaký prádlo apod, akceptuji i já jeho , že je unavený, ačkoliv se cítím taky psychicky zle, že jsem s dětmi 24/7, ale od toho jsou ženy na rodičáku, aby byli rodičem. Nebo prostě jsem asi stará škola (vychovávala mě babička) kde za ní prostě bylo normální aby žena vedla celou domácnost a chlap byl chlap😁
Je super, že doma pomáháte. Ale ze svojí zkušenosti - klidně budu celý dny cupovat byt, ale ne s dětma na noze. Ono to pak není “jen uvařit”. Manžel mi pomáhá a jsem ráda, ale je doma až večer. Kolikrát jsem fakt vyřízená už jen z toho, že se snažím uvařit a mezitím lítám za synem. Přemýšlet nad tím jak zabavit dítě abych mohla udělat jídlo, někdy to neklapne, co může/nemůže, co rozbije, co budu uklízet když to vytahá, co kdyz bude zase ječet a já bych to fakt potrebovala dodělat atd atd. Tohle mi na tom přijde nejnáročnější. A jde jen o vaření jednoho jídla. I kdyz mladší třeba place, třeba by pomohlo ji dat do kočárku a proste vyrazit ven, manželka muže uvařit, oddechne si, ze se nemusí starat o nic jinyho, proste vypustí myšlenky a bude to už vážně jen o jídle..
@kubesovaadelka díky za to, že už je tato doba pryč a ženská nemusí lapět doma, aby ukázala, že je ženská a chlap nesáhne na domácnost a děti, aby to náhodou neubralo jeho mužství 😁 Ale každý podle svého a jak mu to vyhovuje 🙂 Pokud vám to tak pasuje, všechno je v pořádku 🙂
@kubesovaadelka srovnáváš nesrovnatelné - více dětí do tří let (případně jedno 3- a jedno 5-) je úplně jiná liga než cokoliv jiného. Za druhé tvůj chlap má tři práce, zakladatel je nemá, takže kdyby se nezapojoval a dělala vše jeho žena, tak to v pořádku úplně nebude.
Jinak se přikláním k ostatním, vyčerpávající nejsou domácí práce, ale domácí práce v kombinaci s více dětmi. Něco o tom vím, hlídání nemáme, mladší si před půl rokem prošel separační úzkostí. Takže zaměřte se na děti a vydržte, až povyrostou bude líp a věřím že bude líp i v době kdy půjde žena do práce😉.
@eviicka aaano vyčerpávajíci to samozřejmě je, dcera má 11mesicu a separační úzkost máme i my, nehledě na to že také nemám žádné hlídání, teď přes svátky hlídal můj táta asi půl hodiny, že vytřu podlahu a už to byl můj strop, tak dlouho bez dětí. Také pravda že děti mám více věkově od sebe, nicméně jak jsem psala autorovi, jsem asi i stará škola, vychovávala mě babička, pro kterou tohle bo automatické, takže o mě to přijde přirozené děti a domácnost mít na starosti pouze já 😊
Delas toho doma dost, ale partnerka nema zadny cas bez deti, pokud tomu dobre rozumim.
Nemuze treba dojit sama na nakup? Mne pomahaly chvilky bez deti, i kdyz jsem u toho plnila nejake povinnosti a neodpocivala. Taky bylo skvele, kdyz jsem se mohla vyspat, dospavala jsem treba s mladsi pres den, manzel byl tou dobou se starsi.
Mate deti vekove kousek od sebe a toto obdobi byl pro me strasny zahul - porad s detmi, ani jedno nebylo tou dobou samostatne, behem kojeni jsem byla hormonalne mimo a jak manzel rika (a ja uznavam), nebyla jsem to snad ani ja🙈, takze domluva se mnou nebyla moc mozna…
V takovych chvilich chce zenska treba jenom slyset, ze je machr, jak to zvlada a ze to ma tezke a chce poradne obejmout, s tim, ze to spolu zvladnete🙂 A kdyz se bude citit docenena, zacne treba jinak vnimat tvoji starost o rodinu a taky bude schopna ti dat najevo, ze si tve prace doma vazi. Drzim palce!
@kubesovaadelka ona si to měla uvědomit, že to bude náročné a má držet pusinku? My jsme si s manželem pořídili děti oba, věděli jsme oba, že to bude náročné, ale taky jsme oba věděli, že se budeme starat. Jasně, byly dny, kdy ráno odešel v půl šestý, přišel domů v sedm a moc toho nestihl a většina věcí byla na mne. Ale minimálně alespoň holky vykoupal a uložil, protože s nimi chtěl strávit nějaký čas a já měla alespoň čas se v klidu vykoupat nebo si jen na půl hodiny sednout. Nebere to tak, že své děti hlídá, on se o ně stará, vychovává je, tráví s nimi čas, protože je miluje a chce s nimi být. I když jsem já byla na řidičáku, tak rodiče jsme byli porad oba. V době, kdy byl v práci, jsem já měla děti na starost, když přišel, měli jsme je na starosti oba, stejně tak i domácnost. Oba jsme někdy potřebovali vydechnout, odpočinout si, měli jsme dvě děti po dvou letech a první dva roky byly fakt mazec, ale tak jednou vzal děti ven jeden a druhý den druhý. Jednou jsem uklízela já a on hlídal, podruhé obráceně. Někdy vzal děti ven jen proto, abych si já mohla chvíli lehnout nebo dělat, co mě baví, někdy on odjel na půl dne o víkendu pryč na kolo, aby odpočíval on. Vycházíme si vstříc, protože moc dobře víme, že ani jeden toho nedělá víc nebo míň, každý děláme něco jiného a oba potřebujeme odpočívat. Mít na hrbu kolem dětí všechno a ještě chválit partnera za 15 minut ve sprše nebo za koupení rohlíků,je podle mě šílený, ale pokud ty jsi tak spokojená a vyhovuje ti to, je to v pořádku, ale rozhodně to není systém, který by měl všem ženám vyhovovat, protože ženská je přece na rodičáku a tak má držet hubu a krok a dělat všechno jen proto, že chlap pracuje 🙏.
Jestli si chcete víc ulevit ,tak zaplaťte uklízečku a paní na hlídání.Nejsi jediný na světě ,který doma " pomáhá".Když byl dceři rok a synovi 5 začala jsem chodit do práce na částečný úvazek.Vikendy ,noční 12 - tky.Manžel musel přes víkend uvařit a postarat se o děti.Kdyz jsem šla na noční tak večeře ,koupel a uspat atd.
Takže žádná výjimka nejsi.Spiš přestaňte zkoumat co kdo dělá a v jaké míře.
Já osobně mám pocit,že co se nám narodilo druhé dítě ,tak že jsem si ještě " nesedla " 😂😂😂Prostě to s dětma tak je.....
@tinaprofi Jo tuhle chybu couvat ve chvíli, kdy děti "chtějí mámu/babičku/kohokoliv" jsme dělali a občas ještě děláme taky. např. kluk si určije, od koho chce nechat utřít zadek (pomiňme fakt, že mě v jeho pěti letech už tak sejří, že si ho odmítá utírat sám, že to "neumí").
A jinak taky souhlasím s ostatními, co se domácích prací týče, dělá toho tazatel asi dost, ale někdy i víc pommůže fakt zbavit mámu těch dětí na pár hodin, odjet s nimi (aspoň se starší, je-li mladší kojené) k babičce nebo prostě někam. A pokud toto nejde, tak alespoň s dětma vypadnou na hodinku dvě na hřiště a nechat mámu jen s ní samotnou.
@codal jen poukazuju na to, že to není automatika, že i chlap se musí starat, přítel přijede domů, než se naji, osprchuje a nachystá na další den tak malá už spí, takže ani nemá jak pomoci. Jen když je na dílně a je trošku časově svým pánem, tak přijede dříve, abych se okoupala, uspávat samozřejmě zkoušel večer taky, ale mladší dcera u něj neusne. Takže to prostě někdy není automatika, že muž musí něco dělat, někdy to prostě nejde a jen chci poukázat na to, že jsou i na tom ženy hůř a ty, které jsou na tom lépe, mohou být rády.
@kubesovaadelka nemyslím si, že maminky, které žijí ve fungující rodině, to znamená, že táta je táta a ne jen dárce spermií a že partner je partner a nikoliv jen obyvatel společného bytu by měly být nějak extra vděčné. Nebo spíš vděčné jinak než “zaplať pánbů, že jsme všichni zdraví a že se máme rádi”. To, že se muž zapojuje do rodinného života je totiž v civilizovaném světě norma, nikoliv nadstandard. A to, že je chlap chlap jak z padesátých let (gauč, noviny, pivo) je málo, pod-standard. Fakt si neumím představit, že bych si s někým takový pořídila dítě a pak vyčítala ženám, že jejich muž funguje normálně!, nikoliv nějak nadstandardně (pod tím bych si představila moji známou, jejíž muž přestal pracovat, aby si ten první rok užil s nima), že jako co by ještě chtěly.
@kubesovaadelka ale napsala jsi to tak, že vlastně opovrhuješ ženou, která to tak nemá, nechce a že by vlastně měla být ticho, když manžel pomáhá a ona si ještě stěžuje. Že ty to máš nastavené tak, že žena je na rodičáku a je to její povinnost a táta doma buď není nebo má odpočívat, protože domácnost je jen tvá prace. Každý si to má nastavit tak, jak mu vyhovuje a jak to potřebujete, ty jsi takhle asi spokojená, ale mě by to zabilo a nechtěla bych, aby moje dítě tatu každý den nevidělo, netrávilo s ním čas a můj manžel to cítí stejně, takže dělá všechno proto, aby každý den přišel tak, aby se aspoň v posteli mohli pomazlit. Taky pracuje hodně, ale víkendy je s náma a každý večer je doma.
Hned na začátku ti musím napsat, že to máte doma dobře nastavené. Staráte se oba jak nejlíp můžete. Oba společně pracujete na společném projektu (domácnost + děti). A ty jsi se svým přístupem fakt fajn chlap. Hádáte se proto, že jste oba utahaní a jaksi nemáte moc kde si ulevit a odpočinout. Takže to svádí přesně k tomu, že se dohadujete, kdo to má těžší. Tohle musíte změnit. Protože tím nepřímo toho druhého obviňujete, že se fláká, zatímco vy dřete. A když se cítí někdo (neprávem) nedoceněný, tak je nešťastný a narušuje to vztah mezi vámi. Sedněte si spolu a oba si řekněte (sami za sebe), co by vám ulevilo. Já osobně si myslím, stejně tak, jako většina tady, že tvoje žena potřebuje trávit čas bez dětí. Takový ten čas, kdy ví přesně, kolik toho času má. Ne, že děti usnou a tak je tedy bez dětí. Takhle to nefunguje, protože jedno se vzbudí, druhé se vzbudí, ona vlastně neví, jestli si může lehnout, jestli stihne umýt nádobí nebo dokoukat film, rozumíš..... Protože děti na mámě lpí a když se v domácnosti vystřídáte, tak budou řvát a lézt za ní (znám to moc dobře, manžel by se mohl roztrhat, ale jsem-li doma, nemá šanci je ode mě udržet), musíš je brát ven na procházku nebo naopak ona musí pryč (na nákup). Když se budeš snažit je udržet v jiné části domu a ona bude doma, budou řvát, ona to uslyší a místo odpočinku budete ve stresu všichni 4. Domluv se s ní, že je budeš brát ven třeba na 2 hodiny a že tam s nimi budeš, i když budou brečet nebo si domluvte nějakou zvykačku (nejdřív půl hodiny, pak hodinu, pak víc a víc) a ona ať se zocelí, že když dítě brečí tobě na procházce, tak že to není její starost, že ty to vydržíš a dítě to přežije. Ať je tvoje žena opravdu někdy bez dětí. Být s nimi pořád je opravdu šílené, člověk by tak rád myl záchod, drbal vanu, oral pole a kydal hnůj, jen když by u toho mohl být sám. My to tak dělali, manžel měl limit, dokdy vydržet venku, střídal kočár/nosítko u nejmenších dětí a přitom se staral o další naše děti. Někdy prostě musel hodit batole přes rameno a odnést ho ode mě, protože se mnou chtělo zůstat doma. Zvládl to a děti si na procházky s tátou zvykly.
A ještě bych dodala, pokud tvoje žena neumí v noci spát při kojení (já spala, takže jsem přes den nemusela dospávat), tak ten čas, kdy ty vezmeš děti ven, ať ona spí nebo kouká na film. Bez výčitek (a i bez tvého pocitu), že zatímco ty se staráš, ona si vegetí. Protože ona má pak šichtu v noci. Pokud s tímhle začnete, tak to bude náročné hlavně pro tebe. Máš to těžší, protože ti děti budou ze začátku hodně brečet, i když se budeš moc snažit, aby byly spokojené. Ale pomůže to, opravdu jo. Já byla (a stále jsem) svému muži za tohle neskonale vděčná.
Souhlasím s názory výš. Vem každý den na hodinku obě holky ven, ať mezitím připraví večeři partnerka. Myslím, že toho určitě neděláš málo, rozhodně víc, než můj chlap. Na druhou stranu (máme teda jen jedno dítě), on syna bere skoro každý den ven, kdy si já hlavně psychicky odpočnu, od do té doby neustálý péče o syna. A klidně u toho (v klidu!) uvařím, něco poklidím. Takže i když mě často štve, že mám na starosti o dost větší část domácích prací, tak je to pro mě určitě lepší varianta, než je mít napůl + dítě pořád na krku 😅.